Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst.
2 pořadu, totiž o osnově tisk 2103, jsou: za
výbor zemědělský p. posl. Šamalík,
za výbor rozpočtový p. posl. dr Černý.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Šamalíkovi.
Zpravodaj posl. Šamalík: Slavná sněmovno!
Předloha zákona o zřízení elektrisačního
fondu, která má býti posl. sněmovnou
dnes schválena, má mimořádný
význam. Návrh, podaný zástupci 8 koalovaných
stran, na zřízení zvláštního
elektrisačního fondu vyvolán byl naléhavou
potřebou, aby byly, ovšem po stupně, odstraněny
stále se opakující, často dosti vážné
poruchy v dodávání elektrického proudu
jednotlivými elektrárnami. Co takové poruchy
v elektrárnách zaviňují, známe
všichni jak na venkově, tak i v městech. V
městech jsou následky poruch daleko citelnější,
než na našem venkově. Ve venkovských obcích
pomůžeme si při poruše světla elektrického
buď svíčkou nebo lampou, ale v městech
porucha v elektrárně znamená zastavení
provozu elektrických drah, zastavení provozu v továrnách,
v divadlech a jiných veřejných podnicích.
Taková porucha trvá často dlouho a přináší
s sebou často těžké finanční
poškození veřejných i soukromých
podniků, vždycky však elektrárny samé.
Zamezení těchto poruch a jich následků
má býti provedeno postupným budováním
spojů o vysokém napětí nejméně
o 60.000 voltech mezi jednotlivými elektrárnami
v celé Československé republice. Tento významný
a potřebný podnik, podle přesného
plánu ministerstva veř. prací vypracovaný,
má nahraditi vybudování reservních
strojů, jež by se musilo zřizovati a které
nezabezpečí plně bezvadné dodávání
elektrického proudu všem odběratelům,
poněvadž i tito podléhali by nebezpečí
poruch. Je proto daleko účelnějším
úkolem provedení generelního projektu spojovacích
sítí o vysokém napětí, kterým
by byly veškeré hlavní zdroje elektrické
energie v naší republice vzájemně spojeny.
Celkový náklad na tento obrovský podnik s
příslušnými transformátory má
činiti podle rozpočtu celkem 700 mil. Kč.
Z toho připadá na země: Českou 270
mil. Kč, Moravskoslezskou 170 mil. Kč, Slovenskou
230 mil. Kč a na Podkarpatskou Rus 30 mil. Kč.
Tyto sítě musejí býti budovány
postupně, a to v době, kdy možno očekávati
takovou spotřebu energie, jež zabezpečí
jejich rentabilitu. Budování těchto sítí
spojovacích o vysokém napětí má
býti umožněno levným úvěrem,
který má býti elektrárnám poskytován
v zákoně navrhovaným elektrickým fondem.
Fond tento, zvaný "elektrisační",
má býti samostatným podnikem. Správa
bude však podřízena ministerstvu veř.
prací. Potřebné finanční prostředky
opatří si fond výpůjčkami jednak
u Ústřední soc. pojišťovny, jednak
u jiných ústavů, jednak může
si fond opatřiti finanční prostředky
vydáváním dílčích dlužních
úpisů, jež budou požívati sirotčí
jistoty.
Za placení úroků a umořovacích
částek ručí stát. Fond musí
podle navrhovaného zákona povolovati zápůjčky
elektrárnám na 4% úroku. Jelikož fond
musí získaný úvěr úrokovati
5 až 6%, znamená to pro stát jisté vydání,
a to při navržené v osnově zákona
výpůjčce 200 mil. Kč 3 až 4 mil.
Kč ročně, kteroužto částku
nutno zařaditi do řádného státního
rozpočtu. Proto účinnost zákona navrhovaného
má nastati teprve od 1. ledna 1930. Zákonem dnes
projednávaným má býti zabezpečena
asi jedna třetina celkového nákladu, jehož
by celý tento elektrisační podnik vyžadoval.
Avšak přece povolená částka 200
mil. Kč stačí na zabezpečení
tak důležitého a naléhavého programu
na řadu let. O kontrolu hospodářství
elektrisačního fondu je postaráno ustanoveními
v zákoně, podle nichž o výpůjčkách
spolu rozhoduje vedle ministra veř. prací i ministerstvo
financí.
