II. volební období. | 2. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení §u 2 čl. II. zákona ze dne
2. prosince 1919, č. 643 Sb. z. a n., dále čl.
III. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb.
z. a n., kterými se ruší nebo mění
některá ustanovení zákona o dani z
lihu, jakož i ustanovení 1. a 2. odstavce §u
5 vládního nařízení ze dne
1. srpna 1923, č. 173 Sb. z. a n., kterým se činí
opatření pro přechodné hospodaření
lihem, se zrušují a na místě jich nastupují
tato:
(1) Jak výrobní, tak spotřební dávka
činí z každého hektolitrového
stupně alkoholu 15 Kč a zvyšuje se dnem 1.
září 1928 počínaje na 23 Kč
za každý hektolitrový stupeň alkoholu.
(2) Spolu s dávkou výrobní i spotřební
jest zaplatiti za každý hektolitrový stupeň
zdanitelného alkoholu přirážku 2 Kč
ve prospěch zemí; pokud se týče žup.
Výnos této přirážky rozdělí
se podle ustanovení §u 5 zákona ze dne 12,
srpna 1921, č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje
samosprávným svazkům výnos některých
státních daní a mění se v Čechách,
na Morav a ve Slezsku sazba domovní daně třídní.
(3) Pokud trvá státní závěra
lihu, povinen jest výrobce lihu podléhajícího
výrobní dávce - uvolní-li se mu výrobek
- zaplatiti roveň s výrobní dávkou
a zemskou (župní) přirážkou též
licenční poplatek 8 Kč za každý
hektolitrový stupeň dávce podléhajícího
alkoholu. Tato povinnost pomíjí dnem 1. září
1928.
(4) V předchozích odstavcích uvedené
dávky tvoří též podklad pro vyměřování
důchodkových pokut.
(1) Pálené lihové tekutiny nebo výrobky,
které v hotovém stavu alkohol obsahují, pokud
jsou 1. června 1926 na území republiky Československé
ve volném oběhu, podléhají dodatečnému
zdanění částkou 1 Kč 80 h za
každý hektolitrový stupeň alkoholu.
(2) Za výrobky, které v hotovém stavu alkohol
obsahují, pokládají se veškeré
výrobky; které obsahují v hotovém
stavu ještě alkohol získaný destilací,
jakož i veškeré víno, jehož alkoholový
obsah přesahuje 15 objemových procent.
(3) Na dodatečnou daň vztahují se obdobně
ustanovení platná pro spotřební dávku
z lihu.
(4) Od dodatečné daně jsou osvobozeny:
a) pálené lihové tekutiny a výrobky,
které v hotovém stavu alkohol obsahují, jež
jsou v držení osob provozujících obchod
pálenými lihovými tekutinami nebo výrobky,
které v hotovém stavu alkohol obsahují, anebo
jež jsou v držení osob upotřebujících
jmenovaných tekutin a výrobků ve svých
živnostech nepřesahuje-li úhrnné množství
alkoholu v pálených lihových tekutinách
anebo ve výrobcích v hotovém stavu alkohol
obsahujících 10 hektolitrových stupňů;
b) pálené lihové tekutiny a výrobky
v hotovém stavu alkohol obsahující, jež
jsou v držení jiných osob, než uvedených
pod a); pokud nepřesahuje celkové množství
alkoholu v pálených lihových tekutinách
anebo ve výrobcích v hotovém stavu alkohol
obsahujících 5 hektolitrových stupňů;
c) líh, který je podle dosavadních ustanovení
od spotřební nebo výrobní dávky
z lihu osvobozen.
(5) Kdo má 1. června 1926 větší
množství alkoholu, obsaženého v pálených
lihových, tekutinách nebo ve výrobcích
v hotovém stavu alkohol obsahujících; než
jest uvedena v předchozím odstavci pod a) nebo b),
jest povinen ohlásiti příslušnému
důchodkovému kontrolnímu úřadu
v době od 1. včetně do 4. června 1926
množství a alkoholový obsah těchto pálených
lihových tekutin nebo výrobků v hotovém
stavu alkohol obsahujících, jakož i místo
a místnosti, kde jsou uloženy.
