231. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr. k §u 67 osnovy:
Odst. (1) počínající slovy
"v §u 104" a končící "zní
takto": se škrtá.
K §u 104 zák. č. 221/24 Sb. z. a n. připojuje
se nový odst. c), jenž zní:
c) těhotným a šestinedělkám je
poskytovati dávky podle § 95, II, č. 2 a 3
jen tenkráte, byly-li za posledních 12 měsíců
před porodem aspoň 6 měsíců
buď povinně pojištěny nebo pokračovaly-li
dobrovolně v pojištění podle §
250.
232. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
69 osnovy:
§ 106 pův. zákona se mění a bude
zníti:
Ústřední sociální pojišťovna
jest povinna poskytovati:
a) důchod nemocenský;
b) důchod invalidní a starobní;
c) příplatky vychovávací k důchodu
invalidnímu a starobnímu;
d) důchod vdovský a vdovecký;
e) důchod sirotčí;
f) odbytné;
g) pomoc v nemoci a v mateřství důchodcům
a členům jejich rodin.
233. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hakkenberga
a soudr. k §u 69 osnovy:
§ 106 pův. zákona má zníti:
"(1) Předmětem invalidního
a starobního pojištění jest:
a) důchod invalidní a starobní,
b) důchod vdovský (vdovecký) a sirotčí,
c) výbavné,
d) odbytné,
e) nemocenské ošetřování důchodců.
(2) Poskytovati dávky uvedené v odst.
(1), písm. a) do d) jest povinna Ústřední
sociální pojišťovna; dávku pod
písm. e) uvedenou poskytuje příslušná
nemocenská pojišťovna. (§ 122 c.)
234. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr.:
K §u 69 osnovy budiž připojena další
věta f):
f) nemocenské ošetřování důchodců.
235. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů k §u 69 osnovy:
V §u 106 zákona doplňuje se návrh novely
v odstavci prvém takto:
f) nemocenské ošetření důchodců.
236. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
70 osnovy:
§ 107 pův. zákona se mění a bude
zníti:
K nabytí nároku na dávky uvedené v
§ 106 je potřebí, aby
a) byly splněny podmínky stanovené pro nápad
příslušné dávky;
b) u dávek vyjmenovaných v bodech b) až e)
a u odbytného v případě § 121,
odst. 2, uplynula dále lhůta čekací,
t. j. 100 příspěvkových týdnů
(§ 108); odbytí lhůty čekací
se však nevyžaduje, nastane-li invalidita (§ 109,
odst. 2) neb smrt následkem podnikového úrazu
(§ 5 zák. ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř.
z. z r. 1888, ve znění zákona ze dne 21.
prosince 1917, č. 363 ř. z.);
c) u dávek vyjmenovaných v bodě g) byl poskytován
některý z důchodů uvedených
pod a, b, c, d, e.
237. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hakkenberga
a soudr. k §u 70 osnovy:
§ 107 pův. zákona nechť zní:
"K nabytí nároků na dávky uvedené
v § 10, písm. a) do c) jest zapotřebí,
aby uplynula čekací doba 100 příspěvkových
týdnů (§ 108). Příspěvková
doba získaná na základě dobrovolného
pojištění počítá se však
pro uplynutí čekací doby jen v polovici.
Doba, po kterou pojištěnec dostává nemocenské,
započítává se do čekací
doby."
238. Eventuální návrh posl. Tauba,
Schäfera, Hackenberga a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh k §u
107 pův. zákona, navrhujeme:
V §u 107, odst. 1, lit. b) (ve znění §u
70 osnovy výborové) buďtež škrtnuta
slova "z nichž musí spadati alespoň 13
týdnů do povinného pojištění."
239. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 70 osnovy:
§ 107, písm. b) pův. zákona znějž:
b) aby dále u dávek vyjmenovaných v bodech
a) až d) a u odbytného v případě
§u 121, odst. 2, uplynula čekací doba 150 příspěvkových
týdnů (§ 108).
