Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 2. zasedání.

Původní znění.

280

Antrag

der Abgeordneten Hans Tichi, Alois Stenzl, Ernst Eckert und Genossen

betreffend die Ergänzung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 d. Smlg. d. G. u. V., betreffend die Versicherung der Arbeitnehmer für den Fall der Krankheit, der Invalidität und des Alters.

Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Gesetz

vom.................,

mit welchem das Gesetz vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 d. Smlg. d. G. u. V, betreffend die Versicherung der Arbeitnehmer für den Fall der Krankheit, der Invalidität und des Alters ergänzt wird.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Zu § 6 des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V., der lautet:

"Von der pflichtgemäßigen Invaliditäts und Altersversicherung nach diesem Gesetze sind ausgeschlossen:" tritt als weiterer Punkt f) nachstehender Zusatz:

"Personen, die das sechzehnte Lebensjahr im Zeitpunkte des Wirksamkeitsbeginnes der Bestimmungen dieses Gesetzes noch nicht vollendet haben und in einem Lehrverhältnisse im Sinne des § 97 der Gewerbeordnung stehen.

§ 2.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für soziale Fürsorge betraut.

Begründung:

Schon bei der Beratung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V. im. sozialpolitischen Ausschusse des Abgeordnetenhauses sind Zweifel aufgestiegen, ob man Lehrlinge in die pflichtgemäße Invaliditäts und Altersversicherung einbeziehen soll.

Mit einer sehr knappen Mehrheit wurden damals die diesbezüglichen Anträge, von dieser Versicherung abzusehen abgelehnt.

Das Pensionsversicherungsgesetz vom 16. Dezember 1906, R.-G.-Bl. Nr. 1 kennt, mindest im Sinne mehrerer verflossenen Entscheidungen des Obersten Verwaltungsgerichtes eine Versicherung der kaufmännischen Lehrlinge nicht - und es ist dann begreiflich, daß insbesondere die kleinen Gewerbetreibenden und Handwerker in der Einbeziehung der Lehrlinge in die Alters- und Invaliditätsversicherung eine große Härte sehen und erklären, daß sie in der jetzigen Zeit der wirtschafllichen Not, bei dem ungeheuren Steuerdrucke diese neuerliche Belastung nicht ertragen.

Der Lehrling im Gewerbe bekommt mindest in den kleinen und mittleren Betrieben keine Bezahlung, so daß der Lehrherr die ganze Prämie aus eigenem wird tragen müssen. Wenn man hiezu die Krankenkassenbeiträge, sowie jene für die Unfallversicherung zurechnet, so muß jedermann dem die Verhältnisse im Gewerbestande nicht unbekannt sind, erklären, daß eine Novellierung des Gesetzes vom 9. Oktober 1924, Nr. 221 d. Slg. d. G. u. V. in oben ausgeführten Sinne, nicht nur gerecht - sondern unbedingt notwendig erscheint.

Prag, am 6. Mai 1926.

Tichi, Stenzl, Eckert,

Weisser, Zierhut, Fischer, Halke, Dr. Spina, Böhm, Schubert, Böllmann, Heller, Platzer, Szent-Ivány, Nitsch, Dr. Korláth, Dr. Holota, Füssy, Koczor; Kuriak,

Dr. Hanreich.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 2. zasedání.

Překlad.

280.

Návrh

poslanců H. Tichiho, A. Stenzla, E. Eckerta a druhů

na doplnění zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................,

jímž se mění zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

K §u 6 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jenž zní:

"Z povinného pojištění invalidního a starobního podle tohoto zákona jsou vyloučeni:" připojuje se jako další bod f) tento dodatek:

"Osoby, které v době, kdy ustanovení tohoto zákona nabudou účinností, nedovršily ještě 16, roku věku a jsou v učebním poměru podle §u 97 živnostenského řádu."

§ 2.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr sociální péče.

Odůvodnění.

Již při poradách o zákonu ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny vyskytly se pochybnosti, zda-li učňové mají býti zahrnuti do povinného pojištění invalidního a starobního.

Velmi nepatrnou většinou byly tehdy zamítnuty návrhy, aby se od tohoto pojištění upustilo.

Zákon o pensijním pojištěni ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z., aspoň podle četných rozhodnutí nejvyššího správního soudu, nezná pojištění kupeckých učňů, a pak lze pochopiti, že zvláště drobní živnostníci a řemeslníci považují zahrnutí učňů do starobního a invalidního pojištění za velkou krutost a prohlašují, že v nynější době hospodářské nouze za neslýchaného daňového tlaku nesnesou tohoto nového zatížení.

Učeň v živnosti nedostává, aspoň v malých a středních podnicích, žádného platu, takže mistr musí celou premii platiti z vlastních peněz. Připočtou-li se k tomu příspěvky pro nemocenskou pokladnu a pro úrazové pojištění, musí každý, jenž zná poměry v živnostech, prohlásiti, že novelisace zákona ze dne 9. října 1924, č. 22 Sb. z. a n. ve výše uvedeném smyslu jest nejen spravedlivá, nýbrž nezbytně nutná.

V Praze dne 6. května 1926.

Tichi, Stenzl, Eckert,

Weisser, Zierhut, Fischer, Halke, dr. Spina, Böhm, Schubert, Böllmann, Heller, Platzer, Szent-Ivány, Nitsch, dr. Korláth, dr. Holota, Füssy, Koczor, Kurťak,

dr. Hanreich.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP