711. Resoluční návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Vláda se vybízí, aby provedla novou systemisaci
železničních zaměstnanců v dohodě
s organisacemi zaměstnanců.
712. Resoluční návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Ministerstvo financí se vybízí, aby se postaralo,
aby pensistkám tabákové režie byly přiznány
vychovávací příspěvky na děti
a dělnicím v tabákových továrnách
přídavky na děti.
713. Resoluční návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Ministerstvo financí se vybízí, aby nařídilo,
aby výnos ústředního ředitelství
tabákové režie ze dne 16. února 1928,
č. 30.434, byl zrušen a aby tabákovým
dělníkům, nastoupí-li vojenskou službu,
vyplácela se jako podpora příslušníkům
jejich rodiny, tak jako dosud, týdenní mzda.
714. Resoluční návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Ministerstvo financí se vybízí, aby se postaralo,
aby zaměstnancům a dělníkům
tabákové režie zvoleným veřejnými
funkcionáři byla poskytnuta potřebná
dovolená bez snížení jejich požitků.
715. Resoluční návrh posl. inž. Junga,
Geyera a druhů:
Ústřední ředitelství státní
tabákové režie se vybízí, aby
§ 7 bod 1 mzdové úpravy tabákového
dělnictva změnilo tak, že se omluvená
nepřítomnost ve službě nejvýš
33 půldnů během období jednoho starobního
přídavku započítává
i tehdy, bylo-li v jednom pracovním roce zameškáno
více než 11 pracovních půldnů.
Ke skupině III:
716. Resoluční návrh posl. dr Klapky
a druhů:
Vláda se vybízí, aby s urychlením
předložila osnovu zákona, kterým se
novelisuje zákon čís. 77/27 takovým
způsobem, aby mohly samosprávné korporace
plniti úkoly zákonem a veřejným zájmem
jim uložené.
717. Resoluční návrh posl. dr Klapky
a druhů:
Ministr financí se vybízí, aby poskytl prostředky
ke zvýšené dotaci fondu, zřizovaného
podle §u 10 zákona čís. 77/1927, a to
takovým způsobem, aby mohlo býti použito
této zvýšené dotace k vyrovnání
schodků rozpočtových v r. 1928.
718. Resoluční návrh posl. Dietla,
Hackenberga a soudr.:
Vláda se vybízí, aby ještě v
tomto zasedání podala návrh zákona,
jímž se ruší zákon ze dne 15. července
1927, č. 77 Sb. z. a n., a úprava financí
samosprávných svazků se provádí
podle těchto zásad:
1. Právo samosprávných svazků vybírati
přirážky budiž rozšířeno
tak, aby se aspoň dosáhlo výše příjmů
před tím, než nabyl účinnosti
zákon č. 77/1927 Sb. z. a n. Případný
úbytek budiž hrazen vyššími příděly
údělů státních daní.
2. Obcím buďtež otevřeny vydatné
vlastní zdroje příjmů zatížením
majetku.
3. Dohlédací právo budiž omezeno na
kontrolu zákonnosti hospodaření.
719. Eventuální resoluční návrh
posl. Dietla, Hackenberga a soudr.:
Bude-li zamítnuta naše resoluce ke skupině
II, navrhujeme:
Vláda se vybízí, aby ještě v
tomto zasedání podala návrh zákona,
jímž se mění zákon ze dne 15.
července 1927, č. 77 Sb. z. a n., tak, že se
obcím poskytují dostatečné prostředky
k plnění jejich úkolů.
720. Návrh posl. dr Frankeho, Tomáška,
dr Dérera, Hrušovského a spol. podle §u
47, odst. 2 a §u 58, odst. 3 jedn. řádu:
Navrhujeme, aby hlasování o státním
rozpočtu a finančním zákonu bylo odloženo
do té doby, dokud imunitní výbor posl. sněmovny
nerozhodne v imunitní věci poslance dr Tuky,
o jehož vydání žádá bratislavská
sedrie pro zločiny stíhané zákonem
na ochranu republiky.
Činíme to z toho důvodu, že by to bylo
na úkor důstojnosti Národního shromáždění,
na úkor životných zájmů státu,
na úkor mravnosti, kdyby hlasování o státním
rozpočtu bylo u jedné strany vládní
většiny vykupováno. promíjením
zrady na státě. Včerejší jednání
v imunitním výboru, projevy zpravodaje výboru
a člena výboru dr Ravasza poskytují
dostatečný důvod k předpokladům
tohoto druhu.
