Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. Křemen, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Úřední kontrola zboží ze zlata
a stříbra provádí se u nás
od 1. ledna r. 1867, kdy nabyl účinnosti dosavadní
puncovní zákon čís. 75 ř. z.
z r. 1866, částečně během doby
pozměněný a doplněný.
Povinné úřední označování
a zkoušení výrobků z drahých
kovů vykonává se u nás tudíž
více než 60 let a plní zcela svůj úkol:
chrání jednak kupující před
koupí méně cenného zboží
a pak solidní a reelní domácí výrobu
a obchod před nekalou soutěží, před
nesvědomitými obchodníky a výrobci,
kteří by se snažili hodnotnému zboží
o zákonité ryzosti konkurovati výrobky špatné
jakosti s nižším obsahem drahých kovů.
Na puncovním zákoně jsou interesováni
stejně jak konsumenti, tak i domácí výroba
a obchod se zbožím z drahých kovů.
Úřední kontrola výrobků z drahých
kovů jest zavedena v celé řadě čelných
států, a to ve Francii, v Rusku, v Anglii, ve Švýcarsku,
v Rakousku, v Polsku, v Jugoslavii, ve Švédsku, v
Rumunsku, Holandsku a jinde. Ve státech, kde kontrola není,
většinou zlatnická výroba upadá
a není důvěry v hodnotu zboží
(na př. v Italii). Avšak i ve státech, kde
není úřední kontrola (na př.
v Německu), existují puncovní zákony,
jež předpisují vysoké tresty proti těm,
kteří se proti zákonu provinili. V Německu
puncovní zákon z r. 1884 stanoví trest vězení
až do šesti měsíců anebo pokutu
1000 M.
Předložený puncovní zákon, který
byl vypracován se zřetelem k technickému
pokroku ve výrobě a přizpůsoben i
požadavkům mody, obsahuje tyto hlavní změny
a doplňky proti dosavadním puncovním předpisům:
1. Novým puncovním zákonem unifikují
se dosud platné dvojí předpisy (býv.
rakouské a uherské), jež sice nejsou podstatně
odchylné, avšak pokud jde o výši trestů
a pravomoc úřadů, jsou různé.
2. § 16 puncovního zákona stanoví, že
výrobní technika není omezena volbou slitin,
jako tomu jest až dosud, takže zlatníci a stříbrníci
mohou používati při výrobě tři
kovy: zlato, stříbro a měď. Nový
puncovní zákon povoluje používati libovolné
slitiny.
3. Zavádí se nově kontrola šperků
z platiny, jejíž dnešní cena jest téměř
čtyřikrát vyšší než
zlata. Podle starého puncovního zákona platinové
zboží kontrole nepodléhalo, neboť v době,
kdy zákon byl pracován, platina měla menší
cenu nežli zlato, takže se jí používalo
k falšování předmětů zlatých,
na př. mincí, jež byly vyráběny
z platiny a byly pozlacovány.
4. Nově se předpisuje, aby výrobce zřetelně
označil číslicí přímo
na zboží množství drahého kovu,
obsaženého ve výrobku, čímž
konsument má možnost snadno se o hodnotě zboží
přesvědčiti. Způsob tento jest zaveden
i v jiných státech, na př. ve Švýcarsku,
v Německu a podle nového puncovního zákona
i v Rakousku.
5. Ryzosti předepsané pro zboží z platiny,
zlata a stříbra jsou přizpůsobeny
mezinárodním požadavkům, jichž
snahy směřují k tomu, jak zdůrazněno
bylo na mezinárodním kongresu klenotnickém
v Amsterodamu, konaném r. 1926, aby byly zavedeny mezinárodní
jednotné ryzosti. Domácím výrobcům
je dána možnost, aby vyráběli zboží
o nejvyšší ryzosti, jež je zavedeno v cizích
státech, aby tak československé zboží
mělo náležitou pověst.
6. Puncovní zákon nečiní rozdílu
mezi zastavárnami a dražebnami státními,
zemskými a soukromými.
7. Konsument jest chráněn při koupi i předmětů
z drahých kovů, jež puncovní kontrole
nepodléhají, tím, že má právo
požadovati podle § 32 garanční stvrzenku
od prodávajícího.
8. Puncovní zákon upravuje výrobu zboží
šestikarátového vzhledem k tomu, aby chráněna
byla zejména výroba zboží granátového
a aby znemožněn byl obchod se zbožím z
tak v zv. nového zlata.
Pokud jde o předpisy trestní, upraveny jsou tyto
již se zřetelem k zamýšlené správní
reformě. Puncovním orgánům zavedením
upouštěcího řízení byla
vyměřena určitá pravomoc, čímž
odstraněny budou průtahy, vzniklé při
důchodkovém trestním řízení.
Výše pokut byla přizpůsobena nynějším
valutárním poměrům.
Nový puncovní zákon vyžaduje vzhledem
k vyšším požadavkům, jež kladeny
budou na zkoušející orgány, pokud jde
o jejich odborné znalosti nové úpravy puncovní
služby podle vzoru švýcarského, kdež
jest puncovnictví ze všech států na
prvním místě. Zřízeny budou
úřady, vedené inženýry-chemiky,
již jsou specialisté v analysách drahých
kovů. Novou organisací uvolněno bude více
než 40 berních úředníků,
již vedle své činnosti vykonávají
dosud puncovní službu v puncovnách.
Puncovní služba bude fungovati tak, aby podporována
byla domácí výroba. Celá puncovní
služba až dosud byla aktivní, ačkoliv
puncovní úřady nejsou úřady
fiskálními, nýbrž kontrolními.
Jejich veškerá režie věcná i personální
jest plně kryta příjmy, plynoucími
z puncovních poplatků, ač tyto poplatky jsou
nejnižší ze všech států evropských.
Aby kontrolující orgány měly neustále
styk vzhledem k oprávněným potřebám
domácí výroby a obchodu se zbožím
z drahých kovů, zřízena bude státní
puncovní rada, respektující představitele
těchto vrstev, jež bude spolupracovati v puncovní
agendě. Nový puncovní zákon byl vypracován
se zřetelem k puncovním zákonům nejčelnějších
států, k dosavadní více než 60leté
praxi a především vzhledem k potřebám
domácí výroby a obchodu.
Ústavně-právní výbor navrhuje
slavné posl. sněmovně, aby byl puncovní
zákon i resoluce přijaty tak, jak byly schváleny
senátem a výborem pro dopravu a veř. práce.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni
řečníci. Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla stanovena 20 minutami. (Námitky
nebyly.) Námitek není. Navržená
lhůta je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti"
pp. posl. inž. Nečas a L. Wenzel.
Uděluji slovo prvému přihlášenému
řečníku, p. posl. inž. Nečasovi.
(Výkřiky posl. inž. Junga a L. Wenzela.)
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Budiž dovoleno, abych promluvil dnes k věci, jejíž
aktuelnost a možnost nebezpečí v prodlení
nutí k zaujetí stanoviska i při projednávání
tohoto odstavce pořadu.
Podle bezpečných zpráv proniknuvších
na veřejnost, má dojíti k velkým kompetenčním
přesunům v neprospěch ministerstva veř.
prací a ve prospěch ministerstva zemědělství.
Přesuny ty byly již avisovány panem ministrem
zemědělství při debatě o jeho
posledním exposé ve výboru. Náš
dotaz v té věci dotaz, podaný v rozpočtovém
výboru, zůstal nezodpověděn - dostalo
se nám nepřímé odpovědi jedině
ve zprávě rozpočtového výboru
k rozpočtu na rok 1928 (tisk 1260), kde na str. 198 čteme:
"Pokud bylo v debatě uvedeno, že kompetence ministerstva
veřejných prací má býti z důvodů
nevěcných súžena, podotýká
se, že každá změna kompetence může
býti provedena jen zákonem a že bude při
tom zajisté postupováno pouze se zřetelem
na účelné uspořádání
státní administrativy. V otázce účelného
sloučení roztříštěné
kompetence vodohospodářské v úřadech
výkonných, o níž byla rovněž
u činěna zmínka, věnuje ministerstvo
veř. prací intensivní pozornost."
