V odst. 5 budiž místo slov "Stejné roční
příplatky" užito slov "Stejné
roční zvýšení".
51. Pozměňovací návrh
posl. Horpynky a druhů k §u 2:
Odst. 1 nechť zní:
"Nedosahují-li dosavadní celkové odpočivné
nebo zaopatřovací požitky zvýšené
podle §u 1 nejmenší výměry nejnižších
požitků, stanovených v §u 155 zákona
ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., včetně
případného výchovného a přídavků
na děti podle výměry právě
uvedeného zákona, zvyšují se tyto zaopatřovací
požitky o více než 20%, aby nynější
celkové požitky včetně výchovného
a přídavků na děti dosáhly
uvedených nejnižších sazeb."
V odst. 2 budiž slovo "příplatek"
nahrazeno slovem "zvýšení" a slova
"doplněk na nejnižší výměry"
slovy "nejnižší výměra".
V odst. 3 budiž místo slova "příplatek"
užito slova "zvýšení".
52. Pozměňovací návrh posl. Horpynky
a druhů k §u 3:
V odst. 1 budiž slovo "Příplatky"
nahrazeno slovem "Zvýšení".
Odst. 2 nechť zní:
"Za normální výslužné podle
§u 10 zákona ze dne 14. května 1896, č.
74 ř. z.. doplněného článkem
I zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 ai 1920
Sb. z. a n., dále podle §u 54 zákona č.
76/1922 Sb. z. a n. a podle §u 59 zákona ze dne 4.
července 1923, č. 153 Sb. z. a n., jest pokládati
normální výslužné, zvýšené
podle §§ 1 a 2 tohoto zákona, které zemřelému
příslušelo nebo bylo by mu příslušelo
za účinnosti tohoto zákona."
53. Doplňovací návrh posl. Horpynky
a druhů:
K §u 4 budiž připojen nový odst. 2: "§
6 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z.
a n., a § 28 zákona ze dne 22. prosince 1924, č.
283 Sb. z. a n., o omezení volnosti pobytu pensistů
a jejich rodinných příslušníků
se ruší."
54. Pozměňovací návrh
posl. Horpynky a druhů:
V §u 5 budiž slovo "Příplatky"
nahrazeno slovem "Zvýšení".
55. Pozměňovací návrh posl. Horpynky
a druhů k §u 6:
Slovo "příplatek" budiž nahrazeno
slovem "zvýšení".
Buďtež připojeny nové odstavce:
(3) Článek
IX zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. ve znění
§u 8 zákona č. 287/1924 a §u 163 zákona
č. 103/1926 pozbývá účinnosti
a doplňuje se ustanovením:
"Odpočivné požitky železničních
zaměstnanců a státních zaměstnanců
uvedených v §u 4 zákona č. 99/1921 Sb.
z. a n., jakož i zaopatřovací požitky
pozůstalých po těchto zaměstnancích
nesnižují se o úrazový důchod,
na který má nárok zaměstnanec nebo
jeho pozůstalí podle zákona o úrazovém
pojištění.
(4) Ustanovení §§
17 a 18 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286
Sb. z. a n., jakož i §u 162 zákona ze dne 20.
června 1926, č. 103 Sb. z. a n., se ruší.
(5) Odpočivné
požitky zaměstnanců zemí, žup,
okresů a obcí, jakož i fondů a ústavů
jimi spravovaných a zaměstnanců jiných
veřejných korporací, ústavů
a fondů, jakož i zaopatřovací požitky
pozůstalých po jmenovaných zaměstnancích,
pokud tyto požitky nebyly již upraveny podle §u
19 zákona č. 394/ 1923 Sb. z. a n. a podle §u
212 zákona č. 103/1926, zvyšují se na
výměru odpočivných a zaopatřovacích
požitků státních zaměstnanců
stejné nebo rovnocenné
kategorie a stejných služebních a rodinných
poměrů."
56. Pozměňovací návrh posl. Horpynky
a druhů:
V §u 11 budiž letopočet "1928" nahrazen
letopočtem "1927".
57. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého
a soudr.:
V §u 5, odst. 2 buďtež na místě části
od slov "v téže percentuelní výměře"
až do konce odstavce dána slova: "v celé
výměře podle §u 155 zákona ze
dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.".
