Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V odst. 5 budiž místo slov "Stejné roční příplatky" užito slov "Stejné roční zvýšení".

51. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů k §u 2:

Odst. 1 nechť zní:

"Nedosahují-li dosavadní celkové odpočivné nebo zaopatřovací požitky zvýšené podle §u 1 nejmenší výměry nejnižších požitků, stanovených v §u 155 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., včetně případného výchovného a přídavků na děti podle výměry právě uvedeného zákona, zvyšují se tyto zaopatřovací požitky o více než 20%, aby nynější celkové požitky včetně výchovného a přídavků na děti dosáhly uvedených nejnižších sazeb."

V odst. 2 budiž slovo "příplatek" nahrazeno slovem "zvýšení" a slova "doplněk na nejnižší výměry" slovy "nejnižší výměra".

V odst. 3 budiž místo slova "příplatek" užito slova "zvýšení".

52. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů k §u 3:

V odst. 1 budiž slovo "Příplatky" nahrazeno slovem "Zvýšení".

Odst. 2 nechť zní:

"Za normální výslužné podle §u 10 zákona ze dne 14. května 1896, č. 74 ř. z.. doplněného článkem I zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 ai 1920 Sb. z. a n., dále podle §u 54 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n. a podle §u 59 zákona ze dne 4. července 1923, č. 153 Sb. z. a n., jest pokládati normální výslužné, zvýšené podle §§ 1 a 2 tohoto zákona, které zemřelému příslušelo nebo bylo by mu příslušelo za účinnosti tohoto zákona."

53. Doplňovací návrh posl. Horpynky a druhů:

K §u 4 budiž připojen nový odst. 2: "§ 6 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., a § 28 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 283 Sb. z. a n., o omezení volnosti pobytu pensistů a jejich rodinných příslušníků se ruší."

54. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů:

V §u 5 budiž slovo "Příplatky" nahrazeno slovem "Zvýšení".

55. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů k §u 6:

Slovo "příplatek" budiž nahrazeno slovem "zvýšení".

Buďtež připojeny nové odstavce:

(³) Článek IX zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. ve znění §u 8 zákona č. 287/1924 a §u 163 zákona č. 103/1926 pozbývá účinnosti a doplňuje se ustanovením:

"Odpočivné požitky železničních zaměstnanců a státních zaměstnanců uvedených v §u 4 zákona č. 99/1921 Sb. z. a n., jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto zaměstnancích nesnižují se o úrazový důchod, na který má nárok zaměstnanec nebo jeho pozůstalí podle zákona o úrazovém pojištění.

(⁴) Ustanovení §§ 17 a 18 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., jakož i §u 162 zákona ze dne 20. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., se ruší.

(⁵) Odpočivné požitky zaměstnanců zemí, žup, okresů a obcí, jakož i fondů a ústavů jimi spravovaných a zaměstnanců jiných veřejných korporací, ústavů a fondů, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po jmenovaných zaměstnancích, pokud tyto požitky nebyly již upraveny podle §u 19 zákona č. 394/ 1923 Sb. z. a n. a podle §u 212 zákona č. 103/1926, zvyšují se na výměru odpočivných a zaopatřovacích požitků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních a rodinných poměrů."

56. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů:

V §u 11 budiž letopočet "1928" nahrazen letopočtem "1927".

57. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a soudr.:

V §u 5, odst. 2 buďtež na místě části od slov "v téže percentuelní výměře" až do konce odstavce dána slova: "v celé výměře podle §u 155 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.".

58. Pozměňovací návrh posl. Johanise, Brodeckého, Tayerle a soudr.:

V §u 6 budiž v odst. 1 konec prvé věty doplněn: "dále zaměstnanců státních báňských a hutnických závodů, členů ústřední bratrské pokladny a pozůstalých po nich".

59. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého a soudr.:

V §u 6 budiž za poslední větu odst. 1 vsunuta další věta:

"Téhož ustanovení jest užíti i pro zaměstnance, kteří před přijetím do pensijního, případně provisijního fondu byli nuceni opustiti železniční služby pro neschopnost k této službě, pocházející z úrazu ve službě utrpěného; totéž platí i pro pozůstalé po takových zaměstnancích, i když smrt živitele nenastala přímo z utrpěného úrazu."

60. Pozměňovací návrh posl. R. Chalupy, Remeše, Svobody a soudr.:

§ 8 budiž škrtnut.

