NS RČS 1925-1929, PS, 150. schůze, část 10/12 (28. 6. 1928)

Čtvrtek 28. června 1928

13. Eventuální doplňovací návrh posl. Hackenberga a soudr.:

Jako nový § 4 budiž vsunuto:

§ § 24 a 72 zákona o organisaci politické správy se nahrazují ustanovením:

"Jednání zemských a okresních zastupitelstev řídí se jednacím řádem, na němž se autonomně usnáší příslušný sbor. Prozatímní jednací řád vydá vláda nařízením. Toto vládní nařízení musí býti předloženo nejméně dva měsíce před tím, než zákon o organisaci politické správy nabude účinnosti, oběma sněmovnám Národního shromáždění ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna schválení, nařízení nenabude účinnosti. Změnami, jež souhlasně navrhnou obě sněmovny, jest vláda vázána."

14. Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby do měsíce předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se zruší zákon z 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, dále zákon ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy a konečně zákon ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách do zemských a okresních zastupitelstev, a kterým se zavádí nová organisace veřejné správy vybudovaná na těchto zásadách:

1. Úplné odstranění vlivu státní byrokracie na veškeru samosprávu.

2. Přenesení veškeré agendy veřejné správy na demokraticky volené samosprávné sbory a jimi zvolené orgány.

2. Demokratická volba všech úředníků včetně soudců, odpovědnost jejich vůči voličům, kteří mají právo úředníka kdykoliv odvolati.

4. Teritoriální organisace veřejné správy a rozdělení jejích úkolů nechť jsou určovány s toho hlediska, aby veřejná správa byla přehledná a aby úřady byly rozloženy tak, by byly občanům snadno přístupny.

5. Po stránce národnostní budiž uplatněn princip národního sebeurčení.

15. První resoluční návrh posl. Hackenberga a soudr.:

Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění co nejdříve podala návrh zákona, jímž by se zrušil zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., a upravilo finanční hospodářství samosprávných svazků podle těchto zásad:

1. finanční autonomie samosprávných sborů,

2. otevření vydatných vlastních zdrojů příjmů,

3. vyšší příděly ze státních daní.

16. Eventuální resoluční návrh k prvnímu resolučnímu návrhu posl. Hackenberga a soudr.:

Bude-li zamítnut náš první resoluční návrh, navrhujeme:

Vláda se vybízí, aby neprodleně zahájila nutná zákonná opatření, aby účinně odpomohla často nesnesitelným poměrům ve správě obecních financí.

17. Druhý resoluční návrh posl. Hackenberga a soudr.:

Vláda se vybízí, aby se za všech okolností postarala, aby zároveň se zahájením likvidace úřadů, jež mají býti z Opavy přeloženy do Brna, byly určeny jiné úřady, které mají přijíti do Opavy jako náhrada a aby byly přeloženy do Opavy ihned, jakmile se pro ně uvolní místnosti. Posl. sněmovna vyslovuje se rozhodně proti tomu, aby do Brna byly přeloženy ještě jiné úřady než zemský politický úřad. Zvláště nechť v Opavě zůstanou zemské školní úřady, zemské finanční ředitelství a zemské ředitelství pošt a telegrafů. Slíbená expositura zemské politické správy pro Moravu a Slezsko pro agendu země Slezské v Opavě budiž zřízena zároveň s přeložením dnešního zemského úřadu do Brna.

18. Třetí re soluční návrh posl. Hackenberga a soudr.:

Vláda se vybízí, aby jak při stanovení zásad pro převzetí zaměstnanců samosprávných svazků, tak i při provádění těchto opatření postupovala v dohodě s odborovými organisacemi těchto zaměstnanců, aby příslušná nařízení a prováděcí předpisy vyhlásila v přiměřené lhůtě, než zákon o organisaci politické správy nabude účinnosti, a aby je, než nabudou účinnosti, předložila ke schválení soc. politickému výboru obou sněmoven Národního shromáždění.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Nepatrný tento zákon, který byl předložen slavné sněmovně, zavdal příležitost k veliké politické debatě, která se protáhla na řadu hodin. Debata, pokud souvisela s tímto zákonem, vedla se několika směry. Poněvadž jde o iniciativní návrh většiny, dovolím si k této debatě říci několik slov.

