K §§ 1 a 2 poznamenávám: Personál
státní lesní služby dohlédací
pověřen jest úkolem, aby pečoval o
zachování lesního majetku a staral se účinným
dozorem o spořádané provozování
a postupné zvelebování hospodářství
ve všech lesích.
Lesopolitickou instancí I. stupně státní
služby dohlédací v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku jest okresní správa politická.
Pro obvod několika politických správ zřízena
jest společná okresní lesní inspekce.
V Čechách jest zřízeno celkem 14 okresních
lesních inspekcí a dohledu jedné okr. inspekce
připadá průměrně 111.544 ha
lesa.
Na Moravě jest 6 okresních lesních inspekcí
a na každou připadá průměrně
107.140 ha lesa.
Ve Slezsku jsou dvě okresní lesní inspekce
a na jednu připadá průměrně
77.162 ha lesa.
Všechny okresní lesní inspekce obsazeny jsou
pouze jedinou odbornou silou, která naprosto nestačí,
aby mohla prováděti účinný
dohled na průměrně více než 100.000
ha lesa.
Na Slovensku jest lesopolicejní instance I. stupně
župní úřad, jemuž přiděleno
jest za tím účelem lesnické oddělení.
Jednomu každému ze 6 lesních oddělení
župních úřadů připadá
průměrně dohled nad 276.436 ha lesa.
Na Podkarpatské Rusi obstarávají lesní
službu dohlédací 3 státní lesní
úřady a každému z nich podléhá
průměrně 211.789 ha lesa.
Kromě těchto orgánů fungují
na Slovensku ještě zvláštní úřady
- lesní oddělení okresních úřadů
- a na Podkarpatské Rusi státní lesní
správy - pro správy lesů komunálních
a jiných, kterou obstarává stát na
základě zvláštního zák.
čl. XIX z r. 1898.
Třebaže na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou
úřady státní lesní služby
dohlédací obsazeny větším počtem
sil, ani tam počet jejich nepostačuje.
Povšechně možno říci, že počet
personálu dohlédací služby po provedené
restrikci jest týž, jako před státním
převratem, kdežto agenda jeho zvýšila
se, nehledě k podstatně změněným
poměrům hospodářským a sociálním,
novými popřevratovými zákony - zákon
o prozatímní ochraně lesa, zákon o
opatření strojených hnojiv, zákony
o pozemkové reformě atd. - dvou- až trojnásobně.
Za tohoto stavu nelze personálu lesní služby
dohlédací dostáti bezvadně všem
svěřeným úkolům a povinnostem
a jest příkazem nutnosti, aby byl přiměřeně
rozmnožen a dohlédací obvody zmenšeny.
K §u 4 nutno říci: Nelze popříti,
že s lesním majetkem v naší republice
nehospodařili jsme od státního převratu
dosti konservativně.
Všeobecná nouze o dříví palivové
a užitkové v prvních letech poválečných
byla příčinou, že vláda sama
k odstranění tohoto nedostatku byla přinucena
k opatřením, jimiž zvýšené
využitkování lesů bylo podporováno.
Aby opatřeny byly prostředky na strojená
hnojiva, povolovány byly dále k těžbě
podle §u 11 zákona č. 683/1920 úspory
dříví z let poválečných,
porosty zničené různými kalamitami
a mimořádné těžby nad roční
etát, placení vysokých daní a dávek,
zvláště dávky z majetku a z přírůstku
na majetku, nezaměstnanost dělnictva, udržení
v chodu různých dřevo zpracujících
závodů, hlad po půdě, nedostatek pastvin
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vše to působilo,
že úřady musely přihlížeti
k odůvodněným žádostem a povolovati
mimořádné těžby v lesích.
Též strach před pozemkovou a lesní reformou
a majetková nejistota z toho plynoucí byly namnoze
příčinou značných přesečí
v našich lesích. K tomu všemu přidružila
se ještě katastrofální pohroma mnišková,
v důsledku které bylo nutno vykáceti v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku přes 14,000.000 m3 dříví.