58. Pozměňovací návrh posl. Johanise,
Brodeckého, Tayerle a soudr.:
V §u 6 budiž v odst. 1 konec prvé věty
doplněn: "dále zaměstnanců státních
báňských a hutnických závodů,
členů ústřední bratrské
pokladny a pozůstalých po nich".
59. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého
a soudr.:
V §u 6 budiž za poslední větu odst. 1
vsunuta další věta:
"Téhož ustanovení jest užíti
i pro zaměstnance, kteří před přijetím
do pensijního, případně provisijního
fondu byli nuceni opustiti železniční služby
pro neschopnost k této službě, pocházející
z úrazu ve službě utrpěného;
totéž platí i pro pozůstalé po
takových zaměstnancích, i když
smrt živitele nenastala přímo z utrpěného
úrazu."
60. Pozměňovací návrh posl. R. Chalupy,
Remeše, Svobody a soudr.:
§ 8 budiž škrtnut.
61. Doplňovací návrh posl. Johanise,
Brodeckého, Tayerle a soudr.:
Za § 8 budiž vsunut nový paragraf:
"Odpočivné bývalých zaměstnanců
samosprávných korporací (obcí, okresů
a zemí) upraví se obdobně jako u státních
zaměstnanců stejného stupně, přihlížeje
k §u 212 platového zákona."
62. Doplňovací návrh posl. Brodeckého
a soudr.:
K §u 9 budiž připojen nový odst. 3:
"(3) Platnost §u
17 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z.
a n., se ruší pro pensisty a jejich pozůstalé,
jejichž poměry upravuje tento zákon."
Návrhy resoluční:
63. Resoluční návrh posl. Čermáka,
Schmerdy a soudr.:
Vládě se ukládá, aby nejdéle
do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh
zákona na novelisaci zákonů ze dne 24. června
1926, č. 103, 104 a 105 Sb. z. a n., jimiž by byly
upraveny platové, služební a odpočivné
i zaopatřovací požitky, a to tak, aby nejnižší
služební plat zaměstnance v činné
službě činil ročně 12.000 Kč
mimo činovné, výchovné, doplňovací
a jiné přídavky. Rovněž nejnižší
výměra odpočivných a zaopatřovacích
požitků budiž stanovena ročně 7800
Kč mimo příslušné přídavky..
64. Resoluční návrh posl. Horpynky
a druhů:
Vláda se vybízí,
aby v prvém pololetí r. 1928 podala podle §u
3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z.
a n., všeobecný pensijní zákon, který
sjednocuje pensijní předpisy a zjednodušuje
správní řízení ve věcech
pense a zároveň jednotně upravuje odpočivné
a zaopatřovací požitky
všech druhů státních a jiných
veřejných zaměstnanců ve výslužbě
a jejich pozůstalých, takže bude proveden nejpozději
koncem r. 1928.
65. První resoluční návrh posl. Bergmanna,
Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška
a druhů:
Vláda se vybízí,
aby v době co nejkratší předložila
Národnímu shromáždění
osnovu nového pensijního zákona státních
zaměstnanců. ve smyslu sjednocení zaopatřovacích
pravidel, zjednodušení správního řízení
v záležitostech zaopatřovacích při
jednotné a stejné úpravě odpočivných
(zaopatřovacích) požitků všech
druhů pensistů a jejich pozůstalých.
66. Druhý resoluční návrh posl. Bergmanna,
Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška
a druhů:
Vláda se vybízí, aby předložila
Národnímu shromáždění
osnovu zákona, jíž se upravují odpočivné
požitky zaměstnanců zemí, žup,
okresů a obcí, fondů a ústavů
jimi spravovaných, jakož i zaměstnanců
jiných veř. korporací a ústavů
a zaopatřovací požitky pozůstalých
po takovýchto zaměstnancích, pokud nebyly
upraveny jejich požitky podle zákona č. 394/1922
nebo č. 103/1926 Sb. z. a n.
67. Resoluční návrh posl. Pika
a soudr.:
Ježto v předloze o úpravě odpočivného
staropensistů není postaráno o pensisty samosprávné,
vybízí se vláda, aby ihned předložila
návrh zákona o úpravě odpočivného
těchto pensistů.
