Předseda (zvoní): Přikročíme
nyní k doslovu o odst. 3 pořadu.
3. Zpráva výboru branného k vládnímu
návrhu (tisk 438) zákona o délce presenční
služby vojenské (tisk 868).
Uděluji slovo zpravodaji výboru branného,
jímž je p. posl. Špaček.
Zpravodaj posl. Špaček: (Různé
výkřiky na levici. Hluk. - Předseda
zvoní.) Ještě jsem nic neřekl a
už křičíte?
Referoval jsem o návrhu zákona, kterým se
má zachovati ještě do některé
doby presenční služba 18měsíční,
a o návrhu zákona, kterým má býti
umožněno vojenské správě opatřiti
si pro pozdější zavedení kratší
služební presenční doby dostatečnou
základnu tím způsobem, že bude míti
k disposici dostatečný počet déle
sloužících poddůstojníků.
Tedy, prosím, referoval jsem o předlohách
zákonů, které jistě nezasluhují,
abyste se tímto způsobem rozčilovali.
Pokud jde o vládní návrh zákona, kterým
se dosavadní presenční služební
doba 14měsíční a další
činná služba 4měsíční
zachová podle prohlášení pana ministra
nár. obrany ještě asi na 2 roky - vyslovovali
se všichni řečníci, kteří
k tomuto vládnímu návrhu mluvili, celkem
proti němu, pokud patřili k oposici, což je
přirozené. Ale ani jediný z nich nevytkl
momenty, které by mohly vyvrátiti důvody,
které jsem ve své obšírné zpravodajské
zprávě uvedl na doklad, že prozatím
tato 14měsíční služba, na kterou
pomýšlel branný zákon z r. 1920, zavedena
býti nemůže.
Slavné Národní shromáždění,
já jsem mluvil velice obšírně při
své zprávě zpravodajské právě
proto, abych nemusil mluviti obšírně teď,
poněvadž vím, že velký doslov zpravodajův
před hlasováním o nějaké vládní
předloze jest nepříjemný velké
většině této sněmovny. Proto
jsem ve své zprávě zpravodajské uvedl
všechny podstatné důvody, které mluví
pro zachování této 18měsíční
presenční služby, abych nemusil o tom mluviti
v polemice, resp. replice na vývody pánů
členů poslanecké sněmovny, kteří
důvody, jež vojenská správa uvádí,
neuznávají. Já jsem na př. uvedl podrobně,
jakým způsobem vojenská správa počítá
s tou 14měsíční presenční
službou při rozvrhu výcvikových hodin.
Račte se pamatovati velice mnozí, kteří
jste tu byli, že jsem při dvou kategoriích
zbraní, při zbrani ženijní a při
pěchotě, uvedl podrobný výpočet
veškerého výcvikového času, který
je vojenské správě, resp. důstojníkům
a poddůstojníkům, nováčky a
vojáky cvičícím, k disposici, abychom
z těchto civilistů udělali vojáky
aspoň slušně připravené k válečnému
stavu. Žádný z pánů, kteří
proti této vládní předloze mluvili,
nenavrhl způsob, jakým bychom mohli tyto vojenské
správě k disposici jsoucí hodiny rozložiti
nebo jak by mohli býti jednotlivé discipliny zkráceny
nebo vypuštěny. Všichni mluvili o tom, že
proto, že snad mají některé jiné
státy svou presenční dobu kratší,
mohli bychom ji zkrátiti také my anebo že by
snad bylo lepší, kdybychom armádu tím
způsobem, jakým ji cvičíme, necvičili,
nebo se přiklonili ke způsobu miličnímu.
jako je ve Švýcarsku. Tak začal kol. dr Keibl
a tak skončili pánové ze strany soc.
demokratické. Ale proti konkrétnímu výpočtu,
který jsem tu dokumentoval, se nikdo z pánů
oposičních řečníků ničím
stejně konkrétním nevykázal. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.) Řekl jsem pane posl.
