Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Družstva Podkarpatské Rusi založená podle zák. čl. XXIII/1898 o hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních nebo podle zák. čl. XXXVII/1875 (obchodní zákon) jsou povinna usnesením valného shromáždění vypověděti do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona svoje členství v družstevním ústředí sídlícím mimo hranice státu Československého, změniti ustanovení stanov, pokud upravují poměr k cizozemskému ústředí, a přistoupiti za členy k některému ústředí dle §u 6. odst. 2.

(2) Při svolání valné hromady za účelem usnesení o výpovědi z dosavadního ústředí a změny stanov ve smyslu odst. 1. pozbývají pro tento případ platnosti dosavadní předpisy stanov o lhůtě a způsobu uveřejňování svolání valné hromady a stačí firemní oznámení příslušnému sborovému soudu I. stolice; lhůta mezi oznámením a valnou hromadou budiž nejméně sedmidenní. Usnesenou změnu stanov a výpověď členskou oznámí družstvo příslušnému sborovému soudu I. stolice dosavadním způsobem.

(3) Nezachová-li se družstvo způsobem v odst. 1. uvedeným, jest Civilní správa Podkarpatské Rusi v Užhorodě povinna vypověděti jeho jménem do jednoho měsíce členství v cizozemském ústředí a přičleniti je dle povahy jeho činnosti k některému ústředí, uvedenému v § 6 odst. 2; tomuto ústředí budiž však umožněno, aby se napřed v tomto směru vyjádřilo.

(4) Současně jest Civilní správa povinna učiniti o této výpovědi oznámení sborovému soudu I. stolice, u kterého jest družstvo v rejstříku obchodních firem zapsáno, a soud provede z úřední povinnosti příslušné změny ve stanovách a v zápisu rejstříkovém.

(1) Svazy (ústředí) dle §u 6. odst. 2. jsou povinny zjistiti revisně s největším urychlením všechny pohledávky a závazky, které vznikly družstvům z jejich členského a obchodního spojení s ústředími cizozemskými.

(2) Data zjištěná těmito revisemi zpracuje k cíli likvidace vztahů ku posavadním ústředím komise, sestávající ze zástupců súčastněných svazů (ústředí) a Civilní správy Podkarpatské Rusi.

Pokud stanovy některého družstva předpisují uveřejňování vyhlášek družstva v časopise vycházejícím mimo hranice státu Československého, jest ustanovení to neplatné, a musí vyhlášky býti uveřejňovány v úředních novinách Civilní správy Podkarpatské Rusi.

Všechna družstva Podkarpatské Rusi musí se státi členem některého svazu (ústředí) dle §u 6. odst. 2.

(1) Družstevní svazy (ústředí), jimž bude přiznáno revisní oprávnění dle § 6. odst. 2, jakož i přičleněná družstva požívají všech výhod berních a poplatkových, které poskytoval § 47. zák. čl. XXIII/1898 družstvům organisovaným, t. j.:

1. osvobozeny jsou od výdělkové (zárobkové) daně podniků veřejným účtováním povinných se všemi přirážkami;

2. požívají osvobození od kolků a poplatků:

a) všech svých podání a jejich příloh, které předkládají soudu vedoucímu rejstřík obchodních firem bud,to družstva sama nebo jejich členové, rovněž všech vyhlášek, které o nich sborový soud I. stolice vydá,

b) všech podání a příloh, které předkládají kterémukoliv úřadu, kromě podání v soudních sporech,

c) všech svých obchodních knih,

d) kvitancí (stvrzenek) na splátky podílové i půjčkové, rovněž dluhopisů kromě směnek,

e) zabezpečení zápůjček poskytnutých členům v pozemkových knihách,

f) postupu (cesse) svých pohledávek za vlastními členy na svá ústředí a kvitancí (stvrzenek) o vyrovnání takových pohledávek.

(2) Jinak podléhají družstva i svazy (ústředí) všeobecným ustanovením daňových zákonů a kolkových i poplatkových předpisů.

(1) Každé družstvo Podkarpatské Rusi jest povinno každoročně celé své zařízení a obchodní činnost ve všech odvětvích podrobiti revisi.

(2) Tyto revise družstev provádějí svazy (ústředí), jež budou pověřeny ministerstvem vnitra v dohodě s resortním ministerstvem, jmenováním revisorů a prováděním revisí. Svazu (ústředí), který vyhoví požadavkům tohoto zákona, musí se přiznati revisní oprávnění. Podmínkou jest, aby svaz (ústředí), ať jest jeho sídlo kdekoliv na území republiky Československé, měl nejméně 50 družstev, počítaje v to i družstva mimo území Podkarpatské Rusi.