Především se debata zabývala kritikou zákona č. 125 z r. 1927; dále se zabývala kritikou správního řízení; konečně se zabývala důvody, proč osnova tato byla předložena.

Pokud se týká prvního směru debaty, totiž kritiky zákona z r. 1927, podotýkám pouze tolik, že pro vládní strany platí tytéž důvody, které byly již uplatněny při projednávání tohoto zákona, takže netřeba mně dále se zabývati těmito věcmi.

Pokud se týká druhého směru, kritiky správního řízení, podotkl bych pouze tolik, že toto vládní nařízení bude teprve předmětem jednání ústavně-právního výboru a jako referent budu moci tam teprve zaujmouti stanovisko k tomuto správnímu řízení.

K otázce důvodu a způsobu podání osnovy tohoto zákona a vůbec našeho zákonodárství byla uplatňována řada různých názorů, oplývajících silnými výrazy, jež měly dodati důraz řeči pánů řečníků. Bylo zde řečeno, že řada našich zákonů jest u nás dílem byrokracie, že největším nepřítelem demokracie je většina. Bylo mluveno o diktatuře většiny, jako se zde vůbec velmi mnoho mluvilo o demokracii, byrokracii, o diktatuře a absolutismu. Slavná sněmovno, zdá se mi, že těchto výrazů se využívá někdy přes míru, takže by se mohlo zdáti, že účelem oposice by bylo, aby všechno, co jindy, pokud která ta strana byla ve většině, bylo demokracií, najednou v době trvání té které strany mimo většinu stalo se byrokratickým, nedemokratickým, diktaturou, případně absolutismem.

Zákon č. 125 o župním zřízení jest podle tohoto názoru zákonem diktatury většiny. Avšak župní zákon z r. 1920 jest zákonem demokratickým, a ví se přece dobře, že největší část ustanovení tohoto zákona byla převzata ze zákona čís. 125. Byla zejména činěna výtka zrušení některých okresů a plamenným způsobem byl zde činěn protest z jedné župy od jednoho z pánů řečníků proti rušení některých okresů, které byly přímo vypočítávány. Přečetl-li by si však pan řečník § 9 župního zákona, přesvědčil by se, že tento zákon byl převzat ze zákona o župním zřízení a že tam v tom župním zákoně okresní silniční výbory na Moravě a ve Slezsku také byly zrušeny. Ovšem tehda strana p. řečníka byla ve vládě a byla stranou v té vládě nejsilnější. Tehdy to tedy nebyla ani diktatura většiny, ani to nebylo nedemokratické. Ovšem tempora mutantur.

Jest docela jasno, že většina konečně musí rozhodovati a že nemůže poslouchati rozhodování menšiny a že by bylo diktaturou, kdyby menšina rozkazovala většině. Pojem demokracie jest skutečně předmětem diskuse. Máme přece lidovládu v nejširším významu slova. Máme všeobecné poměrné volební právo, každé politické straně se dostane i tolik, kolik jí přísluší. My jsme se přece chlubili před celým světem, že máme nejdemokratičtější volební řád.

Bylo tu vytýkáno, že návrh nepodává vláda, nýbrž že jej podávají politické strany, a z toho odvozováno zpolitisování veřejné správy a nedbání odbornictví. Kdyby tomu bylo naopak, vytýkalo by se zase, že si politické strany dají vnutiti vůli vládou. Ať je tomu však jakkoli, v tomto případě vládní většina, vědoma jsouc své odpovědnosti, dovedla vnutiti svoji vůli vládě, neboť předložená osnova jest iniciativním návrhem tito vládní většiny a vláda musí učiniti to, na čem se sněmovny usnesou. Na tomto zákoně právě jest nejlépe viděti, jak málo byrokratického jest v této osnově. Zástupcové lidu nesmějí si bráti své právo zákonodárné iniciativy. Bylo zde dále vytýkáno, že koalice vloni při projednávání zákona o zemském zřízení, zamítla návrhy na odklad působnosti zákona a dnes z týchž důvodů ji odkládá. K tomu si dovolím podotknouti, že jest mi jasno, že v tom není nedostatek; spíše jest jím právě to, že oposice dnes právě potírá tehdejší svůj návrh. Ovšem nebyla by oposicí, kdyby tak nečinila. Jest právem oposice, aby také byla nedůslednou.