Navrhujeme při hlasování o tomto návrhu
sčítání hlasů, a žádáme,
aby celé znění tohoto návrhu bylo
zaneseno do protokolu sněmovního.
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám nyní zpravodaje pana posl.
dr Hnídka, aby se ujal slova k doslovu.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Během týden trvající debaty o rozpočtu
na r. 1929, jak generální, tak specielní,
bylo mluveno hodně politicky. Nebylo však mluveno
mnoho o rozpočtu samém a proto mám velmi
snadný úkol při obhajování
rozpočtu, když proti němu v celku byly přednášeny
jen námitky nepatrné. Je samozřejmo, že
větší část debaty byla věnována
kritice. Parlament má ovšem nejen právo, nýbrž,
řekl bych, přímo povinnost ke kritice a ke
kontrole. Ovšem první zásadní povinností
parlamentu je legislativa, ale pravomoc parlamentu není
vyčerpána jen činností legislativní,
nýbrž musí býti také doplněna
činností kontrolní a činností
kritickou. Kdyby nebylo této kontroly administrativy, mohli
bychom dojíti k nedosti dobrým zkušenostem,
že bychom mohli místo demokracie míti byrokracii.
Proto je nutná tato kontrola a kritika.
Bylo mluveno mnoho dobrého i zlého, mnoho pěkného
i špatného o vládě, ministru financí,
koalici a také oposici. Bohužel, že mluveno bylo
namnoze před prázdnými lavicemi. Skoro se
to již zdá býti tradicí, že při
debatě o rozpočtu v plenu bývá nepatrná
účast. Já chci v tom viděti něco
jiného, než čirou neúčast, já
v tom chci viděti to, že parlament už přenáší
těžisko práce do výboru. To je jistě
důležité, poněvadž ve výboru
může se v menším kruhu věc lépe
a důkladněji prodebatovati nežli v plenu, takže
plenu zbývá potom opatřiti jen tu širší
práci: politické řeči atd. Tedy omeziti
práci pléna na míru nejmenší
a přenésti ji raději do výborů,
jako je to v jiných parlamentech. V jiných parlamentech
také těžisko práce spočívá
spíše ve výborech než v plénu,
s výjimkou staré demokracie anglické, kde
se rozpočet projednává v plenu sněmovny;
tam plenum sněmovny je zároveň rozpočtovým
výborem.
Tedy jak již jsem řekl, bylo mluveno mnohdy ostře
- snad ani to nebylo tak míněno, jak to ostřeji
vyznělo - ale přeci jen ze všech řečí,
ze všech projevů, ať už z oposice, ať
už z koalice, i když každý kritisoval, jak
z oposice, tak z koalice, jsme viděli ten spodní
tón, který se nesl všemi projevy totiž
lásku k republice a snahu jí prospěti. To
byla ta červená nit, která se táhla
celou debatou rozpočtovou, trvající celý
týden.
Jako loňského roku, tak i letos objevila se otázka
zásadní - přidržuji se pouze zásadních
otázek - otázka většiny, a nejen většiny
jako takové, nýbrž mravní závaznosti
usnesení většiny. Předešlu toto:
Základem dnešní demokracie musí býti
parlamentarismus. Jenom taková demokracie je řádnou
demokracií, kde parlamentarismus řádně
funguje. Parlamentarismus zase musí spočívati
na zásadě většiny a jen takový
parlamentarismus je správný. Jinak by to byla diktatura.
V demokracii je zástupcem lidu parlament a každý
parlament musí míti většinu. Usnesení
tohoto parlamentu pak jsou závazná pro celý
parlament, pro každého: tedy nejen závaznost
snad hmotná, nýbrž i závaznost morální.
Morálně každý v demokracii, kdo uznává
parlamentarismus, je také vázán; nevím,
kam bychom došli, kdyby někdo si utvořil sám
svoji vlastní konstrukci pojmu většiny a potom
si řekl, že jenom je vázán usneseními
většiny, která odpovídá pojmu,
který si právě zkonstruoval. Bylo by to nemožné,
to by došel parlamentarismus ad absurdum. Tedy na zásadě
řádné většiny musí býti
vybudován každý parlamentarismus a každá
demokracie.
