Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pojištěním povinny a podle ustanovení tohoto zákona pojištěny jsou osoby, které v republice Československé vykonávají práce, nebo služby na základě smluvního poměru pracovního, služebního, nebo učňovského, jakožto:

(1) Úředníci (konceptní, techničští, obchodní, správní, kancelářští, dílenští; ve svobodných povoláních a jiní soukromí tajemníci; soukromí učitelé, vychovatelé a pod., jakož i obdobně činní zaměstnanci církví a náboženských společností) neb zaměstnanci, jichž činnost je průpravou k povolání úřednickému (praktikanti, volontéři; aspiranti a p.);

(2) kancelářští zaměstnanci ve službě vnitřní i vnější vůbec, včetně těch, kdož roznášejí cennosti; zejména také všichni zaměstnanci kanceláří advokátních a notářských. Osoby zaměstnané pouze čištěním a úklidem, neb podobnými pracemi, anebo pouze mechanickým obsluhováním rozmnožovacích strojů, pouhým hlášením návštěv, či posílkami, nepodléhají však pojistné povinnosti, byť i výjimečně a ojediněle vykonávaly také práce druhu jiného;

(3) zaměstnanci v obchodních živnostech, kteří jsou obchodními pomocníky, podle § 73 lit. a) živn. ř., případně § 101 lit. a) živn. z; pro území Slovenska a Podk. Rusi, nebo obchodní učni podle §u 73 lit. c) ž. ř.; případně §u 101 lit. c) živn. zákona pro území Slovenska a Podk. Rusi, pokud nepodléhají pojistné povinnosti již podle ostatních předpisů tohoto paragrafu;

(4) zaměstnanci časopisů a jiných publikací, stálých divadel, stálých hudebních sborů, stálých podniků zábavních, stálých sportovních sdružení, výstav. podniků a ústavů vyučovacích, vychovávacích, opatrovacích, léčebních a dobročinných, dále lékařů a zubních techniků, vyjímajíc osoby zaměstnané stejným způsobem, jako zaměstnanci nepodléhající pojištění podle bodu 2 a 6;

(5) cestující, zástupci a jednatelé; pracující jménem a na účet jednoho, nebo více podnikatelů;

(6) zaměstnanci jiní, než uvedení v bodech 1-5 pokud podléhají zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910 č. 20 ř. z. nebo zákonu ze dne 31. ledna 1922, č. 34 Sb. z. a n., nebo zákonů, které na jich místo nastoupí;

(7) zaměstnanci, kteří jsou trvale a ne pouze přechodně zaměstnáni:

a) přikazováním práce dělníkům, dozorem: nad dělníky, dohlédáním na jejich práci, nebo kontrolováním jejich práce, pakliže jejich práci zároveň a trvale spolu nevykonávají, jako dílovedoucí, stavbyvedoucí; palíři, mistři, podmistři, stárci, dozorci, důlní; lezci; šafáři, poklasní, hajní atd.;

b) rozhodováním o přijímáni vyráběného nebo dodávaného zboží, dále samostatným skladováním, nebo vydáváním zboží;,

c) pracemi uměleckými a kresličskými, nikoliv pouze mechanickou reprodukcí;

d) pracemi podstatně důležitými pro postup práce, neb bezpečnost podniku, nikoliv pouze mechanickými, jsou-li konány pod vlastní zodpovědností a vyžadují-li větší odborné znalosti nebo zkušenosti, nežli se požaduje od dělníka příslušného oboru, jako rýsovači, vzorkáři, strojníci těžných strojů, střelci v dolech, samostatní barvíři atd.

II. Pro otázku, zda zaměstnanec podléhá pojistné povinnosti ve smyslu tohoto zákona, není směrodatným, zda jest veden v seznamu dělnickém či jinde, k jaké kategorii zřízenců se počítá, zdali požívá služné nebo mzdu, a jaké jest jeho služební pojmenování nebo označení. Pro pojistnou povinnost rozhodnou jest pouze povaha prací neb služeb zaměstnancem skutečně konaných.

III. Je-li osoba, jejíž činnost by zakládala pojistnou povinnost podle odst. I., svým tuzemským zaměstnavatelem trvale zaměstnávána mimo území republiky Československé, nepodléhá pojištění. Zaměstnanci tuzemských podniků pro plavbu říční neb námořní podléhají však pojistné povinnosti i v takovém případě. Za trvalé zaměstnání v cizině považuje se zaměstnání, jež se po dobu trvání pracovního, služebního nebo učňovského poměru s týmž zaměstnavatelem vůbec nestřídá se zaměstnáním v tuzemsku.

Pojištěním povinny a na dávky uvedené v §u 87, odst. 1. a § 90, odst. 1. jsou dále pojištěny osoby, požívající důchodu podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých úředníků a zřízenců, pokud se sdružují na území republiky Československé a nejsou pojistné povinnosti podrobeni podle ustanovení §u 1 neb jinak povinně pojištěni pro případ nemoci.

Z pojistné povinnosti jsou vyloučeny:

a) osoby vykonávající práce nebo služby pojistné povinnosti ve smyslu § 1 podrobené jako zaměstnání vedlejší, jež zaujímá pouze menší část jejich pracovní doby a není zároveň hlavním zdrojem jejich příjmů;

b) řádní posluchači vysokých a odborných škol; kteří v době tohoto svého studia jsou přechodně zaměstnáni pracemi pojistné povinnosti podléhajícími, pokud jejich zaměstnání je předepsaným neb obvyklým doplněním jejich; teoretického studia;

c) zaměstnanci pojištění pro případ nemoci podle zákona ze dine 15. října 1925, č. 221 Skr. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců neb podle nařízení na něm se zakládajících;

d) zaměstnanci nemocenských pojišťoven, podrobených ustanovení zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří; pokud jsou pro případ nemoci pojištěni podle vedeného zákona;

e) zaměstnanci cizozemských podnik°u, které nemají v tuzemsku pevného závodu (provozovny, obchodní kanceláře, skladiště), dále zaměstnanci, kteří se toliko dočasně v tuzemsku zdržují, provázejíce svého zaměstnavatele, jenž nemá v tuzemsku řádného bydliště;

f) zaměstnanci zastupitelských úřadů cizích států, jakož i mezistátních komisí v republice Československé, pokud jsou občany státu, jejž dotyčný úřad neb komise zde zastupuje.

(1) Nemocenská pojišťovna může pojistiti na dávky podle tohoto zákona neb na dávky jiné též osoby nepodléhající pojistné povinnosti podle §§ 1 a 2 za předpokladů určených stanovami.

(2) Těmto osobám může zejména býti předepsáno zápisné ve výši pojistného za tři měsíce.

(3) Nárok těchto osob na dávky pojistné vzniká teprve po uplynuti lhůty uvedené ve stanovách, jež nesmí býti kratší jednoho a delší dvou měsíců; nárok však nevzniká vůbec z důvodu onemocnění, těhotenství nebo porodu, byla-li osoba, hlásící se nemocna, těhotna nebo po porodu v době přihlášky.

(4) Ustanovení odstavců 2. a 3. neplatí pro osoby, u nichž dobrovolnému pojištění předcházelo bezprostředně pojištění povinné.

(1) Povinné pojištění podle tohoto zákona vzniká v případech § 1 dnem, kdy pojištěnec počal vykonávati práce nebo služby pojistné povinnosti podléhající, v případech § 2 pak dnem, kterého se stala splatnou první skutečně vyplacená měsíční částka důchodu podle pensijního zákona.

(2) Pojištění dobrovolné podle § 4 vzniká dnem, jejž určují stanovy nemocenské pojišťovny.

(1) Povinné pojištění zaniká v případech § 1 dnem, ke kterému byl ukončen poměr pracovní, služební nebo učňovský (praktikantský, volontérský) nebo kterého nastala okolnost vylučující zaměstnance z pojištění podle tohoto zákona, v případech § 2 pak dnem, ke kterému bylo důchodci další vyplácení důchodu podle pensijního zákona právoplatně zastaveno.

(2) Dobrovolné pojištění zaniká dnem, kterého došlo pojišťovně oznámení, že pojištěnec z pojištění vystupuje, dále nebylo-li zaplaceno pojistné do lhůty jednoho měsíce ode dne splatnosti, konečně odstěhuje-li se pojištěnec do ciziny.

(1) Zaměstnavatelem podle tohoto zákona jest osoba, ta jejíž vrub jsou vykonávány činnosti uvedené v § 1.

(2) Spolupodnikatelé i dílčí podnikatelé (akordanti) a zprostředkovatelé (skladovní mistři, faktoři a pod,) jsou spolu odpovědni ze splnění povinností, uložených zaměstnavateli podle tohoto zákona.

(1) Zaměstnavatel může nemocenské pojišťovně jmenovati osobu, která jest odpovědná ze včasného a správného podání oznámení, uložených zaměstnavateli v tomto zákoně.

(2) Zaměstnavatel ručí však za jednání a opomenutí této osoby.

