Předseda: Dne 8. března 1928 byly poštou
rozeslány tištěné odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1456. Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Koczora a druhů
o konfiskacích maď. tiskových produktů
(tisk 1213/V),
II. min. vnitra na interp. posl. Blatné, Kirpalové
a soudr. o zabavení plakátu (tisk 1163/ XIX),
III. vlády na interp. posl. Schweichharta a soudr. o živelních
pohromách, způsobených dne 8. července
1927 v pohraničním území sev.-záp.
Čech (tisk 1205/VII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Kalliny a druhů
o zabavení článku s nadpisem "Sudetští
Němci a lord Rothermere", uveřejněného
v časopise "Brünner Tagblatt" ze dne 23.
září 1927 (tisk 1299/VIII),
V. min. nár. obrany na interp. posl. Schmerdy a soudr.
o zaviněné smrti vojína Hanuše Grescho
false Gřepa z Rapotína a o hanebných poměrech
u pěšího pluku č. 31 v Jihlavě
(tisk 1254/III),
VI. min. zemědělství a min. financí
na interp. posl. dr Gátiho, Mondoka a soudr. o ohrožení
existence občanů osmi vesnic v okolí Bílek
na Podkarpatské Rusi (tisk 622/XIV),
VII. min. nár. obrany na interp. posl. Jurana a soudr.
o neštěstí způsobeném výbuchem
miny dne 23. května 1927 v Němčičkách
(tisk 1122/V),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Bolena a soudr. o protizákonném
postupu strážmistra Šrámka ze Zdib (tisk
1205/XVII),
IX. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o tak zv. sanačním fondu (tisk 1254/II),
X. vlády na interp. posl. dr Sterna a soudr. o postupu
liberecké policie proti májovým projevům
(tisk 1198/IX),
XI. min. vnitra na interp. posl. Pohla, Hakkenberga a soudr.,
že předsedou okr. správní komise jest
člen sněmovny (tisk 1163/IX),
XII. vlády na interp. posl. Tauba a soudr. o živelní
pohromě v okrese Brno-venkov (tisk 1205/IX),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Weberové a druhů,
že vidnavské četnictvo rušilo zábavní
večer (tisk 1163/V),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dr Koberga a druhů, že
hlučínská politická správa
neoprávněně potrestala Jos. Gsyla v Hati
(tisk 1198/VII),
XV. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů,
že hlučínská okr. politická správa
nešetří obecní pravomoci (tisk 1205/XIII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Knirsche a druhů o živelní
pohromě v okresech mosteckém a duchcovském
(tisk 1205/XI),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Johanise a soudr. ve
věci soudce dr Vážného v Dobříši,
o snižování soudcovského stavu a jeho
důstojnosti (tisk 1254/XIII),
XVIII. min. pošt a telegr. a min. financí na interp.
posl. Johanise a soudr. o postupu stát. úřadů
vůči nemocenským pojišťovnám
ve věci poštovného (tisk 1032/VI),
XIX. vlády na interp. posl. Kleina a soudr., že poštovní
správa poškozuje státní zájmy
v oboru telegrafních dodávek (tisk 1163/XII),
XX. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů
o článku v čítance Československého
Červeného kříže (tisk 1122/XVI).
Předseda: Dne 8. března 1928 byly poštou
rozeslány tištěné těsnopisecké
zprávy o 126. až 132. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána
usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1487. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 535 a 544) o cestovních pasech.
1488. Usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny
(tisk sen. 435, 487 a 566) k usnesení senátu (tisk
posl. sněm. 582 a 975) o vládním návrhu
zákona o zahlazení odsouzení.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1480. Interpelace:
I. posl. dr Sterna, Elstnera a soudr. min. vnitra o domovní
prohlídce v místnostech kraj. sekretariátu
komunistické strany a komunistické mládeže
v Liberci,
II. posl. Horpynky a druhů min. financí dr Englišovi,
že ředitelství středních škol
jsou neprávně přibírána ke
zjišťování daní,
III. posl. Horpynky a druhů min. nár. obrany, že
německým vojákům bylo zakázáno
odebírati německé časopisy,
IV. posl. Horpynky a druhů min. školství a
nár. osvěty o obsazování ředitelských
míst na pražských něm. středních
školách,
V. posl. dr Gátiho. a súdr. vláde o úradníckej,
tiež vládnou tlačou odhalenej korupcii na Slovensku
a Podkarpatskej Rusi a o intervenčných pochôdzkach,
konaných neprislušnými ľuďmi za peniaze,
VI. posl. Schustera a soudr. min. vnitra o nové konfiskaci
časopisu "Der Bund",
VII. posl. Sladkého a druhů vládě
o přeřazení města Č. Těšína
ze skupiny míst C do B.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1481. Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Koudelky, Biňovce, Svobody
