Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák,
inž. Dostálek,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: dr. Petersilka,
Petrovič.
206 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři
dr. Beneš,
Černý, dr. Hodža,
Najman, dr. Nosek, dr. Šrámek,
dr. Tiso, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr. Říha; jeho zástupci
Nebuška, dr. Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji
99. schůzi posl. sněmovny.
Dovolenou na včerejší 98. schůzi udělil
sem p. posl. Krejčímu pro neodkladné
záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra
(čte ):
Do výboru rozpočtového
vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl.
Hancko za posl. dr. Fritze; klub
poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
posl. Schäfera za posl. Schweichharta.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců "Deutsche
christl.-soz. Volks partei" posl. Krumpe za posl.
Kunze.
Předseda: Zápis o 90.
schůzi byl ve sněmovní kanceláři
po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti
němu podány písemné námitky,
jest schválen podle §u 73 jedn. řádu
a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů
zemědělského a rozpočtového
o návrhu posl. Staňka, dr. Dolanského, dr.
Budaye, dr. Lukavského, Mlčocha, Windirsche, dr.
Luschky, Stenzla a druhů (tisk 948) na pomoc krajům,
v nichž dobytkářství ohroženo jest
nemocí zvanou distomatosa (tisk 1111).
Zpravodajem výboru zemědělského jest
p. posl. Beran, zpravodajem výboru
rozpočtového p. posl. Adámek.
Dávám slovo prvému p. zpravodaji - za výbor
zemědělský - p. posl. Beranovi.
Zpravodaj posl. Beran: Slavná
sněmovno! Loňského roku postiženo bylo
zemědělství v řadě krajin povodněmi
a trvalé deště ohrozily dobytkářství
v mnoha krajích nemocí zvanou distomatosa. Podle
úředního šetření vyskytla
se distomatosa ve 113 okresích, zejména tam, kde
dosud není provedena meliorace a úprava vodních
toků, na českém jihu,
na Českomoravské vysočině a na východě
Čech, ve mnohých okresích moravských
a v řadě okresů na Slovensku a Podkarpatské
Rusi. Pokud bylo možno ministerstvem zemědělství
zjistiti, postiženo bylo přes jeden tisíc obcí
a přes 14.000 dvorců touto nemocí.
Škody tyto sahají do desítek milionů
a znamenají ohrožení velikého počtu
existencí zejména drobných zemědělců,
kteří byli nejvíce postiženi proto,
poněvadž nemoc vyskytla se zejména u dobytka,
který na zamořených pastvách se nakazil
a pak v zimních měsících
podléhal důsledkům této zhoubné
nemoci. Zjištěné ztráty ministerstvem
zemědělství činily přes 15
milionů Kč, ale je jisto, že ztráty
ty jsou mnohem větší, ježto mnoho pádů
dobytka nebylo hlášeno, a ještě nyní,
pokud zprávy docházejí, jsou mnohé
okresy zamořeny, takže je
nutno, aby účelné léčení
v těchto okresích bylo zavedeno.
Podle sdělení zástupců vlády
v zemědělském výboru poskytla vláda
jeden milion Kč na zakoupení prostředků
k léčení této zhoubné nemoci.
Tento peníz použit byl na úhradu 50% nákladu
na léky používané k léčení
distomatosy. Avšak vzhledem k velikému rozsahu této
nemoci peníz tento nepostačuje a je naprosto nutno,
aby poskytnuta byla další podpora, aby tak nejen postižené
kusy byly léčeny, nýbrž také
zamezeno bylo šíření této zhoubné
choroby. Nutno počítati
také již s opatřeními pro rok příští
a bude naléhavě potřeba, aby do rozpočtu
státního na rok příští
zařazena byla položka, která by poskytovala
náhradu, aby zamezeno bylo rozšíření
této nemoci, která postihuje, jak jsem již
zdůraznil, právě
kraje nejchudší.
Šíření této nemoci nelze zameziti
pouze léčením, nýbrž jak zemědělský
výbor zcela správně konstatoval, je nutno
přistoupiti též k soustavnému provedení
meliorací a k úpravě vodních toků,
je potřeba přistoupiti k soustavnému zvápnění
mokrých pozemků.