Mikulíčku, že v Rusku je výcviková
doba ještě větší, a já nemohu
pochopiti... (Posl. Mikulíček: V Rusku se bijí
proletáři za proletáře, u nás
za lumpy a korupčníky!) Pane kol. Mikulíčku,
u nás jsou také ještě jiní než
proletáři vašeho typu. My jsme národ
a naše vojsko je také částí národa;
i vy k tomu národu patříte. (Hluk. Výkřiky
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Špaček (pokračuje):
Vzhledem k těmto projevům... (Posl. Kreibich:
Na ochranu zbytkových statků!) Nemám
žádných zbytkových statků, pane
lajtnante. Mohl jste si koupiti jej za půl osma milionu.
(Veselost.)
Slavná sněmovno, mohl bych jednotlivě odpovídati
na jednotlivé tyto námitky, ale právě
vzhledem k tomu, že se tímto způsobem reaguje
na moji snahu, abych věc vysvětlil, myslím,
že nepotřebuji s jednotlivými řečníky
znovu se zaměstnávati. Návrh zákona
o prozatímním prodloužení 18měsíční
presenční služby podle mého přesvědčení
a podle přesvědčení většiny
stran této poslanecké sněmovny odpovídá
dnes mezinárodním zvyklostem v armádních
výcvicích, odpovídá účelu
naší armády, je účelný
a právě proto navrhuji, aby slavná sněmovna
tuto vládní osnovu pojala za svou.
Pokud se týče další osnovy (tisk 849),
tedy ani páni řečníci z řad
oposičních tomuto vládnímu návrhu
zákona o umísťování déle
sloužících poddůstojníků
nevytýkali neúčelnost, jen velmi mnozí
páni namítali, že vlastně zřízením
této kategorie déle sloužících
poddůstojníků bude eventuelně ubrána
možnost najíti ve státních nebo jiných
službách, o kterých se v tomto vládním
návrhu mluví, zaměstnání. Na
to musím odpověděti, že ovšem tento
zákon snad je nebo bude důvodem jakési konkurence
mezi těmi, kteří budou toto zaměstnání
hledati. Ale chceme-li, abychom skutečně v dohledné
době ke 14měsíční služební
době dospěli, a víme-li, že předpokladem
k ní je získání alespoň 8000
déle sloužících poddůstojníků,
musíme co nejdříve opatřiti vojenské
správě tyto poddůstojníky a nemůžeme
je opatřiti jinak, než když právě
dáme lidem, kteří se tomuto povolání
budou chtíti dočasně věnovati, naději,
že když si svých 8, po případě
5 let jako poddůstojníci odslouží, budou
moci aspoň činiti si nárok, aby dostali také
přiměřené zaměstnání
civilní. Jestliže mnozí páni řečníci
říkali, že právě při tom,
pokud běží o podniky státem subvencované
nebo podniky obcí a samosprávných korporací,
bude tím zvětšena nezaměstnanost, abych
se jen jednou výtkou obíral, musím na to
reagovati poukazem na skutečnost, že lidé,
kteří se budou věnovati další
vojenské službě jako poddůstojníci,
jsou také příslušníky našeho
národa, nebudou to žádní boháči,
a budou-li moci býti zaměstnáni po skončení
své služby, jako déle sloužící
poddůstojníci, budou přece míti týž
nárok na to, aby byli zaměstnáni, jako ti,
kteří jako déle sloužící
poddůstojníci nesloužili a neslouží.
(Posl. Krebs [německy]: Němci nedostanou tedy
žádných míst?) Pane kolego Krebse,
v tomto zákoně nikde nestojí, že když
se budete hlásiti za déle sloužícího
poddůstojníka, že těch práv proto,
že jste Němec, nenabudete, naopak, když se budou
němečtí uchazeči hlásiti, mají
týž nárok, jako čeští. Mezi
námi není rozdílu.
K oběma těmto osnovám byla podána
řada pozměňovacích návrhů.
Je jich k osnově tisk 894 celkem 40 pozměňovacích
a 8 resolučních, k osnově tisk 868 je 8 pozměňovacích
návrhů. Nemohu, bohužel, právě
proto, že pozměňovací návrhy
neberou zřetele na intence, kterými byla vojenská
správa vedena, když tyto návrhy podávala
a stojí v zásadním odporu proti těmto
intencím, žádný pozměňovací
návrh k vládnímu návrhu tisk 868 doporučiti.
Pokud běží o osnovu tisk 894, dovoluji si doporučovati
pozměňovací návrh posl. Bradáče
a druhů, ve kterém se navrhuje, aby v §u
2, odst. III lit. c) v páté řádce
bylo slovo "jinak" nahrazeno slovem "zákona".