Sotva že však doschla čerň na tomto prohlášení,
bylo přikročeno v pravém opaku k duchu této
odpovědi o účelném uspořádání
státní administrativy ke zvýšené
a urychlené činnosti směřující
k odtržení velké části agendy
ministerstva veř. prací a jejího přidělení
do ministerstva zemědělství. (Slyšte!)
Tak mají býti převedeny do ministerstva zemědělství
především stavby všech vodovodů
ve všech obcích republiky. Obce mají býti
postaveny jako před hotovou věc před fakt,
že stavby vodovodů přejdou do kompetence ministerstva
zemědělství. Tato okolnost zaslouží
jistě největší pozornosti celé
veřejnosti, zvláště městského
obyvatelstva, jehož zájmů se v první
řadě týkají. Jde tu o nesmyslné,
nelogické dělení kompetence, neboť po
provedení tohoto plánu připadly by vodovody
ministerstvu zemědělství, ministerství
veř. prací připadly by pak pouze kanalisační
práce. Kanalisace a vodovody tvoří však
všude nedělitelné a spolu souvisící
asanační stavby. Při výstavbě
měst mají se vodovody a kanalisace k sobě
jako veny a arterie v těle lidském, jedny bez druhých
neobstojí. Věc je důležita i po stránce
finanční, neboť kdežto správně
vedený vodovod je výnosný, je kanalisace
proti tomu vždy pasivní - a je třeba posuzovati
při rozpočtech obě posice najednou, nerozhodovat
šablonovitě jen o jedné. Soubor asanačních
otázek musí se posuzovat podle celku a nejen podle
jednotlivých součástek. Proto bylo by přenesení
agendy vodovodní do ministerstva zemědělství
chybou po stránce věcné, technické
i finanční. Chystané opatření
nelze také jinak vysvětlit, než že jde
o zásah politický a že nejde tak o kompetenční
přesun sám, jako o peníze, subvence a možnost
politického vlivu. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Městské obyvatelstvo má se i ve stavbě
vodovodů dostat do područí strany agrární
buržoasie. Že by stavby vodovodů takovým
opatřením v městech nezískaly, dokazuje
fakt, že ministerstvo zemědělství ze
svého melioračního velkého fondu mohlo
dosud podporovat vodovody ve venkovských obcích,
nečinilo toho však - kdežto ministerstvo zdravotnictví
z poměrně malé dotace subvencovalo dosud
i venkovské vodovody.
Otázka všech prací asanačních
může býti nejúčelněji
a nejekonomičtěji řešena právě
pouze zkoncentrováním celé agendy v ministerstvu
veř. prací, kde by se doporučovalo vytvoření
asanačního fondu. Za nesmyslnou nutno pokládati
argumentaci, že vodovody v obcích přes 5000
obyvatel jsou všude téměř provedeny
a že v menších obcích pod 5000 obyvatel
jde stejně o zemědělské osady a že
proto vodovody dnes svou povahou patří do kompetence
ministerstva zemědělství. (Výkřiky
posl. Tomáška.) Vodovody v obcích nad 5000
obyvatel nejsou nikde v plném pořádku, potřebují
všude stálých oprav, udržování,
přestaveb i novostaveb. Klasickým příkladem
toho je na př. Praha sama, se svou známou kalamitou
vodovodní a potřebou výstavby nového
vodovodu. Také velké množství obcí
pod 5000 obyvatel nemá ráz zemědělský,
nýbrž průmyslový. Všude v obcích,
kde je kanalisace zřízena nebo kde kanalisace je
nezbytně třeba - a soupis takových obcí
lze pomocí okresních lékařů
lehce pořídit - musí i stavby vodovodů
náležet logicky do kompetence ministerstva veřejných
prací, kam patří kanalisace. (Výkřiky
posl. Bechyně a posl. Tomáška.) Každé
jiné řešení je násilné,
neúsporné a diktované jen politickými
hledisky.
