Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
205 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Gažík,
dr Mayr-Harting, dr Nosek, dr Spina, dr
Srdínko, dr Tiso; za ministerstvo zemědělství
vrch. odb. rada dr Nedvídek.
Z kanceláře sněmovny: sněm.
tajemník dr Říha; jeho zástupci
Nebuška, dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 148. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem dodatečně na schůzi
dne 22. června, jakož i na schůze tohoto týdne
posl. Špatnému; na dnešní schůzi
posl. dr Štefanovi, Myslivcovi, Jašovi;
na dnešní, případně zítřejší
schůzi posl. dr Slávikovi - vesměs
pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvili se posl. dr Mičura a Bezděk.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Anděl.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl.
a malorolnického lidu posl. Mašatu za posl.
dr Králíka, posl. Macha za posl. dr Slávika;
klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Kubiše
za posl. dr Fritze; klub poslanců "Deutsche soz.-dem.
Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. Schweichharta.
Do výboru soc. -politického vyslal
klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei"
posl. Krebse za posl. Simma; klub poslanců "Deutsche
soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Schäfera za posl.
Hackenberga; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany
dělnické posl. dr Wintra za posl. Biňovce;
klub poslanců komunistické strany v Československu
posl. Dědiče a Vobeckou za posl. Kopasze
a Můňu; klub poslanců republ. strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. Macha za posl. dr Viškovského;
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
Ježka za posl. Votrubu.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavá interpelace posl. dr Franke, Zeminové,
Buřívala, Slavíčka a druhů
vládě o podpoře Československého
státu obyvatelstvu krajin krutě postižených
zemětřesením v Bulharsku.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Kaňourka, Krejčího, Myslivce a druhů
ministrům zemědělství a financí
o stát. pomoci krupobitím postiženým
v okresu Mlado-Vožickém (č. D 1156-II), posl.
dr Lehnerta, Siegela vládě o povodni v Krkonoších
(č. D 1155-II), posl. dr Králíka, Tótha,
Šoltyse a druhů vládě o pomoci postiženým
živelní pohromou (č. D 1157-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
min. nár. obrany na dotaz posl. Horpynky o vojenském
ubytování (č. D 939-II);
min. zemědělství na dotaz posl. dr Daňka
a druhů o volbě volitelů pro volbu delegáta
zeměděl. rady v okrese tišnovském na
Moravě (č. D 1047-II);
min. financí na dotaz posl. Bayera a druhů o prodeji
odběrných knížek na tabák Ústředním
spolkem trafikantů v Praze (č. D 937-II);
min. železnic na dotazy:
posl. Krebse, že dělníku Fr. Arltovi, zámečníku
v železárnách Police-Žandov, bytem ve
Stvolinkách, byla odňata týdenní dělnická
jízdenka (č. D 1019-II),
posl. Kurťaka:
aby Michalu Morosovi bylo přiznáno odpočivné
nebo aby byl přijat zpět do služby (č.
D 1089-II), o propuštění dělníka
Jiřího Meščeka z železniční
služby (č. D 1091-II);
vlády na dotaz posl. inž. Dostálka a druhů
o zabezpečení náhradních pozemků
z parcelovaných velkostatků pro zemědělce,
poškozené stavbou vodní nádrže
na Divoké Orlici u Pastvin, okres Žamberk, i jiných
zvlášť důležitých nádrží
(č. D 994-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1632. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Liberci, ktorou žiada posl. Windirscha
vydať k trest. stíhaniu. (Priestupok urážky
na cti podľa §§ 491 a 496 tr. zák.).
1633. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
zem. trest. súdu v Prahe, ktorý žiadá
vydať posl. Můňu k trest. stíhaniu.
(Zločin podľa §u 15, č. 3 a prečin
podľa §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky).
1634. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Písku, ktorý žiada vydať
posl. Školu k trest. stíhaniu. (Priestupky podľa
§u 23 tisk. zákona a podľa § § 3 a
19 shrom. zák.).
1635. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Ústí n. L. žiadajúcej
vydať posl. Zoufalého k trest. stíhaniu. (Priestupok
podľa §§ 19, 11 zákona z 15. novembra 1867,
č. 135 ř. z.).
1636. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Brně za vydání k trest. stíhání
posl. Davida.(Přestupek podle §u 488 tr. zák.)