Dluhopisy o výpůjčkách fondu kontrasignuje
předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu. Mimo to podle navrhovaného
§u 6 je povinen ministr veř. prací podati každoročně
zprávu o hospodaření s fondovými prostředky
v uplynulém roce, a to v Národním shromáždění.
Je samozřejmostí, že výstavby prvých
spojovacích sítí budou nejdříve
budovány v oblastech elektráren, kde je největší
nebezpečí poruch v dodávání
elektrického proudu. Při projednávání
této důležité předlohy v zemědělském
výboru proneseny byly velmi četné stížnosti,
že nemáme v naší republice jednotného
plánu o budování soustavné elektrisace,
hlavně na našem venkově, a že nemáme
dostatečné organisace v dosavadním elektrárenském
podnikání.
Velmi vážné stížnosti pronášeny
byly na velké rozdíly cen elektrického proudu,
zvláště pokud se týče cen nabyvacích
a cen dodavacích pro drobné odběratele. Bylo
důrazně žalováno, že daňové
předpisy mají neblahý vliv na zdražování
elektrického proudu. Proto byly zemědělským
výborem odhlasovány navržené resoluce,
jednak aby předložena byla osnova zákona o
soustavném budování elektrisace, jednak aby
byla zabezpečena kontrola stávajících
elektrárenských podniků zvláštní
revisní komisí, ustavenou při Státní
elektrárenské radě.
Musím se při této příležitosti
zmíniti o velikých obtížích elektrisačních
na našem horském venkově, kde budování
přívodních, rentabilitu nezabezpečujících
sítí do malých obcí jest elektrárnami
odmítáno. Kromě toho mají chudobné
horské obce velké potíže při
opatřování drahého úvěru
pro elektrisaci obcí. Bude nutno odstraniti i tyto obtíže
při budování elektrisace v horských
krajích státními opatřeními,
jež by umožnila získání levného
úvěru pro takové horské obce.
Zemědělský výbor zvýšil
zvláštní resolucí r. 1922 povolený
státní úvěr Svazu krasových
obcí z 5 na 7 mil. Kč na dobudování
elektrisace obcí, jeskyní a provedení velkého
podniku: snížení dna hladiny vod v Macoše
o 6 m, aby zabráněno bylo zátopám
dómu Masarykova a Macošských jeskyní,
a zároveň na zabezpečení elektrisace
tohoto podniku. Resoluční návrh zabezpečuje
nejen zúrokování celé této
půjčky, nýbrž zároveň
i úplné splacení její Západomoravskými
elektrárnami, jež úkol ten na sebe převezmou.
Předložený zákon bude doplněn
potřebnými prováděcími nařízeními,
a tu si zemědělský výbor vyhradil
předložení návrhu prováděcích
nařízení k posouzení před jejich
vydáním.
Doporučuji tudíž slavné sněmovně
jménem zemědělského výboru,
aby ústavně schválila předlohu zákona
o elektrisačním fondu, jak ji navrhuje zemědělský
výbor, jakož i připojené resoluce. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p.
posl. dr Jos. Černému.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Ku podpoře soustavné elektrisace
vydána byla v Československé republice řada
důležitých a významných zákonů,
jimiž dokumentován o je porozumění pro
veliký význam, jaký má využití
elektrické energie pro hospodářský
a kulturní život našeho státu.
Nejdůležitější z těchto
zákonů byl zákon č. 438 z r. 1919,
ve kterémž jedná se o vybudování
vodních elektráren a jímž prohlašují
se určité elektrárenské podniky za
podniky všeužitečné, dále pak zákon
č. 139 z r. 1926 o finanční podpoře
elektrisace venkova a konečně dnes projednávaný
zákon, kterým se novelisuje zákon čís.
139 z r. 1926 a na základě kterého zvyšuje
se podpora elektrisační z 10 mil. Kč na 35
mil. Kč ročně. Těmito zákony,
které, jak patrno, činí velmi značný
nárok na státní rozpočet, povolují
se svrchu zmíněným účelům
obnosy st amilionové.