240. Návrh posl. Bradáče, dr Dolanského,
dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr
Luschky, Stenzla a druhů k §u 70 osnovy:
§ 107 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění
a zní takto:
(1) K nabytí nároků na dávky
uvedené v § 106 je potřebí, aby
a) byly splněny podmínky stanovené pro nápad
příslušné dávky;
b) u dávek vyjmenovaných v bodech a) až d)
a u odbytného v případě § 121,
odst. 2. uplynula dále doba čekací. Čekací
doba činí 150 týdnů příspěvkových
(§ 108), nastal-li pojistný případ do
31. prosince 1928, 100 příspěvkových
týdnů, nastal-li pojistný případ
po 31. prosinci 1928.
(2) Z příspěvkových týdnů
musí spadati alespoň 13 týdnů do povinného
pojištění. Vykazuje-li pojištěnec
vedle týdnů povinného pojištění
též příspěvkové týdny
pojištění dobrovolného, počítají
se vždy dva týdny dobrovolného pojištění
za týden povinného pojištění.
Ustanovení toto nevztahuje se na dobrovolné pojištění
dělníků zaměstnaných pracemi
sezonními, pokračujících dobrovolně
v pojištění mimo sezonu, jakož i na dobrovolné
pojištění osob mladistvých do dokončení
16. roku jejich věku.
241. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
71 osnovy:
V § 108 pův. zákona se připojují
nové dva odstavce tohoto znění:
(3) Za příspěvkové týdny
povinného pojištění považují
se dále týdny, po které pojištěnec,
nejsa zaměstnán, požíval nemocenského
podle § 95, I., č. 2., podpory v nezaměstnání
podle platných zákonných ustanovení,
případně stanov odborové organisace
nebo invalidního důchodu podle tohoto zákona.
Tyto příspěvkové týdny se počítají
jako týdny ztrávené ve třídě
mzdové, do které byl pojištěnec zařazen
bezprostředně před požitkem nemocenského,
podpory v nezaměstnání neb invalidního
důchodu.
(4) Pojištěncům, kteří
dne 1. července 1926 překročili 40. rok života,
započte se z doby předchozí strávené
prokazatelně v pracovním či služebním
poměru do pojištění 250 týdnů,
jakožto týdnů příspěvkových
pojištěncům, kteří 1. července
1926 překročili 45. rok života, 500 týdnů,
a pojištěncům, kteří 1. července
1926 překročili 50. rok života, 750 týdnů.
Započtení se děje ve třídě
B.
242. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
72 osnovy:
Za § 108 pův. zákona se vkládají
§§ 108 a), 108 b) a 108 c) tohoto znění:
Nárok na důchod nemocenský má pojištěnec
i když není invalidním a nemá odbytou
dobu čekací, je-li po vyčerpání
nároku na nemocenské neschopen práce ve smyslu
§u 95, I. č. 2., po dobu této neschopnosti.
(1) Požitek důchodu nemocenského
počíná dnem, následujícím
po dni, jímž zanikl nárok na nemocenské.
(2) Požitek nemocenského důchodu
zaniká dnem, kdy nemocný se stal opět schopným
k práci.
Důchod nemocenský rovná se nemocenskému,
jehož nemocný naposled požíval.
243. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr. k §u 72 osnovy:
V odst. 2 buďtež slova "dvanáct měsíců"
nahrazena slovy "osmnáct měsíců".
244. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů k §u 72 osnovy:
Nově navrhovaný § 108 a) doplňuje se
na konci větou:
"Rovněž doba periodických vojenských
cvičení považuje se za příspěvkovou
dobu, započitatelnou podle § 108."
245. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 71 osnovy:
K §u 108 připojuje se odst. 3:
"Pojištěncům, kteří v době,
kdy tento zákon nabyl účinnosti, vstoupili
do pojištění, započítá
se doba dřívějšího zaměstnání,
které, kdyby byl zákon platil dříve,
bylo by povinně pojištěné, překročili-li
v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti,
30. rok věku, do nejvyšší výměry
5 let, jestliže však v době, kdy tento zákon
nabyl účinnosti, překročili již
40. rok věku do nejvyšší výměry
10 let jako příspěvková doba, jako
kdyby za tuto dobu byli platili příspěvky
na invalidní a starobní pojištění
podle mzdové třídy, do níž byl
pojištěnec zařazen v době, kdy tento
zákon nabyl účinnosti."
246. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
73 osnovy:
V §u 109, odst. 2 pův. zákona se slovo "třetinu"
nahrazuje slovem "polovinu".
247. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
75 osnovy:
§ 111 pův. zákona se mění a bude
zníti:
(1) Důchod invalidní se skládá
z části základní a z částek
zvyšovacích.
(2) Základní částka činí
ročně 1.000 - Kč.
(3) Částky zvyšovací vyměřují
se jednou čtvrtinou pojistného, jež připadá
na příspěvkové týdny podle
§u 8, odst. 3. a 4., jež se dále stalo splatným
za týdny povinného pojištění
nebo bylo zaplaceno za týdny pojištění
dobrovolného.
(4) Nastala-li invalidita následkem úrazu
podnikového před uplynutím 520 příspěvkových
týdnů, vyměří se důchod
invalidní tak, jako by pojištění trvalo
520 týdnů (10 let) ve mzdové třídě,
v níž byl zaměstnanec pojištěn
v době úrazu.
(5) Je-li důchodce invalidní tak bezmocný,
že potřebuje stálého ošetřování
a stálé pomoci osoby třetí, zvyšuje
se důchod invalidní o 50%. Totéž platí
o státním příspěvku podle §u
123. Okolnost, že osobou důchodce ošetřující
je člen vlastní rodiny důchodcovy, není
zvýšení důchodu na závadu.
248. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 73 osnovy:
§ 109, odst. 2 pův. zákona nechť zní:
"Za invalidního podle tohoto zákona se považuje,
kdo jest neschopný práce, to jest kdo pro tělesnou
vadu nebo slabost svých tělesných nebo duševních
sil nemůže trvale plniti povinnosti svého posledního
povolání nebo vykonávati jiné zaměstnání,
jež lze od něho slušně žádati
vzhledem k jeho dosavadnímu zaměstnání,
praktickému výcviku a předběžnému
vzdělání. Nárok na invalidní
důchod má také ten, kdo vyčerpav nárok
na nemocenské jest byť i ne trvale, neschopným
práce a to po dobu této neschopnosti."
249. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 111 pův. zákona:
Odst. 2 nechť zní:
"Základní částka činí
ročně 700 Kč."
Odst. 3 nechť zní:
"Zvyšovací částky vyměří
se jednou čtvrtinou pojistného připadajícího
na dobu pojištění."
Jako odst. 4 se připojuje:
"Potřebuje-li invalidní důchodce obsluhy,
zvyšuje se jak základní částka
tak i zvyšovací částka o 50%."
250. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 75 osnovy:
§ 111, odst. 2 nechť zní:
"Základní částka činí
ročně
ve mzdové třídě A | 800 Kč, |
ve mzdové třídě B | 1200 Kč, |
ve mzdové třídě C | 1600 Kč, |
ve mzdové třídě D | 2000 Kč." |
251. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr. k §u 75 osnovy:
V odst. 3 buďtež slova "ve třídě
Aa ...... 0.60 Kč" až slova "ve třídě
D ...... 1.75 Kč" nahrazena slovy:
Ve třídě Aa | 0.75 Kč, |
ve třídě Ab | 0.90 Kč, |
ve třídě B | 1.20 Kč, |
ve třídě C | 1.50 Kč, |
ve třídě D | 1.80 Kč. |
252. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů k §u 75 osnovy:
V §u 111 nechť odst. 3 zní:
(3) Zvyšovací částky činí
za každý příspěvkový týden,
získaný
ve třídě Aa | Kč 0.70 |
ve třídě Ab | Kč 0.90, |
ve třídě B | Kč 1.20, |
ve třídě C | Kč 1.50, |
ve třídě D | Kč 1.80. |
253. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
76 osnovy:
§ 112 pův. zákona se mění a bude
zníti:
(1) Důchod invalidní přísluší
pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako důchod
starobní, dokonal-li pojištěnec 55. rok svého
života.
(2) Požitek důchodu starobního počíná
dnem, kdy pojištěnec dokončil 55. rok svého
věku a končí úmrtím oprávněné
osoby.
(3) Požitek starobního důchodu možno
odložiti s tím účinkem, že důchod
se v mezičasí zvýší o částku,
která odpovídá pojistně matematickým
výpočtům.
(4) § 111 a) platí obdobně.
254. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
78 osnovy:
§ 113 pův. zákona se mění a bude
zníti:
(1) Má-li osoba požívající
důchodu invalidního nebo starobního dítě
nebo děti mladší 18 let (§ 96, odst. 1.,
lit. b), zvětšuje se její důchod po
dobu, po kterou o ně pečuje, o příplatek,
jenž činí za každé dítě
jednu šestinu důchodu včetně státního
příspěvku podle §u 123.
