Téhož dne, kdy poslanecká sněmovna maďarská
se zabývala obchodní smlouvou s Československem
a kdy zpravodaj posl. dr Stefan Görgey konstatoval, že
smlouva přináší Československu
sice veliké výhody, že však bilance maďarská
neukáže se pasivní, i když československá
industrie vynaloží všecko, aby pro sebe získala
maďarský trh, neboť konkurenční
schopnost, kapitálová síla, moderní
provozovací prostředky a vůbec rozkvět
maďarského průmyslu odolají náporu
československému, téhož dne 21. června
sněmovna magnátů debatovala o státním
rozpočtu a v této generální debatě
bývalý předseda posl. sněmovny dr
Albert šl. Berzeviczy rozvinul několik svých
myšlenek o zahraniční politice maďarské.
Maďarský národ vybojoval si v minulosti neodvislost
vůči Rakousku, dnes jest však závislý
na Velké a Malé Dohodě, na Společnosti
Národů a jiných mezinárodních
svazech v jejichž moci je v tom či onom směru
omeziti maďarskou svobodu. Nicméně přátelská
smlouva uzavřená s Italií může
býti pevnou základnou příští
zahraniční politiky maďarské. Sama Italie
musí míti živý zájem na pevné
existenci Maďarska, Italie se dopustila osudné chyby,
když dovolila roztříštění
Maďarska. Tuto chybu napravila později tím,
že zabránila vytvoření česko-srbského
koridoru přes Maďarsko. A na posílení
své thése nutné vzájemnosti maďarsko-italské
cituje pan Berzeviczy českého dějepisce Palackého,
který napsal, že nastěhování
Maďarů do střední Evropy bylo největší
katastrofou Slovanů. Maďaři se vklínili
mezi Slovany severní a jižní, kteří
by zde jinak již dávno byli utvořili společnou
říši. Maďarsko s Rumunskem a s Rakouskem
ještě dnes znamená obrannou hradbu Evropy mezi
severními a jižními Slovany; nebýti
jí, obojí by se spojili, jejich těžisko
by bylo na Balkáně, což by pro středomořské
zájmy Italie bylo osudnou ranou. Proto pan Berzeviczy důvěřuje,
že Italie ve svém vlastním zájmu bude
udržovati přátelství s Maďarskem.
To je, dámy a pánové, jeden směr maďarské
zahraniční politiky. Druhý směr ukazuje
k Anglii. Je známo, že propagace maďarská
točí se ponejvíce kolem otázky revise
trianonské smlouvy. V tom smyslu více méně
brilantní ukázkou je článek viscounta
Rothermera v anglickém jeho listě "Daily Mail".
Anglický aristokrat navštívil Řím,
navštívil i Budapešt, a - jak se praví
- inspirován literaturou, která se rozdává
hostům v hotelu Ritz, složil ji v jakousi moderní
apokalypsu, kterou pak předestírá anglickému
čtenářstvu. Ovšem, že jde o jedinečný
dokument anglického smyslu pro spravedlnost, jak nyní
dokazují listy maďarské. Na důkaz vděčnosti
zastupitelstvo hlavního města Budapešti odevzdá
lordu Rothermerovi zlaté péro, jako vůbec
maďarský národ jej zahrnuje děkovnými
adresami a telegramy, při čemž i náš
kolega, budapešťský rodák, dr Géza
Szüllő přišel se svou troškou
do mlýna.
Trianonský mír je podle lorda Rothermera nejnepodařenější
ze tří mírových smluv, které
střední Evropu rozbily a zbalkanisovaly. Hranice
jím stanovené jsou libovolné a nehospodárné
a jejich nespravedlnost je zdrojem stálého nebezpečenství
pro mír Evropy. Anglie nemůže s klidem přihlížeti,
jak Československo, Jugoslavie a Rumunsko uzavřely
vojenský svazek pod jménem Malé Dohody a
pod záštitou Francie právě na obranu
trianonské smlouvy, která tak zřetelné
defekty a nespravedlnosti obsahuje. Nejlepší znalci
střední Evropy se táží, nepřišla-li
již chvíle, kdy by bylo možno opraviti očividné
chyby této smlouvy, která již 7 let přes
všechny protesty maďarské existuje. Revise její
byla by zemím Malé Dohody jen požehnáním.