a soudr. o tvoření střeleckých družstev
republikánské strany zeměděl. lidu
(tisk 1234/IX),
II. min. financí na interp. posl. Bergmanna, dr Franke,
Zeminové a druhů o osvobození movitého
jmění jednot sokolských od poplatkového
ekvivalentu (tisk 1234/III),
III. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Špatného
a druhů, zda bude přiznán čsl. četnictvu
příspěvek na vycházkový stejnokroj
(tisk 1234/IV),
IV. min. vnitra na interp. posl. Pechmanové, Davida, Chvojky
a druhů o událostech v Železném Brodě
a o poměrech sklářů podkrkonošských
(tisk 989/XXV),
V. vlády na interp. posl. Koudelky, Bečko, inž.
Nečase a soudr. o cukrovarském kartelu (tisk 1254/IV),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Moudrého a druhů
o konfiskacích deníku "Český
Směr" v Plzni (tisk 1337/XI),
VII. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. dr Schollicha a druhů, že na něm.
obecné škole v Kateřinkách byl ustanoven
český učitel (tisk 1254/I),
VIII. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Kaufmanna a soudr. o jmenování definitivními
učiteli občanských škol oněch
prozatímních učitelů těchto
škol, kteří kdysi podle výnosu zemské
vlády v Čechách (1913) přestoupili
jako učitelé na občanské školy
a zřekli se svých definitivních služebních
let, ztrávených na obecné škole (tisk
1163/II),
IX. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o nových volbách do výboru frýdecké
spořitelny (tisk 1213/VI),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse a
druhů o neudržitelných poměrech u telefonního
úřadu v Ústí n. L. (tisk 1234/ XVI),
XI. min. železnic na interp. posl. Simma, inž. Junga
a druhů, aby němečtí železničáři
byli přeloženi na svá původní
místa (tisk 1234/XI),
XII. min. financí na interp. posl. de Witte, Pohla, Blatné,
Katze a soudr., že chebské okr. finanční
ředitelství porušilo zákon o nedělním
klidu (tisk 1205/VIII),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, aby
německý překlad Sbírky zákonů
a nařízení byl vydáván včas
(tisk 1234/XV),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Kopasze a soudr. o - jednání
četníků v Trenčanské Teplé
na Slovensku a o - Rudolfa Ivany četníky (tisk 1299/III),
XV. min. spravedlnosti na interp. posl. Schäfera, Roschera
a soudr. o několikeré konfiskaci časopisu
"Der Bund" (tisk 1254/XII),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Buřívala a druhů
o fašistickém teroru proti stoupencům čsl.
strany nár. socialistické v Košťálově
(tisk 1299/V),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Bolena a soudr. o konfiskaci
brožury "Rudá Revue", vydané komunistickým
nakladatelstvím v Praze (tisk 1403/I),
XVIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha
a druhů o neslýchané bojkotové štvanici
v Mor. Ostravě (tisk 1254/VIII),
XIX. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o zabavení
ústeckého periodického tiskopisu "Der
Tag" ze dne 3. listopadu 1927 (tisk 1299/XII),
XX. vlády na interp. posl. dr Szüllő a druhů
o teroristických akcích na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi, hlavně však v Bratislavě (tisk 1234/VII),
XXI. vlády na interp. posl. Kirpalové, Blatné
a soudr. o úpravě právních a platových
poměrů pěstounek na mateřských
školách (tisk 1299/IX),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Tauba, Kaufmanna a soudr. o
zabavení časopisu "Sozialistische Jugend"
(tisk 1299/I),
XXIII. min. železnic na interp. posl. dr Koberga a druhů,
že se železničních budov užívá
pro menšinové školy (tisk 1403/VII).
Předseda: Dne 8. března 1928 byly poštou
rozeslány tištěné návrhy a zároveň
přikázány výboru iniciativnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Záděra
(čte):
1477. Návrh posl. Štětky, dr Sterna, Mikulíčka,
Šafranko a soudr. na vydání zákona,
kterým se zvyšuje daněprosté minimum
a zrušují se daňové srážky
z mezd a platů a placení daní předem.
1482. Návrh posl. Biňovce a soudr. na vydání
zákona o zřízení místní
dráhy Velvary-Hospozín.