Otázka subvencování hraje velikou úlohu
i při elektrisaci. Dnes je agenda elektrisační
roztříštěna, ačkoliv svojí
povahou náleží ministerstvu veřejných
prací. Loňského roku při jednání
v zemědělském výboru učiněn
byl pokus - který dodatečně byl v plénu
napraven - aby z fondu vypláceny byly subvence dříve
povolené ministerstvem zemědělství.
Tím bylo by se stalo ministerstvo zemědělství
i v tomto směr u nezávislým a bylo by mohlo
udílet subvence podle svého vlastního dobrého
zdání. V zájmu účelnosti a
ekonomie v měla by býti celá elektrisace
i ta tak zvaná elektrisace venkova soustředěna
v ministerstvu veřejných prací.
Ministerstvo zemědělství sahá rovněž
po regulacích řek, a to i těch, které
souvisí přímo nebo nepřímo
s řekami splavnými nebo plavebními kanály.
Tento veliký kompetenční přesun nemůže
být ničím věcně odůvodněn.
Dřívější dohoda o kompetenci
ve věcech regulačních mezi ministerstvem
veřejných prací a ministerstvem zemědělství
se velmi dobře osvědčila a byla ještě
loňského roku zástupcem ministerstva zemědělství
jako prospěšná a účelná
protokolárně uznána a oceněna. Se
změnou politické konstelace změněn
byl však najednou názor o celé věci.
(Předsednictví ujal se předseda Malypetr.)
V ministerstvu veřejných prací byla
celá vodohospodářská služba z
největší části soustředěna.
Aparát dobře fungoval, takže nebylo žádných
stížností. Jedinou chybou byly poměrně
malé roční dotace, tedy jen nedostatek finančních
prostředků. Pouze z toho mohly snad někde
vznikat stížnosti, což však nebylo zaviněno
špatnou organisací práce nebo špatnou
výkonností. V ministerstvu zemědělství
byla dosud soustředěna daleko menší
část vodohospodářských prací,
regulace malých řek a bystřin. Kdyby šlo
o koncentraci (Výkřiky posl. Tomáška.)
z důvodů věcných a úsporných
pro lepší zorganisování práce,
je přirozeno, že by se z ministerstva zemědělství
ta menší část přidala k větší
do ministerstva veřejných prací. Děje
se však pravý opak a žádá se, aby
v ministerstvu veřejných prací v byly ponechány
pouze práce vodocestné, stokování,
využití vodních sil - z přehrad tedy
jen menší část, ta, jež slouží
bezprostředně k elektrisaci, kdežto všechny
přehrady retenční měly by připadnout
ministerstvu zemědělství. Tento přesun
je tím nepochopitelnější, že ministerstvo
veř. prací bylo opravdu ministerstvem objektivním,
sloužícím nestranně všem zájmům
(průmyslovým i zemědělským),
kdežto nyní měla by být agenda soustředěna
v ministerstvu zemědělství, nevyzbrojeném
potřebným aparátem a proslulém svou
příslovečnou stranickostí a neblahým
subvenčním hospodářstvím.
Nelze jinak věc vysvětlovat, stejně jako
u stavby vodovodů, že i ve věci regulací
a jiné vodohospodářské agendy nejde
tak o přesun kompetenční sám, jako
znovu o peníze, subvence a možnost zneužívání
politického vlivu. Nešťastný subvenční
stranický charakter ministerstva zemědělství
má být ještě více zesílen
zřízením velkého vodohospodářského
fondu a vytržené položky z vodohospodářské
agendy ministerstva veř. prací, mají k tomu
sloužiti. Budiž dovoleno při té příležitosti
poznamenat, že velké revise zaslouží vodohospodářská
rada a její složení.