(2) Požitek příplatku tohoto počíná
současně s důchodem, případně
dnem narození dítěte a končí
dnem, kdy dítě dosáhlo 18. roku, nebo dřívější
smrtí dítěte.
(3) V případech, kde dítě
při dosažení 18. roku dosud nedokonalo svoji
průpravu školní neb odbornou, nebo je nezpůsobilé
k výdělku pro vady tělesné nebo duševní,
budiž vychovávací příplatek poskytován
i přes 18. rok věku dítěte, v případě
průpravy školní neb odborné však
nejdéle do dokonaného 24. roku.
(4) Osiřelé vnuky do osmnácti
let, kteří jsou výživou odkázáni
na důchodce, považovati je za děti ve smyslu
tohoto paragrafu. Ustanovení odst. 3. platí obdobně.
255. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 76 osnovy:
§ 112 pův. zákona mění se takto:
"Invalidní důchod přísluší
pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako důchod
starobní, dokonal-li pojištěnec 60. rok svého
věku, pojištěnka 55. rok."
256. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 113 pův. zákona:
V odst. 1 nahrazuje se slovo "sedmnácti" slovem
"osmnácti", dále slova "jednu desetinu"
slovy "jednu pětinu".
V odst. 3 nahrazuje se slovo "sedmnácti" slovem
"osmnácti".
Jako nový odst. 4 se připojuje:
"Dokonalo-li sice dítě 18. rok svého
věku, ale pro svůj tělesný nebo duševní
stav je neschopno vykonávati nějaké povolání
nebo studuje-li, poskytuje se příspěvek až
do dokonání 24. roku věku."
257. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 76 osnovy:
§ 112, odst. 1 zní:
"Důchod invalidní přísluší
pojištěnci bez ohledu na invaliditu jako důchod
starobní, dokonal-li pojištěnec 2000 příspěvkových
týdnů, nejpozději však dokonal-li 65.
rok věku svého. Starobní důchod přísluší
však, dokonal-li 60 rok věku tehdy, když a pokud
pojištěnec nemá zaměstnání
a nedostává podpory v nezaměstnanosti."
258. Návrh posl. Štětky a soudr. k §u
79 osnovy:
§ 114 pův. zákona se mění a bude
zníti:
(1) Nárok na vdovský důchod má
vdova pojištěnce, který v době svého
úmrtí požíval důchodu invalidního
nebo starobního nebo měl nárok na takový
důchod.
(2) Vdovec po pojištěnce, která
ze svého pracovního výdělku zcela
nebo převážně vyživovala rodinu,
má nárok na důchod vdovecký, je-li
v době úmrtí své manželky invalidní
(§ 109), po dobu invalidity.
(3) O důchodu vdovském a vdoveckém
platí obdobně § 111 a).
259. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 114 pův. zákona:
Odst. 1 nechť zní:
"Nárok na vdovský důchod má vdova
pojištěnce, jenž v době svého úmrtí
požíval důchodu invalidního nebo starobního
nebo v době jehož úmrtí čekací
lhůta již uplynula."
Odst. 2 budiž škrtnut.
V odst. 3 buďtež škrtnuta slova "je-li v době
úmrtí....." až do konce paragrafu.
260. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů k §u 114 pův. zákona:
Odst. 1 nechť zní:
"(1) Nárok na vdovský důchod
má vdova nebo družka pojištěnce, který
v době svého úmrtí požíval
důchodu invalidního nebo starobního, anebo
měl nárok na takový důchod."
Odst. (2) se škrtá.
261. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 79 osnovy:
V §u 114 připojuje se nový odst. 4:
"Nárok na vdovský důchod má také
vdova, která dokonala 55. rok věku nebo má
aspoň jedno nedospělé nebo dvě nezletilé
děti, které ještě nevydělávají."
262. Návrh posl. Štětky a soudr:
V §u 115, odst. 1 pův. zákona, se mění
lit. a) a bude zníti:
a) byla-li výlučně z vlastní viny
soudně rozvedena nebo bylo-li manželství soudně
rozloučeno nebo prohlášeno za neplatné;