Rumunsku odstupem Bessarabie by se ulevilo v poměru k Rusku
a odstupem Sedmihradska s 1 3/4
mil. uherských duší Maďarsku by Rumunsko
získalo absolutní přátelství
svého západního souseda. Stejně Československo,
kterému trianonská smlouva přisoudila více
jak milion Uhrů, kdyby se jednoho dne ocitlo s Německem
v zápase o 3 mil. německých Rakušanů,
bylo by ve výhodě, kdyby jeho jižní
soused nepotřeboval vzpomínati na minulost; přátelství
s Maďarskem na základě rozumné revise
hranic usnadnilo by i celní unii, která by velice
prospěla oběma zemím. A ovšem i Jugoslavie
by získala na síle odstupem 400.000 Uhrů
a 300.000 Němců, kteří by dali přednost
návratu pod maďarské panství. Všecky
tyto poměrně jednoduché změny uklidnily
by střední Evropu. Nejlépe by bylo, kdyby
v územích odloučených od Maďarska
vykonán byl plebiscit pod kontrolou Spojených států
amerických nebo jiného neinteresovaného národa.
A kdyby se tomuto plebiscitu nechtělo podvoliti Československo,
Rumunsko a Jugoslavie, pak jsou tu banky londýnské
a new-yorské, na jichž kredit jsou tyto země
odkázány a které odpíráním
úvěru mohou míti příznivý
vliv na rozhodnutí v otázce revise trianonské
smlouvy. Velká Britanie má zájem na míru
ve střední Evropě. Nemůže tento
díl Evropy vydati na milost a nemilost nemožně
malým a poměrně bezvýznamným
národům, kteří za svoji existenci
mají co děkovati spojencům. Maďarsko
mělo nejmenší podíl na vypuknutí
světové války. Maďarsko mělo
nedlouho po válce dost energie a národního
ducha, aby svrhlo bolševickou tyranii, čímž
zachránilo Evropu před nebezpečenstvím,
že se v jejím středu zahnízdí
morová nákaza, která by ji pak celou zachvátila.
A za to vše trianonská smlouva zredukovala Uhry z
21 mil. na 8 mil. občanů a zmenšila území
z 125.000 čtverečných mil na 36.000. Mezi
ztracenými Uhry bylo 3 1/2
mil. rasou a řečí maďarských
a s územím připraveno bylo Maďarsko
o dříví, sůl a železo, kterých
zemědělci maďarští tak nezbytně
k živobytí potřebují. Ožebračené
a zmrzačené Maďarsko - jak je obvyklý
terminus technicus v propagační literatuře
maďarské - má nárok na místo
na slunci. Anglie by měla následovati příkladu
Italie a podati Maďarsku pomocnou ruku. Největší
vliv na stabilisaci a pacifikaci střední Evropy
mohou míti bankovní domy londýnské
a new-yorské. Finanční boj proti Malé
Dohodě vedl by k revisi mírové smlouvy trianonské
a tím k míru celého světa.
To je názor anglického lorda Rothermera, který
svoje dojmy a myšlenky sepsal bezprostředně
po návštěvě v Budapešti. Domnívám
se, dámy a pánové, že náš
parlament je povinen všímati si propagandy maďarské,
která přináší takové ovoce,
jakým je stručně uvedený článek
lorda Rothermera. Připomínám vědomě
tyto zjevy právě při příležitosti
obchodní smlouvy s Maďarskem, aby se maďarská
politická veřejnost nedomýšlela, že
prokázala Československu milost, když obchodní
smlouvu přijala a že za tuto milost jsme povinni bez
námitek přijímati všechny neomalenosti,
které přímo i nepřímo nám
Maďaři adresují. Náš stát
není ochoten obchodovati i za cenu politické cti.