Bylo mně také vytýkáno, že si
libují a že rád vidím, že jsme
došli během desetiletí již tak daleko,
že v parlamentě máme několik většin,
třeba různorodých. Několik většin,
které se mohou vystřídati, že dnes může
býti jedna strana v oposici a zítra ve většině
a naopak. Ano, já v tom vidím velikou přednost
našeho parlamentu, že jsme tak daleko došli, že
můžeme sáhnouti k několika většinám.
Kdybychom této možnosti neměli a kdybychom
nemohli střídati většiny, nýbrž
byli omezeni jen na určitou většinu, mohlo
by dojíti k tomu případu, že většina,
o které se říká, že by byla jenom
jedna, by nemohla dále a nebyla by schopna další
práce. A jaký by byl následek? Následek
by byl moderní absolutismus, a moderní absolutismus
je diktatura. Diktatura ať z kterékoliv strany, diktatura
levá nebo pravá, ale přece diktatura, tedy
něco, k čemu nechceme u nás za žádnou
cenu dospěti. Tedy je dobře, že můžeme
sáhnouti k několika většinám.
Jenom je třeba dobré vůle a schopnosti k
vládě.
Hlavní však zásadou pro naši politiku
vždycky bude a musí býti: netrhat za sebou
mosty, a to ať je to oposice nebo většina dosavadní.
Tedy osudná politika by byla vždycky strhati mosty
za sebou, aby se pak nemohla utvořiti většina
jiná.
Předmětem útoku zde při debatě
byla berní reforma. Zákon o berní reformě
byl odsouzen na základě toho, že byly vydány
předpisy daňové, které byly přemrštěné.
Připouštím, že předpisy některých
daní, hlavně daně důchodové
byly větší, než zákon snad zamýšlel.
Staly se případy, kde byl poplatník zdaněn
daleko více, nežli byl jeho skutečný
příjem. Ale byla by chyba, abychom dedukovali z
toho, že někdo byl více zdaněn nežli
měl býti, špatnost zákona. Ne, tak tomu
není, tendence zákona byla tato: Přinutiti
poplatníka, aby řádně přiznával
své příjmy, na druhé straně
přinutiti finanční správu, aby na
základě řádného přiznání
poplatníkova vyměřila mu spravedlivé
daně. To je duch zákona. To je tak, jak jsme obmýšleli.
Bohužel, že obé nás zklamalo, že
zklamali jak poplatníci, tak také finanční
správa sama, tedy na obou stranách je vina. Ale
to není vinou zákona, za tuto věc se nemůže
odsuzovati zákon. Jako já nemohu na př. usuzovati
takto: Proto, že snad někdo špatně přiznává,
je zákon špatný. To by bylo právě
tak špatné, jako usuzovat: Poněvadž jsou
větší zdanění, je špatný
zákon. Zákon je dobrý, ale prakse zákona
je špatná a musí se změniti. Zákon
pomýšlí na všechno možné,
také na ochranu poplatníkovu. Je třeba jen,
aby se užilo všech ustanovení jeho, a jsem přesvědčen,
že pak nebude stížností. Jestliže
se v tomto duchu zákona bude fatovati a předpisovati
- ale pravím v duchu tohoto zákona - pak nebude
stížností. V této věci postup
správní je tento: Zákon určuje, jak
se má fatovati a zdaňovati. Povinností parlamentu
je tedy kontrolovati, jak se tento zákon provádí,
a na základě této kontroly přiměti
finanční správu, aby se řídila
podle ducha zákona. Mohu zde prohlásiti, že
všechny ty případy, kde bylo více zdaněno
nežli mělo býti, budou cestou zákonnou,
tedy cestou odvolání také napraveny. (Výkřiky
na levici.)
Co se týče výnosu daní, dnes ještě
nemůžeme říci, o kolik vlastně
daně podle berní reformy klesnou. Nemůže
se dokonce říci, že vynesou více, než
je preliminováno, anebo více než dříve
před reformou. O této otázce budeme moci
mluviti teprve tenkráte, až budeme míti účetní
uzávěrku. Teprve ta nám ukáže
do posledního haléře, jak berní reforma
dopadla. Do té doby nemůžeme žádné
konkluse dělati. Vezmeme-li různé roky a
srovnáme je navzájem, přijdeme také
k různým výsledkům. Jiný výsledek
dá srovnání r. 1926 a 1929 a jiný
výsledek srovnání r. 1927 a 1929.
