Rozpočet silničních okresů Olomouc,
Šternberk, Unčov pro r. 1928 končí schodkem
1,406.000 Kč.
Rozpočet Zábřehu, Mohelnice, Šilperku
končí schodkem 1,270.000 Kč.
Rozpočet Šumperku, Město Staré, Viesenberku
končí schodkem 1,404.000 Kč.
Rozpočet Místku, Frenštátu pod Radhoštěm
končí schodkem 910.687 Kč.
Rozpočet Holešova, Bystřice pod Hostýnem,
Vizovic končí schodkem 1,774.121 Kč.
Rozpočet Mor. Budějovic, Jemnice končí
schodkem 1,144.000 Kč.
Rozpočet Mikulova, Pohořelice končí
schodkem 776.000 Kč.
Rozpočet Znojma, Jaroslavic, Vranova končí
schodkem 2,624.500 Kč.
Rozpočet okresů Dačice, Slavonice, Telč
končí schodkem 957.000 Kč.
Rozpočet okresů Prostějov, Plumlov končí
schodkem 897.000 Kč.
Rozpočet okresů Litovel, Konice končí
schodkem 658.000 Kč.
Rozpočet okresů Kroměříž,
Zdounky končí schodkem 886.000 Kč.
Rozpočet Hodonín, Břeclav, Strážnice
končí schodkem 1,329.000 Kč.
Rozpočet Kyjov, Ždánice končí
schodkem 856.000 Kč, Uherské Hradiště,
Napajedla, Ostroh a Zlín 1,068.000, Brno-venkov, Ivančice
1,586.500, Hustopeč, Klobouky u Brna, Židlochovice
1,449.000, Mor. Krumlov a Hrotovice 1,395.000, Boskovice, Blansko,
Kunštát 1,077.800, Mor. Třebová, Jevíčko,
Svitavy 886.000, Bučovice, Slavkov u Brna, Vyškov
1,305.000, Nové Město n:a Moravě, Bystřice
nad Per., Ždár 1,366.000, Přerov, Kojetín
1,439.000, Vsetín 886.145, Meziříčí
Valašské, Rožnov pod Rad. 1,241.446, Tišňov
938.000, Jihlava, Třešť 729.000, Třebíč,
Náměšť 1,144.000, Hranice, Lipník
488.435, Uherský Brod, Bojkovice, Val. Klobouky 1,595.600,
okres Vel. Mezeříčí, Velká
Byteš 905.000, Nový Jičín, Fulnek, Příbor
767.859.
Tyto schodky v silničních správních
komisích, tedy jen na úpravu silnic, a prohlédne-li
se, nač všechno vydání se děje,
že jsou to vydání naprosto nutná, jednak
po stránce personální, jednak po stránce
věcné, ukazují, že bude těžko
rozšířiti agendu okresů šíře
a výše při dosavadních 110% přirážek
limitovaných. Jest pravda, že k zapracování
se okresů do spojené silniční agendy
po spojení těch okresů dohromady bude třeba
více času a že agenda silniční
zatím pro tyto okresy stačí. Ale zapracování
se stane se během několika roků, okresy budou
chtíti otázku řešiti, a tu bude nutno
uvažovati o tom, že také příjmy
těchto okresů bude potřebí někde
najíti pro širší agendu. Zákon
o hospodaření samosprávných svazků
nejen okresů a zemí, nýbrž také
obcí, kterým byly limitovány přirážky,
jest neobyčejně dobrým výchovným
prostředkem, aby se totiž naučili všichni
činitelé, kteří rozhodují o
financích cizích, řádné šetrnosti
s majetkem občanů. Kdyby tento zákon nebyl
vykonal než toto, dosáhl již toho účelu,
aby se totiž všeobecně došlo k tomuto přesvědčení,
že jest potřebí šetřiti, a vykonal
jistě plně svůj úkol. Bylo by ovšem
klamným domněním, kdyby se oposice domnívala,
že snad by eventuelní opatření jiná
vzešla z pokřiku, který oposice činí.
Tato nová opatření by se stala a mohou se
státi teprve tenkráte, až bude dosaženo
účelu zákona, jak jsem o něm právě
mluvil, a dojde teprve tenkráte k uplatnění,
jestliže všeobecně nabude se přesvědčení
také u těch, kteří sami nemajíce
možnosti ničeho ztratiti a sami nemajíce povinnosti
k placení, i v zájmu jiných dovedou si počínati
neobyčejně šetrně, neobyčejně
opatrně.