Současně nechť vláda v zákoně
tom provede novelisaci zákona č. 77 z r. 1927 o
finančním hospodářství územních
svazků samosprávních, a to tak, aby samosprávné
korporace mohly překročiti výši limitovaných
přirážek pro úhradu nákladů,
vzniklých úpravou odpočivného samosprávných
staropensistů, ježto pro r. 1928 nemají rozpočtové
úhrady a výpůjčkami takové
náklady krýti nesmějí.
68. Resoluční návrh posl. Brodeckého
a soudr.:
Vláda se vybízí, aby vyšetřování
pro poskytování darů z milosti - i pro tak
zvané čisté rentisty - bylo prováděno
s urychlením a blahovolně. Zvláště
však, aby při posuzování příp.
majetnosti nebyl na závadu poskytnutí pense z milosti
majetek, jehož čistý výnos pro uchazeče
o pensi z milosti nerovná se požitkům nejvyšší
pensijní základny té
platové stupnice, ve které uchazeč byl zařaděn
před odchodem na odpočinek.
69. První resoluční návrh posl. Johanise,
Brodeckého, Tayerle a soudr.:
Drahotní přídavky k zaopatřovacím
platům poskytované zaměstnancům státních
báňských a hutnických závodů
a pozůstalým po nich vyplácené do
31. července 1926 a v druhé polovině téhož
roku zastavené buď úplně nebo snížené
na nepatrnou částku, buďtež od doby jejich
zastavení doplaceny a nadále vypláceny ve
výši poskytované 31. července 1926.
Vládě se ukládá provedení tohoto
návrhu do doby 2 měsíců.
70. Druhý resoluční návrh posl. Johanise,
Brodeckého, Tayerle a soudr.:
Zaopatřovací požitky zaměstnanců
státních báňských a hutnických
závodů a pozůstalých po nich buďtež
postaveny na roveň zaopatřovacím požitkům
zaměstnanců ostatních státních
závodů, podniků a drah. Vládě
se ukládá provedení tohoto návrhu
do doby 3 měsíců.
71. První resoluční návrh posl. Štětky
a soudr.:
Vládě se ukládá, aby nejpozději
do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh
zákona, kterým by byly upraveny provise pensistům
v báňském a horním průmyslu,
a to nejméně podle tohoto zákona.
72. Druhý resoluční návrh posl. Štětky
a soudr.:
Vládě se ukládá, aby nejpozději
do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh
zákona, kterým by se upravily pense staropensistům,
dávané z milosti od státních báňských
a horních závodů, a to nejméně
podle tohoto zákona.
73. Resoluční návrh posl. Johanise,
Tauba a soudr.:
Vláda se vybízí, aby předložila
nejdéle do 15. března t. r. poslanecké sněmovně
návrh zákona o zaopatření osob přestárlých,
překročivších 65. rok svého věku.
Vládou bylo již vícekráte přislíbeno
podání nové osnovy zákona o zaopatření
osob, překročivších 65. rok svého
věku. Dosud však zmíněná osnova
podána není. ač se stanoviska lidskosti je
včasné opatření těchto osob,
které invalidnímu a starobnímu pojištění
nepodléhají (přestárlých),
nesporně nutné, zvláště s ohledem
na letošní jubilejní rok republiky.
B. K osnově tisk 1452:
Návrhy formální:
74. Návrh posl. R. Chalupy, Remeše,
Svobody a soudr.:
Podle §u 47. odst. 3 jedn. řádu přechází
se k pořadu přes vládní návrh
zákona (tisk 1452), kterým mění se
§§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920,
č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích
bývalých vojenských gážistů
atd.
75. Návrh posl. Hrušky:
Navrhuji, aby přes předlohu tisk 1452 přešlo
se k pořadu.
76. Návrh posl. Grünznera:
Navrhuji přechod k pořadu přes osnovu tisk
1452.
77. Návrh posl. Špatného,
Davida, Zeminové a druhů:
Navrhujeme, aby se přešlo k pořadu přes
návrh zákona (tisk 1452), kterým se mění
§§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920,
č. 194 Sb. z. a n. o zaopatřovacích nárocích
bývalých vojenských gážistů
a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924,
č. 288 Sb. z. a n., o změně
některých předpisů o zaopatřovacích
požitcích vojenských osob a pozůstalých
po nich.
78. První eventuální návrh
posl. Špatného, Davida, Zeminové
a druhů:
Bude-li náš návrh na přechod k pořadu
přes osnovu tisk 1452 zamítnut, navrhujeme, aby
osnova tisk 1452 vrácena byla výborům brannému
a rozpočtovému k novému
projednání.
79. Druhý eventuální návrh
posl. Špatného, Zeminové, Davida
a druhů:
Navrhujeme, aby projednávání zmíněné
osnovy tisk 1452 bylo odloženo do doby, dokud nebude posl.
sněmovně předložen návrh o starobním
a invalidním zabezpečení novinářů
československých.
Návrhy pozměňovací:
80. Pozměňovací návrh posl. Davida,
Špatného, Zeminové a druhů:
§ 1 nechť zní:
"Ustanovení 3. odstavce §u 2 a 1. odstavce §u
5 zákona č. 194/1920 Sb. z. a n., pokud omezují
vojenské zaopatřovací požitky na nejvyšší
výměru VI. hodnostní třídy,
se zrušují.
Týká se to však pouze těch vojenských
gážistů, jichž minulost bude zvláštní,
za tím účelem sestavenou komisí. shledána
bezzávadnou."
81. Pozměňovací návrh posl. Zeminové,
Špatného, Davida a druhů:
V §u 3 nechť odst. 1 zní:
" (1) Zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1940."
82. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Budaye, dr Dolanského, dr Lukavského, Mlčocha,
dr Luschky, Tichýho, Windirsche a druhů:
V §u 2 nechť odst. 1 zní:
"(1) Osobám,
převzatým do československé branné
moci v hodnosti důstojníků ve výslužbě,
kterým byly zaopatřovací požitky přiznány
dosud s omezením podle ustanovení uvedených
v předchozím paragrafu, budou tyto požitky
vyměřeny znovu bez tohoto omezení, nejvýše
však podle 2. platového stupně IV. hodnostní
třídy; to platí též o pozůstalých,
vyjma pozůstalé po bývalých vojenských
gážistech, jichž přihláška
za převzetí do branné moci byla zamítnuta.
Pokud se na tyto osoby vztahuje úprava zaopatřovacích
požitků podle zákona č. 288/1924 Sb.
z. a n., zůstávají
jí účastny i nadále s tím však
rozdílem, že omezení výměry na
nejvyšší platový stupeň VI. hodnostní
třídy se v rozsahu právě uvedeném
zrušuje."
Za § 2 budiž vsunut nový § 3:
"Vyskytnou-li se dodatečně námitky proti
vojenským gážistům do československého
vojska již převzatým, provede se řízení
před příslušným kárným
výborem podle zákona ze dne 4. července 1923,
č. 154 Sb. z. a n. a předpisů jej měnících
a doplňujících."
Dosavadní § 3 budiž přečíslován
na § 4.
Návrhy resoluční:
83. Resoluční návrh posl.
dr Rosche, inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve
podala poslanecké sněmovně návrh na
novelování zákona ze dne 19. března
1920, č. 194 Sb. z. a n.. a to v tom směru, aby
u všech důstojníků, jimž byl podle
§§ 1 a 4 tohoto zákona tajným řízením
odepřen nárok na zaopatřovací požitky,
znovu bylo zkoumáno oprávnění k těmto
nárokům a aby tehdejší ustanovení
byla nahrazena ustanoveními, která umožňují
zahájení nového řízení
před zřízenými disciplinárními
komisemi. Kdyby rozhodnutí těchto disciplinárních
komisí dopadlo příznivě, byly by vyplaceny
plné pensijní požitky podle platných
ustanovení se zpětnou platností.
84. Resoluční návrh posl. Špatného,
Zeminové, Davida a druhů:
Vláda se vyzývá, aby nejdéle do konce
března byla předložena osnova zákona,
jíž se konečně zabezpečuje řádné
starobní a invalidní zaopatření československých
novinářů.
