Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Zierhut,
inž. Dostálek,
Horák, Slavíček,
Stivín.
Zapisovatelé: dr. Petersilka,
Petrovič.
184 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády min. předseda dr. Švehla;
ministři Černý,
dr. Mayr-Harting, Najman, dr. Nosek, dr.
Peroutka, dr. Srdínko, dr. Šrámek,
dr. Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr. Říha; jeho zástupce
Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji
90. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem:
na dnešní schůzi posl. dr. Rehákovi,
Vološinovi z rodinných důvodů,
posl. dr. Dolanskému,
Al. Petrovi, dr. Jabloniczkému
pro neodkladné záležitosti; na dnešní
a zítřejší schůzi posl. dr. Wolfovi
a Sladkému; na týden posl. Tománkovi,
Grebáči-Orlovu
Macháčkovi - vesměs pro neodkladné
záležitosti, posl. Špačkovi pro
nemoc v rodině.
Pan posl. dr. Samek žádá
o udělení 14denní dovolené pro neodkladnou
cestu za hranice.
Pan posl. dr. Kubiš žádá
o udělení dovolené do 15. července
t. r. z rodinných důvodů.
Navrhuji udělení těchto dovolených.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené tyto jsou uděleny.
Nemocí se omluvili posl. Zoch
a Windirsch.
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy posl. Krebse:
ministru železnic o zřízení zasilatelského
oddělení státních drah (č.
D 824-II),
ministru pro věci zahraniční o přecházení
hranic při výletech (č. D 825-II),
ministru vnitra, že ve Varnsdorfu nebylo povoleno vylepiti
plakáty, ohlašující schůzi (č.
D 826-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
vlády na dotaz:
posl. inž. Junga, že Státní pozemkový
úřad nedbá ustanovení jazykového
nařízení (č. D 471-II ),
posl. dr. Koberga o pozemkové reformě na šilheřovickém
velkostatku na Hlučínsku (č. D 724-II );
min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy na dotaz posl. Krebse o poskytnutí 20%ního
stavebního příspěvku na kanalizaci
města Cvikova (č. D 492-II)
min. financí na dotaz:
posl. Kreibicha o zvláštním postupu frýdlantského
berního úřadu vůči domkářům
a drobným zemědělcům (č. D
503-II ),
posl. J. Mayera o přidělení společníka
trafice pana Václava Schächera v Chebu (č.
D 609-II ),
posl. Vrtaníka o srážkách ze mzdy na
daně berní správou v Olomouci a v Rumburku
(č. D 638-II ),
posl. inž. Kalliny o bezohledném postupu proti těžkému
válečnému poškozenci Janu Dorschnerovi,
kancelářskému pomocníku berní
správy v Městě Teplé (č. D
736-II);
min. vnitra na dotaz:
posl. Kurťaka o obci Vyškovu v župě marmarošské
(č. D 524-II),
posl. Horpynky o státní subvenci rolníkům
z Nových Těchanovic poškozeným živelními
pohromami (č. D 722-II);
min. veř. prací na dotaz posl. Horpynky o nouzové
stavbě cesty v obci Nové Hutě na Šumavě
(č. D 566-II);
min. školství a nár. osvěty na dotaz
posl. dr. Jabloniczkého a druhů, aby bezdůvodně
podezřívaná profesorka Markéta Somlyayová
byla ihned opět dosazena na své místo (č.
D 603-II);
min. železnic na dotaz posl. Čuříka
a druhů o režijních výhodách
jízdních zaměstnanců st. drah v činné
službě a jejich rodinných příslušníků
a zaměstnanců st. drah ve výslužbě
a jejich rodinných příslušníků
(č. D 608-II).
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1123. Zpráva výboru dopravního o usnesení
senátu (tisk posl. sněm. 1064) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 302 a 397) o železniční
přepravě.
Předseda: Odvolány byly žádosti
imunitní.