(6) Nacházejí-li se dodatečnému zdanění
podléhající pálené lihové
tekutiny nebo výrobky, v hotovém stavu alkohol obsahující,
v prvých čtyřech dnech měsíce
června 1926 v dopravě, a nebyly-li již ohlášeny
a dodatečně zdaněny, jest povinen je ohlásiti
příslušnému důchodkovému
kontrolnímu úřadu a dodatečně
zdaniti jejich příjemce, který musí
podati předepsanou ohlášku nejdéle do
48 hodin po té, kdy ho zásilka došla.
(7) Osoby provozující výrobu, obchod, prodej
pálených lihových tekutin nebo výrobků
v hotovém stavu alkohol obsahujících, anebo
osoby provozující živnost, ve které
se takovýchto tekutin nebo výrobků upotřebuje,
jsou povinny; aby prokázaly do 60 dnů po 1. červnu
1926 o pálených lihových tekutinách
nebo výrobcích v hotovém stavu alkohol obsahujících,
jež mají a které nenáležejí
ke množství osvobozenému od dodatečné
daně; anebo pokud dávka spotřební
nebo výrobní na nich nevázne, jejich odběr
anebo zaplacení dodatečně daně, případně
zvýšené dávky spotřební
nebo výrobní.
(8) Osobám, které jsou povinny zaplatiti dodatečnou
daň, nemohou však tak učiniti pro majetkové
poměry najednou, může finanční
správa povoliti ku splácení dodatečné
daně přiměřené lhůty.
(9) Finanční správa jest zmocněna,
aby přiznala úlevy při ohlašování
a zjišťování zásob pálených
lihových tekutin nebo výrobků v hotovém
stavu alkohol obsahujících, podléhajících
dodatečnému zdanění.
(10) Kdo opomene podati ohlášku předepsanou
v odstavci 5. nebo 6., anebo udá v ní množství
alkoholu menší o více než 5 procent, bude
potrestán čtyřnásobnou až osminásobnou
částkou dodatečné daně; která
byla zkrácená neb ohrožena.
(11) Jiné nesprávnosti v ohlášce, které
se nevztahují na množství alkoholu, trestány
buďtež pořádkovými, pokutami od
20-400 Kč.
(12) Kdo nepodá předepsaného průkazu
o tom, odkud pálené lihové tekutiny nebo
výrobky v hotovém stavu alkohol obsahující
odebral, anebo že z nich byla dodatečná daň
zaplacena, bude potrestán čtyřnásobnou
až osminásobnou částkou dodatečné
daně, připadající na množství
alkoholu, o kterém nebyl podán zmíněný
průkaz.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. června 1926 a jeho provedením pověřuje
se ministr financí.
Finanční správa chystá osnovu zákona,
kterým se má zdanění lihu po stránce
technické a administrativní jednotně v celé
republice upraviti. Zatím z budgeterních důvodů
navrhuje finanční správa zvýšení
daně z lihu o 3, pokud se tyče o 280 Kč z
1 litru. Jako vždy v podobném případě,
zvyšuje-li se spotřební daň, třeba
uvažovati o subjektivní a objektivní nosnosti
pro tuto daň. Subjektivní nosnost žádá,
aby se uvážil účinek na spotřebu
jednotlivce a tlak na spotřebu živých statků.
Poněvadž běží při alkoholu
o potřebu zbytnou, ba škodlivou, netřeba se
subjektivní nosností pra daň lihovou hrubě
zabývati. Pokud pak běží o nosnost
objektivní; která žádá uvážiti
možný vliv na produkci, není v daném
případě žádných vážných
obav, poněvadž jde o zvýšení poměrně
nepatrné a poslední, jak to odpovídá
účelu tohoto zvýšení, jímž
je definitivní stabilisace státního rozpočtu.