Naše oposice si zvykla vůbec dívat se na zákony
jen se stanoviska čistě oposičního.
To jest veliká chyba. Těžko jest ovšem
žádati, aby oposice chválila počiny
současné majority, ale i ta oposice musí
uvážiti, že přijde čas, kdy bude
také dělat zákony, a některé
z politických stran dnešní oposice již
to také zkusily dělat zákony. Měly
by si to uvědomiti a nedělati oposici za každou
cenu, jak se to dělá.
Máme zákon o stavebním ruchu a o ochraně
nájemníků. Důvody pro existenci tohoto
zákona a časové jeho omezení není
třeba zvláště vytýkati, poněvadž
jsou každému známy a jsou samozřejmé,
poněvadž víme, že nemůžeme
stále a stále žíti jenom v době
revoluční, že musíme míti dobu
klidu a naprosté konsolidace a že tedy i takové
zákony, které přešly z té revoluční
a porevoluční doby, potřebují určitého
časového termínu. Jestliže však
se podíváme právě v otázce
těchto zákonů, jak se provádí
výchova veřejnosti, máme skutečně
určité obavy. Když si někdo přečetl
časopisy, které psaly o poříčské
katastrofě, měl dojem skutečně ten,
že skutečně je to opravdu nesprávná
cesta naprosto, jakou se ubírají naše oposiční
strany zde v parlamentě. Omývají se vinníci
a hledá se vinník tam, kde ho ve skutečnosti
není. Jestliže na př. psaly noviny takovým
způsobem, že vlastně téměř
ukazovaly, jako by musil ten dotyčný stavitel takový
špatný materiál dávati a takovým
způsobem zbytečně kvapným pracovati,
aby nakonec došlo ke katastrofě, pak myslím,
že takováto výchova veřejnosti je naprosto
pochybenou a že by mohla vésti ke koncům, které
by nebyly příjemny ani různým těm
oposičním stranám. Takovým způsobem
psáti o věcech rázu takového, jako
byla poříčská katastrofa, jistě
není také naprosto odůvodněno. Zákony,
které byly učiněny a dány, kdyby měly
časové omezení na dalších 10
roků, budou v posledním roce stejným způsobem
posuzovány, jako je posuzován tento zákon,
který nebyl na tak dlouhou dobu učiněn. Vina
je ovšem někde jinde a já bych se naprosto
neobával docela otevřeně to říci.
Pánové, odstraňujete mravní zákon,
ohlušujete svědomí a odpovědnost. Není
potřebí od toho utíkat. Béřete
ze srdcí lidí a příštích
generací vědomí, že odpovědnost
před zákony usnesenými, a usnesenými
i tímto parlamentem, neumenší nesvědomitost,
dokud nebude základem veškeré výchovy
zákon mravní - desatero, pokud toto nepronikne veškeré
vrstvy národa i příštích mladých
generací. (Výborně!)
Slavná sněmovno! Rád bych se zmínil
ještě o jiné věci, která se stává
neobyčejně významnou proto, poněvadž
stává se otázkou všeobecnou. Jsou to
stížnosti proti provedené systemisaci, a ta
všeobecnost nás právě zajímá
a tu je potřebí zkoumati, proč stávají
se všeobecným zjevem. Alespoň u všech
středních a nižších kategorií
státního a samosprávného zaměstnanectva.
Tato okolnost právě ve všeobecnosti nutí
k úvaze, zda a v čem křivda se projevila.
My jsme opravovali zákon o sociálním pojištění
proto, poněvadž tu byl spontánní odpor
proti křivdám a těžkým břenenům,
které tento zákon navaloval. I zde všeobecnost
nutí tedy k tomu odstraniti to, co působí
všeobecné zneklidnění, aby se dosáhlo
všeobecného uklidnění, když ne
všeobecné spokojenosti. Dobrá vůle na
straně majoritních stran jistě je a t je
dosti a je jí mnoho a bylo by tu třeba téhož,
co už jsem zdůraznil, že ani zde by nemělo
zůstati provádění a výklad
zákona v rukou jen saturovaných jedinců.