(3) Vykonání revise budiž oznámeno svazem (ústředím) příslušnému sborovému soudu I. stolice zároveň s návrhem na odstranění zjištěných závad, aby soud nařídil jích odstranění. Výlohy revisí vzniklé zúčtuje příslušný revisní svaz (ústředí) revidovanému družstvu. V případě potřeby je likviduje a vymáhá sborový soud I.stolice sídla družstva.

(4) Revisor jest povinen zachovati mlčenlivost o revisní zprávě, věcech obchodních a poměrech provozovacích, o kterých se při revisi dověděl.

(5) Ústavy uvedené v § 2. lit. b) zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n. o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a revisi bankovních ústavů, mohou své pokladniční přebytky ukládati u svého svazu (ústředí) podle tohoto zákona zřízeného za podmínek zákona č. 239/1924 Sb. z. a n. (§ 5.).

(1) Právo zříditi revisora může býti svazu (ústředí) odňato:

1. jestliže svaz (ústředí) překročí obor své působnosti vytčené stanovami,

2. jestliže svaz (ústředí) nedostojí revisní povinnosti,

3. jestliže počet družstev ke svazu (ústředí) náležejících tak klesne, že účinná působnost jeho jest vyloučena.

(2) O odnětí revisního oprávnění rozhoduje ministerstvo vnitra v dohodě s resortním ministerstvem po slyšení ředitelství svazu (ústředí).

Za přestupek buďtež trestáni uzamčením do 6ti měsíců a peněžitou pokutou do 5.000 Kč, v případě nedobytnosti náhradním uzamčením do 3 měsíců:

1. členové ředitelství družstva, nesvolají-li včas valného shromáždění za účelem výpovědi členství v ústředích cizozemských, činí-li revisorům při výkonu revise dle tohoto zákona jakékoliv překážky nebo těžkosti, anebo nevyhoví-li příkazům ohledně odstranění závad revisí shledaných;

2. členové dozorčí rady družstva, kteří opomenou podniknouti, co podle obchodního zákona a družstevních stanov jest v jejich moci, aby se vyhovělo předpisům tohoto zákona;

3. členové ředitelství a dozorčí rady družstva, rovněž i jeho zaměstnanci, kteří připustí, aby revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemského ústředí družstvo revidoval;

4. revisoři, kteří poruší povinnost mlčenlivosti.

(1) Uzamčením do 6ti měsíců budiž trestán revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemského ústředí, jenž by prováděl revisi v některém družstvu Podkarpatské Rusi.

(2) Není-li vinník občanem státu Československého, může býti po vytrpění trestu vypovězen z území státního.

(3) Přestupky uvedené v předchozím i tomto paragrafu přísluší trestati administrativní policejní vrchnosti I. stolice příslušné podle sídla družstva,

(1) Ustanovení zák. čl. XXIII/1898, která jakýmkoliv způsobem upravuji působnost "Zemského ústředního úvěrního družstva (Országos központi hitelszövetkezet)" v Budapešti a jeho poměr k družstvům Podkarpatské Rusi, pozbývají pro území Podkarpatské Rusi platnosti.

(2) Ustanovení posledního odstavce § 179 zák. čl. XXXVII/1875 o neměnitelnosti těch ustanovení stanov, která byla do stanov převzata z prospektu zakládacího, a druhá věta § 11. zák. čl. XXIII/1898 rovněž pozbývají platnosti.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Provedením jeho pověřují se ministři zemědělství, financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živností a sociální péče.

Po připojení Podkarpatské Rusi k republice Československé bylo jedním z prvních úkolů ministerstva zemědělství vyšetřiti tamní poměry na poli svépomocné organisace družstevní. Šetřením tímto bylo zjištěno, že jest v Podkarpatské Rusi 279 družstev přičleněných do převratu k maďarským ústředím "Hangya", "Országos központi hitelszövetkezet" a "Selskénu svazu" a 32 družstev nepřináležejících žádnému ústředí.

Z těchto družstev byly 154 spolky úvěrní a spořitelní, které až do převratu ukládaly své přebytky u svého ústředí. Po převratu zůstala tato úvěrní družstva rázem odříznuta od svých dosavadních ústředí, následkem toho bez peněžních prostředků a byla proto nucena zastaviti svou činnost. To mělo nepříznivý vliv i na všecka ostatní družstva, jež byla jimi dříve značně finančně podporována.