Co se týče zákona o finančním
hospodářství autonomních svazků,
připouštím, že snad některé
octly se v krisi následkem tohoto zákona, že
neměly prostředků, aby mohly vyplniti své
úkoly. Ale výslovně podotýkám,
že tento zákon byl zatímní a v nejbližší
době na základě zkušeností z
provádění zákona o finančním
hospodářství autonomních svazků
budeme jej novelisovati, aby vyhověl jak obcím samým,
tak také zásadě šetrnosti.
Byla zde nadhozena důležitá otázka investic,
které dříve byly hrazeny úvěrem.
Od této zásady se upustilo, ale loňského
roku a letos zase jsme se vrátili ke dřívějšímu
způsobu, že se investice hradí úvěrem.
Bylo hlavně zdůrazňováno, že
investice u železnic mají se hraditi úvěry
velkorysými, třeba zahraničními. Souhlasíme,
aby všechny investice a hlavně rentabilitní,
i železniční se hradily úvěrově,
ale rozhodně bych byl proti způsobu, abychom hledali
tento úvěr v cizině. To by mělo zlé
následky, poněvadž tím by byla ohrožena
naše platební bilance, která nezávisí
jen od toho, zdali dovezeme nebo vyvezeme větší
nebo menší množství zboží,
nýbrž od mnoha jiných činitelů,
hlavně od toho, pokud plynou naše peníze do
ciziny. A tu by byl tento případ, že by z velké
půjčky plynuly peníze do ciziny. Proto schvaluji
úplně zásadu ministra financí, že
nechce, aby byly uzavírány půjčky
v cizině, poněvadž tím plynou peníze
do ciziny a ohrožuje se platební bilance.
Pokud se týče investic, bylo by dobře, aby
železnice mohly krýti své investice nejen ve
výši oné částky, která
je v rozpočtu preliminovaná jako zisk železnic
- železnice totiž kryjí investiční
práce ze svých zisků mimo 25% z dopravní
daně - nýbrž aby železnice mohly krýti
investice ze všech svých zisků, t. j. mají-li
třeba větší zisky než byly preliminovány,
aby mohly všech těchto zisků užíti
také na investice. Podle mého názoru je tento
způsob krytí investic železničních
možný už podle čl. XVIII finančního
zákona, který stanoví, že předcházející
článek XVII, podle kterého může
se užíti v tomto roce jenom prostředků
v tomto roce povolených, neplatí na státní
podniky, tedy také ne na železnice. (Tak jest!)
Ovšem musíme v rozpočtu trvati na zásadě
šetrnosti, a to šetrnosti pravé, o které
jsem se už zmínil ve svém výkladu na
začátku projednávání rozpočtu.
V rozpočtové debatě bylo žádáno,
aby některé položky byly zvětšeny,
a je celá řada položek, které mají
býti zvýšeny. Pánové, náš
rozpočet je dělán tak, že máme
sice 35 mil. Kč přebytků, ale vložením
XXII. článku finančního zákona
v rozpočtovém výboru, kde na sociální
a kulturní účely dává se jubilejní
dar 20 mil. Kč, zmenšuje se vlastně tento přebytek
ze 35 mil. na 15 mil. Kč. Kdybychom měli ještě
zvyšovati jednotlivé položky, jak bylo žádáno
v debatě rozpočtové, dospěli bychom
k tomu, že bychom neměli aktivitu rozpočtu.
(Posl. Hackenberg: My jsme také navrhovali škrty,
máte tam tedy úhradu!) Jenže jest otázka,
zda je možno tak škrtati, jak navrhujete. Někdy
to není vůbec možné, poněvadž
bychom museli zároveň zvyšovati příjmy,
a to bychom byli tam, kde jsme byli dříve, že
jsme totiž příjmy řídili podle
výdajů a ne naopak. Proto tedy není možné,
aby se vyhovělo pozměňovacím návrhům,
kterých je 262 a podle kterých, kdyby se všem
těmto návrhům vyhovělo, vzrostl by
rozpočet skoro o 1 miliardu. Uznáte tedy, že
to není možné. My však přijdeme
k tomu, až budeme hospodářsky tak daleko, až
rozpočet bude náležitě pružný,
že jej budeme moci změniti. Pak jsem první,
který řekne: Ano, změňte rozpočet
tam, kde je toho třeba a kde je to možné!