Z návrhů resolučních, podaných
k osnově tisk 894, doporučuji přijetí
dvou pozměňovacích návrhů posl.
Kleina, Geršla, Johanise a soudr., přečtených
pod čís. 77 a 78, které znějí
(čte):
"Vládě se ukládá, aby zákon
o umísťování déle sloužících
poddůstojníků se neuplatňoval na újmu
státním zaměstnancům z řad
válečných poškozenců."
"Vláda se vybízí, aby při provádění
zákona o déle sloužících poddůstojnících
dbala nezaměstnanosti v řadách soukromých
zaměstnanců a nedopustila, aby praksí zákona
o umísťování déle sloužících
poddůstojníků tento neblahý stav nezaměstnanosti
byl ještě zhoršen."
A dále doporučuji resoluční návrh
posl. G. Navrátila, Hintermüllera,
Malíka, dr Labaje, Tichiho, Zajicka,
Schuberta, Mlčocha a soudr., který
zní (čte):
"Vláda se vybízí, aby při umísťování
déle sloužících poddůstojníků
bylo též plně dbáno zájmů
zejména oněch zaměstnanců, počítajíc
v to i býv. certifikatisty, kteří jsou již
v jakémkoli služebním poměru ve službách
úřadů, ústavů, podniků
a korporací, na něž se zákon o umísťování
déle sloužících poddůstojníků
bude vztahovati.
Při povyšování resp. jmenování
do vyšších kategorií zaměstnaneckých
nechť je brán zřetel na kvalifikaci zaměstnanců
a nikoli jen na pouhý průkaz déle sloužících
poddůstojníků."
A nyní mi dovolte, vzácné dámy a pánové,
abych přece několika slovy reagoval na onu aféru,
která tvořila ve vývodech pánů
řečníků z německé strany
nacionální a ze strany německých národních
dělníků předmět stálých
rekriminací. (Posl. Remeš: Jdete do Canossy, pane
kolego?) Uvidíte to hned, pane kolego Remeši.
Slavná sněmovno! Ve své řeči
řekl jsem podle doslovného zápisu stenografického,
který mám ve zvyku vůbec neopravovati a který
jsem, jak dosvědčí páni ze stenografické
kanceláře, neopravil... (Výkřiky
na levici.) Kdo mně nechce věřiti, nemusí,
já nikoho nenutím. To je otázka důvěry.
V této řeči jsem řekl: "Naše
posice zeměpisná tvořila při výběru
systému branného ovšem nejdůležitější
směrnici, podle které jsme se rozhodovali pro zavedení
branné soustavy kádrové, která u nás
dosud platí, třebaže po válce velká
většina národa a jmenovitě jeho politických
stran celým srdcem a celou duší stála
za systémem miličním. Ale právě
skutečnost, že tento systém miliční
byl před válkou zaveden vlastně jenom v jednom
evropském státě, totiž ve Švýcarsku
- jehož zeměpisná poloha jest formou analogická
se zeměpisnou polohou naší, ale jehož
politický vývoj a mezinárodní položení
jest naprosto jiné, nežli státu našeho
- tato skutečnost, že ani nikde jinde, kde jsou aspoň
přibližně stejné poměry zeměpisného
položení a z nich resultující možnost
konfliktu se sousedem, ba vůbec nikde jinde v Evropě
systém miliční zaveden nebyl, tato skutečnost
vedla nás k tomu, že překonali jsme všechny
ty, řekl bych, idealistické a pacifistické
snahy, které měly vésti k zavedení
systému miličního v naší branné
soustavě, a že jsme si ponechali prozatím branný
systém kádrový. Byla to jmenovitě
stálá potřeba míti na zřeteli
naše sousedstvo a míti na zřeteli skutečnosti
psychologického a hospodářského rázu,
které souvisely s likvidací světové
války a které tvořily současně
velmi podstatný základ vzniku naší samostatnosti;
a právě vzhledem k těmto možným
konfliktům v budoucnosti a vzhledem k nesporné skutečnosti,
že možný nepřítel zevní
pro náš stát, třebaže si nepřejeme,
aby přišel, může přijíti
jen ze sousedního Německa nebo Maďarska,"
(Různé výkřiky na levici.) "právě
to musilo vésti všechny i nejidealističtější
představitele..." (Různé výkřiky
na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Špaček (pokračuje):
"... tohoto miličního systému k potřebě
přidržeti se v konkretních našich poměrech
systému kádrového."