61. Doplňovací návrh posl. Johanise, Brodeckého, Tayerle a soudr.:

Za § 8 budiž vsunut nový paragraf:

"Odpočivné bývalých zaměstnanců samosprávných korporací (obcí, okresů a zemí) upraví se obdobně jako u státních zaměstnanců stejného stupně, přihlížeje k §u 212 platového zákona."

62. Doplňovací návrh posl. Brodeckého a soudr.:

K §u 9 budiž připojen nový odst. 3:

"(³) Platnost §u 17 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., se ruší pro pensisty a jejich pozůstalé, jejichž poměry upravuje tento zákon."

Návrhy resoluční:

63. Resoluční návrh posl. Čermáka, Schmerdy a soudr.:

Vládě se ukládá, aby nejdéle do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh zákona na novelisaci zákonů ze dne 24. června 1926, č. 103, 104 a 105 Sb. z. a n., jimiž by byly upraveny platové, služební a odpočivné i zaopatřovací požitky, a to tak, aby nejnižší služební plat zaměstnance v činné službě činil ročně 12.000 Kč mimo činovné, výchovné, doplňovací a jiné přídavky. Rovněž nejnižší výměra odpočivných a zaopatřovacích požitků budiž stanovena ročně 7800 Kč mimo příslušné přídavky..

64. Resoluční návrh posl. Horpynky a druhů:

Vláda se vybízí, aby v prvém pololetí r. 1928 podala podle §u 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., všeobecný pensijní zákon, který sjednocuje pensijní předpisy a zjednodušuje správní řízení ve věcech pense a zároveň jednotně upravuje odpočivné a zaopatřovací požitky všech druhů státních a jiných veřejných zaměstnanců ve výslužbě a jejich pozůstalých, takže bude proveden nejpozději koncem r. 1928.

65. První resoluční návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška a druhů:

Vláda se vybízí, aby v době co nejkratší předložila Národnímu shromáždění osnovu nového pensijního zákona státních zaměstnanců. ve smyslu sjednocení zaopatřovacích pravidel, zjednodušení správního řízení v záležitostech zaopatřovacích při jednotné a stejné úpravě odpočivných (zaopatřovacích) požitků všech druhů pensistů a jejich pozůstalých.

66. Druhý resoluční návrh posl. Bergmanna, Pechmanové, Tučného, dr Patejdla, Práška a druhů:

Vláda se vybízí, aby předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, jíž se upravují odpočivné požitky zaměstnanců zemí, žup, okresů a obcí, fondů a ústavů jimi spravovaných, jakož i zaměstnanců jiných veř. korporací a ústavů a zaopatřovací požitky pozůstalých po takovýchto zaměstnancích, pokud nebyly upraveny jejich požitky podle zákona č. 394/1922 nebo č. 103/1926 Sb. z. a n.

67. Resoluční návrh posl. Pika a soudr.:

Ježto v předloze o úpravě odpočivného staropensistů není postaráno o pensisty samosprávné, vybízí se vláda, aby ihned předložila návrh zákona o úpravě odpočivného těchto pensistů.

Současně nechť vláda v zákoně tom provede novelisaci zákona č. 77 z r. 1927 o finančním hospodářství územních svazků samosprávních, a to tak, aby samosprávné korporace mohly překročiti výši limitovaných přirážek pro úhradu nákladů, vzniklých úpravou odpočivného samosprávných staropensistů, ježto pro r. 1928 nemají rozpočtové úhrady a výpůjčkami takové náklady krýti nesmějí.

68. Resoluční návrh posl. Brodeckého a soudr.:

Vláda se vybízí, aby vyšetřování pro poskytování darů z milosti - i pro tak zvané čisté rentisty - bylo prováděno s urychlením a blahovolně. Zvláště však, aby při posuzování příp. majetnosti nebyl na závadu poskytnutí pense z milosti majetek, jehož čistý výnos pro uchazeče o pensi z milosti nerovná se požitkům nejvyšší pensijní základny té platové stupnice, ve které uchazeč byl zařaděn před odchodem na odpočinek.

69. První resoluční návrh posl. Johanise, Brodeckého, Tayerle a soudr.:

Drahotní přídavky k zaopatřovacím platům poskytované zaměstnancům státních báňských a hutnických závodů a pozůstalým po nich vyplácené do 31. července 1926 a v druhé polovině téhož roku zastavené buď úplně nebo snížené na nepatrnou částku, buďtež od doby jejich zastavení doplaceny a nadále vypláceny ve výši poskytované 31. července 1926.

Vládě se ukládá provedení tohoto návrhu do doby 2 měsíců.