1637. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Liberci, ktorý žiada vydať
posl. Elstnera k trest. stíhaniu. (Zločin podľa
§u 2 a prečin podľa §u 17 zákona
na ochranu republiky).
1640. Zpráva výboru imunitního podle §u
3, odst. 3 jed. ř. v záležitosti posl. dr Šmerala.
Předseda: Počátkem schůze bylo
tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1638. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 466, 543 a 649) o pomocné praksi
porodnické, jakož i o vzdělání
a výcviku porodních asistentek (porodních
pomocnic).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1595. Interpelace:
I. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. nár. obrany
o invalidních rentách čsl. legionářů-invalidů
ve Spojených státech amerických,
II. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů
min. zemědělství o nepřípustném
hospodářství s památkami na zámku
Konopišťském,
III. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a
druhů min. školství a nár. osvěty
o vyloupení Národního musea a neudržitelných
poměrech v museu,
IV. posl. Bergmanna, Buřívala, dr Uhlíře
a druhů vládě o zařazení obce
Trutnova a obcí bezprostředně k Trutnovu
přiléhajících do skupiny B míst
činovného pro stát. zaměstnance,
V. posl. Bergmanna, Buřívala a druhů min.
financí o přiznání zahraničních
přídavků zaměstnancům finanční
správy, přiděleným k úřadům
v zahraničí,
VI. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové, Riedla
a druhů vládě, že se nevyřizují
rekursy, podané stát. zaměstnanci na Slovensku,
proti převodu do nového platového zákona,
VII. posl. Bergmanna a druhů vládě o přeřazení
Jáchymova do vyšší skupiny činovného
stát. zaměstnanců,
VIII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a
druhů vládě o úpravě zahraničního
přídavku stát. zaměstnanců
republiky Československé, kteří jsou
zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky
(zaměstnanců čsl. zastupitelských
úřadů v cizině),
IX. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky
a druhů min. zemědělství o vyplacení
doplatků smluvním úředníkům
ministerstva zemědělství nebo stát.
správy lesů a statků,
X. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů
min. soc. péče o nemoc. pojištění
stát. zaměstnanců, kteří jsou
zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky,
XI. posl. Bergmanna, Špatného, Procházky a
druhů vládě o přeřazení
obcí Petříkova a Chvalče u Trutnova
do vyšší skupiny činovného stát.
zaměstnanců,
XII. posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného
a druhů vládě o jednání Stát.
pozemkového úřadu v záležitosti
zrušení úřední správy
na panství řádu Premonstrátů
v Jasově a v záležitosti zaměstnance
u jmenovaného řádu, hospodářského
správce Fr. Ditricha,
XIII. posl. Srby a soudr. min. školství a nár.
osvěty o zrušení koedukace na stát.
učitel. ústavě v Chrudimi, čímž
se nadhánějí studentky do klášterního
ústavu učitelského řím.-kat.
kongregace školních sester v Chrudimi a studentky
nekatolické z Chrudimě a okolí se vylučují
ze studia na učit. ústavě vůbec,
XIV. posl. Srby a soudr. min. vnitra, že se znemožňuje
stavba silnice v okresu přeloučském a katastrofálně
poškozují finance okresu příkrým
a zbytečným postupem Zemského správního
výboru v Čechách,
XV. posl. Zeminové, inž. Záhorského,
Špatného a druhů min. školství
a nár. osvěty o neslýchaných poměrech
na učit. ústavě v Příbrami,
XVI. posl. Bergmanna, Zeminové, Buřívala,
Procházky a druhů vládě o přeřazení
obce Č. Velenice do skupiny B činovného stát.
zaměstnanců,
XVII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a
druhů min. vnitra o poměrech četnických
gážistů, přeložených do
stavu uniformované stráže bezpečnostní,
XVIII. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti
o stranickém jednání okr. soudce dr Fr. Mildnera
ve Dvorcích na sev. Moravě,
XIX. posl. Bezděka, Sedláčka, dr Daňka
a druhů min. nár. obrany o žádostech
za zařazení do náhradní zálohy
a o připuštění žádostí
dodatečných,
XX. posl. Knejzlíka a druhů min. železnic o
zřízení čekáren na zastávkách
Bohutín a Komňatce.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány Zápisy o 140. až 144. schůzi
posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle
§u 73 jedn. řádu.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána
Těsnopisecká zpráva o 141. schůzi
posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1618. Návrh posl. inž. Nečase, Koudelky. Tomáška
a soudr. na vydání zákona, jímž
se vyhlašuje příročí v monstreprocesu
komposesorátu bileckého na Podkarpatské Rusi.