Proto zemědělský výbor přijal
po debatě výše uvedené návrhy,
které podány byly poslanecké sněmovně,
zejména návrh posl. Staňka,
dr. Dolanského, dr. Budaye, dr. Lukavského,
Mlčocha, Windirsche,
dr. Luschky, Stenzla a druhů, a doplnil
je požadavkem, aby vláda nařídila, aby
příslušným berním správám
v oblastech pohromou postižených byl dán příkaz,
aby postiženým poplatníkům byly poskytnuty
úlevy daňové a aby v těchto krajinách
bylo přistoupeno k soustavnému provádění
meliorací půdy a úpravy toků.
Zemědělský výbor doporučuje
proto plénu poslanecké sněmovny:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě republiky Československé se
ukládá:
1. aby nákladem státním opatřeno bylo
dostatek prostředků k léčení
distomatosy,
2. aby v krajích postižených
bylo přikročeno k plánovitému léčení
této nemoci a byla nařízena veškerá
nutná opatření, jak preventivního
rázu, tak i k omezení následků nemoci;
3. aby zemědělcům, kteří utrpěli
těžké ztráty pádem dobytka, byly
z prostředků státních poskytnuty úměrné
náhrady;
4. aby vláda nařídila příslušným
berním správám, by vyžádaly si
od okresních politických správ úřední
výkazy o vyšetřených škodách
a podle nich aby proveden byl u poplatníků v postižených
krajích odpis daní, zvláště též
daně z obratu a poskytnuty vše možné úlevy
při placení daní;
5. aby ministerstvo zemědělství přikročilo
k vlastní produkci léčiv na tuto nemoc;
6. aby byl uveden v život fond pro účely veřejného
živelního pojištění, zejména
dobytčího;
7. aby v krajinách postižených
bylo přikročeno k soustavnému provedení
meliorací a k úpravě toků
Doporučuji tyto návrhy zemědělského
výboru slavné sněmovně ke schválení.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový
- p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek:
Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor
ve své schůzi 23. června t. r. projednal
iniciativní návrh koalovaných stran zastoupených
posl. Staňkem, dr. Dolanským,
dr. Budayem dr. Lukavským, Mlčochem,
Windirschem, dr. Luschkou, Stenzlem a druhy.
schválil resoluční návrhy, usnesené
v zemědělském výboru ze dne 15. června
a vyjádřil se po stránce finanční
o usnesených resolucích jeho, jichž 7 p. kol.
Beran jako zpravodaj výboru
zemědělského přednesl ke schválení.
Vedle toho rozpočtový výbor - vzhledem k
tomu, že ještě letos z jara v mnohých
krajích byla zjištěna distomatosa, což
nemohlo býti známo ministerstvům, zejména
ministerstvu zemědělství v době, kdy
zpráva pro poslaneckou sněmovnu v ministerstvech
byla připravována - doporučuje, aby posl.
sněmovna vedle 7 resolucí zemědělského
výboru přijala resoluci výboru rozpočtového
v tomto znění:
"Vláda republiky Československé
se vyzývá, aby poskytla podpory i krajinám
ve zprávě nejmenovaným, v nichž škody
zjištěny byly až v měsících
jarních."
Jménem výboru rozpočtového
žádám posl. sněmovnu, aby přijala
resoluce výboru zemědělského i resoluci
výboru rozpočtového. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nebude-li
námitek, přeruším projednávání
tohoto odstavce pořadu a přistoupíme k dalšímu.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme tudíž k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
o vládním návrhu (tisk 1145), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
obchodní smlouva mezi Československou republikou
a Estonskou republikou ze dne 20. června 1927 s přílohou
a protokolem z téhož dne (tisk 1160).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Molík. Zpravodajem výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
je p. posl. dr. Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor
zahraniční - p. posl. Molíkovi.
Zpravodaj posl. Molík:
Slavná sněmovno! Jménem výboru zahraničního
mám podati zprávu o vládním návrhu
(tisk 1145), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní smlouva
mezi Československou republikou a Estonskou republikou
ze dne 20. června 1927 s přílohou a protokolem
z téhož dne. Předkládanou obchodní
smlouvou mezi Československou republikou a Estonskou republikou,
která byla uzavřena dne 20. června 1927 v
Tallinnu, mají býti navázány
normální obchodní styky a tím i zamezeno
diferencování československého zboží
při dovozu do Estonska.
Dosavadní vývoj obchodních styků československo-estonských
je charakterizován těmito hlavními statistickými
údaji: r. 1924 bylo z Estonska dovezeno k nám zboží
v celkové hodnotě asi 3,841.000 Kč. Vyvezeno
bylo z Československé republiky do Estonska téhož
roku zboží za 13,252.000 Kč, r. 1925 bylo z
Estonska dovezeno k nám zboží za 2,271.000
Kč a vyvezeno z Československé republiky
do Estonska zboží za 15,276.000 Kč.
R. 1926 pak bylo od nás vyvezeno do Estonska zboží
celkem za 13,406.000 Kč, dovezeno pak z Estonska za 1,822.000
Kč.
Obchodní smlouva, která se zakládá
na principu nejvyšších výhod, obsahuje
mimo vlastní rámcovou smlouvu s přílohou
závěrečný protokol. Rámcovou
smlouvou se upravují právní poměry
příslušníků obou států,
zejména pokud jde o usazování se, nastupování
a provozování obchodů a živností,
o nakládání jejich movitým i nemovitým
majetkem a ustanovuje se, že se bude
ve všech směrech s nimi nakládati podle zásady
nejvyšších výhod. Čl. 6 obsahuje
tak zv. vojenskou klausuli, obvyklou v československých
obchodních smlouvách, čl. 8 jedná
o právním nakládání s akciovými
a jinými společnostmi hospodářské
povahy.
V hlavě II, pojednávající o obchodu
a dopravě, stanoví se všeobecné směrnice
pro povolovací řízení, pokud by ještě
trvalo v jednom z obou států, a uvádějí
se normální výjimky ze zásady svobody
obchodu. Čl. 10 stanoví pro zacházení
se zbožím při dovozu, vývozu a průvozu,
pokud jde o cla a celní projednání, daně,
dávky a přirážky, zásadu nejvyšších
výhod; obě strany mohou k tomu cíli požadovati
pro toto zboží osvědčení původu,
aby zmíněné výhody byly zajištěny
jejich zboží. Dále upravuje smlouva poměry
obchodních cestujících,
průvoz a nakládání se zbožím
na železnicích a v dopravě po vodě.
Konečně se stanoví výjimky ze zásady
nejvyšších výhod a zejména též
t. zv. baltická a ruská klausule, obvyklá
ve všech obchodních smlouvách pobaltických
států.
Hlava III upravuje otázky souvisící
se vzájemným vysíláním konsulů
a vyhrazuje podrobnější projednání
zvláštní konsulární dohodě.
Hlava IV obsahuje úpravu sporů event. vzniklých
mezi oběma stranami o výklad smlouvy a použití
jednotlivých jejích ustanovení.
Smlouva nabude účinnosti 15 dní po výměně
ratifikačních listin, a to nejprve na dobu jednoho
roku. Po roce se mlčky prodlužuje a zůstane
dále v platnosti, dokud nebude jednou ze smluvních
stran šest měsíců předem vypovězena.
Závěrečný protokol obsahuje některá
bližší ustanovení k rámcové
smlouvě a k příloze, v níž se
poskytuje na estonské rybí konservy, zvané
"killo tallinské",
při jejich dovozu do Československé republiky
celní sleva 360 Kč na 100 kg a váže
se ve smyslu poznámky k sazebnímu číslu
612 bezcelnost na kasein pro výrobu umělého
rohu na dovolovací list.
Zahraniční výbor projednal uvedený
vládní návrh a přijal resoluci, kterou
se vláda vyzývá, aby při budoucích
obchodních smlouvách brala náležitý
zřetel na slovenské minerální vody.