Dosavadní podpora soustavné elektrisace nesla se
ve smyslu dosavadních zákonů k výstavbě
primérního vedení, transformačních
stanic, rozvodních vedení sekundérních
a připojovacích, a to zejména pokud jde o
chudé horské venkovské obce. Dosavadní
pokrok, který zaznamenává soustavná
elektrisace ve svém rozvoji, jest velmi pozoruhodný
a zračí se zejména v tom, že v historických
zemích naší republiky jest již elektrisováno
na 50% veškerých obcí, při čemž
pozadu zůstávají obce v oblastech chudých
a odlehlých. Také na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi zaznamenáváme v tomto směru tempo mnohem
pozvolnější.
S velikým uznáním jest se zmíniti
při této příležitosti o velikých
obětech našich okresů i měst, zejména
pak venkovských obcí, jejichž vysokými
finančními obětmi bylo značně
urychleno zásobování elektrickou silou.
Stoupající potřebou elektrické energie
a zejména pak jejím rozšiřováním
do oblastí, ve kterých není náležitých
předpokladů pro budování nových
elektrárenských centrál, vstupuje soustavná
elektrisace do druhé důležité etapy,
kde nastává obstarávání společné
výroby energie sousedními elektrickými podniky
tím, že zdroje podniků těch budou spojovány
sítěmi o vysokém napětí 60
až 100 tisíc voltů. Tím bude elektrická
energie vyráběna ve velkém, při čemž
bude ušetřeno na zřizování nákladních
reservních strojů společných elektráren,
bude možna dále náhrada při poruchách
v elektrárně jedné proudem ze spojené
elektrárny sousední a v neposlední řadě
bude zřízením tímto postupně
zlevněn i elektrický proud pro konsumenty. Tím
bude také podmíněno využití,
případně zřizování nových
velkých elektráren důlních, při
nichž ušetřena nákladná položka
dovážení uhlí po drahách. V tomto
případě jde zejména o výstavbu
hlavních elektrovodních tepen, spojujících
elektrárny v pánvi hnědouhelné na
českém severozápadě s elektrárnami
v pánvi moravsko-ostravské vedením elektrickým
přes Prahu, Kolín, Pardubice, Přerov, ke
kterémuž vedení mají býti připojeny
veliké vodní síly na střední
Vltavě a dále i elektrárna v Poříčí.
Jde též o spojení elektráren v pánvi
plzeňské s elektrárnami v pánvi falknovské
a s vodními silami, u Štěchovic s elektrickým
vedením od Karlových Varů přes Plzeň,
Příbram, k Štěchovicům. Rovněž
elektrárny v jižních Čechách
mají býti spojeny s projektovanými vodními
silami na Vydře a Křemelné. Podobně
je tomu na Moravě a na Slovensku.
K usnadnění tohoto velikého a národohospodářsky
významného projektu zřizuje se projednávanou
vládní osnovou nová právní
instituce, elektrisační fond, jehož konečným
úkolem je umožnění nákladné
výstavby spojovacích sítí s vysokým
napětím a tím i urychlení a zlevnění
soustavné elektrisace zejména krajů chudých
a odlehlých. Síť ta je však upravena i
tak, že ji bude možno připojiti na středoevropskou
rozvodnou síť o vysokém napětí,
podobně jako se již stalo mezi Švýcary
a Francií, Německem a Italií, kde bylo prokázáno,
jaký mimořádný význam má
síť o vysokém napětí pro vyrovnání
výroby elektrické energie mezi různými
oblastmi.
Fond zřízen bude při ministerstvu veř.
prací a bude si opatřovati peněžité
prostředky po dobu 15 let do výše 200 mil.
Kč u různých ústavů, z nichž
bude poskytovati všeužitečným elektrárenským
podnikům k účelům svrchu zmíněným
zápůjčky na levný, 4%ní nebo
něco vyšší úvěr. Diferenci
úrokovou, která povstane mezi touto úrokovou
mírou a výší úroku, kterou bude
platiti fond svým věřitelům, nahradí
stát. Státnímu rozpočtu vzejde z tohoto
zákona zatížení pranepatrné.
Vážená sněmovno! Rozpočtový
výbor přijal vládní osnovu beze změny,
rovněž i resoluce, které byly přijaty
výborem zemědělským.
Z toho důvodu dovoluji si i slavné posl. sněmovně
navrhovati přijetí osnovy. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Nyní přikročíme
ke společné rozpravě o obou osnovách.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická stanovena byla 45 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest přijata.
Přihlášeni jsou dosud řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Mikuláš,
Leibl; na straně "pro" pp. posl.
