II. volební období. | 2. zasedání. |
Nezměrné škody způsobeny byly zemědělství
od dávných dob na okrese nymburském v pásmu
tak zv. ťKřineckých BlatŤ. Poměrně
nepatrná říčka Blatnice rozvodňuje
se do daleka, do široka a poněvadž vody nemají
žádný spád do Ronovky a Mrliny, je celý
kraj rok od roku zatopena hospodářsky devastován.
Často je pod vodou celá obilní úroda
- veliké komplexy půdy, jinak vysoce bonitní,
leží úplně ladem. Tím přichází
o možnost hospodářského zvelebení
zemědělci ze 13 obcí a neméně
i stát, neboť ztrácí se ročně
100 vagónů obílí, která na
zatopených parcelách mohlo by býti vypěstováno.
Aby mohl býti poznán dosah akce, směřující
k provedení meliorací, je nutno podati přehled
celkové situace této záležitosti.
I. Za účelem odvodnění zbahnělých
pozemků založeno bylo v roce 1909 vodní družstvo
tak zv. ťKřineckých BlatŤ, zaujímající
rozsáhlý komplex pozemků v poloze mezi Novým
Dvorem ve směru severním až po Mcely a od Křince
ve směru západním až po Loučen.
Oficielní název podniku však, pod kterým
byl úředně projednáván zní:
ťVodní družstvo pro úpravu Ronovky a Blatnice
se sídlem v Bošíně.Ť
Na meliorační úpravě tohoto rozsáhlého
území interesováno jest zcela neb z částí
celkem 12 katastrálních obcí. Povodím
náleží zmíněná oblast
dvěma vodotečím, jak již sám
název vodního družstva svědčí,
a sice povodí Blatnice, zvané Křinecké,
v rozsahu 34 km2 a povodí Ronovky v rozsahu 27 km2. Hlavním
recipientem vodním pro zmíněné úpravy
vodní jest řeka Mrlina, upravená v létech
90tých vodním společenstvem pro úpravu
Mrliny a přítoků v Nymburce.
K odstranění desolátních poměrů
vodohospodářských, jimiž oblast tato
bývá každoročně téměř
postižena, vypracován byl meliorační
projekt, který byl v roce 1914 za účastí
zástupců úřadů subvenčních
namístě v ohledu technickém přezkoušen
a v listopadu 1923 vodoprávně projednán.
Projektovanými úpravami hlavních toků
i přítoků docíliti se má jednak
neškodné svedení obyčejných velkých
vod letních,jednak a to hlavně získání
umělého odpadu pro vodu povrchovou ze značných
postranních oblastí za účelem umožnění
odvodnění rozsáhlých přilehlých
pozemků, jež trpí neustálým zbahňováním.
Rozsah do zájmu regulačního zabraných
pozemků obnáší 1200 ha, kdežto
k soustavnému odvodnění přihlášené
pozemky podle výsledku řízení vodoprávního
činí okr. 900 ha. Výměra tato bude
však pravděpodobně dodatečnými
přihláškami rozšířena, zejména
o pozemky velkostatků, které následkem pozemkové
reformy přešly v držení drobných
zemědělců, čímž pominul
předpoklad pro vyloučení jich ze subvencování.
Hlavní příčinou zbahnělého
stavu pozemků v řečeně oblasti jest
neupravenost toku a zcela nepatrný spád 0.2‰
(promille) říčky Blatnice Křinecké,
která ústí do vysokopoloženého
mlýnského náhonu zvaného ťTrnávkyŤ
mezi Lečí a mlýnem Rozpakovským. K
docílení umělého spádu jest
třeba podvedení tohoto toku Blatnice pod jmenovaný
mlýnský náhon a vyústěním
do regulované spodní části Ronovky
u mlýna Rozpakovského. Vytvoření umělého
spádu pro počáteční tratě
jak Ronovky, tak zejména Blatnice při nepatrném
územním sklonu a velikých počátečních
hloubkách vyžadovati bude mimořádných
nákladů. Mimo to dříve než přikročeno
býti může k provádění
podniku jest nutna readaptace Mrliny z důvodů, že
stávající průtočný profil
nestačí pro odvedení přírůstku
vody přívalové z ťKřineckých
BlatŤ, který stanoven množstvím 10 m3
za 1 vteřinu.
Náklad na provedení předmětného
podniku včetně odhadnutého nákladu
na readaptaci Mrliny podle nyní obvyklých cen práce
a materiálu stanovití možno přibližně
dříve než sestaven bude rozpočet těchto
prací podle výsledků úředních
řízení na Kč 7,800.000, z nichž
připadlo by na odvodnění drenážní
as 3,600.000 Kč a na regulaci s příslušnými
odpady as 4,200.000 Kč. Nepoměr nákladu regulačního
více méně nerentabilního oproti vlastnímu
nákladu prací melioračních jest všeobecně
znám a uznáván a jest patrně příčinou
oddalování provedení podniku národohospodářsky
tak důležitého.
