Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1926.

II. volební1. zasedání

Původní znění.

202.

Antrag.

der Abgeordneten Josef Patzel, Hugo Simm und Genossen betreffend die Aufhebung des Gesetzes vom 12. August 1921, Slg. d. G. u. V. Nr. 295, über die Gebühren für Dienstverträge.

Die Gefertigten stellen den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle nachstehendem Gesetzesantrag seine Zustimmung erteilen:

Gesetz

vom...........................,

betreffend die Aufhebung des Gesetzes vom 12. August 1921, Sig. d. G. u. V. Nr. 295, über die Gebühren von Dienstverträgen. Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

Die Wirksamkeit des Gesetzes vom 12. August 1921 Zahl 295 Slg d G. u. V. betreffend die Gebühren von Dienstverträgen wird aufgehoben. Damit verlieren alle Bestimmungen über die Einhebung von Gebühren beim Abschluß von Dienst verträgen ihre Gültigkeit.

§ 2.

Dieses Gesetz tritt rückwirkend mit 1. Jänner 1926 in Kraft.

§ 3.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Finanzminister betraut.

Begründung:

Durch den § 6 a) des Gesetzes vom 7. Jänner 1920 Zahl 31 Slg. d. G u. V. wurde für Dienstverträge über ein jährliches Einkommen von mindestens 6000 Kč die Gebührenpflicht ohne Rücksicht auf eine urkundliche Bescheinigung des Dienstvertrages eingeführt Die praktische Durchführung dieser gesetzlichen Be stimmung führte zu außerordentlichen Härten und rief zahlreiche Beschwerden der Betroffenen hervor denen die gesetzgebende Körperschaft und die Regierung Rechnung tragen mußte Im Abgeordnetenhaus wurde damals en Antrag der Abgeordneten Patzel, Knirsch und Genossen eingebracht nach welchem die Anwendung des §. 6a auf Dienstverträge der Privatangestellten und gleichwertige Verträge aufgehoben werden sollte Ein An trag der Abgeordneten Tayerle und Genossen verlangte eine Herabminderung der Gebühr und eine Beschränkung ihrer Enhebung auf höhere Einkommen. Der Budgetausschuß des Abgeordnetenhauses der beide Anträge unter einem verhandelte erkannte die Reformbedürftigkeit der erwähnten gesetzlichen Bestimmung die Vertreter des Finanzministeriums lehnten aber damals eine vollständige Aufhebung der Gebühr ab u. zw. einmal aus fiskalischen Gründen und zweitens mit dem Hinweis auf die Anstellungstaxen der öffentlichen Angestellten Infolgedessen kam das Gesetz vom 12 August 1921 Slg d. G. u. V. Nr 295 zustande welches für die Verleihung von Ämtern und die Aufnahme in ständige oder wiederkehren de Dienste ein Jahrespauschal von ein halb Prozent aller Bezüge einführte Dieses Gesetz betrifft nach der Fassung des 2 alle der Pensionsversicherung der An gestellten unterliegenden Arbeitnehmer Die Antragsteller haben in Übereinstimmung mit den Organisationen der Privatagestellten dieses Gesetz vom Anfang an als eine Ungerechtigkeit bezeichnet. Nun aber wird auch der Hinweis auf die Dienstvertragsgebühren der öffentlichen Angestellen hinfällig indem die Regierung selbst der Nationalversammlung die Aufhebung aller Anstellungstaxen vorschlägt Der § 140 Abs 4 der Regierungsvorlage über die Regelung der Gehalts und einiger Dienstverhältnisse der Staatsangestell ten (Gehaltsgesetz) lautet : ťDie Ange stellten sind befreit von der Pflicht Taxen und Gebühren für die Verleihung einer Dienststelle und Stempelgebühren für die Quittungen auf die im Voraus festgesetzten ständigen Diensteinkommen zu bezahlenŤ Eine gleiche Bestimmung enthält der Abs 4 des § 21 des Entwurfes des Lehrergehaltsgesetzes Wenn nun hier mit Recht eine unzeitgemäße und unsoziale Einrichtung für die öffentlichen Angestellten und Lehrer abgeschafft werden soll worin sicher die ganze Öffentlichkeit der Regierungsvorlage zustimmt dann ist die Aufrechterhaltung der Einhebung einer Dienstvertragsgebühr für die Privatange stellten rechtlich nicht mehr haltbar. Der .Abgang. der aus diesem Antrage erwächst. ist durch Ersparungsmaßnahmen bei Waffenübungen zu bedecken. In formaler Hin sicht wird beantragt diesen Antrag dem Budgetausschuß und dem sozial politischen Ausschuß zuzuweisen.