Zásoby dříví na světovém
trhu se tenčí, kdežto spotřeba dříví,
a tím i jeho cena, stoupá. Těžce bychom
se prohřešili na budoucnosti republiky, kdybychom
z lesů nadále těžili více než
přirůstá. Jest bezpodmínečně
nutno, aby povolování tak zv. mimořádných
těžeb omezeno bylo na míru nejmenší,
a to jen na případy zcela výjimečné
a zvláštního ohledu s hlediska hospodářského
nezbytně vyžadující.
Lesy a lesní hospodářství svou výměrou
a svým významem tvoří jednu ze základních
podmínek našeho hospodářského
života. Jest bezpodmínečně nutno, aby
tomuto odvětví prvovýroby věnována
byla zvýšená péče a podpora,
jaká mu vzhledem k jeho národohospodářskému
a sociálnímu významu přísluší,
nemají-li vzniknouti našemu národohospodářskému
životu vážné a těžko napravitelné
škody, za něž bude blízká budoucnost
činiti zodpovědnou dobu přítomnou.
Je proto třeba všemožně pracovati, aby
zabezpečeno bylo racionelní hospodaření
v našich lesích alespoň pro nejbližší
dobu tímto zákonem o zatímní ochraně
lesů, než bude možno vydati po provedení
celkové reformy správní v naší
republice dokonalý a jednotný lesní zákon
pro celou republiku.
A nyní několik slov k polemikám, které
se ocitly v československém tisku se zněním
některých paragrafů tohoto zákona,
zejména §u 5.
Když jsme dělali nový zákon a zvláště
§ 5, byli jsme si vědomi toho, že téměř
všichni poslanci stěžovali si již na povolaných
místech do ničení a devastování
našich lesů. Také několik řečníků
v zemědělském výboru samém
bylo toho názoru, že devastace nedá se odstraniti
jinak, než-li přísným zákonem
na ochranu lesů. Kritika nové předlohy z
části lesnických kruhů šla tak
daleko, že dokonce na schůzi moravských lesníků
v Brně bylo vysloveno mínění, že
nový zákon, kdyby nebyl změněn, stal
by se hanbou československého lesnictví před
cizinou.
Podotýkám, že Ústřední
výbor volných sdružení lesních
správ ve svém memorandu, které poslal četným
členům posl. sněmovny, i mně jako
referentovi, odmítá toto tvrzení a píše
ve svém memorandu, že vždy, jakmile se vyskytne
úmysl, vydati nějaké ustanovení proti
zájmům majitelů soukromých lesů,
objeví se ve veřejném tisku obvinění
z drancování lesů, a že to není
pravda. Dále praví, že jako odůvodnění
k novele zákona poznovu četli a slyšeli nekonečné
povídání o devastaci lesů, jímž
naši poslanci prý jsou zahrnováni.
Podotýkám, že já sám v poslední
parlamentní řeči jsem konstatoval, že
12 moravských velkostatkářů nehlásilo
podle zákona Státnímu pozemkovému
úřadu etát a těžbu, kterou na
svých lesích skáceli, a dokonce organisace
těchto velkostatkářů moravských
se usnesla proti znění zákona, že napříště
ničeho hlásiti nebude. Dovolávám se....(Výkřiky
posl. Mikulíčka.) Prosím, pane kolego,
já vás také neruším.
Dovolávám se řeči p. kol. Koudelky
a jiných panů v zemědělském
výboru, kteří si stěžovali, že
na četných lesních velkostatcích se
drancují lesy. Uvedli hlavně Planou, Komorní
Hrádek a jiná místa. Musím konstatovati,
že já sám na Moravě veda jednou stížnost
do devastace lesů na jednom panství, dostal jsem
od povolaného úřadu zprávu, že
zvýšení mýtění bylo povoleno
proto, že prý les byl zachvácen t. zv. houbou
václavkou.
