Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon tento platí pro úmluvy, podle nichž uzavřena smlouva pachtovní o přenechání pozemků jednotlivých nebo souborů pozemků, nikoliv větších nežli o výměře 8 ha.

Smlouvy pachtovní podle tohoto zákona lze uzavírati písemně i ústně. Pro uzavření smlouvy postačí, že strany se dohodly o tom, který pozemek přenechán, v které jeho části nebo výměře a jaké má býti placeno pachtovné.

Pozemky k účelům osevným a pěstování okopanin, jakož i lučiny mohou býti propachtovány jen na dobu nejméně šesti let. Pastviny lze propachtovati i na dobu kratší.

Nebylo-li smlouvou pachtovní jinak stanoveno, platí jako datum předání pozemku den nejblíže příští.

Propachtovatel jest povinen předati po zemek přenechaný i se všemi právy k jeho užívání se vztahujícími v takovém stavu, aby druhá strana mohla jej náležitě užívati.

Má-li pozemek přenechaný od počátku takové vady, že užívání jeho bylo by za obyčejného způsobu hospodaření valně ztíženo a nebyl-li přejímatel zvláštním vyznačením ve smlouvě s vadami těmito a jich následky náležitě obeznámen, má právo smlouvu zrušiti z viny propachtovatele.

Vznikly-li tím pachtýři nějaké výlohy, nese je propachtovatel.

Má-li pozemek přenechaný od počátku tolik vad, že nelze jej užívati dle úmluvy, nebo vzniknou-li vady takové později, aniž bylo to zaviněno tím, komu pozemek přenechán. jest povinnost platiti pachtovně jen na tolik, pokud a na kolik možno pozemek užívati.

Vznikly-li vady takové jednáním nebo opominutím majitele, jest tento práv náhradou škody prokazatelného užitečného nákladu a ušlého zisku.

Je-li potřeba takových oprav, že by bez jich provedení užívání přenechaného po zemku aneb přístup k němu byly ztíženy do té míry, že by tím zisk z užívání pro pachtýře značně poklesl, jest majitel po vinen náklad vzešlý s pořízením těchto oprav sám uhraditi, ačli mu stav ten užívatel včas oznámil.

Vzešly-li by užívateli nebezpečí nebo újma jaká z prodlení, může opravy ty provésti sám a má pak právo náklad vzešlý s pořízením oprav při placení pachtovného si odpočítati.

Zvelebí-li pachtýř pozemek mimořádně a za vložení mimořádného nákladu, má právo nehledě k tomu, že ze zvelebení vzešel mu i zvýšený zisk, domáhati se úhrady nákladu vzešlého mu zvelebením.

Pachtýři smějí užívati a upotřebiti pozemků jim přenechaných dle smlouvy pro stanovenou dobu. Mohou je dáti v podpacht, ačli není to smlouvou výhradně zakázáno.

Břemena a dávky veřejné postihují ve směs majitele pozemku a nemohou býti smlouvou přeneseny na pachtýře.

Jeli pachtovně vyměřeno na dobu jednoho roku, jest zaplacení jeho vykonati po uplynutí jednoho roku v prvý pracovní den roku následujícího.

Smlouva znějící na placení pachtovné ho plodinami (in natura) jest bezúčinnou a nárok z ní plynoucí jest vymahatelným jen jako peněžitá úplata.

Nemůže-li ten, komu byl pozemek pře nechán, jej užívati pro pohromy způsobe ně válkou, povodní, krupobitím, nebo pro úplnou neúrodu, není majitel povinen jej znovuzříditi, ale neobdrží také pachtovného, pokud pohroma trvá.

Může-li ten, kdo byl pohromou postižen, jemu přenechaný pozemek aspoň z části užívati, musí mu býti, žádá-li o to, prominuta přiměřená částka z pachtovného pro tu dobu, pokud následky pohromy tě trvají.

Byla-li úroda pohromou snížena více než o polovinu, nelze na něm vymáhati vyššího pachtovného nežli kolik činí daně a veřejně dávky z pozemku toho předepsané pro onu dobu, pokud následky pohromy ve stejném rozsahu trvají.

Pachtovní smlouvou nelze povšechně prohlásiti, že pachtýř bere na sebe všecko nebezpečí z příčin živelních pohrom.