Předseda: Výboru ústavně-právnímu
přikázal jsem vládní nařízení
ze dne 13. ledna 1928 o řízení ve věcech
náležejících do působnosti politických
úřadů (správním řízení),
předložené přípisem předsedy
vlády ze dne 10. ledna 1928, č. j. 2010/28 m. r.
Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
okr. soudu v Prešově ze dne 23. ledna 1928, č.
Nt 33/27-1, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 8. února 1928, č.
1460/28, za souhlas s trest. stíháním posl.
Kubicsko pro přečin urážky na
cti podle §u 2, §u 4, odst. II zák. čl.
XLI z r. 1914, přestupek podle §u 41 zák. čl.
XL z r. 1879 a trojnásobný přečin
utrhání na cti podle §u 1, §u 3, odst.
II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č.
J 535-II),
sedrie v Komárně ze dne 7. ledna 1928, č.
Nt 153/27-12, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 10. února 1928, č. 1263/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera
pro přečin podle §u 4, odst. I zák.
čl. XL z r. 1914, přečiny podle §u 14,
č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky a přestupek
nařízení býv. uher. min. vnitra č.
766 J. M. z r. 1898 (č. J 536-II),
okr. soudu ve Znojmě ze dne 11. února 1928, č.
Nt 39/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Wagnera pro přestupek podle §u 491 tr.
z. ca dr Goldmann (č. J 537-II),
zem. soudu v Opavě ze dne 7. února 1928, č.
Nt IX 7/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Koberga pro přečiny podle §u
14, č. 5 a §u 17, č. 1 zákona na ochranu
republiky (č. J 538-II),
sedrie v Komárně ze dne 17. února 1928, č.
Nt 30/28-5, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 20. února 1928, č. 1586/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Jabloniczkého
pro přečin podle §u 14, č. 1 a přestupek
podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky
(č. J 539-II),
okr. soudu v Hustu ze dne 24. prosince 1927, č. Nt 26/27-2,
předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 21. února 1928, č.
1865/28, za souhlas s trest. stíháním posl.
Kurťaka pro přečin podle §§
301 a 302 tr. z. (č. J 540-II),
okr. soudu v Postoloprtech ze dne 18. února 1928, č.
T 34/28-3, za souhlas s trest. stíháním posl.
Chlouby pro přestupek podle §u 14 zákona
shromažďovacího (č. J 541-II),
kraj. soudu v Olomouci ze dne 21. února 1928, č.
Tl VIII 17/28-II, za souhlas s trest. stíháním
posl. Mikulíčka pro přečin
proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. ca T. Baťa
(č. J 542-II).
zem. trest. soudu v Praze ze dne 22. února 1928, č.
Tl XIV 355/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Fedora pro přečin proti bezpečnosti
cti spáchaný tiskem (č. J 543-II),
okr. soudu v Odrách ze dne 24. února 1928, č.
T 356/27-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Schmerdy pro přestupek podle §u 19 zákona
shromažďovacího (č. J 544-II),
obžalobného senátu sedrie v Trenčíně
ze dne 17. února 1928, č. Nt VI 6/28-2, předloženou
hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě
ze dne 24. února 1928, č. 1706/28, za souhlas s
trest. stíháním posl. dr Budaye pro
přečin podle §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky (č. J 545-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 21. února
1928, č. Nt V 3/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Krejčího pro přestupek podle
§§ 488, 491 tr. z. a čl. V zákona č.
8 ř. z. z r. 1863 (č. J 546-II),
okr. soudu v Prievidzi ze dne 15. února 1928, č.
T 1128/27-5, za souhlas s trest. stíháním
posl. Bečko pro přečin pomluvy ca
J. Mazanec (č. J 547-II),
okr. soudu ve Fryštátě ze dne 9. března
1928, č. T VII 294/28-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Špačka pro urážku na cti
ca Emil Hilla (č. J 549-II).
Předseda: Zápisy o 123. až 132. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu, byly podle téhož
paragrafu vytištěny a poštou dne 8. března
1928 rozeslány.
Přistoupíme k projednávání
pořadu, na němž jakožto odst. 1 jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 1473) zákona o stavebním ruchu (tisk 1484).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo
projednávání a rozprava o osnově této,
jakož i o osnovách, kteréž jsou na pořadu
jako odst. 2 a 3, to jest:
2. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 1475) zákona o ochraně nájemníků
(tisk 1485).
3. Zpráva výboru soc.-politického o vládním
návrhu (tisk 1474) zákona o odkladu exekučního
vyklizení místnosti (tisk 1486).