Kříž, Nejezchleb-Marcha. Dávám
slovo prvému řečníku na straně
"proti", p. posl. Mikulášovi.
Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Ujímaje se slova, považuji především
za nutno předeslati, že pro čsl. stranu nár.
socialistickou není otázka elektrisace a otázka
soustavné elektrisace otázkou spornou. V minulých
letech měli jsme v této slavné sněmovně
při projednávání této otázky
již několikráte příležitost
říci své zásadní kladné
stanovisko. Také dnes, kdy slavné sněmovně
jest rozhodovati o dvou předložených osnovách
o elektrisaci, vyslovujeme s nimi svůj zásadní
souhlas.
Prvá osnova týká se přímé
každoroční podpory obcí a družstev
v částce 35 mil. Kč až do r. 1933. Druhá
pak jedná o zřízení elektrisačního
fondu 200 mil. Kč pro poskytování levných
zápůjček všeužitečným
podnikům elektrárenským na vybudování
sítí o vysokém napětí, 60.000
voltů a vyšším, a příslušných
transformoven. Tyto linky o vysokém napětí
mají sloužiti jako dálkové spoje elektráren.
Podmínky úvěru stanoveny budou ministerstvem
financí po dohodě s ministerstvem veř. prací.
Elektrisační fond opatří si peněžní
prostředky v letech 1930 až 1945 výpůjčkami
a za řádné placení úroků
i umořovacích částek ručí
stát.
V původním koaličním návrhu,
a to v §u 3, mluvilo se přímo o půjčce
u Ústřední soc. pojišťovny. Po
výtkách, které padly, bylo ustanovení
toto z osnovy vypuštěno a jen v důvodové
zprávě je zmínka, že se vyjednává
o tuto půjčku s Ústřední soc.
pojišťovnou.
Zákon o fondu nabývá podle této osnovy
účinnosti dnem 1. ledna 1930.
Slavná sněmovno! Že částka 200
mil. Kč jest jen prozatímním finančním
opatřením a vlastně prvním krokem
k vytčenému cíli, je patrno ze zprávy
výborů zemědělského a rozpočtového,
v níž se praví, že byl v ministerstvu
veř. prací vypracován generální
projekt, jehož provedení vyžadovati bude okrouhle
nákladu 700 mil. Kč. Z toho pak připadá
na zemi Českou 270 mil. Kč, Moravskoslezskou 170
mil. Kč, Slóvenskou 230 mil. Kč a na Podkarpatskoruskou
30 mil. Kč. Řekl jsem, že v zásadě
vyslovujeme s podporou soustavné elektrisace souhlas. Jsme
však nuceni při této příležitosti
pozastaviti se nad tím, že tato důležitá
otázka řeší se u nás opětně
na podkladě fondového hospodářství.
Tento způsob podpory elektrisace nepůsobí
na nás nejlepším dojmem. Domníváme
se, že ten, komu jde o zdravý chod státního
hospodářství, nemůže se nadchnouti
nad všemi těmi různými fondy, které
mají býti zřízeny v rámci státního
hospodářství. Proti státnímu
fondovému hospodářství vyslovil se
velmi rozhodně bývalý ministr financí
dr Engliš a proti státnímu fondovému
hospodářství měl by se především
postaviti parlament. Členové Národního
shromáždění mají především
míti zájem, aby rozpočet státní,
který podléhá každoročně
jejich kontrole, byl skutečným obrazem státního
hospodářství (Výborně!)
a hospodářského stavu republiky vůbec.
Fondové hospodářství uniká
přes všechna opatření řádné
ústavní kontrole. Upozorňujeme na tento stav
věci a činíme za tento způsob státního
hospodářství odpovědny vládní
strany.
V principu ovšem se zřetelem na účel
projednávaného opatření nepochybujeme,
že obě osnovy zákonů znamenají
proti dosavadnímu stavu značný pokrok a podstatné
posunutí otázky soustavné elektrisace do
nového stadia. Až dosud tento problém řešen
byl toliko úsekově v jednotlivých oblastech
republiky. Nebylo zde ani jednotného plánu, ani
prostředků pro velkorysé řešení.