K oživení činnosti těchto družstev a pro přípravu likvidace jejich vztahů k bývalým ústředím budapeštským, jakož i k založení a organisování účelné sítě družstevní dle vzoru v historických zemích bylo nutno vyvolati v život nové družstevní ústředí pro toto území. Toto ústředí ustavilo se dne 15. dubna 1920 pod názvem "Zemská družstevní jednota" se sídlem v Užhorodě. Vedle toho utvořil se v roce 1921 "Sojuz ruských družstev" a konečně v roce 1923 nový družstevní svaz "Svaz hospodářských a úvěrních družstev Podkarpatské Rusi" v Mukačevě.

Tyto družstevní svazy nemohly se pohříchu věnovati dostatečnou měrou činnosti směřující k oživení stávajících družstev, o něž by bylo bývalo v prvé řadě pečovati. Scházela dosud zákonná úprava, jež by tuto činnost byla nejenom ukládala, ale též umožňovala, rovněž i prostředky, kterých by bylo bývalo ku prováděni této činnosti zapotřebí. Svazy věnovaly se proto namnoze též zakládání družstev nových. Tak rozšířila se řada družstev v jednotlivých odvětvích na Podkarpatské Rusi. Té doby jest v Podkarpatské Rusi celkem 424 družstev hlavně úvěrních, konsumních, mlékařských, ovocnářských, dobytkářských, košikářských, vinařských, skladištních a j.

Zkušenosti v družstevnictví Podkarpatské Rusi vedly k poznání, že má-li býti družstevním podnikáním, jež pro povznesení obyvatelstva v tomto území jeví se zvláště důležitým, docíleno úspěchu, jest třeba odstraniti dosavadní tříštění sil a získati a soustřediti družstevní pracovníky pro cílevědomou práci. Proto bylo přikročeno k likvidaci "Zemské družstevní jednoty" a "Svazu hospodářských a úvěrních družstev v Mukačevě" a na jich místě zřízeno bylo v roce 1925 jednotné nové ústředí s názvem "Zemsky družstevní svaz" se sídlem v Užhorodě.

Družstevnictví Podkarpatské Rusi až dosud postrádalo zákonných ustanovení upravujících jeho družstevní poměry na základě nového státoprávního postavení Podkarpatské Rusi. Proto jest třeba sjednati mu pevný základ právní, rozvázati vztahy družstev, již před převratem existujících, k bývalým jich ústředím a zavésti obligatorní revisi podle obdoby historických zemí a Slovenska. Na Slovensku dosaženy byly tyto cíle již zákonem ze dne 15. dubna 1919 č. 210 Sb. z. a n.

Za tím účelem předložila vláda již v roce 1921 č. t. 1627/sněm., volební období I., poslanecké sněmovně návrh zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, jenž však nebyl projednán. V roce 1925 podrobilo ministerstvo zemědělství znění návrhu revisi a provedlo v něm některé změny, jimiž přizpůsobilo jej jak nynějším poměrům Podkarpatské Rusi, tak i dalším zkušenostem, vyplývajícím z provádění zákona č. 210/1919 Sb. z. a n. na Slovensku. Po schválení vládou byla tato nová úprava předložena poslanecké sněmovně pod č. t. 5306/sněm., voleb. období I, kde byla schválena i v zemědělském výboru usnesením ze dne 14. října 1925. Rozpuštění Národního shromáždění znemožnilo projednání v plenu, přes to, že byla dána na pořad poslední schůze poslanecké sněmovny.

Nynější osnova předkládá se ve znění schváleném zemědělským výborem, č. t. 5405/sněm., volební období I.

Zákon tento sleduje v jednotlivých svých ustanoveních tyto cíle:

Ustanovení §u 1. má za účel konečné nucené rozvázání členských t. j. právních a hospodářských vztahů družstev k cizozemským ústředím, předpisuje jím výpověď členství v těchto ústředích, změnu ustanovení stanov poměr tento upravujících a nařizuje přistoupení za člena k některému ústředí dle §u 6. odst. 2.

Za účelem urychleného a snažšího provedení těchto opatření ruší se pro tento případ dosavadní předpisy stanov o lhůtách a způsobu uveřejňování valné hromady. Neprovede-li družstvo tyto úkony zákonem mu uložené ve lhůtě tří měsíců, provede je zaň ve lhůtě dalšího měsíce civilní správa Podkarpatské Rusi.