Důvodem jest, že všechny tyto tři osnovy
obsahem úzce spolu souvisí.
Jsou proti tomuto návrhu předsednictva námitky?
(Nebyly.)
Námitek není, návrh je přijat.
Zpravodaji o osnově zákona o stavebním
ruchu (tisk 1484) jsou: za výbor soc.-politický
p. posl. Petrovický, za výbor rozpočtový
p. posl. Pekárek.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor
soc.-politický - p. posl. Petrovickému.
Zpravodaj posl. Petrovický: Slavná sněmovno!
Zákon o stavebním ruchu tisk 1473 je prodloužen
jako ostatní s ním souvisící zákony,
totiž zákon o ochraně nájemníků
a zákon odkladu exekučního vyklizení
místností, na jeden rok. Bylo věnováno
již hodně času řešení zákona
o stavebním ruchu, který bude konečně
nutno po tomto provisoriu řešiti na delší
určitou dobu a velkoryse. Prozatímnost zmíněných
zákonů se nikdy neosvědčila. Vzbuzuje
vždycky nespokojenost mezi všemi zájemnými
kruhy. Není s provisorním řešením
spokojen ani nájemník, ani majitel domu, ani stavebník.
Je třeba všechny tyto zákony na sebe odkázané
a k sobě povahou spjaté řešiti otevřeně
a zcela upřímně a poctivě. Jak nájemník,
tak majitel domu i podnikatel staveb musejí dojíti
k přesvědčení, že se nedá
dlouho již držeti dnešní vázané
hospodářství s domovním majetkem.
Nikdo z nás jako konsument neupře, že rádi
jsme se zbavili vázaného hospodářství
v zásobování předměty denní
potřeby a že každý z nás si oddechl,
ať již náleží k té či
oné třídě, když nastal volný
obchod a volná výroba a když opětně
můžeme svobodně nakupovati tam, kde máme
chuť, a každý jednotlivec podle svých
hospodářských prostředků. Též
živnostník i obchodník i zemědělec
zbavil se rád vázaného hospodářství
ve svém podnikání, které vždycky
mělo pro něj značku diktátu a ponížení.
Všude již zmizela tato vázanost a poručníkování.
Zůstala jenom na domovním majetku a má stále
v zajetí disposiční právo majitelů
domů. Jak dlouho bude ještě trvati ochrana
nájemníků, jak zákon bytový
po tomto provisoriu navržený, projednaný a
uzákoněný, jak zákon konečný
a likvidní, tak také bude jeviti se stavební
podnikání.
Bylo chybou, že u nás po převratu právě
důležité zákony sociální
byly řešeny jeden za druhým a právě
ty otázky sociální, které k sobě
materií patřily, nebyly řešeny kolektivně.
Kdyby při řešení zákona o osmihodinové
době pracovní zároveň s řešením
zákona o podpoře nezaměstnanosti byla spiatě
projednávána otázka ochrany nájemníků
a stavební ruch a při tom nebylo demagogicky stavěno
se (Výkřiky posl. Pika.) proti zvyšování
nájemného čtvrtletně určitými
procenty, byli bychom dnes již dávno zbavení
svízelů a nepříjemností, které
vždycky byly při prodlužování zmíněných
zákonů bytových a stavebních. Ať
tyto otázky jsou dnes řešeny sebe nestrannějším
způsobem, ať dnes konečně se díváme
na ně okem hospodářským, a ne jako
dříve s některých stran politických
jenom okem politickým, nezachováme se na tu ani
na onu stranu proto, že na všech stranách je
konečně. uvědomění, že
ochrana nájemníků i zákon o stavebním
ruchu musejí býti likvidovány a také
skoncovány.
Stavební ruch byl před válkou do jisté
míry regulativem uspokojujících vnitřních
poměrů hospodářských. Tehdejším
stálým provozem stavebnictví byla zaháněna
nezaměstnanost, která se třebas objevila
v tom či onem odvětví podnikatelském.
Pro přechodnou dobu vždycky nezaměstnaní
a vysazení z práce (Výkřiky posl.
Remeše.) našli aspoň také přechodné
živobytí v podnikatelství stavebním
aneb při výrobě stavebních hmot. Nebylo
tehdy žádného hospodářského
ochromení.:se kterým setkáváme se
v poválečné době, ve které
k výplni celého hospodářského
života nestačí nynější,
na vázanost odkázaný stavební ruch.