70. Druhý resoluční návrh posl. Johanise, Brodeckého, Tayerle a soudr.:

Zaopatřovací požitky zaměstnanců státních báňských a hutnických závodů a pozůstalých po nich buďtež postaveny na roveň zaopatřovacím požitkům zaměstnanců ostatních státních závodů, podniků a drah. Vládě se ukládá provedení tohoto návrhu do doby 3 měsíců.

71. První resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby nejpozději do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh zákona, kterým by byly upraveny provise pensistům v báňském a horním průmyslu, a to nejméně podle tohoto zákona.

72. Druhý resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby nejpozději do 1. března 1928 podala posl. sněmovně návrh zákona, kterým by se upravily pense staropensistům, dávané z milosti od státních báňských a horních závodů, a to nejméně podle tohoto zákona.

73. Resoluční návrh posl. Johanise, Tauba a soudr.:

Vláda se vybízí, aby předložila nejdéle do 15. března t. r. poslanecké sněmovně návrh zákona o zaopatření osob přestárlých, překročivších 65. rok svého věku.

Vládou bylo již vícekráte přislíbeno podání nové osnovy zákona o zaopatření osob, překročivších 65. rok svého věku. Dosud však zmíněná osnova podána není. ač se stanoviska lidskosti je včasné opatření těchto osob, které invalidnímu a starobnímu pojištění nepodléhají (přestárlých), nesporně nutné, zvláště s ohledem na letošní jubilejní rok republiky.

B. K osnově tisk 1452:

Návrhy formální:

74. Návrh posl. R. Chalupy, Remeše, Svobody a soudr.:

Podle §u 47. odst. 3 jedn. řádu přechází se k pořadu přes vládní návrh zákona (tisk 1452), kterým mění se §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů atd.

75. Návrh posl. Hrušky:

Navrhuji, aby přes předlohu tisk 1452 přešlo se k pořadu.

76. Návrh posl. Grünznera: Navrhuji přechod k pořadu přes osnovu tisk 1452.

77. Návrh posl. Špatného, Davida, Zeminové a druhů:

Navrhujeme, aby se přešlo k pořadu přes návrh zákona (tisk 1452), kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n. o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich.

78. První eventuální návrh posl. Špatného, Davida, Zeminové a druhů:

Bude-li náš návrh na přechod k pořadu přes osnovu tisk 1452 zamítnut, navrhujeme, aby osnova tisk 1452 vrácena byla výborům brannému a rozpočtovému k novému projednání.

79. Druhý eventuální návrh posl. Špatného, Zeminové, Davida a druhů:

Navrhujeme, aby projednávání zmíněné osnovy tisk 1452 bylo odloženo do doby, dokud nebude posl. sněmovně předložen návrh o starobním a invalidním zabezpečení novinářů československých.

Návrhy pozměňovací:

80. Pozměňovací návrh posl. Davida, Špatného, Zeminové a druhů:

§ 1 nechť zní:

"Ustanovení 3. odstavce §u 2 a 1. odstavce §u 5 zákona č. 194/1920 Sb. z. a n., pokud omezují vojenské zaopatřovací požitky na nejvyšší výměru VI. hodnostní třídy, se zrušují.

Týká se to však pouze těch vojenských gážistů, jichž minulost bude zvláštní, za tím účelem sestavenou komisí. shledána bezzávadnou."

81. Pozměňovací návrh posl. Zeminové, Špatného, Davida a druhů:

V §u 3 nechť odst. 1 zní:

" (¹) Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1940."

82. Pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Budaye, dr Dolanského, dr Lukavského, Mlčocha, dr Luschky, Tichýho, Windirsche a druhů:

V §u 2 nechť odst. 1 zní:

"(¹) Osobám, převzatým do československé branné moci v hodnosti důstojníků ve výslužbě, kterým byly zaopatřovací požitky přiznány dosud s omezením podle ustanovení uvedených v předchozím paragrafu, budou tyto požitky vyměřeny znovu bez tohoto omezení, nejvýše však podle 2. platového stupně IV. hodnostní třídy; to platí též o pozůstalých, vyjma pozůstalé po bývalých vojenských gážistech, jichž přihláška za převzetí do branné moci byla zamítnuta. Pokud se na tyto osoby vztahuje úprava zaopatřovacích požitků podle zákona č. 288/1924 Sb. z. a n., zůstávají jí účastny i nadále s tím však rozdílem, že omezení výměry na nejvyšší platový stupeň VI. hodnostní třídy se v rozsahu právě uvedeném zrušuje."