Podrobněji třeba uvésti toto:
Tato daň byla stanovena §em 2 zákona z 2. prosince
1919; č. 643 Sb. z. a n. při lihu produkčním
na 12 Kč, při lihu podléhajícím
dani spotřební na 12 Kč 20 h z každého
hektolitrového stupně alkoholu. Tento zákon
stanovil sice při dani konsumní sazby dvě,
z těchto však sazba nižší (12 Kč)
nebyla vůbec praktikována, neboť od roku 1920
nebyl více stanoven t. zv. daňový kontingent,
t. j. množství alkoholu, které smělo
býti v jednom výrobním období v konsumních
lihovarech vyrobeno a z nich vyklizeno při nižší
sazbě daně spotřební. Z toho důvodu
musil býti veškerý v konsumních lihovarech
vyrobený líh, počínaje výrobním
obdobím 1921/22, zdaněn při vyklizení
vyšší sazbou daně spotřební.
Nebyla tudíž nižší sazba této
daně do osnovy vůbec pojata.
Navrhované zvýšení daně s 12
Kč, případně s 12 Kč 20 h,
na 15 Kč jest nepatrné a při ceně
pitného lihu konsumního který vlastně
jedině zvýšením daně bude podstatně
dotčen, nepadá téměř v úvahu,
a to tím méně, že líh sám
není, neb alespoň nemusí býti předmětem
denní spotřeby vrstev sociálně slabších,
na něž by zvýšení daně a
s ním spojené zvýšení prodejní
ceny mohla nepříznivě účinkovati.
Důsledkem navrhovaného zvýšení
daně bude ovšem zvýšení prodejní
ceny konsumního lihu s dosavadních 3.510 Kč
(vlád. nařízení č. 263/22)
as na 3.690 Kč, t. j. o 180 Kč na jednom hektolitru
alkoholu; kdežto ostatní částí
zvýšení bude možno zatížiti
společnost pro zpeněžení lihu, příp.
výrobce lihu. Počítáme-li s tím,
že konsumní kořalka má průměrně
20% alkoholu, přicházíme k závěru,
že na jeden litr pitné kořalky připadne
celkové zvýšení as o 36 haléřů,
kterážto částka nepadá při
nynější ceně lihovin téměř
vůbec v úvahu.
Předpokládáme-li v běžném
roce odbyt pitného lihu podstatně týž
jako v roce uplynulém, kdy spotřeba činila
okrouhle 272.000 hektolitrů alkoholu, a přihlížíme-li
dále k tomu, že podle návrhu má zvýšení
nabýti účinnosti až 1. června
1926, odhadnouti možno theoreticky výnos zvýšené
dávky pro zbývajících 7 měsíců
tohoto roku as na 27,000.000 Kč. Při výpočtu
tohoto přírůstku na spotřební
dani vycházíme z odbytu 272.000 hektolitrů
pitného lihu, tedy průměrně na měsíc
22.666 hl, jak docílen byl v loňské kampani,
a béřeme v počet, že za prvních
5 měsíců tohoto roku byla odbyta poměrná
část celoročního množství
per 11.3.330 hektolitrů, z níž vyplynul státní
pokladně příjem 2.220 Kč za 1 hl,
tudíž úhrnem částka 251,592.600
Kč. Na zbývajících 7 měsíců
roku 1926 připadající část
odbytu per 158.670 hl zmenšená o 5%, úbytku
to v důsledku zvýšené ceny na 150.736
hl, vynese státu při navrhované zvýšené
dani 376,840.000 Kč. Příjem na dávce
spotřební bude dle předchozího činiti
v r. 1926 - 628,32.600 K, tudíž o 2,000.000 Kč
více, než by činil příjem 272.000
hl při dosavadní výši spotřební
dávky t. j. 603,840.000 Kč (272.000 X 2.220 Kč).
K výnosu zvýšené spotřební
dávky per 25,000.000 Kč přičítáme
další 2,000.000 Kč, kteroužto částkou
odhadneme jak příjem z dodatečného
zdanění, tak i výnos ze zvýšené
dávky výrobní.