Cifry ukazují, zda Československo více potřebuje
ke své existenci Maďarska, nebo není-li to
obráceně. Vidíme v obchodní smlouvě
s Maďarskem jeden z prostředků definitivní
konsolidace a pacifikace střední Evropy, zatím
co Maďaři by rádi konsolidovali a pacifikovali
střední Evropu bankovním boykotem anglickým
a americkým za politické patronance italské.
Tu se rozcházíme v cílech i metodách.
Nemůžeme zatajiti svého podivení nad
dvojakou politikou maďarskou. Chceme věřiti,
že maďarské politické projevy poslední
doby, ať se týkají Malé Dohody, Svazu
Národů nebo kterékoliv instituce, která
zabezpečuje mír ve střední Evropě,
jsou pouhá gesta neodpovídající pravému
přesvědčení maďarského
národa, který chce žíti a musí
i jiné nechati žíti. Obchodní smlouva
československo-maďarská je výrazem vitálních
potřeb národně-hospodářských
a tím i výrazem nejreálnější
politiky mezinárodní. Tuto smlouvu přijímáme
právě proto, že si přejeme se svým
sousedem navázati styky zcela loyální a že
v solidární úpravě hospodářských
zájmů spatřujeme nejlepší záruku
prosperity obou národů. Čekáme, že
maďarská veřejnost půjde s námi
touto cestou a že nebude blouditi na zcestí, na které
je svádí fantastická myšlenka revanše.
Maďarská politika má na vybranou: buď
rozumná vzájemnost a spolupráce, nebo dobrodružný
boj. Dvojakost, o které svědčí slova
a skutky dnešního Maďarska, sotva by nasvědčovala
zásadě, kterou nedávno vyslovil jeden člen
sněmovny magnátů: Jako malý národ
musíme se my Maďaři přičiniti,
abychom morálně i kulturně byli velcí.
Dámy a pánové, jménem zahraničního
výboru doporučuji poslanecké sněmovně
toto schvalovací usnesení:
"Národní shromáždění
Československé republiky souhlasí s obchodní
smlouvou mezi Československou republikou a královstvím
Maďarským, podepsanou v Praze dne 31. května
1927."
Jako referent zahraničního výboru doporučuji
poslanecké sněmovně ještě resoluci,
která výborem byla přijata a v tištěné
zprávě jest obsažena. Zní:
"Vláda se vybízí, aby k jednáním
o obchodních smlouvách byli povoláváni
zástupci organisací podnikatelských, průmyslových
i zemědělských, a zaměstnaneckých."
Ke genesi této resoluce musím poznamenati, že
znamená jen doplnění dosavadní prakse
při jednání o obchodních smlouvách,
kamž bývali povoláváni jen zástupci
interesovaných korporací obchodních, průmyslových
a zemědělských. Je v zájmu věci,
aby také ti, kdo na zdaru obchodní politiky jsou
nemálo interesováni, jako dělníci
a zaměstnanci vůbec, byli k poradám a jednáním
o obchodních smlouvách povoláváni.
Proto resoluci tuto doporučuji jako všeobecně
platné usnesení pro příští
vládní akce obchodně-politické. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl.
dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Po referátě pana kol. dr Uhlíře,
který velice podrobně posoudil obchodní smlouvu
s Maďarskem s hlediska mezinárodněpolitického,
ujímám se slova, abych jako referent výboru
pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu posoudil obchodní smlouvu s Maďarskem také
s hlediska hospodářského. A tu především
konstatuji všeobecně, že obchodní smlouva
mezi naším státem a Maďarskem, která
je předložena Národnímu shromáždění
ke schválení, představuje novou důležitou
etapu pro úpravu vzájemných obchodních
styků s tímto státem. První pokusy
o úpravu těchto obchodních styků s
Maďarskem spadají do roku 1921, kdy dne 2. července
byla sepsána ve formě protokolu provisorní
úmluva o výměně zboží,
kterou byla upravena měsíční dodávka
1000 vagonů mouky se strany maďarské a 1500
vagonů uhlí se strany československé.
Další jednání o usnadnění
obchodních styků bylo navázáno na
podzim r. 1922, které vedlo ke sjednání protokolu
o prozatímní úpravě obchodních
styků mezi Československou republikou a Maďarskem,
který byl podepsán v Budapešti dne 10. března
1923. V této dohodě zabezpečilo nám
Maďarsko zásadu nejvyšších výhod
a mimo to byla upravena interpretace povolovacího řízení,
při čemž obě smluvní strany zavázaly
se k blahovolnému vyřizování žádostí
o dovoz zboží a příděl valut.
Od té doby byl několikráte opakován
pokus o sjednání řádné obchodní
smlouvy s Maďarskem, avšak vždy bezvýsledně,
poněvadž Maďaři chtěli dříve
upraviti svůj autonomní celní tarif, k čemuž
došlo r. 1924. Tento nový tarif maďarský
s platností od 1. ledna 1925 zavedl vysokou celní
ochranu jak pro průmysl, tak i pro zemědělství,
takže byl tím značně ohrožen veškerý
náš vývoz, jmenovitě vývoz průmyslových
výrobků do Maďarska. Naproti tomu dovoz zemědělských
výrobků z Maďarska byl prováděn
při částečné bezcelnosti a
nízkých clech našich zemědělských
položek. Tento stav celních systémů
na obou stranách byl hlavní příčinou,
že pro neochotu na maďarské straně nedocházelo
k uzavření řádné obchodní
smlouvy.
Teprve částečné obnovení zemědělských
cel zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109
Sb. z. a n., vedlo k navázání nového
jednání pro sjednání obchodní
smlouvy. Na přání Maďarska byla sjednána
nejdříve prozatímní smlouva s platností
od 1. září 1926, ve které obě
strany zabezpečily si navzájem zásadu nejvyšších
výhod, a zejména Československo přiznalo
Maďarsku čl. II. zákona č. 109 z r.
1926 o smluvních clech zemědělských.
Nato pokračovalo se v jednání o definitivní
smlouvu, která byla sjednána a podepsána
dne 31. května 1927 a která upravuje všechny
důležité otázky vzájemných
hospodářských styků.
Důležitost této obchodní smlouvy možno
posuzovati s různých hledisk a zejména nutno
přihlížeti k dosavadním poměrům
vzájemného zahraničního obchodu. Dovoz
z Maďarska v posledních 3 letech stoupl z 900
milionů na 1 miliardu Kč a představuje 20
až 24% z celkového vývozu maďarského.
Naproti tomu náš vývoz do Maďarska stoupl
z 1200 mil. na 1300 mil. Kč a představuje 6 až
7% celkového našeho vývozu, z čehož
možno konstatovati, že náš obchod s Maďarskem
v posledních 3 letech byl mírně aktivní.
Vedle tohoto relativního vyjádření
vzájemných obchodních styků možno
ovšem poukázati na to, že jak na straně
československé, tak i maďarské jsou
některé hlavní skupiny zboží,
které vykazují relativní poměr vývozu
daleko vyšší a tak naznačují mimořádnou
důležitost vzájemného obchodu obou států.
Maďarsko dováží k nám hlavně
svoje zemědělské výrobky, jako zejména
obilí, kukuřici, mouku, dobytek hovězí
a vepřový, koně, sádlo a slaninu,
salámy, některé druhy zeleniny a vlnu. Z
Československa vyvážíme do Maďarska
převážnou většinou výrobky
průmyslové, zejména výrobky textilního
průmyslu, papír, porculán, dále dříví,
uhlí a koks.
Nová obchodní smlouva obsahuje 9 podstatných
částí, které upravují různé
důležité otázky vzájemných
styků. Úvodní část rámcová
spočívá na zásadě nejvyšších
výhod a na zásadě parity, upravujíc
celou řadu otázek a poměrů povahy
všeobecné, zejména provozování
obchodu a živností, připuštění
společností hospodářské povahy,
nakládání se zbožím, vybírání
cel a dávek, nostrifikaci výrobních a dopravních
podniků, ochranu před nekalou soutěží,
zejména pokud se týče našeho chmele,
piva, minerálních vod a šunky a s maďarské
strany vína, papriky a uherského salámu.
Obě smluvní strany zaručují si dodržování
některých mezinárodních úmluv,
jako ženevské konvence o zjednodušení
celních formalit, barcelonské konvence a statutu
o svobodě transitu a dále úmluv o vzájemných
stycích poštovních, telegrafních a telefonních.
Jelikož vyslovuje se ve smlouvě s obou stran zásada
úplné volnosti obchodu, došlo současně
ke zvláštní dohodě o administrativní
úpravě povolovacího řízení,
která usnadní obchod i u toho zboží,
které dosud z různých ohledů se ponechává
v povolovacím řízení.
Zvláštní úmluvou mají se ještě
upraviti některé důležité otázky
sociálně-politické, jako rovnocenné
nakládání se zaměstnanci při
pracovní ochraně a sociálním pojištění.
Spory o výklad smlouvy mají býti rozhodovány
zvláštním rozhodčím soudem.
Příloha A obsahuje výkaz položek československého
celního tarifu, při kterých jsou přiznány
Maďarsku určité výhody, ať již
vázání dosavadních smluvních
cel anebo zvláštní slevy pro specielní
zboží maďarské. Takovéto slevy
specielní jsou poskytnuty Maďarsku zejména
pro kukuřici, vinné hrozny, některé
druhy jemné zeleniny, určité rasy koní,
některé druhy vína, vepřové
maso a uherský salám.
Příloha B obsahuje položky celního tarifu
maďarského, při kterých poskytují
se celní výhody na dovoz zboží československého
a sice z části rovněž vázáním
dosavadních smluvních sazeb maďarských,
většinou však poskytnutím nových
celních slev pro výrobky československé.
Takovéto specielní slevy poskytlo Maďarsko
jednak ve skupině zemědělské, jako
pro liptavský sýr, tvarůžky, zelí,
sušenou čekanku, chmel, jednak pro výrobky
průmyslové, jako zejména pro všechny
druhy zboží textilního, dále pro šunku,
chemické výrobky, různé druhy zboží
dřevěného, papír, kůže,
obuv, zboží ze skla, hospodářské
nářadí, stroje a přístroje,
galanterní zboží a j.
Další příloha C obsahuje úmluvu
o právním nakládání s podniky
výrobními a dopravními, týkající
se zejména bývalých uherských podniků,
které mají své provozovny v našem státním
území.
Příloha D obsahuje úmluvu o železniční
dopravě, kterou má býti usnadněna
společná železniční přeprava,
zavedením vhodných železničních
řádů a přímých dopravních
tarifů.
Příloha E upravuje tak zv. malý pohraniční
styk s náležitým zřetelem na místní
hospodářské potřeby obyvatelstva v
pohraničním pásmu.
Další příloha F upravuje celou řadu
otázek o vzájemné pomoci v celním
řízení, o právní pomoci v celních
trestních věcech a o předběžném
sloučení pohraničních celních
úřadů, aby tak byla usnadněna celní
služba na hranicích.
Příloha G obsahuje veterinerní úmluvu
o ochraně proti nákazám zvířecím
a o dopravě zvířat a zvířecích
výrobků.
Závěrečný protokol obsahuje celou
řadu ujednání o detailních otázkách,
odnášející se k předcházejícím
aktům, zejména k části celně
tarifní.