Za § 2 budiž vsunut nový § 3:

"Vyskytnou-li se dodatečně námitky proti vojenským gážistům do československého vojska již převzatým, provede se řízení před příslušným kárným výborem podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n. a předpisů jej měnících a doplňujících."

Dosavadní § 3 budiž přečíslován na § 4.

Návrhy resoluční:

83. Resoluční návrh posl. dr Rosche, inž. Kalliny a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve podala poslanecké sněmovně návrh na novelování zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n.. a to v tom směru, aby u všech důstojníků, jimž byl podle §§ 1 a 4 tohoto zákona tajným řízením odepřen nárok na zaopatřovací požitky, znovu bylo zkoumáno oprávnění k těmto nárokům a aby tehdejší ustanovení byla nahrazena ustanoveními, která umožňují zahájení nového řízení před zřízenými disciplinárními komisemi. Kdyby rozhodnutí těchto disciplinárních komisí dopadlo příznivě, byly by vyplaceny plné pensijní požitky podle platných ustanovení se zpětnou platností.

84. Resoluční návrh posl. Špatného, Zeminové, Davida a druhů:

Vláda se vyzývá, aby nejdéle do konce března byla předložena osnova zákona, jíž se konečně zabezpečuje řádné starobní a invalidní zaopatření československých novinářů.

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dám nyní slovo k doslovu pánům zpravodajům k osnově první, to jest o

zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1411) zákona o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 1448)

Zpravodjem výboru soc.-politického o této osnově je pan posl. G. Navrátil. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno! Dovoluji si několika slovy reagovati na vývody kolegů řečníků, kteří se zúčastnili debaty. Předem musím vytknouti to, že zvláště kolegové řečníci z oposičních stran daleko více s hlediska politického zabývali se touto tak vehementně sociální otázkou, otázkou skutečně, jak jsme bezpočtukráte zde slyšeli z úst řečníků, těch nejubožejších z ubohých, kteří tak nedočkavě čekají na vyřízení této zákonné osnovy. A dále bych řekl, že daleko více se kolegové řečníci z oposičních stran zabývali otázkou generálskou a přikládali jí daleko větši důležitost než této otázce, která se týče 70.000 našich malých lidí. Že i osobní útoky byly nemístné a místy snad i trochu, chtěl jsem říci hloupé, ale říkám jen nerozumné, dokazuje skutečnost, že někteří kolegové, kteří poslouchali referenty, ani nevěděli, kdo jaký referát má. To je smutné vysvědčení, jak vážně se tak veliké otázky od některých, kteří tak určitým způsobem vynikají, berou.

Pokud se týče zákona vlastního, mohu říci, že na všechny námitky, které zde byly přednášeny, jsem vlastně již odpověděl ve svém referátu. Přes to však chci povšechně říci toto: Největší důležitost se kladla, jako já sám jako referent jsem činil, na zrovnoprávnění veškerých pensistů. Prokázal jsem, že všichni poslanci vládních stran se touto otázkou vážně zabývají, ježto na srdci nám leží nejen budoucnost a existence, ale hlavně spokojenost a důvěra všech pensistů veřejné služby ve stát, a prokázal jsem dále, že naprosto není možno, dokud se nenalezne úhrada, aby byl finanční náklad tak hravě, jak si někteří kolegové představují, na bedra poplatnictva a veškerého obyvatelstva svržen. Myslím, že každému, kdo zde mluvil o tisících, o určitých minimech, dosahujících 15 až 20 tisíc, o zvýšení pensí na míru 50%ní atd., musí býti jasno, že by to byl velmi danajský dar, neboť je jisto, že každé další téměř miliardové zatížení našeho poplatnictva znamenalo by takové zdražení všech životních potřeb. že by se brzy, snad ani ne do roka, všichni, kteří by domněle byli obdarováni, pěkně poděkovali, neboť měli by snad ještě větší bídu než mají dnes a než budou míti, i když menší mírou jim pomůžeme. Že uspokojeni nebudou a nemohou býti, to dobře víme, ale, bohužel, musíme v míře možnosti poskytovati to, co okamžitě bez dalšího odkladu a průtahu se dáti může.