Jelikož projektovanou změnou toku Blatnice, která
v budoucnosti ústiti má do Ronovky a s touto společně
do Mrliny, místo do mlýnského náhonu
ťTrnávkyŤ odnímá se určitě
quantum vody mlýnskému náhonu, na něž
zákonitý nárok mají majitelé
níže položených mlýnů v
Rozpakově a v Drahu u Šlotavy jako držitelé
vodního práva, podali tito, - nespokojení
jsouce s výší úředně vyměřené
náhrady - odvolání proti vodoprávnímu
výměru k zemské správě politické,
o které dosud nebylo rozhodnuto. Tím také
další úřední jednání
o projektu ocitlo se ve stadiu stagnace.
II. Poslední dobou v důsledku provedení pozemkové
reformy na velkostatku Poděbradském vznikl přispěním
S. P. Ú. záměr, odvodniti těž
tak zv. ťPoděbradská BlataŤ, t. j. rozsáhlé
nížinné území, ležící
v okruhu obcí Rašovice, Kouty, Pátek, Okřínek,
Senice, Ostrov, Úmyslovice se dvorem BlatoŤ.
Příslušné vodní družstvo
jíž bylo sestaveno pod názvem ťVodní
družstvo pro odvodnění Poděbradských
Blat se sídlem v KoutechŤ a zadalo již vypracování
svého melioračního projektu. Rozsah projektu
vztahovati se bude na úpravu Blatnice zvané Poděbradské
s přítoky a na rekonstrukcí Mrliny v trati
od Nymburka do Rašovic s příslušným
drenážním odvodněním pozemků
ve výměře přibližně as
1500 ha,nákladem as 8,500.000 Kč.
Jak z uvedeného vidno, budou na provedení rekonstrukce
dolního toku Mrliny interesována obě vodní
družstva jak Křineckých, tak i Poděbradských
Blat sice stejnou měrou, avšak nestejným způsobem.
Kdežto provedení podniků ťKřineckých
BlatŤ vyžadovati bude v přední řadě
rozšíření profilu Mrliny pro zmnožený
přírůstek vody přívalové,
přicházející z jeho oblastí
bez zájmu na prohloubení, bude pro odvodnění
ťPoděbradských BlatŤ podmínkou
prohloubení dna Mrliny o 1.- až 1.2 m při ústí
Poděbradské Blatnice v Rašovicích, kteréžto
prohloubení stalo se nyní teprve následkem
regulace Labe a za ústěním Mrliny do spodní
vody Labské pod jezem v Nymburce dosažitelným.
III. Jednalo by se tudíž u obou podníků
o plochu ha 900 a 1500 ha = 2400 ha s rozpočtem 7,800.000
Kč a 8,500.000 Kč = 16,600.000 Kč včetně
rekonstrukce dolního toku řeky Mrliny.
Název k vůli jednoduchostí mohl by zníti
pro oba podniky: ťMeliorace Blat Křineckých
a Poděbradských, spojená s rekonstrukci dolního
toku řeky Mrliny.Ť
V zájmu pokud možno brzského uskutečnění
obou jmenovaných podniků navrhují podepsaní:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá:
1. aby neprodleně zařídila, by urychleně
rozhodnuto bylo o rekursech podaných proti vodoprávnímu
výměru, týkajícího se vodního
družstva pro úpravu Ronovky a Blatnice u Zemské
správy politické, aby projekt mohl býti podle
výsledku vodoprávního řízení
doplněn a rozpočet upraven za účelem
předložení úřadům subvenčním;
2. aby urychleně vypracován byl projekt na rekonstrukcí
Mrliny vyhovující oběma podnikům,
za účelem revisního a vodoprávního
projednání;
3. aby co nejdříve vypracován byl projekt
ťPoděbradských BlatŤ za účelem
úředního projednání;
4. aby příslušný obnos, jako státní
příspěvek na regulaci Blatnice, Horní
Ronovky a Mrliny zařadila do rozpočtu ministerstva
zemědělství a veřejných prací
pro rok 1927;
5. aby použito bylo nezaměstnaných dělníků
z celého tamního kraje, kterým vyplácí
se podpora nezaměstnaností na vyčistění
Blatnice, aby tak vody měly volnější
a rychlejší spád a tím aspoň
částečně zátopám odpomoženo.
Finanční zatížení návrhem
tímto nevznikne.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh
odkázán byl k projednání výboru
iniciativnímu, pak zemědělskému
a rozpočtovému.