Že mohu to plným právem říci,
ukazuje jasně systemisace, která byla provedena
u zemského výboru moravského. Dovolím
si upozorniti pouze na některé kategorie. Inženýrů
bylo zemským výborem navrženo 125, uznáno
pouze 108. U účetních úředníků
se projevuje neobyčejně markantní příklad:
Bylo navrhováno 310 pro systemisaci a přiznáno
pouze 266. A účetní služba právě
po provedené organisaci politické správy,
kde velmi mnozí úředníci budou museti
na okresy, by vyžadovala něco jiného. Pomocná
služba: návrh zněl na 30, bylo přiznáno
pouze 15. Kancelářské úřednictvo
resp. výpomocní vyměřovací
úředníci: Návrh zněl na 132,
přiznáno pouze 68. To ukazuje, že bylo-li už
jasno a cítilo-li se, že opravdu systemisace se ukazuje
jako věc, která působí takovou nespokojenost
všeobecnou, že aspoň už nyní mělo
býti postupováno značně opatrně.
Při projednávání zákona o reorganisaci
politické správy prohlásil tehdejší
referent p. dr Kramář výslovně,
že dosažených práv zemských a samosprávných
zaměstnanců bude šetřeno. Tedy duch
zákona ve výkladu referenta je úplně
jasný. Avšak systemisace a úprava platová
těchto zaměstnanců, jak jsem naznačil,
ukázala sama, že jediné slovné znění
neobsažené v zákoně má jinak
posuzovati tyto zaměstnance se stejně postavenými
a kvalifikovanými zaměstnanci zemskými jiných
zemí, zejména zaměstnanci v Čechách,
takže moravští zemští zaměstnanci
ztrácejí z dosavadních platů až
700 Kč měsíčně, aniž tato
diference byla vyrovnána nějakým vyrovnávacím
příplatkem, jak tomu je u státního
zaměstnanectva. To je jistě velmi vážné
memento, které je třeba uvážiti, poněvadž
stát a samospráva potřebuje úřednictvo
spokojené, které je si plně vědomo
odpovědnosti, a to všechno přirozeně
může a bude míti tenkráte, jestliže
i se strany zaměstnavatele bude na ně pohlíženo
ne jako na vykonavatele vůle, povinnosti a úkolu
státu a samosprávy.
Mám v rukou devátou zprávu poštovního
šekového úřadu a o této věci
chci ještě pověděti několik slov.
Brněnský šekový úřad je
dle této zprávy pasivní, avšak pasivita
tohoto úřadu je vlastně zdánlivá.
Hospodářský výsledek pražského
a brněnského šekového úřadu
byl uveřejněn v této výroční
zprávě na str. 43. Tento přehled však
nepodává bližšího vysvětlení,
proč zisk šekového úřadu pražského
přes obrovský příjem 142,939.000 Kč
je poměrně malý, totiž 17,624.864 Kč
a proč šekový úřad v Brně
přes stálý vzrůst účtů
a peněžních obratů vykazuje napořád
jen ztrátu. (V této zprávě 2,606.838,24
Kč.)
Podle tohoto přehledu vykazuje šekový úřad
v Brně příjmy: Aktivní úroky
3,600.828, provise a manipulační poplatky 1,556.803,
různé ziskové položky 629.922, úhrnem
příjmy 5,787.554; výdaje: pasivní
úroky 246.979.04, náklady 4,070.115, odpisy a různé
ztrátové položky 454.398, náhrada poštovní
správě 3,622.900, tedy celkem výdaje 8,394.392.
Výsledek jeví se ztrátou 2,606.838 Kč.
Ze srovnání těchto položek vychází
na jevo, že náhrada poštovní správě,
placená brněským šekovým úřadem,
je o 2,066.096,22 Kč vyšší než příjem
z provise a manipulačních poplatků - a to
jsou vlastně jediné výtěžky tohoto
úřadu - které vlastně by měly
krýti aspoň polovici nákladů věcných
a osobních, vykázaných v přehledu
obnosem 4,070.115,22 Kč.
Vysvětlení, proč náhrada, placená
poštovní správě je tak nepoměrně
vysoká, je toto: Provise a manipulační poplatky
nebyly pro šekové úřady od r. 1919 změněny,
resp. valorisovány a činí tudíž
stále ještě 10 hal. za každý přípis
a odpis provedený na šekovém účtě
a 1/4 promile z každého odpisu podle příkazu
daného šekem.