§ 2. stanoví způsob, jakým sluší zjistiti pohledávky a závazky vzniklé z členského a obchodního spojení družstev na Podkarpatské Rusi (stávajících před převratem) s ústředími cizozemskými, aby na jich podkladě mohla býti provedena likvidace těchto vzájemných vztahů.

Způsob uveřejňování vyhlášek družstva stanoven jest v §u 3.

§ 4. předpisuje, že všechna družstva Podkarpatské Rusi musí se státi členy některého ústředí dle §u 6. odst. 2.

V § 5. osnovy obsažena jsou ustanoveni o daňových, kolkových a poplatkových výhodách. Tato ustanovení recipována jsou na podkladě bývalých uherských zákonů družstevních do zákona č. 210/1919 Sb. z. a n. pro Slovensko a neplatí dosud na Podkarpatské Rusi. Následkem toho stává mezi družstevním podnikáním zde a na Slovensku disparita, již třeba v zájmu rozvoje organisace družstevní na Podkarpatské Rusi co nejdříve odstraniti.

Nezbytným předpokladem zdárného vývoje organisace družstevní jest povinná revise družstev. Tuto upravuje v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zákon ze dne 10. června 1903 č. 133 ř. z. o revisi výdělkových a hospodářských společenstev. Hlavně působením tohoto zákona dán byl mocný podnět ku vybudování svazové organisace družstev a tím ucelení hnutí družstevního. Jest tudíž samozřejmo, že ministerstvo zemědělství věnovalo zavedení zákonné revise u družstev v Podkarpatské Rusi, kteréžto jediné území v našem státu postrádá ještě dnes tohoto opatření zvláštní pozornost. Nedostatek tento jest též v rozporu s §em 2 zákona ze dne 10. října 1924 č. 239 Sb. z a n. o vkladních knížkách (listech) akciových bankách a o revisi bankovních ústavů v tom směru, že úvěrní družstva jsou dle tohoto ustanovení jen tehdy zásadně oprávněna vydávati vkladní knížky (listy), jestliže "jsou pod dozorem svazu (ústředí) zmocněného podle platných zákonů k jich revisi.

Vzhledem k tomu, že revise družstev na Podkarpatské Rusi dosud není zajištěna zákonem, nutno míti za to, že dnem počátku účinnosti zákona č. 239/1924 Sb. z. a n. (t. j. dnem 7. listopadu 1925) všecka úvěrní družstva Podkarpatské Rusi následkem tohoto nedostatku ztrácí oprávnění vydávati vkladní knížky a že funkcionáři těchto lidových ústavů v případě další činnosti jejich podléhají přísné trestní sankci dle §u 30. tohoto zákona.

Se zřetelem na dosavadní nedostatek zákonného opatření v tomto směru jsou tu dvě možnosti: buďto striktní provádění zákona, jež by však znamenalo další poškození družstevního podnikání na Podkarpatské Rusi, které beztak následkem zvláštních poměrů tohoto území a následkem stále odkládané úpravy družstevnictví jest již na pokraji záhuby, anebo neprovádění platného zákona a trpění protizákonného stavu, což jest s hlediska zákonné morálky zejména na území Podkarpatské Rusi nejméně žádoucí.

Kdežto podle §u 18. zákona č. 239/1924 Sb. z. a n.podléhají na území Podkarpatské Rusi již dnes obligatorní revisi bankovní ústavy, které povahou své organisace skýtají nepoměrně bezpečnější záruku řádného hospodaření, není dosud o takovéto opatření postaráno v podnicích družstevních, representujících lidové hospodářské instituce, jež následkem primitivních kulturních poměrů na Podkarpatské Rusi vyžadují za všech okolností zvláštní opatrnosti.

Úpravě práva a povinnosti revisní věnována j sou v zákoně ustanovení §§ 6. a 7., dle nichž každé družstvo na Podkarpatské Rusi jest povinno podrobiti svá zařízení a své obchodování ve všech odvětvích správy každého roku prozkoumání znalcem revisorem. Podmínky udělení revisního oprávnění družstevním ústředím, jakož i zásadní ustanovení o provádění revise jsou formulována dle analogie zákona ze dne 10. června 1903 č. 133 ř. z. o revisi výdělkových a hospodářských společenstev.

§§ 8. a 9. obsahují trestní sankce pro přestupky předpisů tohoto zákona.

V §u 10. ruší se ustanovení bývalého uherského zákonodárství družstevního, která mimo jiné upravují působnost zemského ústředního úvěrního družstva (Országos központi hitelszövetkezet) a jeho poměr k Podkarpatské Rusi.

Vláda doporučuje, aby návrh byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.