Předseda: Odvolány byly žádosti
imunitní.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 22. července 1927, č.
7319/27, odvolává žádost ze dne 11.
června 1926, č. 7366/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 5 a přečin
podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky
(č. J205-II. presid. sdělení 33. schůze).
Kraj. soud v Chebu přípisem ze dne 19. července
1927, č. Nt 226/26, odvolává žádost
ze dne 6. července 1926 za souhlas s trest. stíháním
posl. de Witte pro přečin podle §u 14,
č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J226-
II, presid. sdělení 43. schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 22. července 1927, č.
7321/27, odvolává žádost ze dne 7. července
1926, č. 8291/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5 a §u 15, č. 1 zákona na
ochranu republiky (č. J230-II, presid. sdělení
43. schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 22. července 1927, č.
7320/27, odvolává žádost ze dne 9. července
1926, c. 8171/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5 a §u 18, č. 1 a 3 zákona
na ochranu republiky (č. J232-II, presid. sdělení
43. schůze).
Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem
ze dne 20. července 1927, č. 7076/27, odvolává
žádost ze dne 24. července 1926, c. 9905/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Štefánka
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914
(č. J239-II, presid. sdělení 43. schůze).
Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem
ze dne 15. července 1927, č. 7001/27, odvolává
žádost ze dne 23. srpna 1926, c. 11.114/26, za souhlas
s trest. stíháním posl. Kollárikové
pro přečiny podle §u 1, §u 3, č.
1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r.
1914 a podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu
republiky (č. J259-II, presid. sdělení 43.
schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 12. července 1927, č.
6914/27, odvolává žádost ze dne 20.
října 1926, č. 12.309/26, za souhlas s trest.
stíháním posl. Kršiaka pro přečin
podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky
(č. J282-II, presid. sdělení 46. schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 22. července 1927, č.
7318/27, odvolává žádost ze dne 4. listopadu
1926, č. 12.928/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5 a §u 15, č. 2 zákona na
ochranu republiky (č. J297-II, presid. sdělení
46. schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 21. července 1927, č.
7280/27, odvolává žádost ze dne 3. ledna
1927, č. 15.100/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečiny podle §u
18, č. 1 a 3 a §u 14, č. 1 a přestupek
podle §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky
(č. J317-II presid. sdělení 61. schůze).
Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem
ze dne 19, července 1927, č. 7098/27, odvolává
žádost ze dne 12. dubna 1927, č. 3941/27, za
souhlas s trest. stíháním posl. Bečko
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák.
čl. XLI z r. 1914 (č. J366-II, presid. sdělení
75. schůze).
Sedrie v Košicích přípisem ze dne 9.
srpna 1927, č. Tk III 2171/25, odvolává žádost
ze dne 26. prosince 1925 za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Jurigy pro přečin podle §u
14, č. 3 zákona na ochranu republiky (č.
J34-II, presid. sdělení 7. schůze).
Okresní soud v Opavě přípisem ze dne
18. srpna 1927, č. T VII 328/26-9, odvolává
žádost ze dne 9. dubna 1926 za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Koberga pro přestupek podle §§
488 a 491 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince
1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J148-II, presid.
sdělení 19. schůze).
Vrch. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 24. srpna 1927, č. 8137/27,
odvolává žádost ze dne 27. července
1926, č. 9124/26, za souhlas s trest. stíháním
posl, Pázmána pro přečin podle
§u 15, č. 1 zákona na ochranu republiky (č.
J252-II, presid. sdělení 43. schůze).
Vrch. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 23. srpna 1927, č. 8196/27,
od volává žádost ze dne 18. září
1926, č. 11.105/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kurťaka pro přečiny podle §u
14, č. 3 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu
republiky (č. J270-II, presid. sdělení 43.
schůze).
Vrch. státní zastupitelství v Bratislavě
přípisem ze dne 28. července 1927, č.
7274, odvolává žádost ze dne 27. dubna
1927, č. 4448/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Gregorovitse pro přečin pomluvy četnictva
podle §u 1, §u 3, č. 1 a 2, §u 8, č.
3 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J370-II, presid.
sdělení. 77. schůze).
Kraj, soud v Mostě přípisem ze dne 6. října
1927, č. Nt X I 92/26-2, odvolává žádost
ze dne 15. července 1926, za souhlas s trest. stíháním
posl. Knirsche pro přečin podle §u 17
zákona na ochranu republiky (č. J242-II, presid.
sdělení 43. schůze).
Kraj. soud v Chebu přípisem ze dne 7. října
1927, č. Nt 320/26-3, odvolává žádost
ze dne 19. července 1926 za souhlas s trest. stíháním
posl. inž. Kalliny pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 1 a 5,
přestupek §u 20 a přečin §u 17,
č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J244-II,
presid. sdělení 43. schůze).
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 18. října 1927, č.
9742/27, odvolává žádost ze dne 19.
května 1926, č. 6455/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Fedora pro přečiny podle §u 14,
č. 3, §u 18, č. 3 a §u 14, č. 5
zákona na ochranu republiky (č. J183-II, presid.
sdělení 23. schůze).
Zem. soud v Opavě přípisem ze dne 19. října
1927, č. Tk IX 1280/25, odvolává žádosti
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Koberga:
ze dne 18. června 1926, č. Tk IX 680/26, pro přečin
podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky
(č. J219-II, presid. sdělení 43. schůze),
ze dne 23. října 1926, č. Tk IX 1280/25-36
pro přečiny podle §u 17, č. 1 a §u
14, č. 1, 3 a 5 zákona na ochranu republiky (č.
J293-II, presid. sdělení 46. schůze),
ze dne 3. prosince 1926, č. Tk IX 1416/26/4, pro přečin
podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky
(č. J310-II, presid. sdělení 61. schůze).
Předseda: Obnovena byla žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Okr. soud na Kladně přípisem ze dne 16. září
1927 obnovil svoji původní žádost ze
dne 15. září 1926, č. T III 457/26,
za souhlas s trestním stíháním posl.
Můni pro přestupek §u 4 zákona
ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. (č. J265-II,
presid. sdělení 43. a 88. schůze).
Předseda (zvoní): Zápisy o
93. až 101. schůzi byly ve sněmovní
kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž
nebyly proti nim podány písemné námitky,
byly schváleny podle §u 73 jedn, řádu,
byly podle téhož paragrafu vytištěny a
dne 7. října 1927 poštou rozeslány.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a zemědělského o usnesení senátu
(tisk 939) k vládnímu návrhu zákona
(tisk sen. 251 a 321), jímž se mění
a doplňuje ustanovení §§ů 185,
221, 233 a 245 obecného horního zákona ze
dne l 23. května 1854, č. 146 ř. z. (tisk
1172).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Daněk, zpravodajem výboru
zemědělského je p. posl. Šamalík.
Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. dr
Daňkovi.
Zpravodajposl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Podnět k projednávané osnově, kterou
mění se některá ustanovení
obecného horního zákona, poskytly resoluce,
a to jak senátu ze dne 5. listopadu 1924, tak i sněmovny
poslanecké ze dne 10. prosince 1924. Resoluce tyto žádaly,
aby vláda předložila do 3 měsíců
osnovu zákona, podle něhož by tomu, kdo jest
dolováním (těžením) na svém
majetku poškozen nebo komu hrozí z toho bezprostřední
škoda na jeho majetku, nebo kdo prokáže jiný
oprávněný zájem, bylo umožněno
nahlédnouti do kutacích map. Tomuto zájmu
vlastníků nebo uživatelů pozemků
na povrchu vyhověti má předložená
osnova.
Jest zcela přirozeno, že i ta skutečnost, nahlédání
do kutacích map, musí býti regulována
předpisy, aby zase se strany druhé nebylo důvodem
tohoto nahlédání prozrazování
tajemství podnikatelského resp. úředního.
Dosavadní předpisy horního zákona
z r. 1854 nedávají této možnosti nahlédací
osobám soukromým, ba nestanoví povinnosti
podnikatelům hor předkládati kutací
mapy ani horním úřadům, jak také
rozhodl nejvyšší správní soud nálezem
ze dne 28. února 1895, č. 1063.
Vlastníci půdy na povrchu mají často
nesmírný zájem jak právní,
tak hmotný, aby mohli zjistiti, zda a kterým důlním
podnikem škoda byla způsobena nebo hrozí. Zájemníku
povrchu bylo často velmi těžko a za obrovských
nákladů prováděti důkaz v případě
škody, nastalé nebo hrozící, nahlédáním
do kutací mapy se důkaz usnadní a odpadnou
ony náklady často finančně slabému
zájemníku.
Se strany druhé ovšem osnova žádá
určité kautely, aby eventuelním prozrazením
úředního tajemství nebyl zase poškozen
podnikatel dolů. Osnova neponechává však
rozhodování o možnosti nahlédnutí
do mapy kutací podnikateli, nýbrž dává
toto právo povolovací hornímu úřadu,
aby se zamezilo zlovůli.
Jak podnikatelé hor, kteří by nedbali předpisů
horního zákona, tak ovšem i zájemníci,
kteří by zneužili práva nahlédacího,
jsou podle osnovy trestni. Trest pohybuje se u podnikatelů
v mezích od 100 Kč do 1000 Kč, u zájemníků
pak ostatních je rozpětí ještě
širší, pohybujíc se mezi 10 Kč
až 1000 Kč. Pokuty tyto plynou do bratrské
pokladny příslušné pro závod,
jehož důlní mapy se trestný případ
týká.
Čl. 5 osnovy jedná o vykonávání
úkonů v osnově uvedených na Slovensku
a Podkarpatské Rusi a jmenuje příslušné
úřady. Tak úkony vykonávané
podle tohoto zákona báňskými revírními
úřady vykonávati budou na Slovensku "báňské
komisariáty", nejsou-li zřízeny, "báňský
kapitanát". Úkony báňských
hejtmanství báňský kapitanát.
V Podkarpatské Rusi pak bude vykonávati úkony
báňského revírního úřadu
i báňského hejtmanství báňský
úřad I. stolice.
Tato úprava organisace úřadů je ovšem
prozatímní, t j. až do jinaké úpravy
zákonné.
To se vysvětluje tím, že jest připravena
nová osnova zákona o organisaci úřadů
báňských, která má býti
v brzké době předložena Národnímu
shromáždění k vyřízení.
S hlediska ochrany slabších a usnadnění
důkazů jeví se osnova pokrokem a doplněním
zákona z r. 1854, poněvadž dává
ochranné prostředky hospodářsky slabším
lidem vůči podnikatelům hor.
Ústavně-právní výbor poslanecké
sněmovny Národního shromáždění
projednal ve své schůzi dne 12. července
1927 toto usnesení senátu Národního
shromáždění o vládním
návrhu zákona, jímž se mění
a doplňují ustanovení §§ 185, 221,
233 a 245 obecného zákona horního ze dne
23. května 1854, č. 146 ř. z., č.
t. 939 ze dne 16. března 1927 a navrhuje, aby poslanecká
sněmovna schválila osnovu v tom znění,
jak ji senát usnesl i s resolucí, usnesenou senátem.
Resoluce senátem usnesená zní:
Vláda se vybízí, aby senátu s největším
urychlením předložila osnovu zákona
o rekultivaci pozemků zpustošených provozováním
hornictví.
Ústavně-právní výbor posl.
sněmovny připojil rovněž resoluce, které
dovolím si přečísti.
První resoluce týkají se pravidelných
publikací výročních o důlní
inspekci za tím účelem, aby byla umožněna
statistika. Tato první resoluce zní: Vláda
se vybízí, aby pro účely vydávání
pravidelných publikací výročních
o důlní inspekci byl do rozpočtu ministerstva
veřejných prací zařazen potřebný
obnos.
Dále usnesl se ústavně-právní
výbor na resoluci, která má umožniti
větší příliv úřednictva
do služeb báňsko-právních, resp.
báňských, proto, poněvadž právě
vzhledem k projednávání nebo vydání
nového horního zákona je potřebí,
aby byl dostatek báňsko-právních sil
u příslušných úřadů.
Resoluce ta zní:
Vláda se vybízí, aby v době co možná
nejkratší předložila poslanecké
sněmovně návrh na reformu obecného
horního zákona, aby tento odpovídal nynějším
poměrům horním a unifikačním
snahám.
Buďtež však upraveny za tím účelem
předem platové poměry báňsko-právního
úřednictva, aby byl získán dorost
pro účely horní, neboť dlouhá
a nákladná studia, právnická a báňská
nejsou dostatečně honorována dosavadními
platovými poměry.
Zároveň se vláda upozorňuje, že
byl již opětovně kladen důraz na to,
aby byly sanovány báňské úřady,
jimž přináleží národohospodářská
péče o hornictví, zachovávání
horních zákonů a inspekční
činnost hornopolicejní, úkoly to po stránce
veřejnoprávní neobyčejně důležité.
Úřady tyto trpí však dodnes tak kritickým
nedostatkem plně kvalifikovaného konceptního
úřednictva, že jejich agenda povážlivě
vázne. Příležitost k nápravě
naskytá se zvláště v přítomné
době, bude-li systemisace míst pro administrativní
službu báňskou provedena s náležitým
porozuměním tak, jak toho vyžaduje nejen důležitost
tohoto odvětví státní správy,
ale i požadavek dvojího úplného vysokoškolského
vzdělání (práv i hornictví),
jež je pro tuto úřednickou kategorii předepsáno.
Konečně se usnesl ústavně-právní
výbor na třetí resoluci, která se
týká nahlédnutí do snímků
důlní mapy a okreslování úředního
snímku a která má právě za
účel, aby se při těch záležitostech
liberálně postupovalo. Resoluce tato zní:
Ministerstvu veř. prací se ukládá,
aby dalo příkaz báňským revírním
úřadům, aby liberálně vyřizovaly
žádosti o nahlédnutí do snímků
důlní mapy a okreslování úředního
snímku. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zemědělský,
p. posl. Šamalíkovi.
Zpravodajposl. Šamalík: Slavná sněmovno!
Zemědělský výbor posl. sněmovny
projednal ve schůzi dne 15. června 1927 usnesení
senátu o vládním návrhu zákona,
jímž se mění a doplňuje ustanovení
§§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního
zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř.
z., tisk 939 ze dne 16. března 1927 a doporučuje
je v předloženém znění ke schválení.
(Souhlas.).
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla stanovena 25 minutami.
Námitek není? (Nebyly.)
Navržená lhůta je přijata.
Ke slovu jsou dosud přihlášeni na straně
"proti" pp. posl. Haken a de Witte.
Dávám slovo prvému přihlášenému
řečníku, p. posl. Hakenovi.
Posl. Haken: Jménem poslanců strany komunistické
činím při zahájení podzimního
zasedání sněmovny toto prohlášení:
Ve snaze po upevnění kapitalismu v Československu
zesílila buržoasie a její vláda útoky
na hospodářskou úroveň pracující
třídy měst i venkova. Mzdy dělníků,
platy státních zaměstnanců byly sníženy
na hranici a často pod hranici existenčního
minima. Tento stav byl zhoršován trvalou drahotou
životních potřeb, jež zejména po
zavedení agrárních cel nabyla katastrofální
povahy. K tomu ještě daňová reforma
přesunula daňová břemena na chudé
vrstvy ulehčivši bohatým. Sociální
politika byla ve znamení oklešťování
dosavadních vymožeností.
Ve stejném tempu s reakcí hospodářskou
a sociální postupovala i reakce politická
a kulturní. Byl brzděn rozvojškolství,
za to kněžím uzákoněna kongrua.
Třídní soudnictví bylo zostřeno,
hlas pracujícího lidu byl škrcen censurou,
znemožňováním projevů, násilnostmi
ozbrojené policie. (Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Právě byl nám doručen telegram z Michalovců
na Slovensku, že tam byl policajtem zastřelen dělník,
člen Mezinárodního všeodborového
svazu. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)
Dělnictvo v Michalovcích je v hospodářském
boji. Je to nový, strašný případ,
kdy policie zasahuje do hospodářských bojů
proti dělnictvu s revolverem v ruce. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Protestujeme proti této vraždě s největším
rozhořčením a voláme ministra vnitra
k odpovědnosti.
O tom, že mezi státní policií jsou nasazena
zločinná individua přímo k týrání
a vraždění dělníků, promluvíme
jindy.
Národnostní útlak menšinových
národností nezměnil se vstupem aktivistických
skupin menšinových národností do vlády.
Správní reforma dekretovala policejně-byrokratický
režim, vojínům bylo odňato volební
právo, volební právo do okresních
a zemských zastupitelstev bylo okleštěno.
Je známo, že vláda chystá se k zhoršení
beztak nedostatečného starobního a invalidního
pojištění, zhoršivši již dříve
pojištění nemocenské. Chystá
se k odstranění ochrany nájemníků.
Je známo, že vláda chystá celou řadu
reakčních zákonů; je známo,
že jedná s Vatikánem o konkordát.
V zahraniční politice zesílila vláda
reakční kurs a řadí se již otevřeně
do imperialistické válečné fronty
proti Sovětům.
Tato vláda spojené mezinárodní buržoasie,
vláda nejčernější reakce, provedla
volby do obcí. Ač buržoasní strany se
snažily voliče zmýliti šířením
hesla nepolitičnosti voleb do obcí, ač strana
agrární, strana ministerského předsedy,
snažila se soudu lidu uklouznouti propagací jednotných
kandidátek a zbaviti volby ostří boje, ač
právě tato strana, strana ministerského předsedy,
(Výkřiky komunistických poslanců.)
dopouštěla se zejména na Slovensku a Zakarpatské
Ukrajině podvodů, násilností a zneužívání
úřadů a úředních osob,
přece dal pracující lid měst i venkova
hlasováním v obecních volbách zřetelnou
odpověď.
Výsledek voleb do obcí znamená porážku
vlády a vládních stran. Vládní
strany octly se v menšině a vláda již
se stanoviska měšťácké demokracie
měla by okamžitě odstoupiti. (Výkřiky
posl. Mondoka a Schmerdy.) Pracující lid svým
hlasováním vynesl nad vládou za její
protilidovou politiku rozsudek smrti. Porážku vlády
nejpronikavěji osvětluje vítězství
komunistické strany.
Komunistická strana šla do voleb s jasným třídním
programem a revolučními hesly, byla pod soustředěnou
palbou všech stran, byla pod terorem buržoasního
státního aparátu, počínaje
ministerstvem vnitra a posledním policajtem konče.
Přes to uhájila své veliké vítězství
z posledních voleb do Národního shromáždění,
ba ještě na hlasech získala.
Hlasy odevzdané komunistické straně jsou
protestem proti hospodářské, sociální
a kulturní reakci, protestem proti imperialistické
válce, manifestací pro dělnicko-rolnický
stát, Sovětský svaz, manifestací pro
sblížení dělníků a rolníků
Československé republiky s dělníky
a rolníky SSSR. (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.)
Pracující lid, vysloviv se pro komunistickou stranu,
vyslovil se rozhodně proti kapitalismu, proti imperialistickým
válkám, postavil se k obraně Sovětského
Svazu. Pracující lid, vysloviv se pro komunistickou
stranu, vyslovil se pro sovětské zřízení
(Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)
a pro revoluční metody, pomocí nichž
ruští dělníci a rolníci k němu
došli. Dělníci a rolníci v Československu
vidí rozdíl mezi daňovou soustavou v Sovětském
svazu a daňovou soustavou kapitalistické vlády,
vidí, jak v SSSR byla rozřešena otázka
nacionální osvobozením a zrovnoprávněním
všech národností, vidí mírovou
politiku Sovětů i válečnou politiku
Československé republiky ve službách
cizího imperialismu, vidí pronikavou sociální
politiku Sovětského svazu, zatím co u nás
sociální vymoženosti dělnictva ode dne
ke dni se oklešťují, vidí, že u nás
nedodržuje se 8mi hodinná doba pracovní a projevuje
se snaha o její odstranění, že Sovětský
svaz zavádí 7mi hodinný pracovní den,
vidí, jak vojáci mají plná občanská
práva, ale u nás bylo i volební právo
vojínům odňato. Zdejší pracující
rolníci jsou přetěžováni daněmi,
jsou bez pomoci, zatím co rolníci v Sovětském
svazu těší se plné státní
pomoci. (Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)
Marně se buržoasie snaží tato fakta zastříti,
marně štve proti Sovětům, proti komunistické
straně a lnternacionále. Jsme plně oprávněni
jménem milionové massy svých voličů
vzkázati dělníkům a rolníkům
Sovětského svazu proletářský
pozdrav u příležitosti desítiletého
výročí ruské revoluce a ujistiti je,
že se všichni radujeme z pokroku ve výstavbě
socialistického státu, ujistiti je, že stojíme
při nich a jdeme za nimi k osvobození pracujícího
lidu v Československu. (Potlesk poslanců strany
komunistické. - Různé výkřiky.)
Přátelské snahy k Sovětskému
svazu buďtež dokumentovány okamžitým
uznáním jeho de jure a navázáním
s ním diplomatických a hospodářských
styků.
V důsledku volebních výsledků, jež
znamenají naprostou porážku buržoasní
vlády, žádáme: nechť vláda
vypíše volby do Národního shromáždění
a jde k čertu. (Tak jest! Potlesk poslanců strany
komunistické.)
Vítězství socialistických stran ve
volbách do obcí bude využito ve prospěch
pracujícího lidu jen tehdy, přispěje-li
k vybudování bojovné fronty pracujícího
lidu měst i venkova. Reformní strany socialistické
získaly své posice svou oposicí a radikálními
volebními hesly. Jsou jimi zavázány k radikálnímu
postupu. Volby do obcí i četné hospodářské
boje dělnictva, jež jsou na obzoru, bojovný
nástup železničářů atd.,
jsou úkazy toho, že dělnictvo zastavuje svůj
ústup a formuje se k zápasu s buržoasií.
Jedině jednotná bojovná fronta povede k vítězství,
jedině ona znemožní vládu buržoasie,
jedině ona uskuteční vládu dělníků
a rolníků, jedině ona uskuteční
Svaz sovětských socialistických republik
v Evropě. (Potlesk poslanců strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. de Witte. Dávám
mu slovo.