Ministr dr Engliš prohlásil snad již,
že zákon č. 227/25 nebude realisován,
ale že místo něho má být zřízen
pouze vodohospodářský fond pro ministerstvo
zemědělství. (Slyšte!) Tážeme
se pana ministra financí, co je pravdy na tomto sdělení,
a upozorňujeme jej na neúsporný, stát
poškozující navrhovaný postup, kde pro
zájem jedné strany agrární - mají
býti obětovány velké zájmy
celku.
Upozorňujeme při této příležitosti
také na nesprávný a všem zvyklostem
odporující postup ministerstva zemědělství,
jež si vyžádalo od výkonných úřadů
druhé instance již před časem zprávy
o stavbách a projektech, které v resortují
do ministerstva veř. prací - šlo tedy neloyálně
o resort bez resortu. Náročnost ministerstva zemědělství
dokazuje i fakt, že i ta skromná, zbývající
vodohospodářská agenda v ministerstvu veř.
prací měla by být dána pod kuratelu
ministerstva zemědělství, bez jehož
souhlasu nemohla by být podniknuta žádná
stavba.
Kdyby měly přijít veškeré regulace
řek a údolní přehrady retenční
a vodovody do ministerstva zemědělství, zbude
v ministerstvu veř. prací jen tak malá agenda
vodohospodářská, že to vlastně
znamená zabití vodohospodářského
odboru v ministerstvu veř. prací. To je začátek
rozebírání ministerstva veř. prací,
jediného technického ministerstva, jež v republice
máme a jež doma i za hranicemi má své
velmi dobré jméno. Často bývá
zdůrazňována v naší průmyslové
i zemědělské Československé
republice poměrně vysoká technická
vyspělost naší republiky.
Zde se dějí pokusy o podkopání váhy
našeho technického ministerstva, které by mohlo
být brzy - kdyby nebyly změněny projekty
- nazváno ministerstvem "U snědeného
krámu". (Výkřiky posl. Bechyně.)
Považte jen, vážení pánové,
že se děje pokus i o přidělení
části agendy silniční do ministerstva
zemědělství pod titulem "zemědělské
silnice". Ministerstvo zemědělství chce
se patrně vybudovat na ministerstvo soběstačné,
aby ze žádného druhého resortu nic nepotřebovalo.
Hrubý egoismus jediné strany agrární,
jenž směřuje v tomto případě
proti všem ostatním stranám vládním
i oposičním a jenž je namířen
proti všemu obyvatelstvu městskému, vyvolal
velkou věc. Je tu třeba energického zakřiknutí,
aby se zabránilo neekonomickému roztříštění
důležitého odvětví správy.
Agrární strana nesmí zapomínat, že
není v republice sama. Nesmí zapomínat, že
naše republika není jen selská, nýbrž
že je zemědělská i průmyslová
a nesmí také zapomínat, že jen menší
část zemědělců náleží
straně agrární a větší
stranám ostatním, lidové, ľudové,
soc. demokratické, národně sociální
a nár. demokratické. Hrubé zneužívání
stranické politické moci ve věci, o níž
jsem dnes mluvil, znamená práci proti většině
obyvatelstva, znamená čin proti republice. (Výborně!
Potlesk poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. L. Wenzel. Dávám mu slovo.
Posl. L. Wenzel (německy): Slavná
sněmovno! V dnešní schůzi Národního
shromáždění byl podán návrh
zákona o ryzosti a puncovní kontrole platinového,
zlatého a stříbrného zboží,
zkrátka puncovní zákon. Z návrhu vidíme,
že se proti dřívějšímu zákonu
pomýšlí nyní na podstatné změny.
Z části I §u 1, vysvítá, že
platinové, zlaté a stříbrné
zboží, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny
dovezené, které se zde uvádí do prodeje
a do obchodu, podléhá puncovní kontrole.
