Ale mám ještě jiný doklad pro to, že
dnešní vládní majorita nepřeje
sociálnímu pokroku. Uvedl jsem již ve výboru
živnostenském, že se tam nalézá
řada iniciativních návrhů, které
mají upraviti řád živnostenský,
aby odpovídal duchu moderní doby. Urgoval jsem zejména
onen § 96 e). Řeklo se ústy zástupce
ministerstva obchodu, že to musí počkati na
tu kolektivní novelisaci. Jestliže však některé
většinové strany, zejména strana politických
živnostníků a strana nár. demokratická,
předkládají své návrhy na to,
aby některá živnost byla prohlášena
za řemeslnou, aby zde byla vázanost, abychom se
vraceli ke starým cechům, ke sta rým copařským
poměrům, okamžitě se věc projedná
a není námitek.
Ministerstvo obchodu v tomto směru nekonalo a nekoná
svou povinnost, neboť jestliže jest zpracováván
nový živnostenský řád, buď
uspíší celou novelisaci a nedopustí,
aby byly prováděny změny podobného
druhu, o kterých právě jednáme, anebo
dovolí, aby také ostatní velmi naléhavé
věci byly projednány.
§ 82 řádu živnostenského, který
zejména v posledních dvou literách je hanbou
demokracie, dokazuje, s jakým despektem se vládní
majorita dívá na soc. politiku. Jde, prosím,
o pouhou unifikaci. V novém živnostenském zákonu
pro Slovensko odpadly ty dvě litery, kde dělník
pro chorobu může býti propuštěn
nebo kde jde o 14 dní vězení. Vždyť
nejde o nic jiného než o to, abychom v historických
zemích upravili tento § 82 podle znění,
které již dávno je platné na území
Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Ale vláda spojila tento sociálně-politický
paragraf s § 54 řádu živnostenského,
který zasahuje otázku jazykovou. Vládní
strany německé pochopitelně se brání,
aby za jejich režimu nepřišlo do živnostenského
řádu něco, co by snad naráželo
na delikátní otázku jazykovou, otázku
nápisů a podobně, a tak se neustále
vrací tato věc do výboru soc.-politického
a živnostenského a nemůžeme ji projednati.
Tyto dvě charakteristiky postačí k vysvětlení,
jakým způsobem vláda míní reparovati
starý řád živnostenský. My ovšem
protestujeme proti podobnému řešení
věci a žádáme, aby přípravné
práce byly uspíšeny a aby byli k těmto
novelisačním přípravám přibráni
povolaní zástupcové dělnictva.
Jestliže jsem se zmínil o zavíracích
hodinách v Praze, uvedu jeden případ, který
charakterisuje poměry. Unie obchodních cestujících
konala minulou neděli členskou schůzi jako
každá jiná odborová organisace v Praze
a na celém území republiky Československé.
Policie volala sekretariát, co je to za schůzi,
a na členskou schůzi obchodních cestujících
dostavil se komisař, aby sledoval jednání
této schůze a referoval nahoru. (Výkřiky
čsl. soc. demokratických poslanců.) Když
však zemská správa politická vydala
ono nařízení, které jsem právě
kritisoval, o zavíracích hodinách, neměla
pražská policie ani potuchy o tomto nařízení,
neoznámila obchodníky, kteří porušili
nařízení zemské správy politické,
poněvadž prý nemá instrukcí.
Honiti odborové organisace s jejími schůzemi
členskými, které se mají nyní
oznamovati - vím, že máme sice ještě
onen starý paragraf našeho spolkového zákona,
který se dávno již nepraktikuje, poněvadž
jest zastaralý a neodpovídá našim poměrům,
znovu se oprašuje a znovu se uplatňuje - znamená
šikanovati odborové organisace. Já i s tohoto
místa proti podobnému postupu pražské
policie protestuji. (Výkřiky čsl. soc.
demokratických poslanců.)
My máme v řádu živnostenském
jednu partii, která se týká soudu živnostenského.
Pánové, věc jest taková, že nemáme
v četných případech přísedících.