Obchodní smlouva s Maďarskem jest uzavřena
na dobu neurčitou a každé straně je
vyhrazeno právo ji vypověděti se lhůtou
6měsíční. Smlouva má nabýti
účinnosti 15. dne po výměně
ratifikačních listin. Smlouva sama jest výsledkem
dlouhotrvajícího jednání, při
kterém s náležitou odborností a namnoze
za účasti zástupců interesovaných
výrobních odvětví s obou stran byly
uplatňovány důležité hospodářské
zájmy ve snaze, aby poskytnutím vzájemných
výhod byly usnadněny obchodní styky obou
států. Na straně maďarské jest
to zejména tamní zemědělství
a na straně československé hlavně
náš průmysl, které získávají
novou obchodní smlouvou nové exportní vyhlídky,
takže možno důvodně očekávati,
že nová smlouva bude počátkem nov ho
období stupňovaných obchodních styků.
S tohoto hlediska posoudil živnostenský výbor
tuto obchodní smlouvu s Maďarskem, uznal její
důležitost pro další rozvoj našeho
zahraničního obchodu a zejména pro podporu
domácí výroby a usnesl se na tom, doporučiti
ji poslanecké sněmovně ku schválení.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni
řečníci. Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby byla
řečnická lhůta stanovena 30 minutami.
Námitek není? (Nebyly.) Není jich.
Navržená lhůta je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Tayerle, dr
Gáti, Bečko, Steiner; na straně
"pro" p. posl. dr Rosche.
Uděluji slovo prvému řečníku
"proti", p. posl. Tayerlemu.
Posl. Tayerle: Slavná sněmovno! Smlouva,
která je předložena ke schválení,
mezi republikou naší a Maďarskem, představuje
určitý úsek snah po úpravě
našich hospodářských styků s
cizinou. Ovšem nutno hned říci, že v obsahu
této smlouvy nevidíme uskutečnění
snah, které by opravdu v každém směru
prospěly našemu hospodářskému
životu, zejména rozvoji našeho průmyslového
podnikání a tím přispěly k
dostatečné zaměstnanosti v našem průmyslu
a hospodářství. Tato smlouva je výrazem
tendencí, které se minulého roku uplatnily
a jímž se neprávem přiznává
zásluha, že k této smlouvě vůbec
dochází. Nebyla to cla agrární, která
přispěla k projednání této
smlouvy, byla to potřeba hospodářská,
která se projevila v našem státě i v
Maďarsku a vynutila si a vynucuje tuto smlouvu. Je-li co
vadou v této smlouvě, je to právě
ustanovení, které potvrzuje agrární
cla. Nedávno vyšla zpráva slovenského
svazu průmyslnického, ze které možno
přímo vyčísti, že agrární
cla nepřinesla toho prospěchu, jaký se od
nich očekával. Zejména mlynářský
průmysl slovenský nijakým způsobem
nezískal. Když se podíváme na důvody,
které vedly k této obchodní smlouvě,
můžeme ji - pravda - uvítati potud, pokud znamená
určitou úpravu dosud neurovnaných styků.
Můžeme v ní spatřovati určitý
krok ku předu aspoň ve snaze po konsolidaci hospodářských
poměrů sousedících států,
po konsolidaci, které také nezbytně také
náš stát v těchto stycích potřebuje
a vyžaduje. (Předsednictví převzal
místopředseda Stivín.)
Na nedávné hospodářské konferenci
ženevské bylo sneseno mnoho materiálu o tom,
v jak nevýhodném postavení ocitly se evropské
státy a evropské hospodářství
vůbec se zřetelem k světovému hospodářství.