Zkoumáme-li zákon důkladněji, shledáme,
že se pomýšlí v budoucnosti v podstatě
na zcela jinou organisaci. Zamýšlené změny
jsou tak veliké, že ovšem příslušní
zájemníci zaujali k tomuto návrhu vládního
zákona stanovisko. Zvláště v části
VI "Organisace puncovní služby" nalézáme
v §u 42, odstavci 6 takovou změnu, že to pro
jednotlivé skupiny zlatníků, stříbrníků
a obchodníků se zlatým zbožím
a skvosty znamená ohromné zasáhnutí
do jejich dosavadních poměrů. Hlavní
puncovní úřad v Praze a všechny puncovny
mají býti zrušeny a jejich agenda přikázána
ředitelství puncovní služby v Praze
a nově zřízeným puncovním úřadům
a jejich expositurám. Podrobnou organisaci puncovní
služby stanoví vláda nařízením.
Organisace společenstev hodinářů,
zemský svaz se sídlem v Teplicích, rovněž
i organisace zlatníků a stříbrníků,
svaz, opatřily si zprávy. Vláda jim oznámila,
že příště puncovny mají
býti přeloženy jedině do Prahy a Brna.
Toto ustanovení má ovšem pro veškerou
příslušnou výrobu pronikavý význam.
Vše, co se vyrábí po živnostensku a všechny
předměty, které v této formě
přijdou do obchodu, se tím podstatně zdraží.
Z vládního návrhu vidíme, že
následkem toho všichni zájemníci z oboru
platinového, zlatého a stříbrného
zboží musí nyní zasílati všechny
předměty k puncování poštou,
čímž nastane logicky velmi značné
zatížení při vykonávání
tohoto povolání. Jak přímo povrchně
byl tento návrh projednáván, vysvítá
z toho, že byl sice přikázán výboru
ústavně-právnímu a výboru dopravnímu,
nikoliv však výboru pro obchod, průmysl a živnosti.
A právě z čistě živnostenského
stanoviska bylo by bývalo třeba, aby se vykonal
náležitý vliv na zákon podle přání,
jež přednesl na př. "Říšský
svaz svazů živnostenských společenstev
s německým jednacím jazykem v Československé
republice". Že na tomto návrhu má zájem
celý živnostenský stav, který solidárně
hájí organisaci zlatníků a stříbrníků,
vysvítá z toho, že se poslední říšský
sjezd, konaný dne 15. srpna v Krnově, zabýval
touto otázkou. Mezi jiným bylo poukázáno
také na to, že stanou-li se tato ustanovení
zákonem, ztíží to značně
výdělkové poměry všech zlatníků,
poněvadž provádění tohoto puncování
podstatně zdraží výrobu zlatých,
stříbrných a platinových předmětů,
jelikož by puncování vyrobených zlatých
a platinových předmětů vyžadovalo
nejen více času, nýbrž i značně
vyšších nákladů, poněvadž
tyto předměty musily by býti zpravidla odevzdávány
na poštu s pojištěním na vysokou cenu
a pak by se musilo trpělivě očekávati,
až je puncovna v Praze nebo v Brně vrátí.
Dosud mohl zlatnický mistr jíti prostě do
nejbližší odbočky puncovny a hned si tam
na puncování počkati, takže mohl ujistiti
své zákazníky, že jim dodá objednaný
předmět včas a svůj slib také
dodržeti. Říšský svaz svazů
živnostenských společenstev prohlašuje
v dopise, který zaslal, pokud vím všem parlamentním
zastupitelstvím... (Posl. inž. Jung [německy]:
Zaslal jej také německé straně živnostenské?)
Zajisté, poněvadž poslanci živnostenské
strany jsou vůdci říšského svazu
svazů živnostenských společenstev a
předsedou říšského svazu jest
pan senátor Tschapek. Musíme se přímo
diviti, že týž říšský
svaz zasílá všem politickým stranám
vyzvání, aby se především svědomitě
obíraly tímto návrhem, ale sám se
smířil s oním návrhem zákona
beze změn. Návrh nebyl vůbec ani předložen
výboru pro obchod, průmysl a živnosti. Německá
dělnická strana národně-socialistická
zaujala k tomuto návrhu stanovisko, poněvadž
jest to přáním těchto hospodářských
skupin, jak to vysvítá z dopisu říšského
svazu živnostenských společenstev. Proto jsme
navrhli, aby tento návrh byl vzat s denního pořadu
a přikázán nejprve k projednání
výboru pro obchod, průmysl a živnosti. (Potlesk
poslanců něm. strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaného
návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Návrh posl. L. Wenzela: Podepsaní navrhují,
aby osnova byla vrácena výboru pro obchod, živnosti
a průmysl.
