Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vláda se zmocňuje, aby zvláštním nařízením upravila systém dovozních listů na obilí (mimo ječmen a slad), luštěniny a rýži dle těchto zásad:

1. Při vývozu žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy a luštěnin z volného oběhu v celním území do celní ciziny, činí-li vývozní zásilka nejméně 50 q, vydá se vývozci na jeho návrh dovozní list, který jeho majitele opravňuje dovézti beze cla během určité lhůty, stanovené nařízením, a to nejdéle na devět měsíců, určité množství některého ze jmenovaného zboží nebo též kukuřice a rýže, odpovídající celní hodnotě dovozního listu.

2. Mlýnům vydávají se na jejich návrh při vývozu mouky a mlýnských výrobků čís. 33, vyrobených v jejich domácích závodech, dovozní listy na bezcelný dovoz přiměřeného množství zboží připuštěného k dovozu dle odstavce 1. a prosa. Surovinná hodnota pro mouku a mlýnské výrobky stanoví se nařízením.

3. Celní hodnota dovozního listu jest určena množstvím vyvezeného zboží nebo jeho surovinné hodnoty, a nejnižší celní sazbou, platnou na, příslušný druh obilí nebo luštěnin.

4. Celní projednání vyváženého boží, pro které se navrhuje vydání dovozního listu, může se státi toliko u celních úřadů k tomu zmocněných.

5. Opatření toto budiž provedeno s účinností od 1. srpna 1926.

Zmocnění dané vládě § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 305 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, prodloužené § 1 zákona ze dne 12. října 1925; čís. 215 Sb. z. a n., rozšiřuje se na obchodní smlouvy, sjednané s cizími státy v době od 1. července 1926 až do dne, kterého nabude účinnosti nový celní sazebník, pokud se v těchto obchodních smlouvách poskytují cizím státům za přiměřené vzájemné výhody též úlevy z cel platného autonomního celního tarifu.

O smlouvách takto uvedených v platnost platí ustanovení § 2 zák. ze dne 22. prosince 1924, čís. 305 Sb. z. a n.

Jestliže zboží dovážené z některého státu do Československé republiky v důsledku zvláštních veřejných i jiných opatření, jako poskytováním vývozních nebo jiných výhod, zavedením delší pracovní doby, nebo jiných nepříznivějších sociálních podmínek pracovních a pod., nebo v důsledku znehodnocení měny, ohrožuje domácí výrobu mimořádnou soutěží; buďtež k nezbytné ochraně domácí výroby učiněna vhodná opatření, zejména ustanovením zvláštního cla nebo přirážky ke clu, nebo omezením dovozu. Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda poradní sbor, do kterého navrhuje po 2 členech ministr financí; obchodu, živností a průmyslu a zemědělství.

Zákon tento nabývá účinnosti pátým dnem po vyhlášení:

Zároveň zrušují se ustanovení, čl. III. a čl. VIII. zákona ze dne 13. února 1906, čís. 20 ř. z.; jakož i zákonného článku LIII/1907 o celním sazebníku:

Provésti tento zákon ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem obchodu a zemědělství.

Hospodářská situace našeho zemědělství se v posledním hospodářském období tak značně zhoršila, že dostavila se vážná krise této důležité výroby, která působí též neblahé důsledky na sociální poměry širokých vrstev zemědělců a nezůstává bez nepříznivých vlivů také na ostatní výrobní odvětví, živnosti, obchod a průmysl, jakož i jejich zaměstnanost.

Tyto těžké poměry na našem venkově byly způsobeny velkým poklesem cen a dále váznutím odbytu všech hlavních výrobků zemědělských, poněvadž při nedostatečné celní ochraně jsou domácí trhy zaplavovány cizím dovozem. Hospodářské ztráty, které utrpělo naše zemědělství v tomto roce, jsou velmi značné a pociťuji se zejména v řadách malých a středních zemědělců tím tíživěji, že výrobní náklady se nejen nezmenšily, nýbrž naopak v některých složkách stoupají.

Jestliže tato hospodářská kalamita na růstá do tak značných rozměrů, že jsou tím ohrožovány zájmy všech ostatních vrstev obyvatelstva, jest zajisté neodkladným úkolem státu, aby bylo usilováno s největším urychlením o odstranění a zmírnění těchto poruch hospodářských.

Příčiny jejich spočívají hlavně v tom, že některá opatření v oboru naší obchodní politiky nebyla dosud pro naše zemědělství vybudována tak, aby toto důležité výrobní odvětví mohlo bez rušivých vlivů rozvíjeti se k normálním poměrům v zájmu posílení hospodářské rovnováhy ve státě.

Tak především otázka zemědělských cel byla dosud vyřešena toliko přechodně a neúplně a tento nedostatek byl využíván značnou měrou cizí konkurencí, aniž by naše vrstvy konsumentské měly z toho nějakého prospěchu. Velice škodlivě uplatnily se na našich trzích také mimořádné konkurenční zjevy z některých států.

Se zřetelem na tyto skutečnosti ukázala se nezbytnost zjednati v zájmu zabezpečení výživy obyvatelstva a posílení aktivity naší obchodní bilance domácí výrobě zemědělské možnost intensivního podnikání zavedením trvalé a spravedlivé celní ochrany.