1629. Návrh posl. dr Fritza, Onderču a druhov na
udelenie štát. núdzovej výpomoci pohorelcom
obce Slov. Raslavice, okres Bardiov, Slovensko.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 16. června
1928, č. Tl 184/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Wünsche pro přečin proti bezpečnosti
cti (č. J 587-II), polic. trest. soudu v Bratislavě
ze dne 13. června 1928, č. 14.852/28, za souhlas
s trest. stíháním posl. Majora pro
přestupek podle §u 29, č. 2 zák. čl.
XIV z r. 1914 (č. J 588-II),
okr. soudu v Karlíně ze dne 15. června 1928,
č. Nt VIII 16/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky pro přestupek podle §§
3, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř.
z. (č. J 589-II),
kraj. soudu v Liberci ze dne 20. června 1928, č.
Nt X 64/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Knirsche pro přečiny podle §§
14, 17 zákona na ochranu republiky (č. J 590-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ku projednávání pořadu, na němž
jest jako odst. 1:
1. Zpráva výboru zemědělského,
výboru pro dopravu a veř. práce a výboru
rozpočtového o usnesení senátu (tisk
posl. sněm. 1579) o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 599 a 620), kterým se mění
některá ustanovení zákona ze dne 1.
července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční
podpoře elektrisace venkova (tisk 1622).
Zpravodajem výboru zemědělského jest
p. posl. Křemen, zpravodajem výboru pro dopravu
a veř. práce je p. posl. Molík a zpravodajem
výboru rozpočtového p. posl. Doležal.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
zemědělský, p. posl. Křemenovi.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Zákonem ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb.
z. a n., povolena byla roční částka
10 milionů Kč po pět let po sobě jdoucích
na podporu provedení elektrisace venkova. Z této
částky přispívá stát
na stavbu elektrisace venkova, kterému by jinak nebylo
možno bez státního příspěvku
nákladné technické práce elektrisační
prováděti. V obcích venkovských, finančně
slabých, daleko roztroušených ve svém
obvodu, je náklad elektrisace nepoměrně větší,
a přece nebylo by správné ponechati tyto
obce svému osudu a nepodati jim ruky pomocné, aby
i ony staly se účastny technického pokroku
dnešní doby.
Podle shora uvedeného zákona § 5 byla vláda
zmocněna, aby každoročně po léta
1927-1931 zařadila do rozpočtu ministerstva zemědělství
10 milionů Kč.
Rozhodování o udělení těchto
státních příspěvků mělo
dosud ministerstvo zemědělství v dohodě
s ministerstvem veřejných prací. Vzhledem
k zákonu ze dne 14. července 1927, č. 125
Sb. z. a n., byla celá agenda elektrisační
k vůli zjednodušení a soustředění
správy přikázána ministerstvu veřejných
prací a v důsledku toho převádí
se také tímto usnesení, senátu (tisk
sněm. 1579) také rozhodování o udělování
podpor podle zákona ze dne 1. července 1926, č.
139 Sb. z. a n., do kompetence ministerstva veřejných
prací, ovšem v dohodě s ministerstvem zemědělství.
V důsledku toho zmocňuje se vláda, aby každoročně,
a to pro léta 1929 až 1931, zařadila potřebnou
částku nyní do rozpočtu ministerstva
veřejných prací.
Vzhledem k tomu, že elektrisace venkova postupuje rychlým
tempem kupředu, jeví se roční částka
10 mil. Kč malá, a z toho důvodu navrhuje
zemědělský výbor resolučně
k zákonu, aby zvýšena byla tato podpora na
30 mil. Kč ročně. Potřeba je tím
naléhavější, že hlásily
se k elektrisaci nejdříve obce výhodněji
položené a finančně silnější,
kdežto horské obce, finančně slabší
a vzdálenější, odvažují
se k tomu teprve v době pozdější.
Soustavná elektrisace našeho venkova již překonala
těžké začátky a venkovské
obce či družstva hlásí se k elektrisaci
v takovém počtu, že nelze ani všem vyhověti.