Zástupce sněm. tajemníka
Nebuška
(čte):
Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem
ze dne 24. června 1927, č. 6356/27, odvolává
žádost ze dne 12. února 1926 za souhlas s trest.
stíháním posl. Hlinky
pro přečin podle §u 14, č.
3 zákona na ochranu republiky (č. J 88-II, presid.
sdělení 9. schůze)
Okr. soud v Poděbradech přípisem ze dne 24.
června 1927, č. T 114/26, odvolává
žádost ze dne 6. dubna 1926 za souhlas s trest. stíháním
posl. Jílka pro přestupek
podle §u 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č.
309 Sb. z. a n. (č. J 140-II, presid. sdělení
19. schůze).
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 80. schůzi posl. sněmovny.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se vláda zmocňuje, aby převzala státní
záruku za úvěr určený k výstavbě
veletržních paláců v Praze (tisk 1041).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností jest pan posl. Pechman,
zpravodajem výboru rozpočtového pan posl.
Pekárek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Pechman: Nejsou.
Zpravodaj posl. Pekárek: Nikoli
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká
sněmovna přijala ve čtení prvém,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím
poslanecká sněmovna přijala tuto
osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá nám ještě hlasovati o resoluci,
otištěné ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto resoluci, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přijata.
Tím vyřízen jest
1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní a plavební
úmluvou mezi Československou republikou a Finskem,
podepsanou v Helsinkách dne 2. března 1927 a se
závěrečným protokolem z téhož
dne (tisk 1087).
Zpravodajem výboru zahraničního jest pan
posl. dr. Hajn, zpravodajem výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
p. posl. dr. Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr. Hajn: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Nikoli.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak
je posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s prozatímní úpravou
obchodních styků mezi republikou Československou
a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 24. března
1927 a uvedenou v prozatímní účinnost
vládní vyhláškou ze dne 7. dubna 1927,
č. 37 Sb. z. a n. (tisk 1088).
Zpravodajem výboru zahraničního jest pan
posl. Molík,
zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. dr. Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Molík: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Nikoli.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak
je posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž
se prodlužuje a rozšiřuje platnost zákona
ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., o celních
slevách pro dovoz strojů a přístrojů
(tisk 1108).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. Prokůpek, zpravodajem
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností pan posl. dr. Zadina,
zpravodajem výboru rozpočtového p. posl.
Adámek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Prokůpek:
Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Adámek: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Přikročíme ke hlasování o resolucích.
K osnově této podali dva resoluční
návrhy posl. Matzner a
druzi.
Žádám pány zpravodaje, aby se o nich
vyjádřili.
Zpravodaj posl. Prokůpek:
Slavná sněmovno! Cenné podněty p.
posl. Matznera bohužel bezprostředně
nesouvisí s meritem projednávaného zákona
a doporučuji proto, jako se stalo v zemědělském
výboru, aby tyto resoluce nebyly přijaty.
Zpravodaj posl. dr. Zadina: Slavná
sněmovno! Jako referent výboru živnostenského
připojuji se k návrhu referenta výboru zemědělského.
Zpravodaj posl. Adámek:
Za výbor rozpočtový připojuji se k
návrhu referenta za výbor zemědělský.
Předseda: Budeme o těchto resolucích
hlasovati, a to o obou najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s oběma
resolučními návrhy posl. Matznera
a druhů, zvedni ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru ústavně-právního
a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
255) zákona proti nekalé soutěži (tisk
1078).
V předešlé, 89. schůzi byla rozprava
skončena a došlé návrhy přečteny.
Dávám proto slovo k doslovu nejprve
panu zpravodaji výboru ústavně-právního,
posl. Ostrému.