Dále bylo si všeobecně stěžováno, že otázka ta měla býti již před lety řešena, že otázka pensistů je zanedbána, a bylo zde drasticky líčeno, jak zvláště málo se republika stará o mnohé sirotky nejlepších našich mužů, ať již padlých v bojích, anebo umořených v různých těch hladomornách, které my také dobře známe a ve kterých také trpěli naši lidé, kteří jsou nám blízcí. Ale tu musím jednu poznámku učinit. Podle mého mínění nezanedbala to většina dnešní. Právě členové oposičních stran a zvláště té strany, která s největším přímo bombastem mluvila o těchto věcech, byli čelnými, významnými činiteli dřívějších vlád, a když ony vlády, na nichž měly oposiční strany účast, včas se o to nestaraly, buď musily k tomu míti vážné důvody, nebo to samy zanedbaly, ale pak nemají ty strany práva, aby nám vytýkaly to, zač samy jsou plně odpovědny.

Pokud jde o zvýšení příplatků, chci říci, že přece jen není možno, aby úprava požitků staropensistů dosáhla té míry, aby novopensisté podle zákona č. 103 měli snad menší požitky, než staropensisté podle nové úpravy. Toho by se však dosáhlo, kdyby výměry, o kterých zde někteří řečníci z oposičních stran mluvili, byly schváleny. Určitá souměrnost musí zde býti zachována a ta právě bohužel, opakuji, káže nám, že přece jen určitou míru musíme míti na zřeteli a nemůžeme vyvolávati dalších nesrovnalostí ještě tím, že bychom zasahovali i do zákona č. 103. Ostatně každý zásah do tohoto zákona je nemožný, a to potud, že by každá změna, která jde přes míru zákona č. 103, vyžadovala novelisaci tohoto zákona. Sami víte nejlépe, jaké nesrovnalosti za dnešních poměrů, kdy ještě výsledky zákona č. 103 nejsou úplně srovnány a nejsou zřejmy by vznikly, kdyby se jaksi v souvislosti se zákonem specielním, který nemá jiného úkolu, než zlepšiti životní míru našich staropensistů, sáhlo na nejnovější úpravu, která se nedávno stala skutkem. To platí i o jiných ustanoveních, o kterých se tu mluvilo.

Žádalo se na př., aby kumulace vůbec byla odstraněna. Toto opatření by vyžadovalo novelisaci zákona č. 103. Žádalo se dále, aby různá ustanovení zákona č. 286 byla zrušena. Opakuji znovu, že zákon, který projednáváme, nemá zasahovati do jiných ustanovení zákonných, nýbrž má pouze těm, kteří právem mají požitky pensijní menší než ti, kteří šli po propočítání doby služební do pense, zvýšiti jejich příjem, a proto není možno, aby se tímto zákonem současně zasahovalo do jiné materie, do jiných otázek, které nemohou býti jinakým způsobem zvláštním než novelisací zákona č. 103 řešeny.

Zvláště pan kol. Buříval mluvil mnoho o kumulaci rent. Tu bych přece jen rád upozornil na to, že on to byl, který přece přítomen byl ještě v revolučním Národním shromáždění, kdy jsme upravovali pensijní otázky všeobecně zákonem č. 2 nebo 3 - nepamatuji se již přesně - a že byl tam i kol. Brodecký, kteří beze všeho a bez každého odporu asistovali a souhlas dali - nechci říci, že by to byli iniciativovali - aby toto novum, které dříve neexistovalo - kumulace rent a pensí, nota bene velmi tíživá, pouze 25% pense, pokud se pamatuji měla býti zachována - se stalo skutkem. Tehdy nenalezli slov, která nalézají dnes; tehdy ovšem byli ve vládě.

Proto však považuji za neupřímné, nechci užíti horšího slova, když titíž kolegové, kteří dali souhlas k těmto opatřením, dnes nejsouce v té situaci, jsouce nyní v oposici, takovým ostrým způsobem brojí proti tomu, s čím souhlasili dříve. Vy víte nejlépe, že další úprava kumulace v zákoně č. 103, který zlepšil niveau, se stala za souhlasu a asistence těch kolegů, kteří dnes tak brojí proti zákonu č. 103. Je jisto, že tento zákon nebyl sice uzákoněn vládní většinou, v níž byly také dnešní oposiční strany, ale sám jsem byl svědkem, že na komisích a konferencích vládních stran - stejně se to praktikuje dnes jako dříve - jenom některé otázky méně významné zůstaly otevřeny, kdežto o otázkách stěžejních, jako je minimum existenční, otázka kumulace, jsme se úplně shodli. A proto opakuji znovu, že je nepěkné, když týž kolega, který s tím dříve souhlasil, jenom s hledisek politických proti výsledku své vlastní práce takovým způsobem brojí.