Místopředseda inž. Dostálek
(zvoní): Dám
nyní slovo k doslovu pánům zpravodajům
k osnově první, to jest o
zprávě výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 1411) zákona o příplatcích některým
státním a jiným veřejným zaměstnancům
ve výslužbě a pozůstalým po takových
zaměstnancích zemřelých v činné
službě nebo ve výslužbě (tisk 1448)
Zpravodjem výboru soc.-politického o této
osnově je pan posl. G. Navrátil.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. G. Navrátil:
Slavná sněmovno! Dovoluji si několika slovy
reagovati na vývody kolegů řečníků,
kteří se zúčastnili debaty. Předem
musím vytknouti to, že zvláště
kolegové řečníci z oposičních
stran daleko více s hlediska politického zabývali
se touto tak vehementně sociální otázkou,
otázkou skutečně, jak jsme bezpočtukráte
zde slyšeli z úst řečníků,
těch nejubožejších z ubohých, kteří
tak nedočkavě čekají na vyřízení
této zákonné osnovy. A dále bych řekl,
že daleko více se kolegové
řečníci z oposičních stran
zabývali otázkou generálskou a přikládali
jí daleko větši důležitost než
této otázce, která se týče
70.000 našich malých lidí. Že i osobní
útoky byly nemístné a místy snad i
trochu, chtěl jsem říci hloupé, ale
říkám jen nerozumné, dokazuje skutečnost,
že někteří kolegové, kteří
poslouchali referenty, ani nevěděli, kdo jaký
referát má. To je smutné vysvědčení,
jak vážně se tak veliké otázky
od některých, kteří tak určitým
způsobem vynikají, berou.
Pokud se týče zákona vlastního, mohu
říci, že na všechny námitky, které
zde byly přednášeny, jsem vlastně již
odpověděl ve svém referátu. Přes
to však chci povšechně říci toto:
Největší důležitost se kladla,
jako já sám jako referent jsem činil, na
zrovnoprávnění veškerých
pensistů. Prokázal jsem, že všichni poslanci
vládních stran se touto otázkou vážně
zabývají, ježto na srdci nám leží
nejen budoucnost a existence, ale hlavně spokojenost a
důvěra všech pensistů veřejné
služby ve stát, a prokázal jsem dále,
že naprosto není možno,
dokud se nenalezne úhrada, aby byl finanční
náklad tak hravě, jak si někteří
kolegové představují, na bedra poplatnictva
a veškerého obyvatelstva svržen. Myslím,
že každému, kdo zde mluvil o tisících,
o určitých minimech, dosahujících
15 až 20 tisíc, o zvýšení
pensí na míru 50%ní atd., musí býti
jasno, že by to byl velmi danajský dar, neboť
je jisto, že každé další téměř
miliardové zatížení našeho poplatnictva
znamenalo by takové zdražení všech životních
potřeb. že by se brzy, snad ani ne do roka,
všichni, kteří by domněle byli obdarováni,
pěkně poděkovali, neboť měli
by snad ještě větší bídu
než mají dnes a než budou míti, i když
menší mírou jim pomůžeme. Že
uspokojeni nebudou a nemohou býti, to dobře víme,
ale, bohužel, musíme v míře možnosti
poskytovati to, co okamžitě bez dalšího
odkladu a průtahu se dáti může.
Dále bylo si všeobecně stěžováno,
že otázka ta měla býti již před
lety řešena, že otázka pensistů
je zanedbána, a bylo zde drasticky líčeno,
jak zvláště málo se republika stará
o mnohé sirotky nejlepších našich mužů,
ať již padlých v bojích, anebo umořených
v různých těch hladomornách, které
my také dobře známe a ve kterých také
trpěli naši lidé, kteří jsou
nám blízcí. Ale tu musím jednu poznámku
učinit. Podle mého mínění nezanedbala
to většina dnešní. Právě
členové oposičních stran a zvláště
té strany, která s největším
přímo bombastem mluvila o těchto věcech,
byli čelnými, významnými činiteli
dřívějších vlád, a když
ony vlády, na nichž měly oposiční
strany účast, včas se o to nestaraly,
buď musily k tomu míti vážné důvody,
nebo to samy zanedbaly, ale pak nemají ty strany práva,
aby nám vytýkaly to, zač samy jsou plně
odpovědny.