Buďto zemřeli, nebo se odstěhovali, anebo kurie
zaměstnanců se ně kde přetvořila
již na kurii zaměstnavatelů, poněvadž
zaměstnanec se mezitím dávno již etabloval,
když před několika lety byl zvolen ještě
jako zaměstnanec, aby zastupoval zájmy svých
kolegů postižených před soudem živnostenským.
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo iniciativní návrh
a pak jako vládní návrh předložila
vláda do senátu návrh zákona o pracovních
soudech. Nedohoda mezi vládními stranami vedla k
tomu, že věc, která již třetí
rok se nalézá ve výboru senátu, není
dosud projednána. Pochopitelně, že i tento
zákon nutně urgujeme.
Z příkazu klubu, za který mám tu čest
zde mluviti, prohlašuji ve věci pensijního
pojištění soukromých zaměstnanců:
Bývalý ministr soc. péče soudr. Habrman
dosadil r. 1923 komisi, která měla za povinnost
připraviti materiál k novému zákonu
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců. Již jsem s tohoto místa
několikráte vylíčil postup prací
této komise. Dne 16. března t. r. konala se závěrečná
schůze této vládní komise, která
předala elaborát zákona o pensijním
pojištění do rukou nynějšího
p. ministra soc. péče. (Výkřiky
čsl. soc. demokratických poslanců.) Tedy
bezmála 5 let pracovala komise odborníků!
Byli tam zaměstnavatelé, zaměstnanci, odborníci,
a byli tam také oficielní zástupcové
ministerstva soc. péče.
Mohu prohlásiti, že až dosud nebyl žádný
návrh zákona tak důkladně a precisně
připraven jako návrh zákona o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců.
Vždyť, pánové, 5 let je doba poměrně
velmi dlouhá a 64 schůzí vedle anket a expertis
a jiných takových porad dokazuje, že tato vládní
komise s patřičnou vážností a
důkladností věnovala se uloženému
úkolu a předložila ministerstvu věc
úplně hotovou.
Ale každý by se mýlil, kdyby se domníval,
že ministerstvo soc. péče bude respektovati
vládní komisi, i tu komisi, ve které bylo
toto ministerstvo řádně zastoupeno. (Výkřiky
posl. Jaši.) My jsme dostali v poslední schůzi
předprázdninové konečně vládní
osnovu. A byli jsme již při prvním studiu osnovy
nemile překvapeni, že je vůbec možno pokaziti
tak dobrou věc, jako byl elaborát vládní
komise. Zdá se, že páni, kterým bylo
uloženo pokaziti osnovu komise, dělali věc
tak důkladně, že když porovnáváme
hlavní ustanovení elaborátu vládní
komise s osnovou vládní, vidíme, že
to nejdůležitější z toho pomalu
mizí. Pojištěnci pochopitelně zaujali
k věci velmi záhy stanovisko, zejména mohu
prohlásiti, že odborové organisace zastoupené
ve společné odborové ústředně
v Odborovém sdružení československém,
zejména pak Jednotný svaz k této věci
řekl toto: "S politováním zjišťuje
správa svazu, že nepatrné zlepšovací
opravy zdaleka nevyváží korektury v neprospěch
pojištěnců i nositelů pojištění
provedené. V první řadě vznášíme
protest proti vypuštění ně kterých
zaměstnaneckých kategorií, tak zejména
provisních cestujících, zástupců
a jednatelů, kteří byli jmenovitě
pojati do elaborátu z důvodů jasnosti, dále
zaměstnanců kanceláří advokátů,
notářů a patentních zástupců
a proti vypuštění nutných znaků
pro otázku pojistné povinnosti. Osnova naproti tomu
tvoří mlhavá kriteria novými pojmy,
které se objevují již v nápisu návrhu
"ve vyšších službách" -
dále "odborným dozorem" - "odborným
rozhodováním" a pod.
Vstupní věk do pojištění, elaborátem
vynechaný a osnovou stanovený na 16. rok, nepovažujeme
za nutný, ježto počátek zaměstnání
musí býti počátkem pojistné
povinnosti.