Opakuji znovu: rozpočet sám nebyl mnoho kritisován,
bylo hodně mluveno politicky, ale přece jen při
sebe ostřejší kritice musí i oposice
i koalice uznati, že za uplynulých 10 let udělali
jsme v každém směru v republice velký
pokrok, dosáhli jsme konsolidace nejen hospodářské,
nýbrž i finanční. Před 10 lety
chaos - dnes už můžeme říci, pohlížíme-li
na poměry sine ira et studio, že jsou uspořádané.
A tu by bylo nevděčné nevzpomenouti těch,
kteří mají lví podíl na konsolidaci
těchto poměrů. Byli to mužové,
kteří obětovali všechno, obětovali
své zdraví ve prospěch konsolidace republiky,
ve prospěch konsolidace poměrů u nás.
Byli to mužové, kteří pod egidou presidenta
republiky pracovali do úpadu, jeden pracoval na konsolidaci
politické, druhý pracoval na konsolidaci finanční.
Byl to min. předseda dr Švehla a ministr dr
Rašín. Všech těch v předvečer
velikého dne budiž zde vzpomenuto! (Hlasy: Byli
to dělníci, kteří dřeli na
vás!) Ano, přiznávám, že
všichni občané i dělníci bez
rozdílu přispěli ke konsolidaci republiky.
Všichni bez rozdílu také, i oposice i koalice,
v rozpočtu přiznali se k republice, přiznali,
že všichni máme tuto republiku rádi a
že můžeme s klidem přistoupiti k oslavě
28. října. V předvečer velikého
dne 28. října dejme republice to, co republiky jest!
Republika potřebuje k existenci své, ke svému
životu prostředků, potřebuje rozpočtu.
Stojím-li za rozpočtem - a bylo mně to vytýkáno
- který předkládá ministr financí
a celá vláda, ano, přiznávám.
Stojím za tímto rozpočtem z přesvědčení,
ne proto, že jej vypracoval ministr financí, ne proto,
že jej předložila vláda, ne proto, že.
bude pro něj hlasovati koalice, ne proto, že proti
němu bude hlasovati oposice, nýbrž proto, že
ho potřebuje stát. To je pro mne nejhlavnější
zásada. Z tohoto důvodu navrhuji, aby slavná
sněmovna při jala rozpočet tak, jak jej navrhuje
rozpočtový výbor. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Nejprve rozhodneme o formálním odročovacím
návrhu posl. dr Franke, Tomáška,
dr Dérera, Hrušovského a spol.,
aby hlasování o státním rozpočtu
a finančním zákonu bylo odloženo do
té doby, dokud imunitní výbor posl. sněmovny
nerozhodne v imunitní věci posl. dr Tuky,
o jehož vydání žádá bratislavská
sedria pro zločiny, stíhané zákonem
na ochranu republiky.
Ježto při tom podán byl návrh podle
§u 58 jedn. řádu na sčítání
hlasů a má dostatečný počet
podpisů, dám při tomto hlasování
sečísti hlasy.
Bude-li tento formální návrh na odročení
zamítnut, budeme obdobně jako loni hlasovati o rozpočtu
a finančním zákoně tímto pořadem:
Nejprve bychom hlasovali o dílčích rozpočtech
vlastní státní správy (I. skupina
rozpočtu) v pořadí rozpočtových
kapitol.
Při kapitole onoho resortu, který má zákonný
dozor nad některým ze státních podniků,
hlasovali bychom také o státních podnicích,
s ním souvisících. Takto vykonali bychom
hlasování o skupině I (státní
podniky) postupně při příslušných
kapitolách rozpočtové skupiny I.
Bude se tedy hlasovati při kap. 3 skupiny I o §§
13 a), 14, 15 skupiny II, při kap. 5 skupiny I o §§
10, 11, 13 b) skupiny II, při kap. 10 skupiny I o §§
7, 8 a 16 skupiny II, při kap. 11 skupiny I o §u 6
skupiny II, při kap. 14 skupiny I o §u 9 skupiny II,
při kap. 15 skupiny I o §u 4 skupiny II, při
kap. 16 skupiny I o §u 5 skupiny II, při kap. 19 skupiny
I o §u 12 skupiny II, při kapit. 21 skupiny I o §§
1, 2 a 3 skupiny II.