Nemůže-li ten, komu byl pozemek pře nechán, jej užívati nebo upotřebiti pro překážku nebo neštěstí, které stihlo jeho nebo jeho rodinu a nikoliv proto, že pozemek poškozen, nebo, že se stal neupotřebitelným, nebo byla-li úroda z pozemku již sklizena tehdy, když vznikla škoda, jde škoda na jeho vrub a zaplatí pachtovné. Zužitkoval-li ale pronajímatel pozemku toho jinak, sníží pachtovné o to, co ušetřil.

Chce-li pachtýř uplatnit nárok na sní žení neb úplné prominutí pachtovného dle smlouvy nebo dle zákona. učiní oznámení o tom co se stalo propachtovateli nejpozději do osmi dnů po tom co případ nastal a nabídne důkaz buď soudně nebo dvěma znalci, ačli není příhoda ta obecně známa. Na později učiněné oznámení netřeba bráti zřetele.

Dojde-li doba pachtu, předán budiž po zemek v takovém hospodářském zpracování, v jakém bývají zpravidla pozemky v té době, kdy pacht dosel.

Kdo je povinen pozemek vrátiti, nemůže se brániti ani právem zadržovacím, ani nárokem vyrovnávacím (námitkou kompensační), ba ani námitkou, že byl prve vlastníkem.

Byl-li pozemek propachtovaný poškozen nebo opotřebován špatným užíváním, pachtýř jest práv z toho, co zavinil sám, jakož i z toho, co zavinil podpachtýř, ale nikoliv z náhody.

Propachtovatel může práva svého uplatniti u soudu nejdéle do 30 dnů poté, kdy mu pozemek po skončeném pachtu byl vrácen. Neučiní-li tak. nárok na uplatnění práva pomine.

Zanikl-li propachtovaný pozemek, po míjí pacht sám sebou. Byl-li přivoděn zánik jednou ze stran, jest práva náhradou škody ta strana, která zánik jednáním nebo opominutím přivodila. Nastal-li zánik nešťastnou příhodou, není z toho práva náhradou škody žádná ze smluvních stran.

Projde-li smluvená doba, pacht pravidelně zaniká, ačli nebylo ujednáno ni čeho o vypovězení smlouvy. Dobu pachtu lze stanoviti mlčky také tím, bylo-li za placeno pachtovné jen za určitý čas. Ne bylo-li o době pachtovní nic umluveno, dlužno míti za to, že smluvena byla doba pachtovní na šest roků.

Nebylo-li vymíněno, aby pacht byl vypovězen, smlouva se obnovuje mlčky, když ten, komu jí byl pozemek přenechán jej užívá dále, nebo dále z něj těží, ač doba sjednaná již prošla a nájemce to dopouští.

Pacht obnovuje se mlčky za těchže podmínek, které byly smluveny prve a na tu dobu, na jakou zněla smlouva prve uzavřená.

Dobu výpovědí pro zrušení pachtovní smlouvy nelze smlouvou stanoviti méně než na šest měsíců před ukončením normální sklizně.

Úmrtím jedné ze smluvních stran se smlouva pachtovní nezrušuje. Dědicové propachtovatelovi nastupují v držení oněch práv a povinností, které měl původní vlastník. Dědicové strany pachtující mohou však smlouvu zrušiti výpovědí danou ve lhůtě pololetní k termínu, kdy končí pravidelná sklizeň.

Od smlouvy lze upustiti dříve ještě než uplynul čas smluvený, aniž třeba, aby byla dána výpověď, když ten, komu byl pozemek předán, obdržel jej v takovém stavu, že nemůže jej užívati dle úmluvy, nebo stal-li se takovým později, aniž to pachtýř zavinil, nebo byla-li značná část pozemku náhodou či z vyšší moci na delší dobu odňata, nebo stala-li se část taková neupotřebitelnou.

Propachtovatel může žádati, aby smlouva před časem byla zrušena, když pachtýř značně poškozuje pozemek tím, jak jej užívá, nebo když nájemce, až byl upomenut, neplatí včas řádně za pacht, takže nemá zaplacenu větší část pachtovného koncem té které lhůty.

Ten, komu byl pachtem přenechán pozemek, budiž přiměřeně odškodněn za vynaložený užitečný náklad i ušlý zisk za to, když nemohl ho náležitě užívati, věděla-li druhá strana již tehdy, když smluvila pacht, že vzejdou takové okolnosti, které pozemek podstatně zmenší aneb náležité užívání jeho znemožní nebo podstatně sníží, i když stalo se tak vyšší mocí.