(1) Služebním požitkem (služným) podle tohoto zákona jest veškeren příjem za smluvenou práci, pokud není nahodilý.

(2) Zejména patří ke služebním požitkům veškeré druhy přídavků, odměn (remunerace, novoročné, úplata za práci přes čas, provise a pod.), podíly na zisku, dále dávky osob třetích, pokud obvyklé poskytování jich má vliv na vyměření služného, jakož i všechny druhy naturálních, požitků.

(1) Hodnotu naturálních požitků jest započítati do mzdy podle místních průměrných cen.

(2) Politický úřad druhé stolice vyslechna důvěrníky pojištěnců i zaměstnavatelů, zejména zástupce odborových sdružení, stanoví vyhláškou do konce ledna každého roku hodnotu naturálních požitků se závaznou a konečnou platností pro obvod své působnosti.

(1) Pojištěnci uvedení v §u 1; zařadí se podle svých služebních měsíčních požitků do 10 tříd pojistných.

(2) Je-li zaměstnanec placen v jiných časových obdobích, než-li v měsíčních, stanoví se měsíční služné s 30ti násobkem denního služného. Služné denní pak činí sedmý díl služného týdenního, po případě patnáctý díl půlměsíčního služného.

(3) Smluví-li se služné podle jiného měřítka (služné kusové, úkolové, skupinové, dávky osob třetích určí se pojistná tříd, podle částky jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za měsíc.

(4) Učně (volontéra, praktikanta); jenž nepožívá služného (§ 9); jest zařaditi do 1. pojistné třídy:

(5) Hodnota naturálních požitků (§ 10) může způsobiti zařadění jen a 3 třídy (odst. 1) vyšší, nežli jaké odůvodňuje služné na penězích.

(1) Změní-li se služební požitky zaměstnancovy u téhož zaměstnavatele, změní se zařadění do pojistné třídy teprve počátkem následujícího období příspěvkového, leč, že by změna v požitcích nastala, protože byl ukončen učňovský (volontérský, praktikantský) poměr. Nepřihlíží-li se však ku přechodným změnám, které pravděpodobně nebudou trvati déle 4 týdnů.

(2) Obdrží-li pojištěnec, nebo jeho pozůstalý smluvený nedoplatek služného, zařadí pojišťovna pojištěnce dodatečně do příslušné třídy a vyměří doplatek pojistného. Toto ustanovení neplatí, nastal-li před vyplacením doplatku pojistný případ.

(1) Pro osoby uvedené v §u 2. stanoví se bez ohledu na výši důchodu, jehož požívají zvláštní pojistné, jehož výše bude stanovena nařízením.

(2) Pro zařazení dobrovolných pojištěnců do třídy pojistné jsou rozhodná ustanoveni stanov nemocenské pojišťovny.

(1) Zaměstnavatelé povedou záznamy, jichž je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěncův, a uschovávati je aspoň po dobu desíti let.

(2) Nařízením jest ustanoviti, jak mají býti záznamy vedeny a uschovávány.

(1) Pojišťovací ústavy mohou svými oprávněnými zmocněnci dáti nahlížeti do záznamů o služebních požitcích, pomocných zápisův a dokladů zaměstnavatelových, které se vztahují k přihláškám a odhláškám zaměstnanců jakož i do úředních povolení stavebních (plánů a pod.) u příslušných stavebních úřadů.

(2) Zmocněnci ti jsou povinni zachovávati mlčenlivost o všech obchodních a provozovacích poměrech, které jsou jim označeny za důvěrné.

(1) Nevyhoví-li zaměstnavatel zúmyslně neb z hrubé nedbalosti povinnosti vésti a uschovávati záznamy o služebních požitcích, nebo plní-li ji jenom nedostatečně, takže služební požitky nemohou býti zjištěny, neb odepřel-li zaměstnavatel předložiti záznamy zmocněncům pojišťovacích ústavů, jest nemocenská pojišťovna oprávněna předepsati z úřední moci pojistné podle dat dřívějších příspěvkových období nebo na základě jiného vyšetření.

(2) Do takového předpisu může si zaměstnavatel stěžovati jen potud; pokud může prokázati, že předpis odporuje zákonu nebo spočívá na zřejmě nesprávných skutkových předpokladech nebo že řízení bylo podstatně vadné.

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásiti u příslušné nemocenské pojišťovny (§§ 23 až 28) osoby u něho zaměstnané, jež podléhají pojistné povinnosti nejpozději třetího dne ode dne, kdy pojištěnec počal vykonávati práce nebo služby povinné pojištěné, a odhlásiti je v téže lhůtě ode dne, ke kterému byl ukončen poměr pracovní, služební nebo učňovský (praktikantský, volontérský).