Zpravodaj posl. Ostrý:
Slavná sněmovno! Proti předloze zákona
o nekalé soutěži byly vysloveny některé
námitky, jimiž se projevuje názor, že
zákon nedostačuje, ale také námitky,
že se přisuzuje zákonu přílišná
ostrost. Z toho je viděti, že žádný
zákon nemůže býti tak dobře zpracován,
aby nemohl býti kritice podroben. V souvislosti s projednáváním
předlohy byly podány některé pozměňovací
návrhy, a tu bych chtěl spojiti jak debatu, tak
také pozměňovací návrhy v jedno
a zmíniti se zvláště
o některých.
Tak byl vysloven názor, že na př. konsum není
zákonem tímto dostatečně chráněn.
Je samozřejmo, že konsum jako konsument nemůže
býti zákonem tímto chráněn,
ale konsum jako organisovaná jednotka chráněn
jest tak jako každý druhý obchodník
a hospodářský podnik.
Byl vysloven názor, že zákon nezabývá
se otázkou kartelů, ringů a jiných
organisací zaměstnavatelských. K tomu jsou
také podány návrhy. Zákon proti nekalé
soutěži nemůže řešiti otázky
zákazu zřizování kartelů, protože
to se zákonem proti nekalé soutěži vlastně
nemá naprosto žádné souvislosti. A kdyby
se jednou objevila nutnost, že v otázce organisací
kartelových má býti něco podnikáno,
musí to býti bezpodmínečně
řešeno jiným zákonem, nikoliv zákonem
proti nekalé soutěži, poněvadž
by to bylo vlastně proti duchu toho zákona.
Také bylo vytýkáno, že do zákona
je pojat tisk a že nebyli snad činitelé tisku
přibráni k poradě. Zde je možno docela
dobře říci, že pokud tisk přichází
ve styk s činností proti duchu a proti zákonu
o nekalé soutěži, může býti
jenom žádáno, aby zákon odstranil závadný
stav. Je samozřejmo, že též na tisk musí
se zákon vztahovati, poněvadž jinak by se zákon
stal bezpodstatným, kdybychom tisk nechali v otázce
nekalé soutěže jednati, jak by chtěl.
Za velice důležité bylo označeno, že
zaměstnanec není zbaven odpovědnosti, že
ho zákon proti nekalé soutěži činí
také odpovědným, a je žádáno,
aby toto ustanovení ze zákona bylo vypuštěno.
To není prostě možno, neboť, má-li
zákon proti nekalé soutěži splniti své
poslání, nelze zde činiti
výjimky již proto, že každý, kdo
by chtěl v nekalé soutěži pokračovati
i za činnosti tohoto zákona, našel by si vždycky
zaměstnance, na kterého by tu činnost proti
nekalé soutěži převalil, a tím
stal by se on neodpovědným a dělník
nebo zaměstnanec by se odpovědným
činiti nemohl. My jsme ovšem učinili v zákoně
takové opatření, že, i když zaměstnanec
odpovědnost nese, přece jen ostrost zákona
byla ubroušena tím, že on nemusí dokazovati,
že byl z důvodů hospodářských
či hmotných nucen, aby čin
nekalé soutěže provedl, nýbr bude tu
rozhodnutí ponecháno na vůli soudce; soudce
rozezná, zda zaměstnanci hrozilo či nehrozilo
nebezpečí. Tedy je rozdíl v tom, že
podle původní osnovy musil zaměstnanec sám
dokazovati, kdežto nyní rozhodne po volném
uvážení soud a soud
může nalézti za prokázáno, že
zaměstnanci event. hrozilo propuštění
a že z důvodů těch stává
se úplně beztrestným.
Je tu také otázka podplácení. Bylo
si stěžováno, že otázka podplácení
může se vztahovati i na malicherné věci.
Tomu tak není. Mluví-li zákon o podplácení,
má na mysli, co v nekalé soutěži až
dosud bylo velmi rozhodujícím; a potírati
podplácení při normálním obchodě
jest jenom příkazem doby.