Elektrárenské svazy společně s výrobnami
každoročně stanoví si program stavební,
který rozděluje tuto práci a usnadňuje
její provedení. Tento postup našich ústředí
elektrárenských byl usnadňován a urychlován
právě pravidelným vyplácením
podpor, avšak jsou vážné obavy, aby tyto
velmi nutné a potřebné práce nebyly
nyní zdržovány z toho důvodu, že
se nebude dostávati už podpor.
V celých Čechách, ale zvláště
v našich jižních oblastech, měli jsme
dosud velmi silného činitele a podporovatele těchto
snah, naše samosprávné okresy, bez jejichž
finanční podpory a součinnosti by nebyla
elektrisace v Čechách proveditelna. Proto klademe
na to velkou váhu, aby také nové okresní
úřady po sloučení veřejné
správy tuto agendu dále intensivně sledovaly
a podle své finanční možnosti dále
podporovaly všechny obce i družstva ve výstavbě
elektrisace.
Jak neutěšeně se utváří
současný stav př1 udělování
podpor na elektrisaci venkova a jak nepříznivé
jsou vyhlídky do budoucnosti, možno posouditi z těchto
dat:
Za platnosti zákona z r. 1926, č. 139 Sb. z. a n.,
o finanční podpoře elektrisace venkova, bylo
ministerstvem zemědělství vyřízeno
asi 770 žádostí za podporu. Z toho bylo na
podporách povoleno v Čechách 18,296.059 Kč,
na Moravě 8,064.553 Kč, na Slovensku 5,173.190 Kč.
Tyto podpory byly uděleny ve smyslu §u 3, odst. 1
cit. zákona, to je na transformační stanice,
rozvodné sítě sekunderní a domovní
přípojky. Mimo to byla v posledních dnech
vyřízena skupina žádostí v seznamu
prve zmíněném neuvedených s celkovou
udělenou podporou 773.000 Kč na tytéž
účely. Na primerní vedení, t. j. na
podporu ve smyslu §u 3, odst. 2, byla udělena podpora
pouze ve dvou případech, a to v jednom na Moravě
celkem 947.700 Kč, a v jednom na Slovensku 950.000 Kč.
Bylo tedy celkem na podporách ve smyslu zákona uděleno
dosud 33,234.502 Kč. V tomto obnosu jsou zahrnuty podpory
na primerní přípojky, transformační
stanice, rozvodné sítě sekunderní
a domovní přípojky. Podpory ve smyslu §u
4, odst. 2 vůbec nebyly žádné uděleny.
Naproti tomu však ministerstvo zemědělství
použilo ustanovení zákona v §u 4, odst.
1, čímž z celkové dotace 50 mil. Kč,
zákonem na elektrisaci až do konce r. 1931 zajištěných,
bylo ztráveno 6 mil. Kč. Těchto 6 mil. Kč
bylo použito na výplatu podpor, které ministerstvo
zemědělství povolilo již před
účinností zákona.
Podle všech těchto uvedených důvodů
je patrno, že celková částka 50 mil.
Kč jest již nyní obstavena obnosem 39,234.502
Kč. Z povolených podpor zahrnutých v tomto
obnose 39,234.502 Kč byla první roční
splátka 10 milionů Kč, a to za r. 1927, již
vyplacena, 6 mil. Kč bylo z ní použito na proplacení
podpor již dříve povolených, 4 mil.
Kč na výplatu splátek podpor, jež byly
povoleny za účinnosti zákona.
Letošního roku nebylo z vyhrazené částky
10 mil. Kč použito dosud ničeho. Mělo-li
by však této částky býti použito,
což by bylo zajisté i logickým, k výplatě
splátek druhých a třetích, pak by
to ovšem prakticky znamenalo, že obce a družstva,
kterým již byly uděleny podpory v roce letošním
nebo loňském, ale kterým dosud nebyla vyplacena
první splátka, přišly by na řadu
s touto první splátkou teprve roku 1929, 1930, eventuelně
i 1931. Toto poslední platí zejména o žádostech,
které budou příznivě vyřízeny
ještě v letošním roce. Za tohoto stavu,
kdy jednotlivé obce a družstva obdrží
podporu teprve za 3 až 4 roky, je patrno, že podpora
je ztrávena úroky, a nepřispěje v
ničem ke snížení skutečných
nákladů, které jsou přece hlavním
břemenem a jichž zmírnění zákonodárce
zajisté intendoval.