Co jsem tím řekl, slavná sněmovno?
(Výkřiky na levici.) To je demokracie! To
byla vzpomínka na to, za jakých okolností
jsme volili svoji brannou soustavu, proč jsme zvolili systém
kádrový a ne miliční, a měl
jsem právo a povinnost se o tom zmíniti v úvodu,
kterým jsem dokumentoval, že při systému
kádrovém musíme míti 18měsíční
službu, poněvadž jsem právě to,
co jsem řekl, vlastně citoval z materiálií
branného zákona při jeho projednávání
v revolučním Národním shromáždění
r. 1920... (Výkřiky na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Špaček (pokračuje):
Podle vládního návrhu tohoto zákona
je v důvodové zprávě uvedeno toto:
"Tento systém kádrový bude nezbytně
nutným aspoň pro dobu přechodnou, pro dobu,
ve které ustanoveno Německu vyplniti mírové
podmínky, tedy po dobu určité řady
let, po dobu, až vliv Svazu Národů skutečně
se uplatní, až budou zde pevné záruky
míru a státy kdysi tak zmilitarisované jako
Německo, Maďarsko a Rakousko nebudou již disponovati
mužstvem v záloze vojensky vycvičeným
a tudíž ani armádou, již možno rychle
mobilisovati a rychle jí operovati." Toto praví
v té věci návrh branného zákona.
Při jeho projednávání byla podána
následující zpráva, vypracovaná
nynějším ministrem nár. obrany Udržalem.
Praví: "Právě projednávaná
vládní předloha branného zákona
je podle našeho soudu schopna vytvořiti zdravou základnu
československých branných sil. Naše
nadmíru exponované geografické položení
a neméně i národnostní složení
státu nedovolují nám, bohužel, na ten
čas hledati branné zajištění
republiky v soustavě miliční, ač by
toto řešení jistě nejlépe odpovídalo
duši celého hluboce demokraticky cítícího
národa. Proto má podle vládního návrhu
branný zákon spočívati prozatím
na zásadě stálého vojska. Vzhledem
k nejistotě, kterou působí nám sousedství
států starých imperialistických tradic,
navrhuje předloha přechodně zavedení
18měsíční pravidelné presenční
služby. K tomuto kompromisnímu návrhu přišli
jsme po všestranných pečlivých úvahách
s hlediska branného i finančního."
A dále praví (čte): "My víme
také, že již samo naše strategické
položení bude nás často nutiti, abychom
nejtěžší problémy obrany republiky
předkládali k rozluštění spíše
ministru zahraničních záležitostí
než ministrovi války, ale při tom nesmíme
zapomínati, že zdárný výsledek
naznačené diplomatické práce zahraničního
úřadu bude v podstatě podmíněn
naší vlastní hodnotou brannou."