Správa Jednotného svazu ohrazuje se co nejenergičtěji
proti snahám omezovati zdravou samosprávu, najmě
Všeobecného pensijního ústavu, kteréžto
omezování je s to ohroziti zdravý vývoj
nositelů pojištění, znemožniti
pravidelný chod tak citlivého aparátu, jako
je pensijní pojištění, a zapříti
tak slavnou tradici našeho pensijního pojištění,
která byla vedoucím motivem elaborátu, ale
osnovou naprosto nerespektována.
Materielní část elaborátu tvořila
ucelený celek. Vypuštěním ustanovení
o státním příspěvku, započítání
válečných let, přiznání
zpětných doplatků důchodcům
jako nepatrný regres za to, že bez viny pojištěnců
a důchodců vstupuje zákon opožděně
v platnost, jeví se základna příštího
zákona vratkou. Nebude-li dosaženo potřebných
oprav, zejména v tomto směru, vyvolává
vládní osnova nutné podmínky pro okamžitou
novelisaci příštího nedostatečného
nového zákona.
Zásada stejného, rovného a tajného
volebního práva porušena systémem jmenování
jedné části orgánů. Hájíce
princip demokracie, odmítáme tento způsob
zásahu do volného rozhodování pojištěnců.
Nepříznivé změny partie o náhradních
ústavech zhoršují nutné záruky
pro pojištěnce těchto ústavů,
v neposlední řadě také zabezpečení
dávek těchto nositelů pojištění.
O organisaci nositelů pojištění řekli
jsme již, že se stavíme za dosavadní stav,
hlavně také za uchování platných
zemských úřadoven. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Zhoršení novinářského pojištění
potvrzuje jen námi vyslovený protest, elaborát
věcně a hmotně korigovati.
Správa Jednotného svazu spatřuje v dalších
nepříznivých změnách, ke kterým
jsme již veřejně zaujali stanovisko, tendenci
protizaměstnaneckou, pročež ukládá
svému členstvu i širšímu okruhu
pojištěneckému povinnost, aby v této
pro nás významné době pomáhali
vedení organisace v akcích, směřujících
pro zlepšení vládního návrhu,
a aby proti nynějšímu způsobu řešení
naléhavé otázky pensijního pojištění
bylo protestováno. Rušivé změny, provedené
ministerstvem sociální péče, dávají
plnou satisfakci zástupcům společné
odborové ústředny OSČ ve vládní
komisi, kteří s naprostou seriosností a odpovědností
dožadovali se takové úpravy pensijního
pojištění, která by minimálně
uspokojila oprávněné nároky pojištěnců.
Vláda neuznala dohodu, která se ve vládní
komisi stala. Ona na každé stránce, v každém
paragrafu, ba často i v každé řádce
prováděla změny a tím nám vtiskuje
mravní povinnost, abychom dalším jednáním
hájili svých opravných návrhů,
které jsme v závěrečné schůzi
vládní komise předložili.
Pánové, toto zásadní prohlášení
dotýká se těch nejhlavnějších
partií, o detailech není času a doba dnes
mluviti. Pravím jen, že není prostě
řádky ani stránky, kde by nebyla prováděna
korektura proti pojištěncům. Ale vláda
velmi spěchala v posledních dnech předprázdninových
s těmi změnami, ačkoli od 16. března
1928 měla dostatek času, aby elaborát vládní
komise doprovodila prostě svými názory a
dala ho sněmovně k ústavnímu projednání.
Vláda tak neučinila. Ona předložila
svoji osnovu bez důvodové zprávy, slíbila
poslancům, že za 14 dnů obdrží
poštou tento nutný doplněk vládní
osnovy, ale nestalo se tak. Dnes jsme důvodovou zprávu
obdrželi a já se táži jako člen
vládní komise, proč vlastně vláda
otálela tak dlouho s tou důvodovou zprávou,
když v ní takřka nic neřekla, neboť
to dobré a podstatnó, co obsahuje důvodová
zpráva, řekl již a navrhl autor prof. dr Schönbaum
před březnem tohoto roku a dávno věc
mohla býti vytištěna. Nevím tedy, proč
vlastně ministerstvo soc. péče zdržovalo
vydání této zprávy důvodové.
(Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Nevíte to opravdu,
pane kolego?) Nevím to opravdu, poněvadž
provedla takové změny, že vlastně činí
elaborát takřka bezcenným. V důvodové
zprávě buďto vůbec nereaguje vláda
na tyto změny anebo je přechází způsobem
takovým, který dokazuje, že neuznává
komisi vládní, která byla vládou minulou
jmenována a ve které byla tato vláda zastoupena.
Ale, pánové, vždyť ta důvodová
zpráva sama potvrzuje, že postup této vlády
v této věci je nemožným, neboť
na str. 7 praví: "Při ocenění
obsáhlých prací, jež komise vykonávala,
nutno zvláště vyzdvihnouti a hodnotiti okolnost,
že v lůně komise se podařilo docíliti
mezi oběma skupinami, (zaměstnavatelskou a zaměstnaneckou)
dohody v nejdůležitějších partiích,
zejména úplné dohody o výši započítatelných
požitků a vyměřovacího základu
a o výši pojistného." A dále pánové
říkají, že elaborát této
vládní komise, které se vzdává
hold díků a uznání, byl podkladem
pro vládní návrh, který podstatné
části elaborátu, pokud se týkají
vlastního pojištění, zejména
část dávkovou a příspěvkovou,
skoro nezměněně převzal.
Pánové, zde to máte v důvodové
zprávě. Jestliže vláda dovede oceniti
velikou práci vládní komise a já prohlašuji,
že všichni odborníci, kterými disponuje
republika na tomto poli, byli v této komisi zastoupeni,
a tito odborníci vložili do tohoto díla své
bohaté zkušenosti, a byli tam také zástupcové
ministerstva soc. péče, proč vláda
změnila elaborát a proč vyjmula z něho
tak důležitá ustanovení, která
činí příští pensijní
pojištění vratkým, - nebude-li ovšem
provedena oprava, která je nezbytně nutna.
Pánové, my jsme žádali, aby pensijní
pojištění bylo projednáváno hned.
Vláda slíbila soukromým zaměstnancům
tento zákon, který měl vstoupiti v platnost
již r. 1927. Pánové, stojíme před
rozpočtovou debatou; výbor sociálně-politický
má ještě své pensum práce vykonat
a mám obavy, že toto opožděné předložení
důvodové zprávy souvisí s nějakým
nekalým úmyslem přijíti s názorem,
že není času, abychem tak velkou věc
v krátké době projednali. Poněvadž
se blíží jubilejní den a pak volby,
nevím, jestli budeme s to, abychom věc dobrou zde
připravili a zákon odhlasovali. Pánové,
tu obavu vyslovuji. My jsme se za věc postavili velmi jasně.
Výbor soc.-politický mohl již dávno
věc projednávati, kdyby vláda respektovala
vládní komisi.
Proto tedy s tohoto místa jménem klubu žádám,
aby výbor soc.-politický v nejkratší
době osnovu projednal, aby zejména projednával
také návrh vládní komise, který
sice není ještě dílem dokonalým,
ale je dohodou mezi skupinami, které jsou interesovány
na pensijním pojištění. Novinářské
pojištění zejména je dokladem, že
vláda, ačkoliv novinářští
zaměstnavatelé sami dobrovolně v jednání
přistoupili na ustanovení příslušného
paragrafu osnovy, toto ujednání neuznala a i tuto
partii v neprospěch novinářů, kterým
slibovala a slibuje dobré pojištění,
opravila. Pánové, kdyby vláda aspoň
to novinářské pojištění
nechala, jak vyšlo z té vládní komise,
poněvadž dějiny politiky by spíše
poučovaly pány, aby s novináři alespoň
vycházeli, ale i zde provedla vláda nepříznivé
korektury. A tak společně s novináři
volám: Napravte tuto křivdu a dejte nám co
nejdříve dobré pensijní pojištění!
(Výborně! Potlesk poslanců čsl.
soc. dem. strany dělnické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Tím je listina řečnická vyčerpána
a rozprava skončena. Přerušuji schůzi
na 30 minut. (Schůze přerušena v 8 hod.