Jestliže něco zvláště můžeme
ceniti z této světové konference hospodářské,
tož jsou to zejména data a výsledky šetření,
která zde byla snesena a která ukazují, v
jak nevýhodném poměru jest Evropa proti Americe
ve světovém hospodářství. Výroba
Evropy je poměrně daleko nižší
než před válkou, na světovém
tržišti dobývá si posic Amerika. Je přirozeno,
že máme svrchovaný zájem na tom, aby
výroba v Evropě uvedena byla v soulad, aby stoupala
její výrobnost a koupěschopnost, poněvadž
jest od toho odvislé také postavení zaměstnanců,
zejména dělnictva. Číslice, které
tu byly sneseny, jsou jistě zajímavé a při
této příležitosti dlužno na ně
poukázati právě proto, abychom si uvědomili,
jaké úkoly vyrůstají nám při
projednávání obchodních smluv. Podíl
Evropy, nepočítaje v to Rusko, na světové
výrobě nejdůležitějších
předmětů byl ve srovnání s
rokem předválečným tento: Strojů
vyrobila Evropa r. 1913 46.7% světové výroby,
r. 1925 však pouze 37.5%, elektrických strojů
r. 1913 65.7%, r. 1925 45.3%. Těžba uhlí, která
činila r. 1913 51%, tedy více než polovinu
světové těžby, klesla pod polovinu t.
j. na 47%. Výroba surového železa, která
činila 58%, činí r. 1925 pouze 45.1%. Naproti
tomu v těchže položkách vzrostl podíl
americké výroby. Jsou tu rozhodující
přirozeně nejen změny politické, zejména
pak tužby hospodářské, které
se uplatnily v různých státech, nýbrž
i změny technické, které tu nastaly, pokud
jde o spotřebu určitých materiálií
a jejich náhradu jinými předměty,
které dříve ve výr obě nebyly
takovou měrou uplatněny. My v Československu
přirozeně jsme vysoce interesováni na poměrech,
jaké se vyvíjejí na světovém
tržišti. Není také bez důvodu,
jestliže právě při této příležitosti
uvedu, že pokud jde o jeden z nejdůležitějších
produktů našeho průmyslu, výrobu a spotřebu
surového železa, musíme téměř
pro 50% našeho surového železa hledati odbytiště
v cizině, poněvadž ho nemůžeme
spotřebovati. To znamená nedostatečnou spotřebu
tohoto produktu vysoce důležitého. Při
tom je charakteristické, že Německo, o němž
se velice často tvrdí, že pracuje za horších
pracovních podmínek, ač tomu tak není
- a je prokázáno, že má mnohem vyšší
sociální i pracovní podmínky - s námi
úspěšně konkuruje a vývoz jeho
strojů k nám tvoří téměř
34%, tedy číslici jistě velice pozoruhodnou
a důležitou pro zaměstnání našeho
strojnického průmyslu. Díváme-li se
takto na náš stav hospodářský
a na úkoly, které z něho vyrůstají,
musíme míti zájem na tom, jak se vyvíjí
náš poměr k jednotlivým státům,
zejména sousedním, od kterých nejen že
potřebujeme určitých produktů, nýbrž
od kterých musíme také své vlastní
produkty vyvážeti, chceme-li býti jednak živi,
jednak zaměstnáni. Naše obchodní politika
musí však sledovati tendence, které se v poslední
době projevily také na mezinárodní
konferenci hospodářské. Je pozoruhodno, že
usnesení ženevské konference, která
se neskládala z delegátů dělnických
nebo delegátů sociálně-politických,
nýbrž právě ze zástupců
průmyslu, finančního světa, ano i
zástupců zemědělství, nepotvrdila
v podstatě směrnice naší obchodní
politiky, jestli dokonce v určitých odstavcích
je přímo neodsoudila. Usnesení této
konference vyzněla pro svobodu obchodu. Je pravda, že
od svobody obchodu ke svobodnému obchodu jest ještě
velmi daleko, ale i v tom jest určitý pokrok a jistý
význam světové konference hospodářské,
že tuto zásadu vyslovila a prohlásila se pro
odstranění všech překážek,
které vzešly z války nebo po válce,
aby ztěžovaly vzájemné hospodářské
styky, kterých je v Evropě nezbytně nutno.