Vytýkají se nesnáze s jmenováním presidentů, zejména na Slovensku. Jeví se rozhořčení, že to má býti politický straník, určité politické strany. Pan řečník krutě bičoval popřevratovou činnost své vlastní strany. Po převratu přece způsobilost k úřadům, někdy hodně vysokým, neměřila se kvalifikací školskou, nýbrž legitimací politické strany.

Bylo tu řečeno, že není obvyklým zjevem v našem státě, aby se odkládala účinnost zákona. Souhlasím úplně s p. dr Meissnerem a vím, že jen naléhavá potřeba může si něco takového vynutiti. Ovšem kdyby nebylo tak příliš krátké paměti, musilo by se vzpomenouti na změnu volebního řádu do obcí, zákona č. 253 z r. 1922. Pánové z oposice vědí, kdo naléhal, aby první období ze 3 let prodlouženo bylo na 4 léta. Tehda to byla naléhavá potřeba, dnes v podobném případě jde o vysoce politický akt.

Konečně bych se ještě zmínil o jednom.

S jistou radostí bylo dotvrzováno, že většině této sněmovny byl zákon nadiktován nutností, jež vyplynula z obav před volbami. Někteří řečníci kladli důraz na výsledky voleb v obcích. Myslím, že pánové z oposičních stran dobře sledují výsledky obecních voleb a že sami vědí, že volby obecní nemohou býti měřítkem pro výsledky voleb všeobecných, poněvadž tam rozhodují spíše lokální zájmy občanů, kteří do obcí volí. Já aspoň z vlastních zkušeností moravských mohu potvrditi, že pánové budou překvapeni výsledky voleb všeobecných, a to ne zrovna nejpříjemněji. Celkový obraz vypadá poněkud jinak, než si ho páni malují.

Tolik dovolil jsem si uvésti k jednotlivým názorům, které tu byly předneseny k tomuto kratičkému návrhu zákona, ale poněvadž se strany oposice nebylo žádného přesvědčivého důvodu, pro který by osnova, která byla předložena, měla býti změněna, navrhuji zamítnutí všech návrhů, které byly podány, a současně navrhuji, aby byl schválen zákon tak, jak byl navržen ústavně-právním výborem a jak byl také již schválen senátem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Ježto byly podány návrhy formální i věcné, míním postupovati při hlasování takto:

Nejprve bychom hlasovali o návrhu posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr. na přechod k pořadu.

Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o §u 1, a to takto: Nejprve v úpravě návrhu pp. posl. Štětky a soudr., nebude-li přijata, v úpravě návrhu pp. posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. dr Klapky, Hrušovského, Netolického a druhů; nebude-li přijata, v úpravě prvého eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; nebude-li přijata, v úpravě druhého eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; nebude-li přijata, v úpravě třetího eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; nebude-li přijata, v úpravě návrhu pp. posl. Hackenberga a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě eventuálního návrhu týchž pp. poslanců.

Nebude-li ani tato úprava přijata, hlasovali bychom jednotlivě o třech eventuálních doplňovacích návrzích týchž pp. poslanců, a to nejprve o jejich eventuálním návrhu na vsunutí nového §u 2, pak o event. návrhu na vsunutí nového §u 3 a konečně o eventuálním návrhu na vsunutí nového §u 4.

Nebudou-li ani tyto eventuální doplňovací návrhy přijaty, hlasovali bychom o celé osnově, totiž o §§ 1 a 2, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr., aby se přes osnovu přešlo k pořadu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s §em 1 v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě návrhu posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)