Při kapitole 22 (Všeobecná pokladní
správa) dal bych hlasovati o rozpočtové skupině
IV (Správa státního dluhu), poněvadž
obapolně souvisí.
Když tímto pořadem odhlasujeme rozpočtovou
skupinu I, II a IV, dám hlasovati o skupině III
(Samosprávné příděly a fondy).
Kde jsou podány návrhy na změny, budeme hlasovati
nejprve o jednotlivých návrzích pozměňovacích,
doplňovacích nebo na škrtnutí a teprve
po vyřízení všech návrhů
na změnu té které kapitoly nebo skupiny hlasovati
budeme podle zprávy výborové o celé
kapitole - tedy o příjmech i vydáních
- najednou, ovšem s modifikacemi, které by snad způsobilo
přijetí toho neb onoho pozměňovacího
návrhu.
Zamítnutí návrhu na škrtnutí
nebude samozřejmě znamenati přijetí
položky, na kterou se vztahoval návrh na škrtnutí.
Pokud návrhy pozměňovací budou se
týkati státních výdajů, nebude
to zvlášť uváděno.
Pokud se návrhy vztahovati budou na státní
příjmy, bude to vytčeno.
Po odhlasování rozpočtu budeme hlasovati
o finančním zákoně, kterým
se stanoví státní rozpočet pro r.
1929.
Při finančním zákoně hlasovali
bychom, jak obvyklo, o článcích, k nimž
jsou podány pozměňovací návrhy,
nejprve podle úpravy návrhu pozměňovacího
nebo doplňovacího, a když by ony návrhy
byly zamítnuty, hlasovati budeme o tom kterém článku
finančního zákona ve znění
zprávy výborové.
O resolucích budeme - jak obvykle - hlasovati při
druhém čtení.
Po té na konec hlasovali bychom o vládních
prohlášeních, o nichž rozprava byla sloučena
s rozpravou rozpočtovou, a to nejprve bychom hlasovali
o prohlášení pana ministra financí ze
158. schůze, potom o prohlášení pana
ministra veř. prací ze 165. schůze poslanecké
sněmovny.
Jsou proti uvedenému způsobu hlasování
nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Pan posl. Štětka a soudr. projevili přání,
aby o kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, hlasováno
bylo podle jmen, a to o kapitole celé, nebo eventuelně
aspoň o tit. 2 §u 21.
Poněvadž naříditi hlasování
podle jmen náleží - kromě případů
podle jednacího řádu obligatorních
- do kompetence předsedy sněmovny a poněvadž
hlasování podle jmen by znamenalo pouhý průtah
jednání, nemíním dáti hlasovati
podle jmen.
Prosím opětně paní a pány poslance,
aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Jak jsem již sdělil, podali pp. posl. dr. Franke,
Tomášek, dr. Dérer, Hrušovský a
druzi návrh na odklad hlasování o státním
rozpočtu.
Dám o tomto návrhu ihned hlasovati.
Poněvadž je v něm obsažen také
návrh podle §u 58 jedn. řádu, opatřený
více než 50 podpisy, na sčítání
hlasů, žádám pány zapisovatele,
aby spolu s úředníky sekretariátu
při tomto hlasování provedli sčítání
hlasů, a to: p. posl. Rýpar v úseku
prvém a druhém, p. posl. Chalupník
v úseku třetím a čtvrtém, pan
posl. dr Petersilka v úseku pátém
a šestém a na presidiální tribuně
a pana posl. Vávru žádám, aby
spolu s tajemníkem sněmovny sečetli výsledky
hlášené z jednotlivých úseků.
Kdo tedy souhlasí s odročovacím návrhem
posl. dr Frankeho, Tomáška a druhů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
(Po sečtení hlasů:)
Podle sděleného výsledku sčítání
hlasů vyslovilo se pro návrh 85 hlasů, proti
němu 139 hlasů. Je tudíž zamítnut.
(Výkřiky poslanců čsl. soc. demokratických
a čsl. nár. socialistických.)
Přistoupíme nyní ke hlasování
o státním rozpočtu.
Nejprve budeme hlasovati o kap. 1 ze skupiny I (President republiky
a kancelář presidenta republiky).
Kdo souhlasí s tit. 2, § 2 v úpravě
návrhu posl. Štětky a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou kap. 1 ze skupiny I ve
znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. 1 (President republiky a kancelář
presidenta republiky) jest schválena podle zprávy
výborové.