35 minut večer - opět zahájena v 9
hod. 20 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi.
Přerušuji projednávání prvního
odstavce pořadu a pořadu schůze vůbec.
Před ukončením schůze vyžádal
si slovo pan náměstek předsedy vlády
ministr dr Šrámek.
Dávám mu slovo. (Výkřiky komunistických
poslanců. Hluk.)
Prosím o klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek:
Slavná sněmovno! Veřejnost naši rozrušila
v tyto dny mimořádně otázka zvýšení
ceny cukru.
K otázce rozrušené naší veřejnosti,
zda a do jaké míry považuje vláda toto
zdražení cukru o 60 haléřů za
odůvodněné výrobními poměry,
mám čest (Výkřiky.) jménem
vlády prohlásiti:
Vláda nepovažuje zdražení, jak se stalo,
za odůvodněné... (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):..... především proto,
že na ten čas přichází v úvahu
cukr, který je vyroben ze staré kampaně řepy,
která je definitivně ve své ceně vyřízena,
takže ona část zdražení cukru,
která se v usnesení svazu surováren a rafinerií
odůvodňuje poukazem na udržení řepařského
hospodářství, vůbec odpadá
a nebylo toho času ke zdražení z tohoto důvodu
žádné příčiny. (Výkřiky.)
Vláda musí, nehledíc k tomu, zdražení
považovati za neodůvodněné dále
proto, poněvadž jeho efekt 210 milionů Kč
přesahuje maximální původní
požadavek cukerního průmyslu, přednesený
vládě v memorandu, v němž bylo požadováno
okrouhle 190 milionů Kč (Výkřiky.)
pro průmysl i řepaře, a též
částka, zajištěná (Výkřiky.
- Hluk.) ze zdražení řepařům....
(Hluk trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):.... přesahuje požadavek
memoranda.
Vláda musí dále považovati onu část
zdražení, jejíž odčinění
slibuje Svaz po refundaci obchodových daní, proto
za neodůvodněnou, poněvadž vůle
vlády a finanční správy odčiněním
těchto daní pomoci problému cukerního
průmyslu byla závazně projevena předlohou
zákona podaného v posl. sněmovně a
jen z důvodů parlamentárně-technických
nevyřízeného. Nebylo tedy třeba v
této době, kdy zdražení je vůbec
neodůvodněné, provésti je bez zřetele
k tomuto zákonu. (Výkřik posl. Prokeše.
- Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk trvá. - Výkřiky komunistických
poslanců.)
Prosím o klid. (Hluk trvá. - Předseda
zvoní.)
Prosím o klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Do jaké míry bude třeba
přece snad zdražení v budoucnu k udržení
industrie a výroby řepy, výroby to národohospodářsky
nadmíru důležité, nelze té doby
přesně říci. Nelze však žádným
způsobem.... (Výkřiky. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):.... při kalkulaci počítati
s tím, jakoby hned bylo celému dovozu do Anglie
překonávati obtíže nové anglické
úpravy cel na dovoz surového cukru.
Nepříznivý stav vývozních cen
není však jediným důvodem obtíží
cukerního průmyslu, jak je patrno z toho, že
určitá část zdražení se
odůvodňuje zvýšením ceny řepy
a poukazem na soutěž tohoto odvětví
výroby zemědělské s ostatními.
Částečně příčina
spočívá i v poměrech úvěrových,
dopravních i jiných a vnucuje se otázka,
není-li správné, řešiti problém
v celém jeho rozsahu a podle možnosti preventivně,
spíše nežli přikročiti bez úsilí
o racionalisaci v tomto průmyslu ke zdražení.
Z toho je však patrno, že zdražení cukru
v rozsahu i v době, jak se stalo, nepovažuje vláda
za odůvodněné. (Hluk. - Výkřiky.)
Na další otázku ve veřejnosti přetřásanou,
co míní vláda podniknouti k řešení
krise.... (Hluk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):... cukerního průmyslu,
odpovídá vláda takto:
Svazem cukrovarnickým byl formulován úkol
vlády odčiniti zdražení, jež Svaz
provedl, na útraty státu snížením
daně cukerní a daní obchodových. Vláda
považuje za nutné řešiti problém
v celém jeho rozsahu a pomoci řešení
krise podle příčin, z nichž vzešla.
Problému úvěrovému třeba pomoci
organisací průmyslového úvěru,
který má býti opatřen v rámci
nové úpravy zemských úvěrních
ústavů ve smyslu zákona o veřejné
správě. (Hluk. - Výkřiky:
Hanba!)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid! (Hluk trvá.) Prosím o klid!
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Problém....(Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):... úroků z dluhů
je promítnut do jednotky výrobků v celku
důležitější, než všechny
obchodové daně.
Problém dopravy se zmírní refundací
dopravních daní. Vláda považuje za nutno
uvolniti cestu výrobě cukru... (Hluk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):.... odčiněním
obchodových daní vůbec, pokud jsou překážkou
zahraniční soutěže. Je nutno zabezpečiti
i řepnému hospodářství, které
právě pro svou dobytkářskou složku
má tak veliký národohospodářský
význam, rentabilitu hospodářství jako
celku, aby nebylo nuceno hledati jen v jedné složce
výroby úhradu pro druhou.
Avšak úkol svůj vůči cukrovarnické
industrii nespatřuje vláda v tom, že uhradí,
čeho se následkem všech těchto příčin
nedostává k rovnováze, cestou slevy spotřební
daně. Této cesty nastoupiti nelze z důvodů
rozpočtových i zásadních. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Je třeba spolupráce a
dobré vůle všech súčastněných
činitelů, (Hluk. - Výkřiky.)
jichž okruh se rozšiřuje, chceme-li řešiti
problém v celém rozsahu. Nelze však jednati
o tom, aby sníženo bylo zdražení předem
Svazem diktované, nýbrž naopak nutno jednati
napřed o všech složkách problému
a o zdražení v poslední řadě.
(Hluk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Pokud běží o nutnou
ochranu spotřebitelů... (Výkřiky
komunistických poslanců. - Trvalý
hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje):.... uvážiti je toto. Jde
především o to, aby nebylo důvodů
ke zdražování, jednak o to, aby nebylo zdražováno
nad potřebu, danou existenční mezí
cukrovarnictví a řepařství. Všechno,
co se podniká k odčinění cukrovarnické
krise a ke snížení mrtvých složek
v jejím výrobním nákladu, jakož
i ke zmírnění cenového vývoje
řepařství tím, že se zlepší
celková jeho rentabilita, pomáhá zároveň
preventivně proti zdražování cukru jakožto
jedné z nejdůležitějších
živin a chrání se cena životní
míry zvláště méně majetných
lidí, odkázaných na mzdu a pevný plat.
Vláda klade proto obzvláštní váhu
na tuto cestu, která je právě tak v zájmu
výrobců jako spotřebitelů.
Jiná jest otázka, aby nebyl cukr zdražován
nad nutnou potřebu. (Výkřiky komunistických,
soc. demokratických a čsl. nár. socialistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Pokud se tvoří ceny ve
volné soutěži, je tato regulátorem sama
a je též zárukou národohospodářského
zájmu maxima nejlevnější výroby.
Princip syndikalisované výroby, směřující
za maximem výnosu, potřebuje vždy korektivu
v zájmu veřejném, i když vývoj
k syndikalisování je přirozeným vývojem
k vyššímu stupni hospodářské
organisace. (Výkřiky na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Státu vzniká tedy za
tohoto vývoje úkol, udržeti svůj vliv
nad mocenským činitelem, ovládajícím
celá výrobní odvětví. (Výkřiky
na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Náměstek min. předsedy dr Šrámek
(pokračuje): Vláda očekává,
že nebude třeba nastoupiti jiné cesty, nežli
cestu co nejspěšnější rozumné
dohody za účelem zabezpečení zájmů
veřejných a tím i spotřebitelských.
(Souhlas a potlesk na pravici. - Hluk a volání
fuj na levici.)