Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Druhé sčítání lidu koná se nejpozději do konce roku 1931 a další sčítání v obdobích desetiletých, a to v den, který určí vláda na řízením, vyslechnouc Státní radu statistickou.

Vláda určí nařízením, vyslechnouc Státní radu statistickou, které údaje mají býti při sčítání lidu zjišťovány, jak má býti toto sčítání prováděno, a které soupisy mají s ním býti spojeny.

(1) Sčítání osob civilních i vojenských provádějí úřady politické (administrativní vrchnosti) za pomoci sčítacích komisařů a revisorů, jichž funkce jest úřadem veřejným. Každý jest povinen převzíti ve svém bydlišti funkci sčítacího komisaře (revisoisora), nejsou-li tu důvody sprošťující ho povinnosti přijmouti volbu do obce.

(2) Výsledky sčítání lidu zpracuje Státní úřad statisticky.

Náklady sčítání hradí stát. Obce jsou však povinny svými orgány bezplatně při něm spolupůsobiti a poskytnouti bezplatně potřebné místnosti.

Každý jest povinen podati správně a včasně všechny údaje požadované od něho při sčítání.

(1) Vědomě nesprávné údaje, jakož i všeliká jiná úmyslná jednání a opomenutí, kterými se porušuje neb ohrožuje úplnost a správnost sčítání, trestají se, nejde-li o čin přísněji trestný, politickým úřadem (policejní administrativní vrchností) I. stolice peněžitou pokutou až do 10.000 Kč, vedle toho nebo místo toho vězením (uzamčením) do tří měsíců.

(2) Přestupky nařízení vydaných podle tohoto zákona k ochraně svobody a správnosti sčítání trestají se, pokud nejsou trestny podle odst. 1., politickým úřadem (policejní administrativní vrchností) I. stolice peněžitou pokutou až do 5000 Kč.

(3) Nedobytná pokuta budiž proměněna v přiměřené vězeni (uzamčení) nejvýše do 3 měsíců.

(4) Pokuty připadají státní pokladně.

Zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 256 Sb. z. a n., o sčítání lidu se zrušuje.

Zákon tento provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Sčítání lidu v republice Československé bylo upraveno zákonem ze dne 8. dubna 1920, č. 256 Sb. z. a n. Podle zákona tohoto mělo se konati prvé sčítání lidu v době mezi 1. listopadem 1920 a 19. březnem 1921, další sčítání pak v obdobích pětiletých.

Poněvadž se však ukázalo, že pro vědecké účely i pro potřebu administrativy postačí sčítání v obdobích desetiletých, navrhuje vláda, aby zákon o sčítání lidu byl pozměněn tím způsobem, že by se sčítání budoucí konala opět vždy po deseti letech. Změnou touto vyhoví se též úsporným tendencím, jimiž se nyní státní správa řídí, a dosáhne se toho, že rozsáhlé zatížení správních orgánů spojené se sčítáním lidu bude se opakovati teprve v delších obdobích. Též bude takto poskytnuta Státnímu statistickému úřadu dostatečná doba pro všestranné statistické zpracování výsledků sčítání.

Při příležitosti této vzaty v úvahu i ně které další změny a doplňky dosavadního zákona, jež vyplynuly z praktické potřeby, takže ukázalo se účelnějším vypracovati vůbec nový zákon o sčítání lidu a nenovelisovati pouze zákon dosavadní. Na změny, jež proti dosavadnímu zákonu v nové osnově se navrhují, jest upozorněno při výkladu jednotlivých paragrafů.

K § 1: Lhůty pro budoucí sčítání lidu upraveny způsobem takovým, aby vláda, jež ovšem vyslechne napřed Státní radu statistickou, měl dostatečné volnosti naříditi sčítání ve vhodnou dobu.

K § 2: Dosavadní zákon neobsahoval výslovního zmocnění vlády, aby nařízením určila, které údaje mají býti při sčítání zjisťovány a jak má býti sčítání provedeno. Zmocnění toto plynulo ovšem ze všeobecné doložky prováděcí. Nový návrh - chtěje předejíti případným námitkám - opravňuje výslovně vládu vydati potřebné nařízení. Poněvadž údaje, jež při sčítání mají býti zjišťovány, jakož i způsob provádění sčítání lidu se podle dočasných poměrů při jednotlivých sčítáních částečně mění, ne bylo možno materii tuto pojmouti přímo do zákona. V závěru tohoto paragrafu je konečně pamatováno i na to, aby současně se sčítáním lidu mohly býti provedeny i jiné soupisy se sčítáním zmíněným úzce souvisící, jež však nelze zahrnouti v pojem sčítání lidu (na př. soupisy bytové).

K § 3: Paragraf tento rozšířen proti dosavadnímu 1. odst. § 3 tím, že mluví se v něm o funkci sčítacích komisařů a revisorů, jez jest úřadem veřejným, a již lze jen výjimečně odmítnouti (§ 8 novely k řádu volení v obcích č. 253/1922 Sb. z. a n.). Konečně pak uvedeno v tomto para grafu výslovně, že výsledky sčítání zpracuje Státní úřad statistický.

K § 4: Paragraf tento kryje se celkem s 2. odst. § 3 dosavadního zákona, jest však přesněji stylisován v tom směru, že stanoví se v něm, že obce jsou povinny bezplatně poskytnouti též potřebné místnosti ke sčítání lidu.

K § 5: Ustanovení v tomto paragrafu obsažené bylo do zákona pojato hlavně k vůli úplnosti, neboť povinnost podávati při sčítání lidu správně a včas potřebné údaje bylo by případně lze vyvoditi i z § 5 zákona č. 49/1919 Sb. z. a n., o organisaci statistické služby.

K § 6: Podle dosavadního zákona byla trestna pouze vědomá nebo úmyslná jednání a opomenutí, kterými se porušovala nebo ohrožovala úplnost, anebo správnost sčítání lidu. Ustanovení tato obsažená v § 4 zákona č. 256/1920 přejata s ne patrnými formálními změnami do 1. odst. § 6 nynější osnovy. Poněvadž se však v praxi ukázalo, že tato trestní ustanovení pro všecky případy nestačí, bylo třeba paragraf tento rozšířiti o nové ustanovení, podle něhož trestem v zákoně stanoveným stíhají se i přestupky nařízení vydaných podle tohoto zákona k ochraně svobody a správnosti sčítání. Přestupky tyto nebylo možno vzhledem k mnohotvárnosti předmětu, jakož i vzhledem k tomu, že podrobnosti sčítání budou upraveny teprve nařízením, vypočísti přímo v zákoně a bylo třeba přenechati to moci nařizovací, jíž však zákon dává dostatečné směrnice (arg. slov, ochrana svobody a správnosti sčítání). Závěrečné dva odstavce paragrafu tohoto byly přidány též na základě praktické zkušenosti.

K §§ 7 a 8: Paragrafy tyto nepotřebují bližších vysvětlivek. Pouze se upozorňuje, že nařízení č. 592/1920 Sb. z. a n. o sčítání lidu nebylo třeba výslovně rušiti, poněvadž nařízení toto bylo vydáno výslovně jen pro prvé sčítání lidu.

Vláda navrhuje, aby osnova tato byla v obou sněmovnách přikázána výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému.