Vedle boje proti drahotě a za zvýšení
mizerných dělnických mezd, stojí dnes
před dělnickou třídou ještě
boj proti zhoršení ochrany nájemníků.
Zde musí promluviti dělnictvo ze závodů,
zde bude nutno organisovati demonstrační stávky
společně se všemi massovými organisacemi,
jako jsou organisace odborové, družstevní,
invalidní atd. V boji nutno vyzdvihnouti následující
požadavky:
1. Proti zhoršení a za zlepšení ochrany
nájemníků.
2. Nevypověditelnost dělníků, deputátníků,
zřízenců, malých úředníků
a živnostníků ve starých a nových
domech.
3. Proti zvýšení, za snížení
činží: a) za snížení činží
pro nemajetné nájemníky ve starých
domech na stav z r. 1920, b) za snížení činží
pro nemajetné nájemníky v nových domech
na průměr z r. 1920, c) dělníci v
době stávky, výluky a nezaměstnanosti
buďtež osvobozeni od činže.
4. Proti bytovému fondu, který má vládě
dáti prostředky pro vedení války!
- Pro zabezpečení zdravého a levného
bydlení všem pracujícím: a) stavba činžovních
domů z rozpočtových prostředků
státu a obecních místo výdajů
na zbrojení, armádu, četnictvo a policii,
b) pro ochranu kolonistů, proti zrušení kolonií,
c) proti zákazu stavby prozatímních obydlí,
d) pro úpravu kolonií na náklad obce, e)
za stavbu zahradních dělnických kolonií
na náklad obcí a státu.
5. Zrušení všech nároků na vrácení
státní garancie, poskytnuté t. zv. všeobecně
prospěšným družstvům a nemajetným
stavebníkům.
Dělnictvo nesmí připustiti další
zbídačení svých rodin, musí
postaviti se do boje proti vraždícímu systému
kapitalistické racionalisace.
Úřady, které proti proletariátu jsou
vždy pohotově s bodáky, pendreky, puškami
a kulomety, proti lichvě nejen ničeho nepodnikají,
nýbrž ji přímo podporují poskytováním
různých úlev a subvencí kapitalistickým
kartelům, agrárním družstvům
a pod. [Další věty byly usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. června
1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu
vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz
str. 46 této těsnopisecké zprávy.]
(Výkřiky komunistických poslanců.)
V této periodě stálého zhoršování
životní úrovně dělnictva je nutno
všimnouti si masové organisace spotřebitelů,
dělnického družstevnictví. Tato masová
organisace, která svým založením má
býti v první řadě postavena do boje
za zvýšení proletářské
životní úrovně, do boje proti drahotě
a proti celní a daňové politice buržoasní
vlády, je úplně pasivní a nijak se
v proletářském boji ku prospěchu zájmů
dělnických a spotřebitelských neuplatňuje.
Je to proto, že dělnické družstevnictví
ovládají družstevní reformisté.
Tito pomocí celého svého aparátu v
družstvech usilují, aby každá akce pracující
třídy, směřující proti
drahotě a proti celní i daňové politice
kapitalistické vlády, byla podlomena, aby bojovná
jednota družstevní organisace byla oslabena a zlomena
její bojeschopnost. Místo aby organisace družstevní
stála v popředí protidrahotního boje
a mobilisovala statisícovou armádu členů
družstev do boje, vidíme, že družstevní
reformisté staví masovou organisaci družstevní
na podporu kapitalistických útoků proti pracující
třídě.
Zatím co v Československu masy se radikalisují,
urychluje se proces srůstání družstevních
organisací za vedení reformistů se státním
aparátem a s organisacemi buržoasními. Tak
jako v odborových organisacích vede politika reformistů
i v družstevnictví družstva k úplnému
jich podřízení organisacím kapitalistického
státu a v důsledku toho k rozbití jednotné
organisace družstevní. Reformističtí
vůdcové v dělnickém družstevnictví
postavili se na takové protidělnické stanovisko,
že se ničím neliší od buržoasie.
Reformistické družstevní špičky
srostly již úplně s aparátem buržoasního
státu a jeho hospodářských organisací
(Lustig, ředitelství Národní banky
československé). Reformisté utvořili
společnou frontu s kapitalisty za účelem
"vyčištění" družstev
od revolučních dělníků. Úloha
reformistů v dělnickém družstevnictví
vynikne při zkoumání činů reformistických
vůdců v družstevnictví za poslední
dvě léta a při zhodnocení událostí
v dělnickém družstevnictví, zejména
v době poslední.
Při zdražování životních
potřeb ukázala se družstevní byrokracie
spojencem kapitalistů a a jejich organisací, kartelů,
trustů atd. Kapitalistická úloha družstevní
byrokracie v dělnickém družstevnictví
vynikla zejména při zvýšení ceny
cukru, kdy reformističtí vůdcové družstev
vyslovili se pro zvýšení ceny cukru a proti
zvýšení dělnických mezd. Družstevní
byrokracie odkryla "positivní" roli kartelů
a dožaduje se v nich účasti. Podporuje akce
Svazu národů, které jsou zdánlivě
jen namířeny proti kartelům a družstvům,
vpravdě však jsou přímou jejich podporou.
K udržení své existence potřebují
kapitalisté podpory dělnických masových
organisací. Družstevní byrokracie je buržoasií
pověřena k tomu, aby družstva zajistila na
podporu kapitalismu, posílila jimi kapitalistickou frontu
a oslabila frontu proletářskou. Tato skutečnost
potvrzena je stanoviskem reformistů v družstvech ke
zvyšování cen životních potřeb,
k zavádění a zvyšování
cel, vzrůstající drahotě, v zákonu
na obranu státu, kterým budou militarisována
družstva, k válečnému nebezpečí
a zbrojení, k boji dělnictva za zvýšení
mezd a k boji proti kapitalistické racionalisaci, k politice
kartelů a trustů, k fašistickému nebezpečí,
jakož i úsilí reformistů, směřující
k roztříštění jednotné
organisace družstevní.
Čím více se schyluje k imperialistické
válce, čím více rostou rozpory mezi
dělnickou třídou a kapitalisty, čím
větší jsou útoky buržoasie na životní
úroveň pracujících, tím více
se projevuje sociál-imperialistická kontrarevoluční
a rozbíječská úloha reformistů
v družstvech. Družstevní byrokracie podporuje
imperialistickou politiku kapitalistického státu
a přípravy k imperialistické válce,
zejména proti SSSR. Dokazuje to jejich stanovisko k chystanému
zákonu na obranu státu, podle kterého budou
dělnická družstva přeměněna
ve válečné zásobovací orgány
imperialistů. Dokazuje to také úsilí
reformistů o válečné dodávky
družstev. Zákon na obranu státu, který
zmilitarisuje družstva, zatajují reformisté
před družstevní masou a dodnes se k tomu zákonu
nevyslovili. Družstevní byrokracie sleduje cíl,
aby v příští válce zajistila
si co největší zisk. V Praze byla před
nedávnem zřízena společnost, která
má za úkol zásobovati v případě
mobilisace armádu látkami, textilním zbožím,
oděvy atd. Tato společnost soustřeďuje
všechny textilní podniky Československa a chce
docíliti monopol v dodávkách československé
armádě. Také družstevní svazy
byly vybídnuty, aby do této společnosti přistoupily.
Ve společné schůzi družstevních
svazů dne 14. února t. r. bylo k tomuto vybídnutí
zaujato stanovisko a usneseno vyslati k ministerstvu války
delegaci, která by dosáhla, aby družstva v
případě války zajistila si dodávku
přímo. Tato deputace družstev byla přijata
ministrem nár. obrany Udržalem a byla ujištěna,
že družstva při řešení této
otázky budou vzata v úvahu.
Předpokladem, aby dělnická družstva
byla zařazena úplně do služeb imperialistické
války, je vytlačení revolučních
elementů z družstev, které družstevní
byrokracii překáží a ztěžují
úkol, který na ní buržoasie vložila.
Vytlačení revolučních živlů
z dělnického družstevnictví a ovládnutí
dělnických družstev reformisty je součástí
fašisačního plánu buržoasie, jímž
mají býti přetvořeny masové
organisace proletářské v organisace přímé
podpory fašismu. Rozbíječská ofensiva
reformistů v družstvech, která je stupňována
současně se zostřováním třídních
protiv, je nejdůležitějším článkem
fašisačního procesu. Ve spojení s tímto,
jakož i ve spojení s válečnou politikou
družstevní Aliance je otázka fašistických
družstev italských. Nebyla-li ještě v
Alianci postavena otázka přijetí fašistických
družstev přímo, je již připravena
k tomu půda, jednak stále silnější
kapitalistickou orientací Aliance a spoluprací sociálních
demokratů s buržoasií, jednak také přímými
požadavky za přijetí fašistických
družstev do Aliance, které byly v poslední
době vneseny družstevními organisacemi některých
zemí. Pravé křídlo Aliance přijme
fašistická družstva k svému zesílení,
aby tak oslabilo proletářské křídlo,
isolovalo sovětská družstva a připravilo
si půdu k podpoře imperialistické války
dělnickými družstvy. Reformisté v Československu
zakrývají tyto snahy reakcionářského
křídla Aliance a podporují tak uskutečnění
plánu družstevní Aliance. Dělnická
družstva musí vésti boj proti družstevní
byrokracii, proti světovému fašismu a reformismu,
proti imperialistické válce společně
s dělnickou třídou.
Místo boje družstev proti kapitalismu a proti vykořisťování
spotřebitelů utvořila Velkonákupní
společnost družstev v Praze - která je v rukou
reformistů a jejíž zástupci jsou ve
Svazu družstev na nejreakčnějším
křídle smlouvu s Ústřednou agrárních
družstev "Kooperativou". Tato smlouva je spojenectví
nákupní ústředny dělnických
družstev s ústřednou agrární,
ovládanou finanční oligarchií a vykořisťující
jak pracujícího rolníka, tak proletářského
spotřebitele diktovanými cenami zemědělských
produktů.
Reformisté v družstvech odmítají nejenom
každý společný boj družstev s dělnickou
třídou proti zločinnosti kartelů a
trustů, nýbrž tuto politiku kapitalistů
přímo podporují jednak domáháním
se účasti družstev v těchto kapitalistických
orgánech, jednak tím, že uzavírají
s kartely odběrové smlouvy a dohody, známkují
výrobky kartelů jako výrobky družstevní
a prodávají je za ceny stanovené kartelem
(Velkonákupní společnost družstev a
německá GEC, margarin, mýdlo atd.).
Reformisté v družstvech odmítají proletářskou
družstevní politiku, prováděnou prostředky
a methodami třídního boje. Odmítají
solidaritu družstev v boji pracující třídy
při stávkách, výlukách a nezaměstnanosti.
Zatím co proletariát přechází
k protiútoku proti svým vykořisťovatelům,
zostřuje byrokracie družstevní své útoky
proti revolučnímu křídlu v družstvech,
působí k roztříštění
jednotné organisace družstevní, k vyloučení
všech třídně-dělnických
živlů z družstev a hledí nahraditi proletářské
elementy v družstevnictví elementy maloměšťáckými,
které by byly oporou její kapitalistické
a sociál-imperialistické a fašistické
politiky v družstvech. Reformisté, vedeni družstevní
byrokracií, používají k udržení
svého vlivu v družstvech čistě fašistických
method. Úplně odbourali členská práva,
odhodili principy a zásady družstevního hnutí,
které sami vytýčili, poněvadž
jim v zajišťování vlivu na vedení
družstev a při provádění úlohy,
kterou byli kapitalisty pověřeni, nemohou sloužiti.
Družstevní byrokracie přistupuje ke zfašisování
družstev, jak velmi pádným dokladem toho je
případ brněnské "Vzájemnosti
- Včely". Zde členskými schůzemi
zvolení komunističtí delegáti byli
Kovandou zbaveni svých funkcí a nahrazeni lidmi,
kteří fašisační plán Kovandův
budou v družstvu podporovati. Kovanda úplně
v odporu se stanovami družstva provedl volby delegátů
způsobem čistě fašistickým, aby
si zajistil vliv na vedení družstva a mohl provésti
buržoasií plánované fašisování
družstev, které naráží na odpor
proletářské družstevní masy.
Fašisační methody v družstvech uplatňují
také reformisté ve vedení Svazu družstev.
Odbourali úplně proletářskou demokracii
v družstevnictví, potlačují práva
členů a družstev a zajišťují
si moc v družstevnictví diktátem a hospodářskou
mocí ústředních organisací
družstev. Nyní před sjezdem Svazu družstev,
který se bude konati 5. července v Mor. Ostravě,
prohlašují reformisté, že nepřipustí
žádných návrhů, vyjímaje
těch, které podají reformisté. Průběh
posledních konferencí pražských nejlépe
ukázal, jak družstevní reformisté sesilují
svoje snahy o provedení buržoasií plánovaného
zfašisování družstev.
Tento fašistický a diktátorský postup
reformistů v družstvech je v souvislosti s radikalisací
proletářských mas, se zostřením
třídních rozporů a s přípravou
imperialistické války.
Dělnická družstva a jejich proletářské
členstvo musí dokázati, že nepřipustí,
aby reformisté mohli v družstvech uskutečniti
svůj plán. Družstva v této době
musí se postaviti v čelo boje proti drahotě
a proti celní a daňové politice buržoasního
režimu přes hlavy reformistů. Zmobilisujte
družstevní masy do boje proti drahotě a za
zvýšení životní úrovně
pracujících. Zmobilisujte k projevům družstev
celou dělnickou třídu a všechny třídní
organisace dělnické.
Vynasnažte se, aby mezinárodní družstevní
den byl třídní bojovnou demonstrací
za požadavky dělnictva a proletářských
spotřebitelů, aby byl součástí
protiimperialistické akce pracující třídy
a bojovným dnem proti politice kapitalistického
státu a proti kontrarevoluční politice družstevní
byrokracie. Mezinárodní družstevní den
musí býti projevem solidarity dělnických
družstev v třídním boji proletariátu
a v boji za politická práva pracující
třídy a proti fašismu a plánovanému
zfašisování družstev. Mezinárodní
družstevní den musí býti také
mobilisací družstevní masy k boji revolučního
dělnického hnutí proti přípravám
imperialistické války a přehlídkou
síly, kterou revoluční křídlo
v družstvech může zmobilisovati k účasti
na protimilitaristickém dnu 1. srpna. Mezinárodní
družstevní den musí býti současně
příležitostí ke zkoncentrování
všech proletářských sil k boji proti
družstevním reformistům a jejich rozbíječské
politice jak v měřítku národním,
tak i mezinárodním, a musí vyzníti
na podporu sovětských družstev jako revolučního
křídla mezinárodní družstevní
aliance.
Proletářské členstvo v družstvech
musí se soustřediti do boje proti imperialistické
válce, do boje proti drahotě, do boje proti fašistické
družstevní byrokracii a za třídní
a dělnický ráz družstev, k porážce
kapitalismu a k vítězství dělnické
třídy.
V této souvislosti je nutno také zmíniti
se o agrárních družstvech - výrobních,
nákupních, skladištních, peněžních
která měla býti jedním z hlavních
prostředků svépomoci rolnické, ale
jež jsou veskrze nástrojem hospodářské
a politické moci bohatých sedláků,
statkářů a finančního kapitálu.
Pomocí družstev peněžních (kampeliček
a j.) dostávají se zemědělskému
průmyslu a obchodním společnostem agrární
strany za nízký úrok k disposici úspory
drobného zemědělského lidu, pomocí
nákupních družstev diktuje finanční
kapitál ceny přejímací, aby tím
více vydělal na cenách prodejních,
které sám určuje a diktuje.
V sovětském Svazu je zemědělské
družstevnictví pákou socialisace v zemědělství
a soustavného zlepšování situace rolnictva.
V Československu je zemědělské družstevnictví
pákou, pomocí níž finanční
kapitál ovládá a vykořisťuje
pracující zemědělce. Čím
budou tato družstva v případě války,
bylo už řečeno u družstev konsumních.
Agrární časopisy demagogicky píší
o rozdílu, který se jeví mezi cenami, za
které rolníci prodávají 1 kilogram
živé váhy hovězího či
vepřového dobytka, a cenami masa v městech.
Radíme malým a středním zemědělcům:
zeptejte se, co učinila agrární strana, aby
nejen drobní výrobci, nýbrž i spotřebitelé
byli uchráněni škod, které způsobuje
meziobchod? Ptejte se na zisky agrární "Zemky"
atd.
Pracující zemědělci mohou jen ve spolku
s dělnickou třídou účinně
čeliti kapitalistickému lupičství.
V jednotné frontě s průmyslovým dělnictvem
musí proletariát venkova nastoupiti k boji za odstranění
vydřidušského kapitalistického řádu
a nastolení vlády dělníků a
pracujících rolníků. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Špatný. Dávám mu
slovo.
Posl. Špatný: Slavná sněmovno!
Ujímám se slova, abych jménem klubu nár.
socialistů reklamoval koaliční svobodu pro
čsl. četnictvo. (Výborně!) Tento
stav oddaný republice a státní myšlence
československé jest jediným bezprávným
stavem v republice. Četnictvo bylo zbaveno volebního
práva českoněmeckým režimem a
postaveno bylo na roveň osobám nesvéprávným,
trestaným, choromyslným, kridatářům,
trestancům a kárancům. A to si čsl.
četníci opravdu nezasloužili! Už v debatě
o prohlášení pana ministra nár. obrany
jsem prokázal, že odnětí volebního
práva vojákům a četníkům
bylo činem nepromyšleným, nemoudrým
a národnostně velmi škodlivým. Chtěli
jste četnictvo odpolitisovati. A není odboru, který
by byl tak nesmírně zavalen politickou agendou,
jako právě četnictvo. Je-li v obci veřejná
schůze, žádá politický úřad
I. instance četnictvo o politické informace, kdo
mluvil a co mluvil a jaké politické směrnice
byly na schůzi přetřásány.
Jde-li o jmenování členů okresních
výborů nebo zemských zastupitelstev nebo
nemocenských pojišťoven, vyšetřuje
a zjišťuje četnictvo politickou příslušnost
navržených občanů.
Včera mluvčí republikánské
strany si pochvaloval, že "odnětí volebního
práva četnictvu ukázalo se nutným,
když jsme nechtěli připustiti, aby bylo vrženo
do víru stranických a politických bojů.
Odnětí nebylo vyvoláno četnictvem
a také proti němu nesměřovalo, ale
mířilo proti stranám, které se snažily
svou rozvratnou činnost rozšířiti i
na četnictvo a na vojsko". My bychom rádi věděli,
které to byly strany, které svou rozvratnou činnost
snažily se rozšířiti na četnictvo.
To jsou velmi nicotné argumenty. "Odpolitisování"
četnictva, které bylo provedeno odnětím
jejich volebního práva, jest jedna z největších
křivd, která se v republice Československé
stala. Vždyť četnictvo prokázalo přímo
nadlidské zásluhy při budování
československého státu a jeho ochraně
proti iredentě německé a bolševické.
Řada četníků pro naši národní
svobodu položila své životy. Četnictvo
hájí vaši bezpečnost a majetek. Proč
jste mu tedy způsobili takové příkoří,
takovou křivdu a bezmeznou urážku odnětím
volebního práva vojákům a četníkům?
Když se jednalo o porušení této důležité
ústavní zásady, uvedl ministr nár.
obrany tři města, kde vojsko volilo prý protistátně,
a to Čáslav, Terezín a Josefov. Poměr
hlasů vojenských proti hlasům občanským
pro tak zv. státotvorné strany nebyl o nic horší,
ba spíše naopak. A tenkráte mezi hlasy protistátní
počítal ministr nár. obrany také hlasy
odevzdané pro německé agrárníky
a pro německé křesť. sociály,
kteří dnes sedí ve vládě. Nepravdivé
argumenty ministerstva nár. obrany, že vojsko volilo
protistátně, byly náležitě rozcupovány.
Statistiku o tom ministerstvo národní obrany předložiti
nemohlo, poněvadž výsledek její byl
by usvědčil ministerstvo nár. obrany z nepravdy.
Nikdo se, slavná sněmovno, nepokusil ani v nejmenším
o důkaz, že by bylo četnictvo volilo protistátně.
Toho také naprosto nebylo a původně se na
odnětí volebního práva četnictva
nepomýšlelo. Není žádnou tajností,
že ztráta volebního práva četníků
byla jedna z velikých politických koncesí
straně p. pátera Hlinky, který chtěl,
aby na Slovensku českých hlasů bylo co nejméně.
A dokud měli četníci volební právo,
jak se s nimi zacházelo? Mám zde případ
z Ronšperka, kde svého času byl zvolen četnický
strážmistr Schwinga do obecního zastupitelstva,
který byl velmi nepohodlný agrárně
křesťansko-sociální klice. Vytýkal
jí nesprávnosti a tím si proti sobě
většinu popudil. Dostal se za to do disciplinárního
vyšetřování, byl udán vojenskému
soudu, bránil se, ubránil se, ale přes to
byl vyhnán do pense, ačkoliv byl docela zdráv
a naprosto nevinný. Tak se postupovalo, dokud mělo
četnictvo volební právo.
Pan zástupce republikánské strany čsl.
venkova upozorňoval včera, že četnictvo
už si utvořilo legální organisaci. Prohlašuji
se vší rozhodností, že četnictvo
svoji plnoprávnou organisaci dosud nemá. (Výkřiky
poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Vzali jste četnictvo nár. obraně a přidělili
jste je ministerstvu vnitra. Tím jste jeho postavení
i po stránce koaliční svobody zhoršili.
I voják má více spolkové svobody než
četník. Vojáci smějí býti
členy kulturních a tělocvičných
spolků bez závady. Mají své plnoprávné
organisace, ať už je to Svaz čsl. důstojnictva
nebo Svaz čsl. rotmistrů či Vojenský
vědecký ústav nebo zájmové
skupiny legionářské a jiné. V těchto
korporacích si členstvo samostatně rozhoduje.
Tyto vojenské korporace vydávají si samostatné
listy. Četnictvo je na tom naproti tomu daleko hůře.
Žádná četnická organisace nesmí
existovati, ani žádný časopis, který
by vydávali aktivní četníci. (Posl.
Zeminová: Když to napsali do "Českého
Slova", bylo "České Slovo" zabaveno!)
Ano. Působí sice tak zv. Masaryků
v četnický vzdělávací a podpůrný
fond, jehož předseda je jmenován ministerstvem
vnitra. Myslíte, že ministerstvo vnitra tam jmenovalo
nějakého četnického strážmistra?
Nikoliv! Ministr vnitra jmenoval generála četnického
Knoblocha předsedou. Ani pokladníka si nesmějí
četníci voliti v tomto fondu sami, nýbrž
i tam je pokladník jmenován ministerstvem vnitra,
jímž se stal major Vykoupil. Četník,
který musí zastávati policii, který
musí býti diplomatem a státním návladním,
který má právo kde koho zavříti,
nemá ani tolik svobody, aby ve svém spolku volně
si rozhodoval a volil své funkcionáře. O
četnických otázkách se v tomto spolku
nesmí mluviti. (Slyšte!) Nejvýše
dopustí, aby se rokovalo, jakým způsobem
se má připraviti gratulace pro pana předsedu
nebo pro pana pokladníka. (Slyšte!)
Srovnejte vedle sebe účel Svazu čsl. důstojnictva
a účel tohoto Masarykova četnického
fondu. (Výkřiky posl. Bergmanna.)
Podle stanov Svazu čsl. důstojnictva - to jsou vojáci
- je účel spolku tento: "Pěstovati v
důstojnickém sboru ducha jednoty, bratrství
a pravého demokratismu. Vyvíjeti činnost
vzdělávací a výchovnou a účastniti
se kulturní, národní práce vůbec.
Pěstovati v širší veřejnosti zájem
o branné otázky. Hájiti hospodářských
a sociálních zájmů čsl. důstojnictva
jak z povolání, tak v záloze, ve výslužbě
a v invaliditě. Pěstovati činnost společenskou
a tělovýchovnou. Politická a výdělečná
činnost Svazu je vyloučena, taktéž jakékoliv
zasahování do služebních věcí."
Naproti tomu Masaryků v četnický vzdělávací
a podpůrný fond má tento úkol: "Účelem
spolku je prohlubováním všeobecného
a odborného vzdělání příslušníků
četnictva a pak morálním a hmotným
podporováním jich a jejich pozůstalých,
zejména pro případ zvlášť
vážné nemoci, úrazu, úmrtí,
nebo velké hospodářské tísně
a pod., pečovati o stavovskou svornost a družnost
jakož i o povznesení četnického stavu.
Činnost politická a výdělečná
a jakékoliv zasahování do služebních
věcí není dovoleno."
To jsou dva velmi podstatné rozdíly. Voják
je daleko svobodnějším občanem v čsl.
státě, nežli čsl. četník.
A nejenom to, že předsedu a pokladníka Masarykova
fondu četnického jmenuje ministerstvo vnitra, velmi
povážlivé jsou i volby delegátů.
Poslední volby delegátů byly provedeny v
měsíci prosinci. Kandidovaly dvě strany,
obě byly oposiční, jedna více a druhá
méně. Hlasovací lístky byly házeny
do bedny a tam ponechány 15 dní bez dozoru. Potom
se lístky vyňaly z bedny a zjistilo se, z kterých
skupin hlasovací lístky tu jsou. Byly tři
skupiny. Nejoposičnější měla
hlasů nejvíce. Odhadovalo se, že jejich přes
2000. Druhá oposiční kandidátka měla
jich podle odhadů asi 600. Tyto hlasovací lístky
si vzal poručík Bakule a měl je doma přes
noc a ráno bylo těch lístků nejoposičnější
skupiny 700, druhá skupina jich měla 900, této
tedy přibylo přes noc několik set na rychlo
hektografovaných hlasů, které tam vůbec
večer nebyly. (Výkřiky poslanců
čsl. strany nár. socialistické.)
O těchto famosních volbách do Masarykova
četnického fondu se psalo v novinách. Četnické
velitelství rozkřiklo, že bude dotyčného
redaktora žalovat, ale žaloba podnes nebyla podána
a poručík Bakule byl po tomto činu povýšen
na nadporučíka. (Výkřiky poslanců
čsl. strany nár. socialistické.) To je
ta vychvalovaná četnická svoboda, které
se tu včera pan zástupce republikánské
strany dovolával. Ale, slavná sněmovno, tento
četnický fond má v záhlaví
jméno presidenta Masaryka. Kdyby pan president znal,
jaká je to korporace ten Masarykův četnický
fond, jaké poměry tam jsou a jaká je tam
demokracie, nepochybuji, že by si zakázal, aby se
jeho jména zneužívalo. My reklamujeme dnes
při debatě o četnickém kázeňském
právu důrazně, aby spolčovací
zákon republiky platil také pro československé
četnictvo. Dejte jim, pane ministře vnitra, aspoň
takovou koaliční svobodu, jakou mají vojáci,
odstraňte ponížení četnictva
a vraťte jim volební právo! (Potlesk poslanců
čsl. strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Nikdo není
již ke slovu přihlášen, rozprava je skončena.
K věcné poznámce je přihlášen
pan pos. Chalupník. Dávám mu slovo.
Posl. Chalupník: Slavná sněmovno!
Při včerejší debatě zneužil
posl. Zápotocký této tribuny, aby
si mohl dáti imunisovati lživé útoky,
kterými se v tomto týdnu hemží komunistický
tisk, že totiž jsem se měl dopustiti nějaké
prorady na zájmech stávkujícího dělnictva
ve Vratimově. Měl prý jsem dělnictvu
doporučovati, aby nastoupilo práci a přijalo
nevýhodné návrhy zaměstnavatelů.
Řídím se názorem, že kdo cti
nemá, jinému jí nedá. Veřejnost
jest již zvyklá na pusté nadávky komunistů
a nebéře je vážně. Také
já bych je nechal bez povšimnutí, poněvadž
mně nezáleží na tom, co o mně
říkají komunisté, nýbrž
na tom, co o mé činnosti soudí dělnictvo.
Vratimovské stávkující dělnictvo
odsoudilo již nejednou spontánně na své
schůzi lživé útoky komunistického
tisku a postup komunistické strany v této stávce.
Poněvadž však posl. Zápotocký
včera operoval nepravdivým tvrzením nejen
proti mé osobě, nýbrž i proti straně,
považuji za nutno, abych objasnil události, souvisící
se stávkou ve Vratimově.
Stávka dělnictva ve Vratimově vypukla ve
středu dne 15. května, protože správa
závodu propustila na základě §u 82 živn.
řádu, lit. h), 18 nemocných dělníků,
mezi nimiž byli někteří, kteří
pracovali v závodě 30 až 40 let a že mimo
tyto mělo býti propuštěno ještě
dalších 45 dělníků.
To byla hlavní příčina, která
donutila dělnictvo k zastavení práce. Dělnictvo
bylo beztak již značně nespokojené s
postupem správy závodu, která nedodržovala
kolektivní smlouvu a učiněná ujednání,
nerespektovala požadavky závodního výboru
a platila nejnižší mzdy. Tedy na první
pohled stávka z důvodů hospodářských.
Komunisté však od samého vzniku využívali
této stávky k účelům politickým.
Již posl. Hruška, když o této stávce
mluvil, prohlásil ve sněmovně, že stávka
má politický význam. Nutno podotknouti, že
na této stávce jsou zúčastněny
podle politického rozvrstvení dělnictva čtyři
strany: dva směry komunistické - politbyráci
a Haisovci - čeští socialisté a soc.
demokraté. Komunisté sledovali touto stávkou
několik cílů:
1. Pomocí této stávky roznítiti stávkovou
náladu mezi dělnictvem v ostravské oblasti.
O tom jsou doklady zde v "Dělnickém deníku"
(ukazuje) a svědčí o tom nadpisy:
"Kovodělníci, vstupte do boje!"
2. Získati dělnictvo do své organisace a
zastříti ostatnímu dělnictvu vzájemný
boj, který mezi nimi zuří.
3. Zaskočiti a napáliti druhé organisace
a dostati se na podpis ujednání a tím také
kolektivní smlouvy.