(2) Osoby uvedené v § 2 jest povinen přihlásiti pensijní ústav, jenž jim důchod poskytuje, a to do tří dnů ode dne poukazu první důchodové splátky, a odhlásiti do tří dnů ode dne zastavení důchodu.

(3) Dobrovolní pojištěnci podle § 4 jsou povinni přihlásiti a vyhlásiti se sami ve lhůtách stanovených stanovami příslušné nemocenské pojišťovny.

(1) Přihláška obsahuje zejména:

a) jméno a příjmení zaměstnavatelovo, po případě jméno firmy, dále jméno a příjmení pojištěncovo, druh zaměstnání a postavení pojištěncovo v něm, den, kdy bylo započato s prací nebo službou povinně pojištěnou, údaje, jichž je třeba pro určení pojistné třídy, pensijní ústav, u něhož je zaměstnanec pojištěn, konečně podpis zaměstnavatele nebo jeho zástupce, jakož i podpis zaměstnancův (§ 8),

b) den a místo narození a domovskou obec pojištěnce, údaje o jeho posledním zaměstnání a o jeho rodinných příslušnících.

(2) Pojištěnec je povinen udati zaměstnavateli včas okolnosti, uvedené v odst. 1. písm. b).

(3) Odhláška obsahujž mimo označení dne zániku pojistné povinnosti též udání potřebná k tomu, aby byla zjištěna totožnost odhlašované osoby.

(1) Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději třetího dne oznámiti každou změnu okolností, uvedených v § 18, odst. 1., písm. a).

(2) Pojištěnec je povinen oznámiti do téže lhůty každou změnu okolností uvedených v 5 18, odst. 1., písm. b).

(1) Zaměstnavatel, jenž včas (§ 17) neohlásil okolností, uvedených v § 18, odst. 1., písm. a) a v § 19, odst. 1., je povinen zaplatiti pojišťovně peníz, rovnající se dlužnému pojistnému i s úroky z prodlení, pokud nejsou promlčeny.

(2) Kromě toho zaměstnavatel je povinen nahraditi nemocenské pojišťovně náklad za dávky, jejž pojišťovna učinila podle ustanovení zákona nebo stanov, ačkoli pojištěnec nebyl přihlášen buď vůbec nebo nenáležitým způsobem [§ 18, odst. 1., písm. a) a § 19, odst. 1.] nebo po uplynutí lhůty § 17, teprve, když nastal pojistný případ.

(1) Zaměstnavatel je povinen k žádosti nemocenské pojišťovny předložiti jí v období, která nesmí býti kratší čtvrt roku, měsíční výkaz o zaměstnaných osobách a o služebních požitcích, vyplacených každému jednotlivému zaměstnanci.

(2) Taktéž pensijní ústavy jsou povinny, předložiti nemocenským pojišťovnám k vyzvání výkaz o svých důchodcích, jež v obvodu dotyčné pojišťovny bydlí.

(1) Pojištění podle tohoto zákona provádějí:

a) obvodové nemocenské pojišťovny (§ 23),

b) gremiální nemocenské pojišťovny (§ 24).

(2) Všechny nemocenské pojišťovny jsou podrobeny ustanovením tohoto zákona.

(3) Nemocenské pojišťovny jsou právnickými osobami; mohou svým jménem nabývati práv a zavazovati se, mohou žalovati a býti žalovány.

(1) U obvodové nemocenské pojišťovny jsou pojištěni zaměstnanci uvedení v § 1, kteří v jejím obvodě vykonávají práce nebo služby pojistné povinnosti podrobené, pokud nepodléhají pojištění u gremiální nemocenské pojišťovny, a dále osoby požívající důchodu podle § 2, které v jejím obvodě mají své bydliště.

(2) Obvodová nemocenská pojišťovna zřídí s pravidelně v místě, jež jest sídlem župního úřadu podle přílohy A k § 2 zákona o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. Působnost její vztahuje se na obvod působnosti tohoto úřadu, jak ve zmíněné příloze jest stanoven.

(3) Všeobecný pensijní ústav může po slyšení Svazu, přihlížeje ke zvláštním poměrům jednotlivých obvodů, stanoviti jinak obvod působnosti obvodové nemocenské pojišťovny a sídlo její; zejména může sloučiti a rozloučiti několik obvodových nemocenských pojišťoven, vyslechnuv zúčastněné pojišťovny a svaz nemocenských pojišťoven. Takové rozhodnutí nabývá platnosti, jen bylo-li schváleno ministerstvem sociální péče.

