Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro nemocenské pojištěni zaměstnanců podléhajících zákonu ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. včítajíc v to osoby uvedené v § 2, odstavec 1 č. 1, 4, 5, 6 a 7 uvedeného zákona, jakož i pro nemocenské pojištění členů bánských bratrských pokladen podle zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. prodlužuje se působnost zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. o pojištění dělníků pro nemoc, jakož i zákonů jej pozměňujících a doplňujících i přes 30. červen 1926.

Ustanovení §§ 24 až 29 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. zůstávají pro pojištěnce podléhající zákonu ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. nedotčena.

Zákon nabude účinnosti dne 1. července 1926 a provede jej ministr sociální péče.

Dne 1. července 1926 vejde v účinnost zákon o pojištění zaměstnanců pro nemoc, invaliditu a stáří ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., kterým podle ustanovení § 282 se zrušuje zákon ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z. i se všemi pozdějšími novelami. Jakmile se tak stane, budou soukromí zaměstnanci, kteří dosud podléhají uvedenému zákonu, podléhati povinnému nemocenskému pojištění podle nového zákona, jehož různá ustanovení se velmi liší od předpisů dosavadních a to pohříchu v neprospěch pojištěncův. Zvláště u pojištěnců, kteří dosud náleželi do vyšších tříd mzdových, jež zákon ze dne 9. října 1924 ruší. Tento rozdíl je velmi citelný. Proto již delší dobu uvažuje se o tom, jak tento nedostatek zákona odstraniti. Navrhovatelé nejsou toho názoru, že by bylo třeba zvláštního zákona, kterým by upraveno bylo nemocenské pojištění těchto skupin samostatně, nýbrž jsou přesvědčeni, že by bylo možno i tyto skupiny pojmouti jako dosud do společných ustanovení, respektujících přiměřeně jejich zvláštní postavení. Je také znám, že se současně s otázkou reformy pensijního zákona soukromých zaměstnanců spojila otázka reformy nemocenského pojištění. Poněvadž však není naděje, že by otázka reformy nemocenského pojištění byla včas vyřešena, ježto se tu vyskytují zásadní rozdíly o jeho organisační úpravě, nehledě k jiným naléhavým pracem parlamentním, je třeba, aby aspoň dosavadní stav byl prodloužen a těmto skupinám zachovány výhody dosavadního zákona o nemocenském pojištění. Pro toto vyřešení mluví také, že by pravděpodobně tyto skupiny musily v poměrně krátké době prodělávati dvojí změnu zákonné úpravy svého nemocenského pojištění a to: od 1. července 1926 musily by se říditi ustanoveními zákona ze dne 9. října 1924 a jakmile by pak byla provedena konečná úprava jejich pojištění nemocenského, vystaveny by byly nové změně. Tak nejen pojištěncům způsobily by tyto změny obtíže, ale i ústavům pojišťujícím značné správní zatížení, nehledě k nejistotě, která by tím byla vyvolána.

Odlišné řešení nemocenského pojištění naznačených kategorií zaměstnaneckých je pak ještě odůvodněno nynějším stavem sociálního pojištění, v němž uchována samostatnost pensijního pojištěni, jež působí již od r. 1909.

Obdobný poměr, jenž se jeví u soukromých zaměstnanců, lze konstatovati u členů báňských bratrských pokladen dle zákona ze dne 11. července 1922 42 Sb. z. a n. a je i zde požadovaná úprava nemocenského pojištění opodstatněna.

Navrhujeme, aby návrh zákona byl projednán jako pilný a přikázán výboru sociálně-politickému.