Ustanovení odst. 2., 3. čl. I: osnovy neliší
se podstatně od dosavadního právního
stavu, daného článkem III. zákona
č. 687/20 Sb. z. a n., případně podávajícího
se z §u 5.; odst. 1. vládního nařízení
č. 173/23 Sb. z. a n., s tím jedině rozdílem,
že se licenční poplatek snižuje s dosavadních
8 Kč 20 h na 8 Kč, což jest nezbytným
následkem toho, že dosavadní rozdíl
mezi sazbou daně spotřební a výrobní;
rovnající se 20 haléřům, se
ruší; v důsledku čehož nutno licenční
poplatek o těchto 20 h snížiti, neboť
jinak byl by líh produkční zatěžován
na 1 hektolitrovém stupni o 20 h více než líh
spotřební.
Další rozdíl oproti stavu dosavadnímu
spočívá v tom, že se do osnovy nepojímá
zmocnění obsažené v posledním
odstavci §u 2. zákona č. 643/19 Sb. z. a n.
a v odst. 2. §u 5. vlád. nařízení
č. 173/23 Sb. z. a n. zmocňující ministra
financí ke snížení dávek z lihu
nejvýše o 2 Kč a k jakékoliv změně
licenčního poplatku. Zmocnění toho
netřeba obnovovati, neboť pro dohlednou dobu není
vyhlídek, že by příjmy státní
správy připouštěly jakékoliv
snížení těchto dávek, jimiž
lihovarský průmysl není nikterak nesnesitelně
zatěžován.
Ustanovení týkající se župní
(zemské) přirážky a licenčního
poplatku pojata byla do návrhu z důvodů praktických
proto, aby veškeré státní dávky,
jimiž alkohol jest zatížen, publikovány
byly v jediném právním předpise, neboť
jejich roztříštění po různých
právních normách působí obtíže
jak osobám placením dávek zatíženým,
tak i nižším výkonným úřadům.
Další zvýšení obou dávek,
prováděné v druhé části
1. odstavce čl. I. přiložené osnovy,
jest zvýšením toliko zdánlivým,
a jeví se nutným z toho důvodu, že smlouva
zmíněná v §u 9. vlád. nařízení
č. 173/23 Sb. z. a n., uzavřená se Společností
pro zpeněžení lihu o hospodaření
lihem, pozbývá platnosti dnem 1. září
1928. Podle této smlouvy platí Společnost
státní správě za každý
odbytý hektolitrový stupeň zdaněného
lihu částku 8 Kč. Jelikož za nynějších
poměrů nelze se toho nadíti, že by se
státní pokladna mohla po 1. září
1928 zřeknouti příjmů z prodeje líhu
plynoucích; nutno se včas postarati o náhradu
příjmových úbytků, které
by nastaly projitím smluvní doby. Při tom
pokládá finanční správa za
výhodnější dosavadní smluvní
příplatek 8 Kč připočítati
prostě k dani. Toto pojetí příplatku
do daně jeví se žádoucím také
z rozpočtových důvodů a ku zvýšení
ochrany proti dovozu lihu z ciziny a lze je doporučiti
tím spíše; že nebude tím přivoděno
nižádné zvýšení prodejní
ceny.
Licenční poplatek jest pouhým ekvivalentem
výše zmíněného smluvního
příplatku, a to u líhu vyrobeného
v lihovarech produkčních, ježto tímto
lihem společnost pro zpeněžení lihu
nehospodaří, a nutno zmíněný
poplatek důsledně zahrnouti do výměry
daně, aby bylo zachováno dosavadní stejné
daňové zatížení líhu vyrobeného
v lihovarech konsumních i produkčních.
Dodatečné zdanění, vyslovené
ve čl. II. osnovy; jeví se nutným, aby finanční
účinek zvýšené daně nebyl
zmenšován většími nákupy
lihu do zásoby, provedenými před 1. červnem
1926, a dále i k vyrovnání nesrovnalostí
mezi cenou lihu koupeného přede dnem účinnosti
zákona; avšak daného do oběhu po tomto
dni, oproti ceně lihu později koupeného i
daného v oběh.
Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách
Národního shromáždění
přikázána výboru rozpočtovému
k podání zprávy ve lhůtě
co nejkratší.