Naproti tomu nechává si poštovní správa
od r. 1926 od šekových úřadů
za činnost pro ně konanou vypláceti obnos
50 mil. Kč, který byl vypočten již na
základě zvýšených, resp. valorisovaných
poplatků poštovních. Tento postup poštovní
správy zaviňuje, že příjem za
provise a maniplační poplatky nekryje náklad
věcný a osobní nejen u brněnského
úřadu šekového, nýbrž ani
u pražského úřadu. Bylo by tudíž
slušno a spravedlivo, aby poštovní správa
až do té doby, než budou valorisovány
poplatky v šekovém řízení, vybírala
jen náhradu ve výši úměrné
faktickému příjmu z provise a manipulačních
poplatků obou jednotlivých úřadů,
a to tak, aby aspoň polovice tohoto příjmu
zbývala ku krytí osobních a věcných
nákladů. Kdyby poštovní správa
se s touto přiměřenou náhradou spokojila,
pak by vykazoval zmíněný úřad
již za rok 1927 podle následujícího
výkazu čistý výtěžek 237.659.87
Kč. Výdaje úhrnem 8,394.392.95 méně
náhrada 3,622.900 Kč, zbývá tudíž
4,771.492,95 Kč, 1/2 manipulační poplatek
a provise (jako přiměřená náhrada)
778.401.89 Kč, výdaje by úhrnem obnášely
5,549.894,84 Kč, příjmy úhrnem 5,787.554.71
Kč, čistý zisk by pak činil 237.659.87
Kč. Za stejných předpokladů vykazoval
by pošt. úřad šekový v Praze místo
nynějšího čistého zisku 17,624.864.20
Kč zisk 52,155.672,13 Kč.
Že za těchto poměrů ani v r. 1929 nemůže
býti šekový úřad v Brně
aktivní, je samozřejmé. V návrhu rozpočtu
na r. 1929 je pro šekový úřad v Brně
vykázán deficit částkou 1,990.000
Kč. Třebaže agenda značně stoupla
(koncem r. 1927 měl šekový úřad
v Brně 7.124 šekových účtů
a koncem září 1928 8.586), náklady
personální a věcné se nezvýšily
vůbec, nemůže se bilance šekového
úřadu v Brně podstatně zlepšiti,
protože rozpočet preliminuje náhradu poštovní
správě zvýšenou částkou
5 mil. Kč (r. 1927 platil úřad 3,622.900
Kč), která jest neúměrná vybraným
manipulačním poplatkům a provisi v obnose
2,400.000 Kč. Při přiměřené
náhradě poštovní správě
v částce poloviční provise a manipulačních
poplatků vykazoval by úřad zisk 1,810.000
Kč.
Není zajisté nikde žádného podniku,
který by za pomocnou službu konanou jiným podnikem
(v tomto případě poštovní správou),
platil více, než kolik sám za svou práci
vybírá.
Za těchto poměrů musí šekový
úřad v Brně vykazovati stále větší
ztrátu přesto, že stále stoupá,
poněvadž s přibýváním
účtu stoupá neúměrně
náhrada placená poštovní správě
a stoupá neodůvodněně pasivita.
Tedy jestliže šekový úřad brněnský
musí platiti více, než ve skutečnosti
dostává, musí napříště
vždy zůstávati úřadem pasivním.
To je věc, která musí býti zvláště
uvážena, poněvadž byl-li úřad
zřízen a získává stále
nové a nové komitenty, jest jistá věc,
že tento úřad je na místě. Je
spravedlivo, aby bylo jasno, jak věci ve skutečnosti
jsou, zejména nutno zdůrazniti, že nově
získaných přes 8.000 účtů
v šekovém úřadě v Brně
dává jasně cítiti, jak blízkost
takového úřadu způsobuje jeho popularisování
a důvěru k němu. Jest jisto, že zřídil-li
se šekový úřad v místě,
odkud dosud šekový úřad byl daleko,
ať už jsou názory a mínění
jakákoliv, a přiblížil-li se k těm,
kteří by mohli šekové účty
míti a vidí manipulaci daleko rychlejší,
k úřadu přilnou a své konto otevírají.
Myslím, že po této stránce lze očekávati,
že se snad leccos změní, aby šekový
úřad tento nebyl pasivní, nýbrž
aby vykazoval určitá aktiva.
Šekový úřad v Brně koná
dobré služby celému šekovému zřízení
a je proto dosti málo pochopitelno, že státní
správa ještě neučinila opatření,
aby státní úřady v obvodu působnosti
tohoto úřadu měly svoje konta u brněnského
šekového úřadu. Používám-li
této příležitosti k tomu, abych o věci
mluvil, chtěl bych dosíci, aby bylo odstraněno
všechno, co by bránilo rozvoji a rozmachu brněnského
úřadu šekového, na němž
má široká veřejnost moravsko-slezská
nesmírný zájem, naopak bych chtěl,
aby příslušné kruhy podnikly všechny
kroky k zvelebení a rozšíření
agendy jmenovaného úřadu.
Tolik dovolil jsem si říci o těch různých
otázkách, které jsem považoval za nutné
při této příležitosti projednávání
rozpočtu, zejména této části
finanční, a myslím, že jsem tím
splnil úkol, jejž jsem sám sobě vytkl.
(Potlesk poslanců čsl. strany lidově.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce, jakož
i pořadu dnešní schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze
168 a 169 dne 23. a 24. října 1928 posl. Fischerovi;
na dnešní schůzi posl. Śliwkovi,
Juranovi, Cibulkovi, Elstnerovi - vesměs
pro neodkladné záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Ústavně-právní výbor
zvolil ve schůzi dne 24. října 1928: I. místopředsedou
posl. dr Jos. Černého; zapisovateli posl.
dr Daňka a dr Slávika.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do
výboru kulturního posl. Hodinu za
posl. Windirsche; do výboru imunitního posl.
Platzera za posl. Halkeho; do výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností posl. Hellera
za posl. Böhma.
Klub poslanců čsl. lidové strany vyslal do
výboru imunitního posl. Koška
za posl. Janovského a posl. dr Daňka za posl.
Stanislava; do výboru soc.-politického posl.
Al. Petra za posl. Krejčího.
Klub poslanců čsl. živn.-obchodnické
strany středostavovské vyslal do výboru rozpočtového
posl. Pekárka za posl. Jiráčka.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců
komunistické strany v Československu posl. Schmerdu
za posl. Vrtaníka; klub poslanců čsl.
soc.-dem. strany dělnické posl. dr Dérera
za posl. Jašu.
Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu vyslal do výboru rozpočtového posl.
Bečáka za posl. E. Vencla, posl. dr Hnídka
za posl. Kocsise a posl. dr Hallu za posl. Braneckého;
do výboru soc.-politického posl. inž.
Hrdinu za posl. Chlebounovou; do výboru imunitního
posl. Tůmu za posl. Petroviče; do výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
posl. Macha za posl. Zemana a posl. Šoltyse za
posl. Tótha.
Od vlády došla sdělení. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Náměstek předsedy vlády sdělil:
přípisem ze dne 20. října 1928, č.
j. 15.435/28 m. r., že vláda předložila
senátu k projednání a schválení
Národním shromážděním
návrh zákona o zcizení státního
nemovitého majetku užívaného státním
podnikem Vojenskou továrnou na létadla a o zcizení
tohoto podniku samotného,
přípisem ze dne 25. října 1928, č.
j. 15.496/28 m. r., že předsednictvo min. rady předkládá
oběma sněmovnám ve smyslu čl. XIII,
lit. c) finančního zákona ze dne 16. prosince
1927, c. 176 Sb. z. a n., oznámení ministra financí
o převzetí státní záruky za
další úvěr do výše 8,000.000
Kč pro zástavní a půjčovní
úřad.
Předseda: Došel vládní návrh.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Vládní návrh, jímž předkládá
se Národnímu shromáždění
Smlouva mezi republikou Československou a Německou
říší o hraniční Odře,
podepsaná v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným
protokolem.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem
rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1839. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 1780) zákona, jímž se doplňuje
zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z.
a n., o stavebním ruchu.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem tuto žádost:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost okr. soudu pro přestupky v Praze ze
dne 18. října 1928, č. Nt IV 37/28-1, za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna
pro přestupek podle §u 11 zákona o tisku
(č. J 660-II).
Předseda: Pan posl. Kopasz ve včerejší
169. schůzi a pan posl. Kršiak v dnešní
170. schůzi pronesli ve své řeči projevy
hrubě urážlivé.
Sděluji, že se předsednictvo posl. sněmovny
usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti
projevy tyto ze zprávy těsnopisecké.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra v pátek dne 26. října
1928 o 1/2 9 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu 170. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky.
(Nebyly.)
Není jich.
Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.