Pokud jde o zvýšení příplatků,
chci říci, že přece jen není
možno, aby úprava požitků staropensistů
dosáhla té míry, aby novopensisté
podle zákona č. 103 měli snad menší
požitky, než staropensisté podle nové
úpravy. Toho by se však dosáhlo, kdyby výměry,
o kterých zde někteří řečníci
z oposičních stran mluvili, byly schváleny.
Určitá souměrnost musí zde býti
zachována a ta právě
bohužel, opakuji, káže nám, že přece
jen určitou míru musíme míti na zřeteli
a nemůžeme vyvolávati dalších nesrovnalostí
ještě tím, že bychom zasahovali i do zákona
č. 103. Ostatně každý zásah do
tohoto zákona je nemožný, a to potud, že
by každá změna, která jde přes
míru zákona č. 103, vyžadovala novelisaci
tohoto zákona. Sami víte nejlépe, jaké
nesrovnalosti za dnešních poměrů, kdy
ještě výsledky zákona č. 103
nejsou úplně srovnány a nejsou zřejmy
by vznikly, kdyby se jaksi v souvislosti se zákonem specielním,
který nemá jiného úkolu, než
zlepšiti životní míru našich staropensistů,
sáhlo na nejnovější úpravu, která
se nedávno stala skutkem. To platí i o jiných
ustanoveních, o kterých se tu mluvilo.
Žádalo se na př., aby kumulace vůbec
byla odstraněna. Toto opatření by vyžadovalo
novelisaci zákona č. 103. Žádalo se
dále, aby různá ustanovení zákona
č. 286 byla zrušena. Opakuji znovu, že zákon,
který projednáváme, nemá zasahovati
do jiných ustanovení zákonných, nýbrž
má pouze těm, kteří právem
mají požitky pensijní menší než
ti, kteří šli po propočítání
doby služební do pense, zvýšiti jejich
příjem, a proto není možno, aby se tímto
zákonem současně zasahovalo do jiné
materie, do jiných otázek, které nemohou
býti jinakým způsobem zvláštním
než novelisací zákona
č. 103 řešeny.
Zvláště pan kol. Buříval mluvil
mnoho o kumulaci rent. Tu bych přece jen rád upozornil
na to, že on to byl, který přece přítomen
byl ještě v revolučním Národním
shromáždění, kdy jsme upravovali pensijní
otázky všeobecně zákonem č. 2
nebo 3 - nepamatuji se již přesně - a že
byl tam i kol. Brodecký,
kteří beze všeho a bez každého
odporu asistovali a souhlas dali - nechci říci,
že by to byli iniciativovali - aby toto novum, které
dříve neexistovalo - kumulace rent a pensí,
nota bene velmi tíživá, pouze 25% pense, pokud
se pamatuji měla býti zachována - se stalo
skutkem. Tehdy nenalezli slov, která nalézají
dnes; tehdy ovšem byli ve vládě.
Proto však považuji za neupřímné,
nechci užíti horšího slova, když
titíž kolegové, kteří dali souhlas
k těmto opatřením, dnes nejsouce v té
situaci, jsouce nyní v oposici, takovým ostrým
způsobem brojí proti tomu, s čím souhlasili
dříve. Vy víte nejlépe, že další
úprava kumulace v zákoně č. 103, který
zlepšil niveau, se stala za souhlasu a asistence
těch kolegů, kteří dnes tak brojí
proti zákonu č. 103. Je jisto, že tento zákon
nebyl sice uzákoněn vládní většinou,
v níž byly také dnešní oposiční
strany, ale sám jsem byl svědkem, že na komisích
a konferencích vládních stran - stejně
se to praktikuje dnes jako dříve
- jenom některé otázky méně
významné zůstaly otevřeny, kdežto
o otázkách stěžejních, jako je
minimum existenční, otázka kumulace, jsme
se úplně shodli. A proto opakuji znovu, že
je nepěkné, když týž kolega, který
s tím dříve souhlasil,
jenom s hledisek politických proti výsledku své
vlastní práce takovým způsobem brojí.