Porušení obchodního tajemství. Bylo
si naříkáno, že porušení
obchodního tajemství, vztahuje-li se také
na zaměstnance, je příliš příkrým
opatřením a pod. My nemůžeme z porušení
obchodního tajemství zaměstnance vyjmouti
už proto, poněvadž vždycky prostřednictvím
zaměstnance se může k porušení
obchodního tajemství dospěti, a jen prostřednictvím
jeho, poněvadž nikdo a nikdy zaměstnavatel
sám si své obchodní tajemství prozrazovati
nebude.
§ 14 zakazuje zaměstnancům, byli-li přijati
výlučně pro určitý podnik,
že nesmějí býti činní
v podniku druhém, a bylo si stěžováno
na tuto příkrost v zákoně. Chtěl
bych to doprovoditi tím, že právě zde
po stránce nekalé soutěže je značné
nebezpečí a že to nelze ze zákona vypustiti
už proto, poněvadž by se mohly díti věci,
že jeden zaměstnavatel by si vzal cestujícího,
dával by mu vysokou provisi a cestovné, ale
ten by cestoval pro druhého přes to, že byl
přijat výlučně pro ten podnik. Obavy,
které byly vysloveny, jsou, myslím, odstraněny
tím, co zákon praví: "přijatý
výlučně pro určitý podnik".
A je jenom, abych tak řekl, věcí morálky,
abych, když jsem byl výlučně pro některý
podnik přijat, také pro tento podnik pracoval.
Na druhé straně byla vytýkána nedostatečnost
zákona v tom, že se zákon nezabývá
otázkou nekalé soutěže, prodává-li
někdo pod cenou. Promiňte, to tímto zákonem
prostě řešiti nelze. My nemůžeme,
i když sledujeme nekalou soutěž, podvázati
volnou soutěž, už proto ne, poněvadž
bychom podvázali jakýkoli obchod. Jde-li však
někdo ve svém prodávání pod
cenou tak daleko, že poškozuje ostatní obchodníky
a výrobce, přece jen nese odpovědnost, neboť
dospěl-li daleko s ustavičným
prodáváním pod cenou, vztahuje se na něj
zákonné opatření jiné, totiž
zákonné opatření pokud se týče
eventuelního zaviněného úpadku. To
ovšem zákon proti nekalé soutěži
řešiti nemůže, poněvadž má
na mysli jen nekalou soutěž.
Totéž asi je, pokud se týče nesprávného
označování původu zboží.
Velkou debatu vyvolala otázka, že pravdivé
zprávy prohlašované nebo uveřejňované
jsou také trestné. Pravdivé zprávy
rozšiřované trestné nejsou, vztahuje
se na ně jen obor práva civilního. Trestné
jsou případy rozšiřování
zpráv nepravdivých. Tedy rozšiřuje-li
někdo zprávy pravdivé, může býti,
řekněme, žalován, aby odstranil závadný
stav. To má svou důležitost v zákoně.
Řeknu-li já o někom, že si stojí
špatně, je možno, že touto, třeba
pravdivou zprávou jsem ten podnik
dorazil, neboť kdybych to nebyl šířil,
mohl se dotyčný podnik ještě ze své
hospodářské tísně zotaviti.
Tedy i pro ten případ musí býti toto
ustanovení v zákoně.
Pokud se týče zaměstnanců, nastala
v §u 14 dohoda, že za slovo "zaměstnanec"
v odst. 1 vsunuje se ustanovení: "vyjma domáckého
dělníka". Ovšem, že § 32 musí
býti uveden v soulad s §em 14.
Pokud se týče §u 33, dovoluji si upozorňovati
na tiskovou chybu, která se vloudila do nadpisu: "Přestupek
zabránění trestnému činu."
Správně má tento nadpis zníti: "Přestupek
nezabránění trestnému činu."
Tím myslím, že jsem se svého úkolu
zhostil, a proto nemohu se vysloviti pro pozměňovací
návrhy, které byly podány k osnově
zákona. (Souhlas.)