(1) Gremiální nemocenská pokladna, která měla dne 1. ledna 1925 alespoň 2000 členů zaměstnaných u povinných členů gremia a podléhajících pojistné povinností podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ze dne 5. února 1920; č. 89 Sb. z. a n.; může se přeměniti v gremiální nemocenskou pojišťovnu podle tohoto zákona. Tato gremiální nemocenská pojišťovna jest pak výlučně příslušna pro pojištění osob podléhajících pojistné povinnosti podle § 1 tohoto zákona; pokud jsou zaměstnány u povinných členů gremia. V tom smyslu mění se § 27, odst. 2. zákona z 9. října 1924, čís. 221, Sb. z. a n.

(2) Není dovoleno zřizovati nové gremiální nemocenské pojišťovny.

Orgány nemocenských pojišťoven jsou:

a) zastupitelstvo;

b) představenstvo;

c) dozorčí výbor;

d) ředitel.

(1) Zastupitelstvo skládá se z členů zvolených na dobu čtyř let pojištěnci oprávněnými k volbě (§ 27). Zvolení členové zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci pravoplatně zvolení nebo podle § 36 jmenovaní.

(2) Politický úřad první stolice, příslušný podle sídla pojišťovny, zbaví však funkce člena zastupitelstva,jenž přestal býti a není již šest měsíců pojištěncem.

(3) Počet členů zastupitelstva určí stanovy; delegátů musí však býti aspoň třicet a může jich býti nejvýše stopadesát.

(4) Současně s členy zastupitelstva volí se stejný počet náhradníků, kteří nastupují pořadem na místo členů odpadajících anebo dočasně zaneprázdněných v době volebního období; o jejich funkční době platí ustanovení odst. 1.

(1) Volební právo mají povinně pojištěné osoby, jež prvního dne v měsíci předcházejícím vypsání volby (rozhodný den) byly u pojišťovny pojištěny, pokud jsou starší dvaceti let nebo dokonají v roce volby dvacátý rok svého věku.

(2) Z volebního práva je vyloučen, kdo pravoplatným rozsudkem trestního soudu byl odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek; pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí, pokud ztráta tohoto volebního práva nepominula (§ 3 řádu volení v obcích.)

(3) Volitelný je státní občan republiky Československé, který v den volby překročil dvacátýšestý rok svého věku; jest v rozhodný den pojištěn stále u dotyčné pojišťovny alespoň po dobu šesti měsíců a není výslovně vyloučen z volebního práva (odst. 2) nebo z volitelnosti.

(4) Z volitelnosti jest vyloučen:

a) kdo pravoplatným výrokem soudním byl zbaven práva volně nakládati se svým majetkem,

b) kdo upadl v konkurs, pokud trvá řízení konkursní, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené,

c) kdo byl odsouzen proto, že docílil pojistné dávky simulací, po dobu jednoho raku ode dne skončení trestu.

(1) Volbu vyhlásí představenstvo nemocenské pojišťovny vyhláškou, kterou jest uveřejniti v úředních listech politických úřadů první stolice, jež mají sídlo v obvodu pojišťovny, a vyvěsiti na obecním úřadě sídla pojišťovny, jakož i na veřejně přístupných místech v místnostech pojišťovny.

(2) Den, kdy byla vyhláška uveřejněna v úředním listě republiky Československé v obvodě pojišťovny, jenž vyšel nejpozději, považuje se za den vypsání voleb.

(3) Představenstvo nemocenské pojišťovny je povinno oznámiti konání voleb politickému úřadu první stolice, v jehož obvodu se nachází její sídlo.

(4) Nevyhlásí-li představenstvo volby aspoň, jeden měsíc dříve, nežli uplyne volební období (§ 27 odst. 1.), ani když bylo politickým úřadem první stolice, uvedeným v odstavci třetím k tomu vyzváno, vyhlásí ji tento úřad.

Ve vyhlášce jest oznámiti:

1. do kdy jest navrhnouti členy volební komise,

2. kde budou vyloženy seznamy voličův a kdy jest možno do nich nahlédnouti,

3. do kdy jest možno podati námitky proti vyloženým seznamům,

4. do kdy budou rozeslány volební legitimace a hlasovací lístky;

5. do kdy a kde jest odevzdati kandidátní listiny a jaké jsou náležitosti kandidátních listin,

6. kdy, kde a jakým způsobem (zda osobně či písemně) se bude voliti,

7. do kdy jest oznámiti, že kandidátní listiny jsou sdružovány.