Jestliže tedy projednávanými osnovami zákonů
dáváme k tomuto účelu finanční
prostředky, očekáváme od kompetentních
činitelů, že budou postupovati podle určitého
plánu a systému a že, co se bude u nás
prováděti a z peněz státních
podporovati, bude skutečně soustavná elektrisace.
(Výborně!)
Připomínáme to proto, že jsou nám
velmi dobře známy chaotické poměry
v elektrisaci u nás, ať už je to po stránce
technické nebo hospodářsko-finanční.
Proto se také domníváme, že nebude příliš
snadným úkolem, usměrniti všechny ty
různé zájmy a z nich plynoucí diference.
Elektrisaci u nás provádějí všeužitečné
podniky elektrárenské a akciové společnosti
s ručením obmezeným. Hospodářský
a finanční stav většiny těchto
všeužitečných podniků elektrárenských
je v celku velmi neutěšený, ač značná
část jejich kmenového jmění
převzata byla veřejnými korporacemi i státem.
Příčina vězí také v
tom, že mezi těmito podniky není vzájemného
kontaktu a také ne smysl pro společné řešení
problémů soustavné elektrisace v jednotlivých
krajích k jejich vlastní škodě a zejména
ke škodě konsumentů elektrické energie.
Očekáváme proto, že stát, poskytující
projednávanými zákony prostředky na
podporu soustavné elektrisace, najde také prostředky,
aby přiměl různé tyto společnosti,
které již nyní užívají výhod
dosavadní státní podpory nebo budou užívati
dobrodiní těchto zákonů, k respektování
vyššího státního hospodářského
zájmu. Jen tak se můžeme dostati k vyřešení
soustavné elektrisace u nás. Ale kdyby měl
ustoupiti interes státu před sobeckými zájmy
správních rad elektrárenských společností,
musilo by se minouti svým dobrým účinkem
i opatření, které právě dnes
projednáváme.
Soustavné elektrisaci a její podpoře, vyplývající
z projednávaných obou zákonů, chtěli
bychom rozuměti tak, že bude podporována výroba
elektrické energie, její rozvod a umožněna
co největší její spotřeba. A
tu je třeba připomenouti, že od převratu
slyšeli jsme mnoho o tom, že využitím vodních
sil dalo by se dosíci levné výroby elektrické
energie. V tom směru došlo také k řadě
anket o různých projektech na údolní
přehrady. Zejména projekt přehrady štěchovické
a s ní souvisící projekt hydroelektrárny
o ohromné výrobní kapacitě stál
v popředí veřejného zájmu.
Uplynula však řada let a celý problém
uvázl u projektu a menších příprav
a prací. Jest známo, že - a je to také
odborníky dokázáno - především
Štěchovice mohly by nám dáti dostatečné
množství levné elektrické energie, která
pak dálkovými primérními sítěmi
o vysokém napětí dodávána by
byla do krajů, kde není příznivých
podmínek pro výrobu elektrické energie.
Přáli bychom si proto a vyzýváme vládu,
aby svými příslušnými orgány
působila, aby u nás paralelně s otázkou
výstavby sítí o vysokém napětí
řešena byla i otázka výstavby hydroelektráren
a aby zejména urychleně došlo také k
provedení důležitého projektu štěchovického
(Výborně!).
Slavná sněmovno! Jest na bíle dni, že
otázka provedení soustavné elektrisace jest
pro všechny zúčastněné činitele,
ať již jde o stát, obce, družstva nebo všeužitečné
podniky, především otázkou finanční.
A tu by bylo chybou, kdybychom si nevšímali všech
těch překážek rázu hospodářského
a finančního, jež se staví v cestu soustavné
elektrisaci a tím i hospodářskému,
sociálnímu a kulturnímu pokroku vůbec.
Těch překážek je mnoho a nám
je jasno, že těmito projednávanými osnovami
zákonů nebudou všechny tyto překážky
rázem odstraněny. Je to především
úžasná drahota veškerého materiálu,
ať již mědi, isolačních součástek
nebo žárovek. Zvláště pokud se
týče mědi, jsme vydáni úplně
na pospas světovému kartelu. Následek toho
je, že zavedení elektrisace v sebe menší
venkovské obci vyžaduje si obnosů statisícových.
Ovšem čím je obec rozlehlejší,
tím horší má podmínky pro elektrisaci.