Důvod tohoto špatného stavu spočívá
v tom, že zákonem zajištěná podpora
je příliš malá. Tíživý
tento stav pocítí nyní velmi silně
i ministerstvo veř. prací, které z celkového
obnosu 50 mil. Kč bude míti k disposici pouze asi
10 mil. Kč na podpory k udělení a asi 40
mil. Kč k výplatě splátek podpor již
udělených.
Stav tento stává se nesnesitelným v tom okamžiku,
jakmile si uvědomíme, že elektrisace ani nebyla
skončena, ani se nechýlí ke konci, nýbrž
že je právě v největším
tempu. Svědčí o tom tyto cifry: U ministerstva
zemědělství se nalézá nevyřízených
žádostí asi 440, u ministerstva veř.
prací asi 50, u zemského výboru v Čechách
asi 150, u zemědělské rady v Praze asi 500,
u zemědělské rady v Brně asi 200,
u zemědělské rady v Bratislavě asi
100, tedy celkem 1440 žádostí za podporu na
transformační stanice, rozvodné sítě
sekunderní a domovní přípojky. Počítáme-li,
že průměrná podpora činí
asi 35.000 Kč, docházíme jen u těchto,
již nyní předložených a dosud nevyřízených
žádostí k potřebě 50,400.000
Kč. Mimo to však ministerstvu zemědělství
i zemědělským radám byla předložena
řada žádostí za podporu ve smyslu §u
3, odst. 2, t. j. na primerní přípojky, které,
kdyby měly býti vyřízeny, vyžádaly
by si aspoň 17 milionů Kč. To znamená
celkovou potřebu pro žádosti již nyní
předložené asi 65 milionů Kč,
při čemž není brán zřetel
na možnost udílení podpor ve smyslu §u
4, odst. 2. Na tuto potřebu má ministerstvo veřejných
prací k disposici 10 mil. Kč a nedostává
se mu tedy již podle nynějšího stavu celých
55 milionů Kč, jinými slovy skoro tolik,
co by znamenala realisovaná resoluce, která žádá
zvýšení z 10 mil. na 30 mil. Kč ročně
v předpokladu, že by se tak stalo až do r. 1931
každoročně. Tím by však byl kryt
pouze nynější stav, a to ještě
s tím shora uvedeným nebezpečím, že
podpory by sice mohly býti uděleny, ale výplata
splátek že by se dála teprve za dva až
za tři roky. Není však možno počítati
pouze se stavem nynějším, nýbrž
i s tím, který se zcela určitě dostaví,
uváží-li se, že elektrisační
ruch jest elektrárenskými svazy organisován
a že každoročně je plánovitě
prováděn. Je tedy nutno počítati i
s tím, že jenom z Čech a z Moravy přijde
do konce r. 1931 nejméně dalších 2000
žádostí, což si opět vyžádá
cca 70 mil. Kč, má-li býti měřeno
všem stejně.
Z jednomyslného usnesení zemědělského
výboru o tom, aby finanční příspěvky
na elektrisaci byly zvýšeny, vyplývá,
že všecky politické strany oceňují
akci jako mimořádně důležitou
s hlediska národohospodářského. Akce
ta přináší velké prospěchy
všemu obyvatelstvu a všem výrobním odvětvím
jak zemědělství, tak živnostem, průmyslu
a obchodu jakož i dělnictvu. Aby bylo zajištěno
její soustavné provádění do
budoucnosti, bylo by účelné, aby ministerstvo
veřejných prací spolu s ministerstvem zemědělství
sestavilo výkaz dosavadních výsledků
a připravilo program dalších potřebných
prací a podle toho aby se rozhodlo o povolení potřebných
finančních prostředků. Rychlé
vyřizování žádostí, zejména
rychlé poukazování splátek by plynulo
pak samo sebou v předpokladu, že příslušné
ministerstvo bude i po stránce osobní a kancelářské
řádně vybaveno.
Slavná sněmovno! Výbor zemědělský
projednal ve své schůzi dne 14. června 1928
konané usnesení senátu o vládním
návrhu zákona, kterým se mění
některá ustanovení zákona ze dne 1.
července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční
podpoře elektrisace venkova a po provedené rozpravě
doporučuje ke schválení usnesení senátu,
kterým se mění některá ustanovení
zákona o finanční podpoře elektrisace
venkova, jakož i připojené dvě resoluce.
(Potlesk.)