Doporučuji proto slavné sněmovně schválení
této smlouvy. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostenský
- panu posl. dr. Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Slavná
sněmovno! Jelikož pan zpravodaj výboru zahraničního
posoudil tuto obchodní smlouvu již také s hlediska
hospodářského, a to velmi podrobně
na podkladě důvodové zprávy, upouštím
jako zpravodaj výboru pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živností od podrobnějšího
referátu a omezuji se na konstatování, že
až dosud neměli jsme obchodní smlouvy
s Estonskem, takže trval bezesmluvní stav, za kteréhožto
stavu byl vývoz našeho zboží do Estonska
brzděn a naše zboží tam diferencováno.
Tento stav má pominouti po uzavření obchodní
smlouvy, takže po našem názoru dojde k navázání
normálního obchodního styku,
který poslouží našemu dovozu do Estonska.
Smlouva samotná spočívá na podkladě
klausule nejvyšších výhod.
Konstatuji dále, že živnostenský výbor
na návrh kol. Kleina přijal
resoluci, ve které se vybízí vláda,
aby působila na mezinárodní úpravu
bezcelního a rychlého odbavování vzorkovnic
obchodních cestujících, obchodníků
a živnostníků. Doporučuji tuto resoluci
ku přijetí.
Živnostenský výbor posoudil tuto obchodní
smlouvu ve schůzi dne 11. července t. r., uznal
její důležitost pro náš zahraniční
obchod a usnesl se doporučiti posl. sněmovně
tuto smlouvu ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nebude-li
námitek, přeruším projednávání
tohoto odstavce pořadu a přistoupíme k odstavci
dalšímu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu,
jímž jest:
3. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1144), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní úmluva
sjednaná mezi Československou republikou a republikou
Tureckou dne 31. května 1927 (tisk 1161).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
Myslivec, zpravodajem výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
je p. posl. dr. Zadina.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor
zahraniční - p. posl. Myslivcovi.
Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená
poslanecká sněmovno! Jest nám projednati
zprávu zahraničního výboru o vládním
návrhu tisk 1144, kterým se slavnému Národnímu
shromáždění předkládá
obchodní úmluva, sjednaná mezi Československou
republikou a republikou Tureckou dne 31. května 1927.
Od obnovení samostatnosti je přirozenou starostí
našeho státu, Československé republiky,
dosíci právního smluvního stavu se
všemi státy evropskými i mimoevropskými,
poněvadž jen na tom základě spočívá
bezpečnost řádného obchodování
a tím i řádných a přátelských
poměrů mezi státem naším a všemi
ostatními, pokud s nimi máme hospodářské
a obchodní styky.
S republikou Tureckou dospěli jsme k určitějšímu
poměru později než s jinými státy,
což je vysvětlitelno okolností, že osud
Turecka i teritoriální rozsah turecké říše
ještě po uzavření mírových
smluv, vyplynuvších ze světové války,
doznaly konečné úpravy teprve po válce
Turecka s Řeckem a konferencí v Lausanne, na níž
byly příslušné mírové
smlouvy sévreské teprve dodatečně
upraveny, či modifikovány.
Jako při každé podobné smlouvě,
tak i při této smlouvě právě
projednávané rozhodovaly obapolné zájmy
obou smluvních států. Náš stát,
Československá republika, interesován je
při smlouvě s republikou Tureckou, hlavně
dodáváním cukru, bavlněné příze
a tkanin, vlněných tkanin a jiných textilií,
zboží skleněného a porculánového,
zboží smaltovaného, hospodářských
strojů, zápalek a jiných. Naproti tomu zájem
republiky Turecké na dovozu k nám jeví se
ponejvíce v dodávkách tabáku, dále
fíků, sušených hroznů, cigaret,
lískových oříšků, jehněčí
kůže a pod.
Dosavadní efekt vzájemných hospodářských
obchodních styků jeví se touto bilancí:
Náš vývoz do Turecka vykazoval r. 1925 167
mil. Kč, r. 1926 již 234 mil. Kč. Za 4 měsíce
letošního běžného roku 1927 vykazuje
vývoz náš do Turecka dosud pouze 68 mil. Kč.
Naproti tomu náš dovoz z Turecka činil r. 1925
43.9 mil. Kč, r. 1926 98 milionů a za první
4 měsíce běžného roku 1927 pouze
8 milionů Kč, kterážto poslední
položka je proto nižší, ježto dosud
nebyly uskutečněny hlavní nákupy
tabáku, ač předběžná jednání
byla již provedena a čekají na svou realizaci.
Jednání o této předkládané
obchodní smlouvě vedl za presidenta Československé
republiky mimořádný vyslanec a zplnomocněný
ministr p. Miloš Kobr 31. května
v Angoře a za presidenta republiky turecké pan Ali
Djenani Bey, bývalý ministr obchodu Ghazi Aintab
a pan Ali Chevki Bey, státní podtajemník
min. zahraničních věcí v republice
turecké.
Jako pověřený zpravodaj zahraničního
výboru poslanecké sněmovny o této
úmluvě dovoluji si jménem téhož
výboru navrhnouti slavné sněmovně
toto usnesení, jež vyplynulo z jednání
schůze zahraničního výboru dne 8.
července a které zní:
Národní shromáždění Československé
republiky souhlasí s obchodní úmluvou mezi
Československou republikou a republikou Tureckou, sjednanou
v Angoře dne 31. května 1927. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji
slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností - panu posl. dr.
Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Slavná
sněmovno! Naše obchodní styky s republikou
Tureckou byly až dosud upravovány provisorními
dohodami, které ve smyslu zákonodárství
tureckého musely býti každoročně
v půlletním období prodlužovány.
Předložená obchodní smlouva má
již povahu úmluvy definitivní a byla uzavřena
v Angoře dne 31. května t. r. Podstatný její
obsah pozůstává v tom, že obě
smluvní strany zabezpečují si zásadu
nejvyšších výhod a kromě toho vážou
si navzájem celní sazby na hlavní své
vývozní zboží; nedošlo však
ke sjednání nějakých
zvláštních celních slev.
Rámcová část smlouvy upravuje některé
všeobecné otázky, jako nakládání
se zbožím, osvědčení původu,
transitu, vybírání daní a dávek,
provozování obchodu a živností a vyslovuje
vzájemnou volnost obchodu. V příloze A jest
uvedeno 38 položek našeho celního tarifu, na
kterých projevilo zájem Turecko a při kterých
vážou se naše celní sazby. V příloze
B jest uvedeno 46 položek celního tarifu tureckého,
při kterých vážou se cla ve prospěch
dovozu našeho zboží.
Úmluva nabude platnosti za jeden
měsíc po výměně ratifikačních
listin, má zůstati v platnosti bez časového
obmezení, jest však vyhrazena pro obě strany
možnost výpovědi na 6 měsíců.
Závěrečný protokol upravuje především ustanovení o tom, že československá tabáková režie bude nakupovati ročně průměrné množství asi 30.000 q cigaretových tabáků tureckého původu, pokud budou nabízeny na volném trhu, a za ceny konkurenční. Dále obsahuje protokol obvyklou valutovou klausuli a mimo to výhradu Turecka ohledně vybírání spotřebních daní z výrobků, uvedených ve zvláštním seznamu.,
Pokud se týče otázek posouzení rozsahu
vzájemného zahraničního obchodu, odkazuji
na vývody zpravodaje výboru zahraničního,
který uvedl zajímavá statistická data.
Živnostenský výbor posoudil tuto obchodní
smlouvu s hlediska hospodářského, uznal její
důležitost pro další rozvoj našeho
zahraničního obchodu jakož i pro vývoj
naší domácí výroby a usnesl se
doporučiti poslanecké sněmovně tuto
předlohu ke schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Nebude-li
námitek, přeruším projednávání
tohoto odstavce poradu a přistoupím k odstavci dalšímu.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
odst. 4, jímž jest:
4. Zpráva výboru ústavne-právneho
a výboru pre záležitosti priemyslu, obehodu
a živností o uznesení senátu
(tisk senátu 100 a 331) o vládnom návrhu
(tisk 925) colného zákona (tisk 1168).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr. Halla, zpravodajem
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností pan posl. dr. Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji
- za výbor ústavně-právní -
panu posl. dr. Hallovi.