Pan ministr Klofáč při projednávání
zákona ve 132. schůzi Národního shromáždění
19. března 1920 řekl potom (čte):
"Předkládáme-li vám dnes zákon,
který, jakkoliv uznává, přece jen
nezavádí přímo a okamžitě
milice, jest to prostě proto, že v uvažování
celkové situace naší říše
a všeobecné situace evropské nemůžeme
se odpovědně odvážiti experimentů,
jichž úspěch v případě
nutné obrany vlasti nemůže zaručiti
nikdo. Nechci opakovati o nejistotě situace mezinárodní
nic z toho, co vám během jednání o
branný zákon pověděl kol. Beneš,
mně postačí, když prostě poukáži
na situaci, která se vytvořila od rána minulé
soboty v Německu, a na ohlas, jaký události
berlínské mají v zemích našich
bezprostředních sousedů." (Různé
výkřiky. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Špaček (pokračuje):
Prosím, slavná sněmovno, co jsem řekl,
to jsem citoval, ale co řekly časopisy na druhý
den ve středu 24. března, jmenovitě - což
vytýkám - "Prager Presse", oficiosní
orgán, a "Prager Tagblatt" a za nimi také
jiné? Napsaly prostě, že jsem zdůvodňoval
podání této předlohy nutností,
řekl bych, poukazem na okolnost, že může
nepřítel přijíti jenom z Německa
nebo z Maďarska. Já jsem měl právo to,
co jsem řekl, říci podle právě
citovaného materiálu branného zákona
z r. 1920, ale mluvil jsem tehdy, jak račte výslovně
věděti, o minulosti, o situaci, která zde
byla r. 1920. Ale přesto, že sněmovní
korespondence správně v té věci postupovala,
že správně uvedla celý ten myšlenkový
postup, za kterého jsem této fráse užil,
časopisy s "Prager Presse" v čele vypustily
právě to, čím bylo poukázáno
na situaci tehdejší, a vztáhly tento výrok
na situaci nynější. (Různé
výkřiky. Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Špaček (pokračuje):
Tedy, buď si nedali ani práci přečísti
celou zprávu sněmovní korespondence nebo
stenografický zápis - a potom je to nesvědomitost,
překroutiti a útočiti; nebo četli
- a pak je to jenom agitační zneužití
celé věci, aby znesnadnili situaci německých
vládních stran. V každém případě
nepsaly pravdu a tedy jednaly špatně.
A jako nemluvily pravdu německé právě
citované a jiné časopisy, tak také
nemluvily pravdu ony časopisy, které tvrdily, že
jsem na nátlak p. min. předsedy odvolal, odprosil
a slíbil odvolati zde. Když jsem byl tenkráte
k p. min. předsedovi zavolán, vysvětlil jsem
celou tuto věc tak, jak jsem ji vysvětlil zde, a
zdůraznil jsem bez jakéhokoliv nátlaku s
číkoliv strany, že samozřejmě
si z našeho národa nikdo nepřeje a nepřál
konfliktu s kterýmkoliv státem, tedy ani s Německem.
Mezi jiným, že jsme všichni, samozřejmě
i my šovinisti, plni touhy a naděje na mír
a přejeme si plně s naším presidentem
Masarykem, aby mír trval aspoň po 3 generace,
jak on se vyjádřil. (Hluk.)
Připojujeme se tedy plně k projevu našeho vyslance
dr Chvalkovského, pokud běží
o náš poměr k Německu. Chceme opravdu
všichni, aby náš poměr ke všem státům,
tedy hlavně k sousednímu a k největšímu,
k tomu, který má s námi nejdelší
společnou hranici, byl dobrý, a není k tomu
třeba ničeho jiného, než abychom skutečně
byli lidmi rozumnými. Já, který nejsem pokládán
za přítele Němců, nemohu si nikdy
přáti žádného konfliktu válečného
s kýmkoliv, tedy ne také s Němci. (Výkřiky.)
Na tyto věci nutno dívati se rozumně
a ne je překrucovati. Že náš poměr
k Německu je dnes dobrý, je viděti také
z odhodlání velké části parlamentní
delegace německé v této sněmovně,
hlasovati pro tyto předlohy. (Výkřiky.)
Jejich účast na vládě a většině
je nejen pro nás, nýbrž i pro celý svět
dokladem, že náš stát není komplotem
násilí a tyranie nad národnostními
menšinami, nýbrž že k nim plní své
povinnosti a dává jim plné právo na
kulturní vývoj a občanskou rovnoprávnost.
Pracuje tak na vyloučení zápalných
látek, které hromadí mezi oběma národy
německé strany oposiční (Výkřiky.),
jak to nejlépe dokázaly projevy pp. posl. dr
Keibla, dr Schollicha, inž. Junga atd.
(Výkřiky na levici. - Předseda
zvoní.)
Je tedy samozřejmé, že právě
proto také předloha o 18 měsíční
službě presenční není vůbec
politická, ani namířena proti kterémukoliv
státu a tedy také ne proti Německu, nýbrž
že sleduje výhradně snahu, umožniti řádný
výcvik naší armády, aby byla v případě
potřeby - a přejeme si, aby nepřišla
tato potřeba, je-li možné, nikdy - skutečnou,
opravdovou, slušnou, řádně vyzbrojenou,
organisovanou a disciplinovanou armádou.