Značně nákladná jest ovšem i
instalace domovní a také cena elektromotorů
není tak přístupná, aby ve větší
míře umožňovala drobným zemědělcům
a živnostníkům jejich koupi. Vezmeme-li pak
v úvahu ještě drahotu proudu v některých
krajích, máme obrázek, proč u nás
přes všecky jinak dobré vlastnosti elektrisace
tisíce obcí dosud nebylo elektrisováno.
Ale i v obcích, slavná sněmovno, kde jest
již elektrisace zavedena, setkáváme se namnoze
se zjevy, nad kterými je třeba se zamysliti. Tam
slyšíme velmi často od občanstva: "Elektrika
je hezká věc, ale pro drahotu proudu nemůžeme
jí používati. Je drahá pro osvětlení
a nemožně drahá pro pohon". S takovými
poměry setkáváme se ponejvíce ve vesnicích
chudých horských krajů bez průmyslových
závodů, kde je nepatrný odběr elektrické
energie. Znám ovšem i obce v bezprostřední
blízkosti Prahy, kde občané také jen
pro drahotu elektrické energie dali si proud vypnouti a
svítí dnes petrolejem! Tím se ovšem
poměry stávají po této stránce
jen komplikovanějšími a hospodářské
poměry se tím zhoršují. Čím
menší odběr proudu, tím větší
ztráty vzhledem k zařízení obcí
na určitý konsum energie. Je samozřejmé,
že takovéto obrázky nejsou právě
nejlepším doporučením pro obce, kde
dosud není elektrisace provedena. Důsledek toho
je, že mnoho nákladně vybudovaných primérních
sítí probíhá řadou okresů
a katastry desítek obcí, aniž by tyto obce
umožňovaly elektrárnám potřebný
odběr elektrické energie.
A tak vidíme, že ocitá se problém elektrisační
v některých krajích v začarovaném
kruhu. Nákladné investice - drahota proudu, a drahota
proudu způsobuje malý jeho konsum a tím vznikající
pasivnost celé elektrisační akce. (Tak
jest!)
Bude proto především nutno působiti,
aby cena elektrické energie byla co nejlevnější
a pokud možno jednotná na celém území
republiky Československé. Zejména bude třeba,
aby při řešení soustavné elektrisace
v budoucnu bylo vždy postupováno podle určitého
jednotného plánu a systému. Nesmíme
zejména zapomínati, že právě
dobrodiní elektrisace může se projeviti u nás
teprve tehdy, až zavedení resp. použití
elektrické energie bude přístupno nejširším
vrstvám obyvatelstva i v nejzapadlejších vesničkách
naši republiky. (Výborně!)
Jest jisto, že o důležitosti elektrisace není
v dnešní době třeba již zvláštních
připomínek. V krajích, kde byla elektrisace
provedena za příznivých podmínek a
kde je i nyní levný proud, vykonává
v zemědělství, průmyslu, obchodech
a živnostech atd. atd. služby přímo neocenitelné.
V zemědělství napomáhá elektrická
energie zatlačovati zaostalé hospodářství,
usnadňuje výrobu a přispívá
k dokonalejšímu způsobu hospodaření.
Zejména je třeba vyzvednouti funkci elektrické
energie v malých a středních podnicích
zemědělských. Nikde snad, slavná sněmovno,
nekoná tak význačných služeb
a není tak účinným pomocníkem
jako právě u těchto zemědělců.
Ti vděčí nejvíce elektrické
energii za ulehčení jejich fysické práce
a za změnu dřívějšího
způsobu hospodaření. U těchto drobných
a středních zemědělců používá
se s úspěchem elektrické energie k pohonu
při mlácení obilí, řezání
řezanky, šrotování, řezání
dříví atd., nehledě ovšem k velmi
pohodlnému použití elektrického proudu
k osvětlování příbytku, stáje
i ostatních hospodářských budov Hospodářství
v těchto šťastnějších krajích
poskytují však také obraz, jak s elektrisací
rodí se nový hospodářský, sociální
a kulturní pokrok u nás. (Výborně!)
Proto je třeba, aby otázka elektrisace byla
podporována všemi směry tak, jak toho právem
zasluhuje, aby v době co nejbližší mohla
v plné míře sloužiti všeobecné
potřebě. Musí proto záležeti
především státu, aby elektrisace venkova
nebyla ničím brzděna.