Nesmí loňský rok býti nějakým
měřítkem pro stavební ruch v letech
budoucích. Loni byl stavební ruch nejčilejší.
Tuto čilost bylo viděti v zákoně samém,
jednak ve výhodách §u 49, jenž poskytoval
pro malé byty 35 roků osvobození od daní,
dávek a poplatků a pro velké byty osvobození
25 roků. A potom hodně k čilosti stavebního
ruchu přispěla prozatímnost zákona.
Neblahý však důsledek toho byl, že celu
režie stavební hodně podražila, neboť
mzdy i materiál stavební byly zdraženy o 10
až 15%. Nabídka stavebních hmot nemohla postačiti
poptávce. Nestačila normální výroba
cihel a jiných materialií, které silně
podražily a samotné dříví v posledním
roce stouplo více než o 20%. Toto zdražení
stavebních hmot i zvýšení mezd má
za následek také zvýšení stavební
režie a její zvýšení zvyšuje
potom také nájemné. Můžeme říci,
že spočítáme-li zdražení
vzniklé ze vzestupu cen materiálií s důsledkem
vycházejícím z projektovaného zákona
provisorního, dostoupí zdražení toto
dohromady 20 až 30%, jež by mělo za následek
také ve stejné míře v tomto roce zvýšení
nájemného. Ze všeho je patrno, jak prozatímnost
těchto zákonů poškozuje zájmy
veřejné a jak je nutno, aby právě
zákon o stavebním ruchu byl řešen na
určitou řadu roků, a to nejméně
na 3 až 5 let. Potom bude možno jinak stavěti
celou finanční kalkulaci a upraviti přechod
k normálním poměrům. Zákon
nynější v §u 49 příliš
příkře činí rozdíl v
osvobozování od daní a dávek. Tato
příkrost musí míti důsledky
na stavební ruch a nemůže docíliti zúročení
vloženého kapitálu. Nemožnost zúročení
vloženého kapitálu může ohroziti
stavebnictví vůbec! Bude-li stavební ruch
rozložen na více let - a doufejme, že po tomto
provisoriu skutečně se tak stane - bude také
možno stavěti levněji. Odborníci praví,
že při dnešním 35letém osvobození
od daní stačí umořiti částku
státem pro daně a dávky zabranou 1%. Konkrétně
řečeno, při ceně domu 1 milion Kč
umoří se v 35 letech 550.000 Kč, t. j. 55%
obnosu na daně dnes vybíraného. Při
osvobození 25letém a méně 5 let dávek
činí úmor asi 2,5%, při osvobození
15letém a méně 10leté dávky
činí úmor asi 6%, o kteráž procenta
bylo by třeba nájemné zvýšiti.
Proto je nasnadě, že není možno připustiti
nějaké další provisorium, nýbrž
že nutno ihned po uzákonění této
osnovy počíti přípravné práce
se zákonem dlouhodobým, a to definitivním.
Jak možno při řešení stavebního
ruchu zákonem provisorním a snížením
počtu roků osvobození od daní a dávek
stabilisovati nynější nájemné
v nových domech neb případně je ještě
snížiti, aby při postupném zvyšování
nájemného ve starých domech nebyla diference
mezi oběma nájemnými tak příkrá,
jak skutečně by se ukázala? Dlouhodobý
zákon o stavebním ruchu ušetří
vládě, obcím, poplatnictvu velmi značné
obnosy, které jinak by musily na stavby bytů vydávati.
Nutno vrátiti opět důvěru k domovnímu
majetku a tím vrátiti se ku stavbě domů
jako před válkou. Potom teprve bude dosti bytů
i pro sociálně nejslabší, neboť
bytů o třech pokojích s příslušenstvím
je nyní dosti, jak lze se přesvědčiti
i z denní inserce. Čím kratší
osvobození a čím větší
procenta daní vybíraných, tím vyšší
nájemné. Bylo by dobře daně i s dávkami
snížiti na 10% výnosu, kdy potom bude možno
umořiti jen 100.000 Kč místo 550.000 Kč,
a pak může býti také nájemné
o tuto částku sníženo. Bylo by ovšem
nutno také činžovní daň novelisovati.
Potom teprve bude možno uplatniti reformu daňovou,
aby také nejchudší občan mohl míti
větší byt, jakého potřebuje pro
sebe a svoji rodinu. Lichva s pozemky i lichva s byty, na kterou
je mnoho stesků, ustane, jakmile budou existovati definitivní
zákony o stavebním ruchu i o ochraně nájemníků,
ihned po jejich aspoň dvouletém trvání.