Vážená sněmovno! Četl jsem v
četných novinách lesnických i jiných
kritiky tohoto zákona a musím konstatovati, že
autoři těchto článků zaměňovali
si v několika případech dřívější
návrh ministerstva zemědělství se
zákonem, jak byl potom podán sněmovně
a jak vyšel ze zemědělského výboru,
a tudíž jsem viděl, že této věci
absolutně nerozuměli.
Přes to jim nevadilo, aby nevolali do poslanecké
sněmovny, by tento zákon vrácen byl zpět
zemědělskému výboru a tudíž
sněmovnou zamítnut. Já vím ze zkušenosti,
že majitelé velkostatků, kteří
naše lesy devastovali a na něž si naše veřejnost
stěžovala, používali právě
té příležitosti, aby právě
při kácení kalamitního dřeva,
při probírkách mohli vykáceti více
než-li jest nejen lesům prospěšno, nýbrž
i v mezích zákona přípustno, že
tudíž právě těžba kalamitního
dřeva a probírky byly jen zástěrou
ke skutečné devastaci lesů. Že by §
5 předloženého zákona, jak pánové
tvrdili, vázal lesní hospodáře k zákonitě
špatnému hospodaření, je přece
naprosto vyložený omyl, poněvadž celý
zákon i s §em 5 bude platiti nejen pro lesy soukromé,
nýbrž i pro lesy ostatní, tudíž
i pro lesy státní.
Podotýkám, že znění tohoto zákona
jest dílem přečetných porad a také
přečetných kompromisů a že po
dobu, co jsem jako referent o věci s četnými
odborníky jednal, dostal jsem řadu připomínek
a pozměňovacích návrhů, které
si však ohromně odporovaly a dokazovaly právě,
že i v řadách odborníků jest
naprosto chaotický názor o znění toho
či onoho paragrafu osnovy zákona.
Jest mi jasno, že nejvíce se znění §u
5, a také některých jiných paragrafů,
brání majitelé velkostatků. Přečetná
memoranda, která tu a tam se vyskytla, vypracována
byla z jejich podnětu.
Podotýkám, že majitelé velkostatků
u nás v Československu nemají žádné
potřeby inscenovati takovým způsobem nesouhlas
se zněním zákona, s nímž v zemědělském
výboru souhlasili, právě pro jeho povahu
zjednat úplnou ochranu majetku lesního, všichni
poslanci bez rozdílu všech stran.
Uvádím jen jednání, které nyní
se vede s majiteli velkostatků a které jim přece,
jak oni sami tvrdí, může jaksi dávati
naději, že při vyřešování
celé lesní reformy bude se s nimi jednati tak, jak
opravdu si oni při znění dnešních
zákonů představují.
Poukazuji dále, že současně při
daňové reformě se jim jaksi vyšlo vstříc,
a není tudíž třeba, aby z jejich řad
byli používáni ať již generální
ředitelé či odborníci, kteří
jejich velkostatky spravují k takovým akcím,
jako je akce, která se provádí proti tomuto
zákonu.
Já jako referent jsem přesvědčen,
že všichni páni kolegové zde v této
posl. sněmovně se mnou mají snahu vydati
takový zákon, aby ochrana lesů byla plně
zajištěna a aby bylo vyhověno principu, že
nesmí býti z lesa bráno víc, než
v něm průměrně ročně
vyrůstá.
Doporučuji jako zpravodaj slavné posl. sněmovně,
aby tento zákon přijala a pro něj také
hlasovala. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Pro rozpravu o této
osnově, k níž jsou přihlášeni
řečníci, navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby řečnická lhůta byla stanovena
40 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Sděluji, že jako zástupci ministerstva zemědělství
dostavili se k projednávání této osnovy
min. rada Maňhal a lesmistr inž. Rus.
Přerušuji projednávání pořadu
a přikročím k ukončení schůze.
Sděluji, že z důvodů formálních
bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi,
i žádám, aby pí. a pp. poslanci ze zasedací
síně neodcházeli.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští
schůze se konala za 5 minut, to jest v 7 hod. večer
s
Nevyřízené odstavce pořadu 84. schůze.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto návrhu?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.