Prag am 4. März 1926.

Patzel, Simm, Dr Luschka, Wenzel, Dr Petersilka, Krebs, Ing Jung, Dr Wollschack, Knirsch, Mayer, Hodina, Platzer, Schubert, Windirsch, Nitsch, Dr Mayr-Harting, Bobek, Bartel, Dr. Felerfeil, Krumpe, Oehlinger, Halke, Zajíček, Weisser.






Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1926.

II. volební

1. zasedání

Překlad.

202.

Návrh

poslanců J. Patzela, H. Simma a druhů

na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, c. 295 Sb. z. a n.

o poplatku ze služebních smluv.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.................................,

jímž se ruší zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n. o poplatku ze služebních smluv.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákon ze dne 12. srpna 1921 č. 295 Sb. z. a n. o poplatku ze služebních smluv se ruší. Tím pozbývají platnosti všechna ustanovení o vybírání poplatků při uzavření služebních smluv.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti se zpětnou platností od 1. ledna 1926.

§ 3.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr financí

Odůvodnění:

§em 6 a) zákona ze dne 7. ledna 1920 č. 31 Sb. z. a n., byla pro služební smlouvy kde roční příjem činí nejméně 6000 Kč, zavedena povinnost poplatková bez ohledu na osvědčení listinně. Toto zákonné ustanovení, prováděné v praxi, působilo mimořádně krutě a bylo předmětem četných stížnosti postižených, jimž zákonodárný sbor a vláda musily vyhověti. V poslanecké sněmovně byl tehdy podán návrh poslanců Patzela Knirsche a druhů, podle něhož měla býti platnost §u 6 a) pro služební smlouvy soukromých zaměstnanců a pro smlouvy stejně hodnoty zrušena. Návrh poslance Tayerle a druhů žádá aby tento poplatek byl snížen a aby byl vybírán jen u vyšších příjmů. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, který jednal sou časně o obou těchto návrzích, uznal, že zmíněně zákonně ustanovení vyžaduje re formy, avšak zástupci ministerstva financí zamítli tehdy úplné zrušení tohoto poplatku a to předně z důvodů fiskálních, a za druhé poukazujíce na taxy při jmenování veřejných zaměstnanců. Proto tedy byl usnesen zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., jímž byl za udělení úřadů a přijetí do stálých nebo opětovných služeb zaveden roční paušál půl procenta ze všech požitků. Podle znění §u 2 vztahuje se tento zákon na všechny zaměstnance, podléhající pensijnímu pojištění zaměstnanců. Navrhovatelé v dohodě s organisacemi soukromých zaměstnanců již od počátku označovali tento zákon za nespravedlivý. Nyní jest vsak také nemístné po ukazování na poplatky ze služebních smluv veřejných zaměstnanců jelikož sama vláda navrhuje Národnímu shromáždění aby všechny taxy za jmenování byly zrušeny Odstavec 4 §u 140 vládního návrhu o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) zní: ťZaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z pro půjčení služebního místa a kolkově poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.Ť Stejně ustanovení obsahuje odst. 4 §u 21 návrhu zákona o učitelských platech. Má-li tedy zde býti právem odstraněno nemoderní a nesociální zařízení pro veřejné zaměstnance a učitele, v čemž zajisté celá veřejnost souhlasí s vládním návrhem, pak nedá se ani právně udržeti to aby se vybíraly poplatky ze služebních smluv soukromých zaměstnanců. Úbytek způsobený tímto návrhem budiž uhrazen úsporami na cvičení ve zbraních. Po stránce formální navrhujeme aby tento návrh byl přikázán výboru rozpočtověmu a sociálně politickému.

V Praze dne 4 března 1926.

J. Patzel, H. Simm,

dr Luschka, Wenzel, dr Petersilka, Krebs, inž Jung, dr Wollschack, Knirsch, Mayer, Hodina, Platzer, Schubert, Windirsch, Nitsch, dr Mayr-Harting, Bobek, Bartel, dr Feierfeil, Krumpe, Oehlinger, Halke, Zajicek, Weisser.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP