Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Buday, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut. Zapisovatelé: Bečko,
Dubický.
188 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
dr Mayr-Harting, dr Nosek, dr Srdínko,
dr Štefánek, dr Šrámek,
dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 195. schůzi
poslanecké sněmovny.
Nemocí omluvili se dodatečně na včerejší,
jakož i na dnešní schůzi pp. posl. Adámek
a Vološin.
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. dr Matouška ministru spravedlnosti ve věci dohlídky
provedené zmocněncem ministrovým-dr Dočekalem
v prosinci 1928 u zem. soudu v Praze (č. D 1419-II),
posl. Bezděka a druhů ministru pošt a telegrafů
o poměrech na poštách, zvláště
venkovských, na Slovensku (č. D 1424-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
min. vnitra na dotazy: posl. inž. Kalliny, že úřední
orgány usilovaly vykonávati vliv na zraněného
p. Jos. Goldhammera z Dalovic, jenž byl dne 23. července
1928 přejet a těžce poraněn státním
automobilem, v němž jel pan ministr soc. péče
dr Šrámek (č. D 1293-II),
posl. Kurťaka, že úřady na Podkarpatské
Rusi ignorují ruský jazyk (č. D 1366-II);
min. financí na dotazy:
posl. Johanise, Karpíškové, inž. Nečase
o zmařeném přidělení společníka
do trafiky pí. Černovské v Praze-II, Jindřišská
ul. (č. D 1227-II),
posl. dr Koberga, že se staropensistovi, jehož se dále
užívá jako pomocné síly, srážejí
peněžní odměny (č. D 1342-II),
posl. Tichýho a druhů o daňových a
přirážkových nedoplatcích velkostatku
ve Vlasaticích v okrese mikulovském (č. D
1272-II);
min. zemědělství na dotazy:
posl. inž. Dostálka a druhů stran regulace
Orlice u Svinař, okres Hradec Králové (č.
D 1134-II),
posl. inž. Nečase o zneužití úřední
moci při prodeji dobroňského lesa na Podkarpatské
Rusi (č. D 101-II);
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny,
že ovdovělé Bertě Rudolfové,
dříve Fritschové, v Karlových Varech
nebyla opět přiznána vdovská pense
(č. D 1343-II);
min. soc. péče na dotazy:
posl. Tayerleho o Léčebném fondu veř.
zaměstnanců (č. D 639-II),
posl. Kurťaka:
o obeslání k lékařské prohlídce
Michala Krišfalušiho (č. D 1303-II),
o udělení důchodu předků Fedoru
Čipešovi z Králova nad Tisou (č. D 1304-II),
o udělení důchodu předků Marii
Melnikové, rozené Filipové z Hrušova
(č. D 1311-II);
min. školství a nár. osvěty na dotaz
posl. Jaši o povolení t. zv. pokusné školy
firmě T. Baťa ve Zlíně (č. D
894-II);
min. železnic na dotaz posl. Matznera a Nitsche o propuštění
smluvního dělníka Eduarda Franka z Lindenhau
od správy státních drah v Chebu (č.
D 1279-II);
min. veř. prací na dotaz posl. dr Koberga o uvolnění
silnic od sněhu (č. D 1339-II);
min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy a vnitra na dotaz posl. Tayerle o zdravotních
závadách při výrobě piva v
pivovaru v Brumově (č. D 947-II).
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost kraj. trest. soudu v Praze ze dne 23. dubna
1929, číslo Tl XIV 1089/28/24 za souhlas s trestním
stíháním posl. Stivína pro
pořádkovou pokutu svědeckou (číslo
J 753-II).
Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2185. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
zákona (tisk 789) o predaji vína vlastnej výroby
držiteľmi vinohradov a ovocných sadov na Slovensku
a v Podkarpatskej Rusi (tisk 818).
Předseda: Výboru živnostenskému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2186. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk 782), ktorým sa zrušuje zák.
čl. XXV/1899 o štátnom dôchodku z výčapu
nápojov, ďalej § 11 zákona zo dňa
10. decembra 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných
ustanoveniach na Slovensku, a doplňuje živnostenský
zákon pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi
(tisk 836).
Předseda: Výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2194. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk 865 a 877), kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů,
Dražické 5 1/2%ní investiční
půjčky elektrisační z r. 1928 v částce
Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou"
k ukládání nadačních, sirotčích
a podobných kapitálů.
Předseda: Výborům ústavně-právnímu,
rozpočtovému a zahraničnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2195. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk 863 a 878), kterým se provádí
třetí dodatečný zápis k úmluvě
mezi Československou republikou a republikou Rakouskou
ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků
v rakousko-uherských korunách.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru kulturního o vládním
návrhu (tisk 490) zákona o reorganisaci vysoké
školy obchodní v Praze (tisk 524).
Budeme pokračovati v rozpravě započaté
ve včerejší 194. schůzi sněmovny.
Ke slovu jsou přihlášeni ještě
řečníci: na straně "proti"
pp. posl. Krebs a Mondok; na straně "pro"
pp. posl. inž. Záhorský a Chvojka.
Dávám slovo p. posl. Krebsovi.
Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno!
Před několika dny uveřejnil Úřední
list jmenování do správy ústřední
sociální pojišťovny, případně
nemocenských pokladen. Ku všeobecnému zděšení
veškeré veřejnosti postupovalo se při
těchto jmenováních takovým způsobem,
který nemá dojista v minulosti jiného příkladu.
Ministru msgr. Šrámkovi se šťastně
povedlo, že uskutečnil celou jednotnou frontu všech
zúčastněných sborů a organisací,
povedlo se, že vyvolal takovou bouři nevole a nespokojenosti
s těmito jmenováními, že můžeme
dojista říci, že byla ještě překonána
také proslulá neobratná ruka ministra Šrámka.
V samém táboře vládních stran
a dokonce ve Svazu zemědělců - a k tomu patří
skutečně mnoho - viděli se nuceni protestovati,
a to jest důkazem, jak nehorázně, jak v pravdě
neobratně a jak na vzdory skutečným poměrům
byla provedena jmenování.
Ústava Československé republiky označuje
tento stát za stát demokratický. V jeho ústavě
samé jest věta, že všechna moc pochází
z lidu. Nemůže v tom býti dojista žádné
pochyby, co se ve státě deklaruje jako moc. Jsou
pouze tři sloupy, na nichž spočívá
budova státu, společenská organisace v moderním
státě vůbec: jest to zákonodárná
moc, moc správní a moc soudní. V každém
moderním státě přistupuje k administrativní
státní moci ještě samospráva
jako veřejnoprávní zřízení
a mimo to sociální správa. My sudečtí
Němci jsme odjakživa přikládali samosprávě
největší význam a tvrdíme, že
na sestavě samosprávy mohou se mnohem lépe
měřiti svobodná občanská práva
než na zdánlivě demokratických ústavách,
které sice mluví o právech lidu, ale ve skutečnosti
vynašly jako symbol na venek gumový obušek. Jestliže
však se posuzují práva státních
občanů nikoli podle psané litery ústavy,
nýbrž podle živých forem veřejné
a sociální samosprávy, pak nutno doznati,
že vládní strany učinily v posledních
letech vše, aby samosprávu dorazily a tím také
přivedly tak zvanou demokracii v tomto státě
ad absurdum. Vzpomeňme si jen na to, jak se zacházelo
se zákonem o reformě správy, případně
co se z tohoto zákona stalo, vzpomeňme si na skandální
protekcionářství při jmenování
zemských a okresních zastupitelstev, jež nebyla
nic jiného než holé falšování
svobodné vůle obyvatelstva. (Posl. Geyer: Corriger
la fortune!) Tak jest, pod titulem volby odpolitisovati a
vyslati odborníky do zastupitelských sborů
provádělo se nejhorší politické
zneužití při jmenováních. (Posl.
Simm [německy]: Ale to se může jednou státi
i obráceně! Dnešní koalice nemusí
stále existovati!) Zcela správně! Dnešní
vládní strany, jež toho zneužívají,
nesmějí si na to stěžovati, namíří-li
tyto krásné zákony, jež samy spoluschválily,
své ostří jednou proti nim.
Málo měsíců po tomto aktu zná
silnění veřejného mínění
velké části obyvatelstva - na př.
v českém zemském zastupitelstvu a v četných
okresních zastupitelstvech byly vládní menšiny
sfalšovány v hladké většiny - vidíme
opět podobný obraz na poli sociální
správy. Nutno povážiti, že v tak zvaném
demokratickém státě nejsou po 16 let voleny
správy nemocenských pokladen; lépe řečeno,
čtyři léta války znemožnila fakticky
tyto volby a více než desetileté trvání
tohoto demokratického státu neumožnilo, aby
byly provedeny volby do nemocenských pokladen, tedy do
sociálních ústavů. Přes to,
že četní členové této
sněmovny a zvláště též moji
druhové ze strany znovu a znovu opět poukazovali
na neudržitelnost těchto poměrů v nemocenských
pokladnách, nebylo možno do dnešního dne
prosaditi volby do pokladních správ. Již můj
zesnulý druh ze strany, posl. Patzel, usiloval opětně
v letech 1920 až 1925 podle příkazu mé
strany o to, aby byly vypsány tyto důležité
volby, aby se dělníkům dalo právo,
že mohou konečně zvoliti své zástupce
do nemocenských pokladen. Jest příznačné,
že ani tehdy za sociálně demokratického
spolupůsobení v tomto státě nebyly
provedeny volby do nemocenských pokladen, a nyní
se teprve neprovádějí. (Posl. Geyer [německy]:
Politické zajištění!) Zcela správně!
Roku 1925 podal jsem znovu interpelaci ministerstvu sociální
péče v otázce vypsání voleb
do nemocenských pokladen, v níž jsem poukázal
na zlořády při jmenování do
správních komisí nebo při doplňování
správních komisí dozorčím i
úřady.
Jest zajímavé dnes čísti, co tehdejší
ministr soc. péče dr. Schieszl pravil odpovídaje
9. dubna 1926 na interpelaci, tedy přesně před
třemi lety:
"Zákon z 22. prosince 1920, čís. 689
Sb. z. a n., ovšem podstatně upravil řád
pro volby do orgánů nemocenských pokladen
a ponechal podrobné provedení prováděcímu
nařízení. Posl. sněmovna počala
se však již v tuto dobu zabývati novou úpravou
nemocenského pojištění a zavedením
invalidního a starobního pojištění.
Organisace invalidního a starobního pojištění
měla býti vybudována na organisaci nemocenského
pojištění. Bylo jasno, že organisace nemocenského
pojištění bude musit doznati ještě
pronikavých změn, aby nové nemocenské
pojišťovny zdolaly úlohy, jež jim mají
přináležeti podle nové zákonné
úpravy. Ministerstvo soc. péče shledávalo
tudíž neúčelným a nehospodářským"
- slovo "nehospodářským" jest dobré!
- "aby volby do orgánů nemocenských
pokladen byly provedeny podle ustanovení zákona
čís. 689/1920 Sb. z. a n., zatím co musilo
se počítati s tím, že bude v nejbližší
době nutna nová organisace nemocenských pokladen
a provedení nových voleb".
Toto odůvodnění jest skvělé!
Poněvadž snad zákon o obcích bude jednou
novelisován, neměly by se na základě
této nádherné logiky vůbec nikdy vypisovati
volby! To jest logika této ministerské odpovědi.
(Výkřiky posl. inž. Junga.) "Nehledě
ke zcela ojedinělým hlasům, které
tu a tam se dovolávaly provedení voleb, sdílela
celá veřejnost toto mínění".
- O tomto svém tvrzení nemůže ovšem
ministr provésti důkaz pravdy. - "Při
tom předpokládala ovšem jak veřejnost
tak ministerstvo sociální péče, že
zákon o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří
bude velmi brzy proveden a vstoupí v platnost. Neočekávaně
vyžádaly si přípravy tohoto zákona
a jeho projednávání v zákonodárných
sborech trochu delší doby, než se původně
očekávalo, takže uzákonění
této látky následovalo teprve zákonem
z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., který
v stoupí v platnost dne 1. července 1926. Tento
zákon upravuje znovu volební řád do
orgánů nových nemocenských pojišťoven
a ponechává rovněž podrobnou úpravu
svému prováděcímu nařízení.
O prováděcím nařízení
se pracuje v ministerstvu sociální péče.
První díl byl již předložen přípravnému
výboru zřízenému podle §u 285
zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n. Bylo by
naprosto nesprávné, kdyby ještě nyní
byly provedeny volby do orgánů nemocenských
pokladen. Jsem toho názoru, že vypsání
nových voleb podle volebního řádu
bude ihned možným, jakmile zákon čís.
221/1924 vstoupí v platnost." Tento zákon vstoupil
nyní skutečně 1. července 1926 v platnost
a podle ministerského slibu bylo by se dalo očekávati,
že by bývalo bylo možným, aby volby do
okresních nemocenských pojišťoven byly
provedeny na podzim téhož roku, tedy r. 1926. Prosím
vás nyní, velectění, abyste si uvědomili
tyto nehoráznosti. 22. prosince 1920 byl v této
sněmovně schválen volební řád
do orgánů nemocenských pokladen. Pak v témže
čase vynořil se plán, aby vstoupilo v život
sociální pojištění. Sněmovna
zabývala se předlohou, volby jsou na základě
tohoto důvodu odloženy a opětovně odkládány.
Ukáže se, že schválení předlohy
o sociálním pojištění není
možným během několika týdnů
nebo měsíců, uplynou čtyři
léta a 9. října 1924 jest konečně
schválen zákon o sociálním pojištění.
Po tyto čtyři roky, které jsou vlastně
již 6 let od založení státu, opětovně
se odkládají volby do sociálních ústavů.
1. července 1926 vstupuje konečně zákon
o sociálním pojištění v platnost
a 9. dubna 1926, tedy o několik týdnů dříve,
slíbí ministr dr Schieszl, že volby
prý budou provedeny, jakmile tento zákon vstoupí
v platnost. 18. dubna 1929, tedy o 3 léta později,
nejsou volby opět provedeny, nýbrž přichází
jmenování do nemocenských pojišťoven.
Tento den jsou uveřejněny v Úředním
listu a ukáže se, že veškeré obyvatelstvo
bylo přímo udeřeno ve tvář
nebo aspoň nejhlavnější nositelé
sociálních pojišťoven. 23. dubna 1929
dává ministr msgr dr Šrámek prohlášení,
že pokud možná budou provedeny volby v září
1929.
Tolik k charakteristice method, jichž se používá
v této demokracii, což má zníti přeloženo
lidovláda. Zdůrazňuji znovu, že neposuzujeme
demokracii ve státě podle psaného znění
ústavy, nýbrž podle toho, jak jsou v samosprávných
organisacích a ve sborech sociálně pojišťovacích
skutečně přibíráni čili
nic ke správě oni, pro něž tyto ústavy
jsou vytvořeny. Co se při těchto jmenováních
opět ukázalo, jest pouhý politický
hlad jednotlivých skupin a stran po moci, zvláště
strany pana msgr Šrámka, který nadržoval
svým stranickým přívržencům
jak v německém tak českém táboře,
což by se nikdy nepřihodilo, kdyby byly volby skutečně
provedeny. Byla-li při vynálezu - výslovně
pravím při vynálezu jmenování
tato odůvodněna heslem nutnosti přibrání
odborníků, pak se tentokrát ukázalo
zcela zřetelně, nač tu vlastně tato
jmenování jsou, že vlastně nejsou nic
jiného, než falšováním politické
vůle obyvatelstva. Stalo se to nyní zcela jasným
i pro největšího slepce, že držitelům
moci jde pouze o to, aby svým skupinám nebo skupinkám
dohodili pár mizerných mandátů nebo
místeček. To jest také to jediné,
co na př. mohou německé vládní
strany zaznamenati ve svých kruzích jako své
tak zvané úspěchy, že na to poukáží:"Tu
jsme si vyšvindlovali přece jeden mandát okresního
zástupce, či tam jsme někde dobyli mandátu
do nemocenské pojišťovny", nebo podobné
důkazy politických vymožeností.
Velectění! Nyní ještě slovo o
způsobu postupu, který mohl býti pozorován
u příslušných úřadů
právě při příležitosti
těchto jmenování. Nejprve vyzvala politická
správa, případně i ústřední
sociální pojišťovna, organisace různých
povolání a závodů, aby na základě
§u 131 podaly návrhy na jmenování představenstev
a dozorčího výboru v okresních pojišťovnách.
Tyto návrhy byly nyní jednotlivými organisacemi
předloženy. Veškeré organisace podaly
své návrhy. V četných okresích
dochází k dohodám, kde všechny strany
praví: "Stojíme na stanovisku, že námi
navržená listina jest taková, jaká vyhovuje
politickým, hospodářským, sociálním
a národnostním zájmům tohoto okresu."
Dochází k úplným dohodám, jako
na př. v Krnově, Frývaldově, v Rumburku,
Žluticích a velké řadě jiných
míst. Úřady výslovně prohlásily,
že takové dohody hladce povolí, podobně
jako ve volebním řádu do obcí, kde
v malých místech, dojde-li k dohodě a je-li
podána jednotná kandidátní listina,
volba se vůbec nekoná. Toto bylo by analogon na
poli sociální správy, ačkoli zákonně
není pro to podkladu. Avšak to patří
do jiné kapitoly. Byla by to však bývala forma,
s níž by se dalo souhlasiti. Nyní přichází
jmenování. Tak nebyl na př. vzat ohled ani
v jediném případě na navržené
pojišťoven z návrhů, které předložily
organisace. Při tom jsou okresy, jako na př. Jablonec
a řada jiných, v nichž jsme buď nejsilnější
nebo druhou stranou dělnickou vůbec. (Posl. inž.
Jung [německy]: Totéž je na Moravě a
ve Slezsku; v Opavě jsme nejsilnější
stranou, nemáme však zástupce!) Tak jest!
Dokáží to, že nejmenují ani jediného
zástupce našich závodních členstev
do těchto nemocenských pojišťoven. Při
jmenováních samých se postupuje tajuplným
způsobem, nikdo neví, jak k tomu došlo, nikdo
do toho nevidí a sami správcové okresních
politických správ mně prohlásili,
že těmto jmenováním už nerozumějí.
(Posl. inž. Jung [německy]: Vyšetřovalo
se velmi přesně, které straně navržený
přináleží!) Tak jest! Tomu se říká
jmenování odborníků nebo osob nepolitických.
(Posl. Geyer [německy]: Jak tomu bude teprv při
dobytčím pojištění? - Posl.
inž. Jung [německy]: Tu bude každý kus
dobytka politicky orazítkován!) Tak jest! To
dokazuje nehoráznost těchto jmenování.
Časopisy, jež tento skandál podrobují
kritice, se jednoduše censurují, pod pláštíkem:
"Všechna moc pochází z lidu, jsme v demokratickém
státě". Jest to nehorázné. Náš
předseda strany, posl. Jung přednáší
v Opavě na krajském sjezdu a přednese v kritice
německých vládních stran toto: "Pouze
německé vládní strany a němečtí
sociální demokrati jako součást loyalní
oposice sklidili malé dárky ve formě jmenování
do zemských a okresních zastupitelstev jakož
i do okresních nemocenských pojišťoven
jmenování, která jsou sama sebou skandálními,
poněvadž jdou na úkor opravdu oposičních
stran a poněvadž tím bylo současně
použito příznivé příležitosti,
aby německý podíl v těchto sborech
byl co možná zeslaben." Duchaplný censor
na policejním komisařství v Ústí
dokáže, že toto místo jest zkonfiskováno
a tím nám znemožňována kritika
skutečně skandálních jmenování.
(Různé výkřiky.) Pan censor
v Ústí dovede, že jedině správné
označení pro tento nehorázný případ,
totiž "skandál se jmenováním"
jest důsledně z každého článku
vycensurováno, ať jest to již v titulu nebo v
podtitulu nebo v článku. (Různě
výkřiky.) Tak to vypadá ve státě,
jehož president jednou vyslovil slovo: "Demokracie,
toť diskuse". Tak vypadá ve státě
svoboda tisku, v němž byl jedním z prvních
zákonů, jež vůbec byly schváleny,
zákon o svobodě tisku. Jest konstatovati pokles
toho tehdejšího vzkypění svobodomyslného
nazírání českého lidu, který
jest přímo nehorázný, a jest k politování,
že se z tábora českého lidů samého
nepozvedají hlasy, které by prostě vystoupily
proti tomuto nehoráznému zneužití censurní
moci politických úřadů nebo policejních
presidií. (Posl. inž. Jung [německy]: To
jest příčinou krise demokracie!) Tak
jest! Mluví se o krisi demokracie. Táži se
slavné sněmovny: Kde stojí v této
kritice politických vládních stran, v kritice
jmenování do nemocenských pojišťoven
jediné písmeno, které by se zdálo
podle zákona na ochranu republiky nebo podle jiného
zákona býti kritikou, jež by popuzovala proti
jiným vrstvám obyvatelstva nebo proti státu
a jeho zřízením? Není to nic jiného
než zjištění, že jmenování
byla provedena na vrub skutečně oposičních
stran a že si vládní strany politicky tak říkajíc
nacpaly kapsy. Proti tomuto stavu nemůžeme přirozeně
jinak vystoupiti než s ostrou kritikou. Po dali jsme zde
ve sněmovně panu ministrovi sociální
péče msgr Šrámkovi interpelaci,
ačkoli před několika dny v sociálně-politickém
výboru učinil prohlášení, že
volby budou provedeny pokud možná na podzim letošního
roku. Dřívější ministr dr Winter
pravil zcela správně, že slova "pokud
možná" měl pan ministr vynechati, pak
že by byla jeho odpověď snad uspokojující.
Dnes nemůžeme s tohoto místa učiniti
nic jiného než volati na vládní strany,
aby této ostudě s jmenováním udělaly
již jednou konec a pomyslily na to, že dnešní
poměry musí přivoditi bez pomoci rozpad celého
nynějšího systému, že tato jmenování
nejsou nic jiného a nejsou také obyvatelstvem jinak
oceňována než jako hanebný strach vládních
stran předstoupiti před voliče. (Posl.
Simm [německy]: Tyto sbory jsou od prvopočátku
kompromitovány před veřejnosti! - Posl.
inž. Jung [německy]: Příště
budou jmenovati parlament!) Tak jest! Složení
těchto sborů musí se učiniti závislým
na vůli obyvatelstva. Poukazujeme na důležitou
skutečnost, že tato jmenování znemožňují
celé řadě nemocenských pojišťoven
plniti povinnosti, které mají plniti, totiž
aby byly skutečným zaopatřovacím ústavem
pro dělnictvo. (Posl. inž. Jung [německy]:
Mnohdy jsou titíž lidé v představenstvu
a v dozorčím výboru!) Tak jest, to jest
přímo neslýchané (Různé
výkřiky.) K těmto skandálním
jmenováním můžeme říci
pouze jedno: Udělejte konec této ostudě,
vypište konečně také volby do sociálních
ústavů! (Potlesk poslanců něm.
strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. inž. Záhorský. Dává
mu slovo.