Jest ovšem především třeba, umožniti
obcím v jejich těžké hospodářské
situaci, aby mohly přikročiti k elektrisaci. Jestliže
zákonem č. 77/1927 vzata byla obcím možnost,
opatřiti si potřebné prostředky k
jejich komunálním úkolům, domníváme
se, že je povinností státu, aby také
převzal jisté úkoly, jež jsou vloženy
na bedra obcí. Je sice záslužné, že
dáváme přímou podporu na elektrisaci
venkova 35 mil. ročně, ale v uvážení
dnešního hospodářského stavu
většiny venkovských obcí zdá
se nám i tato částka přece jen nepatrným
obvazem na rány, jež způsobil našim obcím
a okresům nedomyšlený zákon o finanční
úpravě hospodářství samosprávných
svazků. (Výborně!)
Nám je ovšem známo pozadí této
hospodářské politiky a víme také,
proč zejména agrární strana v otázce
elektrisace venkova držela a drží vždy palec
družstvům a proč šla a jde venku na vesnicích,
v tisku i zde v parlamentě proti obcím. Ovšem
nesměla by to býti agrární strana,
aby dělala něco jiného, než právě
dělá.
Ale nad čím se musíme, slavná sněmovno,
vážně zamysliti a proti čemu se musíme
při této příležitosti co nejrozhodněji
ohraditi, jest ustanovení vládního nařízení
k zákonu č. 139 z r. 1926 o podpoře elektrisace
venkova, v němž se mimo jiné stanoví,
že žádosti družstev o podporu musí
býti zasílány Centrokooperativu svazu jednot
hospodářských družstev v Praze, který
je přezkouší a zašle příslušnému
okresnímu úřadu. (Slyšte!)
Tážeme se, slavná sněmovno, od kdy se
stal Centrokooperativ státním úřadem
republiky Československé? Tážeme se
dále, od kdy a na základě kterého
zákona byla přenesena úřední
pravomoc na tuto družstevní organisaci? Pro nás
je Centrokooperativ družstevní ústřednou
a nikoli úřadem. Proto proti tomu neslýchanému
ustanovení vládního nařízení
co nejrozhodněji s tohoto místa protestujeme. Není
přece neznámo, v jakém organisačním
a hospodářském poměru je Centrokooperativ
k agrární Jednotě hospodářských
družstev a tím také k elektrotechnickému
podniku VES. Pánové z agrární strany
nám prominou, řekneme-li, že se nemůžeme
ubrániti dojmu, že tímto způsobem má
býti působeno na družstva, podávající
žádosti o státní podporu. (Tak jest!)
Žádáme proto vládu, aby v zájmu
dobré pověsti státní správy
zrušila toto ustanovení vládního nařízení.
Dále žádáme v zájmu rychlejšího
vyřizování žádosti obcí
a družstev za změnu a zjednodušení instanční
kompetence vůbec. Podle citovaného vládního
nařízení o žádostech družstev
rozhodují "Centrokooperativ", okresní
úřady, zemědělské rady, zemské
úřady a konečně ministerstvo veř.
prací. Jak patrno, je ta instační cesta žádostí
v pravdě cestou trnitou, která nesvědčí
právě o nejlepší naší státní
správě. Důsledky tohoto zbytečného
úřadování odnášejí
žadatelé, čímž trpí i žádoucí
rozvoj elektrisace venkova. (Posl. Johanis: Až rok leží
žádosti nevyřízeny, když jde o
obce!) Zcela správně, pane kolego, v zemědělském
výboru bylo konstatováno, že 1200 žádostí
leží u ministerstva veř. prací. Kolik
žádostí leží u příslušných
úřadů a neúřadů, nám
ovšem není známo.
Slavná sněmovno! Budiž mně dovoleno
na základě toho, co jsem uvedl, zde prohlásiti:
Jsme si vědomi důležitosti a významu
otázky soustavné elektrisace a uznáváme
v principu nutnost a potřebu finančního opatření,
které projednáváme, a budeme i přes
uvedené výtky pro obě předlohy hlasovati.
Zdůrazňujeme však a připomínáme,
že budeme státi na stráži, aby prostředků,
jež stát pro podporu soustavné elektrisace
poskytuje, nemohlo býti nikým zneužito. (Výborně!
Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Kříž. Dávám
mu slovo.