Byl-li propachtovaný pozemek po svém předání pachtem propachtovatelem převeden na osobu třetí, nastupuje nabyvatel na místo propachtovatele v držení oněch práv a povinností, které propachtovateli po dobu trvání pachtu příslušely. Ten, na nějž pozemek převeden, nemá právo z důvodů převzetí smlouvu pachtovní zrušiti.

Prodává-li soud vnucenou dražbou pozemek propachtovaný a není-li pacht zapsán v knihách veřejných, není vydražitel povinen vejíti v poměr nájemní a lze smlouvu vypověděti výpovědí, danou půl roku před ukončením pravidelné sklizně.

Byly-li smlouvou pachtovní sjednány takové podmínky, které byly by v odporu s ustanoveními tohoto zákona, jest nárok z nich plynoucí nežalovatelným a ne vymahatelným.

Nejvyšší pachtovné z jednoho hektaru zemědělské půdy obnáší tolik, kolik činí průměrná cena žita vypočítaná z průměru cen téhož na pražské plodinově burse ze srpna, září a října běžného roku a to:

v oblasti pastvinářské za 160 kg žita,

v oblasti bramborářské za 180 kg žita,

v oblasti obilnářské II. za 200 kg žita,

v oblasti obilnářské I. za 250 kg žita,

v oblasti řepařské za 300 kg žita. Tyto průměrné ceny vyšetří a včas vyhlásí ministerstvo zemědělství. Nedohodnou-li se strany, určí pachtovně k návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu pachtovaný pozemek leží. Návrh k soudu podati jest ve dvou stejnopisech nejdéle do 30. listopadu toho kterého pachtovného roku.

Opožděné návrhy zamítne soud z moci úřední.

Soud, rozhoduje-li o žádosti za úpravu pachtovného, má přihlížeti i k zvláštním okolnostem, pří čemž může jíti 30% nad nebo 30% pod takto vypočtený obnos pachtovného, jeli to jakostí půdy odůvodněno.

Ustanovení o přiměřeném pachtovném vztahují se i na ony pachtovní smlouvy, uzavřeně před platností tohoto zákona. Pachtýři, pokud se týče propachtovatelé jsou oprávněni ve lhůtě 3 měsíců od platností tohoto zákona žádati za úpravu pachtovného podle předpisů tohoto zákona.

Zákon tento vstupuje v účinnost dnem vyhlášení. Provede jej ministr spravedlnosti.

Dosavadní pachtovní poměr upraven jest platným občanským zákonem. Jeho ustanovení neodpovídají však úplně poměrům novým. To bylo také již z mnoha stran uznáno a bylo již také častěji naléháno na to, aby předložena byla Národnímu shromáždění osnova zákona, jíž byly by nedostatky platného zákona občanského odstraněny.

Náprava mohla by býti docílena chystanou reformou zákona občanského. Než dlužno uvážiti, že jest třeba činiti rozdíl v pachtovním poměru drobných pachtýřů a pachtýřů ostatních. To řešiti občanským zákonem není účelné. Přes to však třeba pamatovati na,to, aby i úprava drobných pachtů úzce se přimykala k dosavadnímu platnému právu aneb k již vžitým právním zvyklostem. Přítomná předloha tomu plně vyhovuje. Při zpracování jejím bylo však přihlíženo ne toliko k platnému právu našeho státu, ale i k platnému právu v Německu, jehož zásad namnoze bylo použito.

Zákona na ochranu drobných zemědělských pachtýřů je třeba zvláště se zřete lem na nebezpečí vysokých pevných cel. Takováto cla zvednou cenu půdy a hrozí také zvednouti pachtovné z půdy na míru lichvářskou. Tomu třeba zabrániti navrhovaným zákonem, v němž reguluje se pachtovné ze zemědělských pozemků podle ceny obilí. Pachtýřů zemědělské půdy je v republice statisíce, jsou to po většině drobní zemědělci, kteří zasluhují ochrany proti vykořisťování majiteli pachtovaných pozemků.

Provedení zákona tohoto nevyžaduje ní jakého nákladu a netřeba pro o, aby návrh o úhradě byl podáván. Formálně navrhují podavatelé, aby projednání zákona dáno bylo výborům zemědělskému a ústavně právnímu.