Předseda: Dávám slovo k doslovu prvnímu
zpravodaji - za výbor dopravní - panu posl. Vávrovi.
Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno!
Pan kol. inž. Nečas nemluvil k tomuto zákonu
a není tudíž mou povinností, abych na
jeho řeč reagoval.
Co se týče poznámky pana kol. L. Wenzela,
který podal návrh, aby toto usnesení senátu
bylo dáno k rozhodování výboru pro
obchod, průmysl a živnosti, nemohu přijetí
tohoto návrhu doporučiti, poněvadž rozhodnutí
o tomto usnesení naší sněmovny je velmi
důležité v zájmu všech živnostenských
a průmyslových korporací.
Tento návrh resp. usnesení senátu uskutečněný
po dvouleté práci ministerstva veř. prací,
které vyslalo své nejlepší odborníky
do ciziny, aby zkoumali, který nejlepší zákon
by mohli předložiti, projednávalo se za účasti
všech korporací bez rozdílu národnosti,
byly tedy korporace německé i české
po dva roky zúčastněny při projednávání
tohoto vládního návrhu. Nejen průmyslové,
živnostenské, nýbrž i dělnické
organisace shledaly, že je nevyhnutelně nutno, aby
nový puncovní zákon v čase nejkratším
byl vydán. (Výkřiky posl. L. Wenzela.)
Poznámka, že snad podle tohoto usnesení senátu
mají býti zřízeny puncovní
úřady jen tam, kde skutečně zlatnické
a stříbrnické výrobky přicházejí
v úvahu, je docela správná a s úsporného
stanoviska pochopitelná. Bylo neudržitelné,
abychom měli v celé Československé
republice 17 puncovních úřadů. Puncování
těchto předmětů prováděly
dříve berní úřady, tedy úředníci
věcí naprosto neznalí. Jestliže ministerstvo
veř. prací, které již od r. 1922 tuto
věc spravuje, učinilo opatření, aby
tento zákon stal se skutkem, myslím, že je
to v zájmu reelního výrobce, reelního
obchodu, ale hlavně, co bych chtěl také zdůrazniti,
v zájmu veškerého kupujícího
obecenstva, aby vědělo, co ve skutečnosti
kupuje a jak to platí. Jak jsem již poznamenal, doporučuji
jménem dopravního výboru posl. sněmovně,
aby přijala usnesení senátu Národního
shromáždění, a navrhuji, aby návrh
kol. posl. L. Wenzla na navrácení vládního
návrhu zákona výboru pro obchod, živnosti
a průmysl byl zamítnut. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu druhému zpravodaji - za výbor ústavněprávní
- panu posl. Křemenovi.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Poněvadž p. kol. inž. Nečas v debatě
o puncovním zákonu nemluvil k věci, nebudu
se jeho vývody zabývati.
Pan kol. L. Wenzel navrhuje vrácení této
osnovy výboru pro průmysl, obchod a živnosti.
Zákon tento je nutno projednati co možná v
nejkratší době a myslím, že není
třeba přidělovati tuto osnovu výboru
pro průmysl, obchod a živnosti, když byl již
projednán ve dvou výborech, v ústavně-právním
a v dopravním.
Připojuji se tedy k návrhu zpravodaje výboru
dopravního p. kol. Vávry, aby návrh
kol. L. Wenzela byl zamítnut, a doporučuji
přijetí této osnovy tak, jak byla výbory
ústavně-právním a dopravním
usnesena. (Výborně!)