Tento úkol nabývá v současné době tím větší váhy, že také jiné státy provedly pod statné zvýšení zemědělských cel, takže nutné ohledy, aby náš stát nebyl za daných poměrů ve střední Evropě vystaven soustředěnému přívalu světové konkurence, jakož i vážné obchodně politické důvody se zřetelem na sjednávání dalších obchodních smluv přímo vynucují urychlené splnění tohoto úkolu.

Celkové řešeni musí býti prováděno s vyššího hlediska celostátního a musí býti hledána taková střední míra, aby při přihlíženi ke skutečným potřebám našeho zemědělství nebyla nijak nepříznivě dotčena životni míra vrstev spotřebitelských. Z toho předpokladu se vycházelo při podrobném formulování celních sazeb, navržených pro jednotlivé zemědělské výrobky v této osnově zákona, při čemž byl brán zvláštní zřetel na lidově potřeby mouku, maso a tuky.

V článku I. jsou cla všeobecná, ve článku II. cla skutečně platná se zřetelem na současné naše hospodářské a sociální poměry.

S úpravou zemědělských cel, která sledují jednak spravedlivou ochranu zemědělské výroby, jednak uvolněni obchodní politiky, byla vyřešena též některá cla průmyslová, zejména ta, kde dosavadní celní ochrana vykazuje mezery s hlediska přítomného hospodářského vývoje. Tak na př. jest u nás dosud beze cla vápno, umělé hedvábí, dusíkaté vápno, superfosfáty a j., ač v jiných státech tato výrobní odvětví jsou clem chráněna. V tomto směru jest u většiny položek recipován vládní návrh svého času Národnímu Shromáždění již předložený.

Podotýká se, že poznámka k saz. č. 280. se zrušuje a zboží této poznámky zařazuje se do saz. č. 218.

Dále se podotýká k sazebnímu číslu 553., a 554., že dosavadní ustanovení československého zákona o cle na automobily a automobilové motory ze dne 12. srpna 1931, č. 351 Sb. z. a n., pozbudou účinnosti a budou nahrazena tímto novým zákonem.

Článek III. obsahuje roztřídění zboží pro vyclívání dle váhy hrubé a čisté, při čemž v zásadě se béře za podklad dosavadní stav.

K čl. IV. První odstavec tohoto článku převzat jest ze zákona čís. 215 Sb. z. a n. ex 1925 o úpravě obchodních styků s cizinou a jeho pojetí do předkládané osnovy zdůrazňuje jeho vážný význam obchodně-politický.

Druhý odstavec tohoto článku dává pro případy mimořádných poměrů hospodářských vládě zmocnění k zavedení přiměřených příplatků za účelem přizpůsobení celní ochrany dle obdobného ustanovení čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n.

K čl. V. V článku V. jsou uvedeny dle analogie dosavadního zákona o celním sazebníku z r. 1906 některé položky zemědělské, jichž celní sazby nemohou býti sníženy, s určitou výjimkou pro plemenný dobytek, krmný ječmen a kukuřici pro účely krmné. Další výjimka se stanoví pro případ mimořádné nouze, kdy vláda jest zmocněna dočasně zrušiti neb snížiti cla u těchto potravin pro celé území státní nebo pro určitou část hranic.

K čl. VI. Tento článek zavádí systém dovozních listů na zboží výslovně vyjmenované a stanoví zásadní směrnice pro jeho provádění. Opatření toto jest doplněním ustanoveni celního zákona a jeho účelem jest vykonávati vliv na vhodnou výměnu zboží a tak překonávati také obtíže podávající se ze zeměpisné polohy našeho státu. Systém dovozních listů jest známým již z doby předválečné a po válce opět používaným národohospodářským instrumentem v Německu.

K čl. VII. Článek tento obsahuje obchodně-politický zmocňovací zákon a dává vládě zmocnění, aby uváděla v prozatímní platnost obchodní smlouvy celně-tarifní, uzavřené s cizími státy v době od 1. července 1926 až do dne, kterého nabude účinnosti nový celní sazebník. Toto zmocnění jest výrazem potřeby, aby byly uvolněny cesty obchodní politice a aby sjednané smlouvy mohly býti bez průtahu a dle potřeby co nejdříve aktivovány. Jest terminován dobou uzákonění nového celního tarifu, jehož brzké vybudování jest naléhavou nutností naší hospodářské politiky.

K čl. VIII. Ustanovení o zvláštních opatřeních proti mimořádné soutěži, pronikající z ciziny a ohrožující domácí výrobu, které bylo obsaženo v § 3. zákona ze dne 12. října 1925 o úpravě obchodních styků s cizinou, přejímá se též do tohoto zákona v pozměněné úpravě.

Provedení tohoto zákona nevyžaduje žádných finančních nákladů a není tedy třeba příslušného návrhu na jeho úhradu.

Po stránce formální pak se navrhuje, aby tato osnova byla přikázána výboru zemědělskému a rozpočtovému, a aby těmto výborům byla ku projednání ustanovena lhůta pětidenní.