Navrhuji poslanecké sněmovně, aby osnovu
zákona přijala. (Potlesk. Výkřiky
posl. Patzla a inž. Kalliny.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
nyní k doslovu o odst. 4 pořadu:
4. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 728) zákona, jímž
se stanoví mírový počet československého
vojska od 1. října 1927 (tisk 890).
Dávám slovo zpravodaji výboru branného,
p. posl. Myslivcovi. (Výkřiky. - Předseda
zvoní.)
Prosím o klid. (Různé výkřiky
komunistických poslanců.)
Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená poslanecká
sněmovno! (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Myslivec (pokračuje): Vážená
poslanecká sněmovno! (Výkřiky a
posměch komunistických poslanců.) Já
jsem se zhostil úkolu svého, (Výkřiky
oposičních poslanců.) referovati o obou
předlohách, již ve svém prvním
doslovu. (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Myslivec (pokračuje): A proto
nemám, co bych dodal k svým původním
vývodům.
Doporučuji předlohu nezměněně
ke schválení. (Výkřiky na levici.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
nyní k doslovu o odst. 5 pořadu:
5. Zpráva výborů branného
a soc. politického k vládnímu návrhu
(tisk 849) zákona o umísťování
déle sloužících poddůstojníků
(tisk 894).
Dávám slovo prvnímu zpravodaji za výbor
branný, p. posl. Špačkovi.
Zpravodaj posl. Špaček: Podal jsem zprávu
v povšechném výkladě, jejž jsem
měl před chvílí, a proto navrhuji,
aby tento návrh zákona byl poslaneckou sněmovnou
schválen.
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji, za výbor soc. politický,
panu posl. G. Navrátilovi.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno!
Připojuji se jménem výboru soc. politického
k vývodům zpravodaje výboru branného,
jelikož vyčerpal všechnu látku, o které
se jedná.
Pokud se týká pozměňovacích
návrhů, souhlasím rovněž s jeho
názorem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
nyní ke hlasování o jednotlivých osnovách.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Provedeme nejprve:
Ad 1. Hlasování o osnově (tisk 362) zákona,
kterým se doplňuje a částečně
mění zákon o vojenském kázeňském
a kárném právu, jakož i o odnětí
vojenské hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním (tisk 752).
Jelikož byly podány formální i pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
(Výkřiky posl. Pika. Výkřiky komunistických
poslanců. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Nejprve dám hlasovati o návrhu poslance Geršla,
Hampla a soudr., aby se přes tento odstavec přešlo
k pořadu.
Nebude-li tento návrh přijat, budeme hlasovati o
návrhu posl. Bolena a soudr., aby osnova byla vrácena
brannému výboru s tím, aby ji přepracoval
v tom směru, že by kázeňská a
kárná pravomoc náležela výborům
vojáků.
Nebude-li ani tento návrh přijat, přistoupili
bychom k meritornímu hlasování o osnově
samé.
Hlasovali bychom takto: (Výkřiky komunistických
poslanců. - Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
O čl. I budeme hlasovati o celém článku
najednou, a to nejprve podle úpravy návrhů
posl. Davida, dr Patejdla, Špatného a druhů;
nebyla-li by přijata, podle úpravy návrhu
posl. Geršla, Hampla a druhů; kdyby ani tato
úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o čl.
I podle zprávy výborové.
O čl. II a III, jakož i o nadpisu a úvodní
formuli zákona, k nimž není žádných
pozměňovacích návrhů, hlasovali
bychom podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky?
Posl. Zeminová: Pane předsedo! Kol. posl.
Špatný, David a spol. podali návrh,
aby přes vojenskou předlohu tisk 561 (zpráva
výboru tisk 893) přešlo se k pořadu.
Kdyby tento návrh nebyl přijat, činím
v zastoupení poslaneckého klubu čsl. strany
nár. socialistické námitky proti panem předsedou
ohlášenému způsobu hlasování
při předloze tisk 893, jednající o
volebním právu příslušníků
branné moci a četnictva.
Navrhuji, aby se o předloze této hlasovalo kvalifikovanou,
t. j. třípětinovou většinou.
Návrh odůvodňuje náš klub takto:
Ve čl. l, odst. 2 úst. listiny republiky Československé
předpisuje se:
"Ústavní listina a její součástky
mohou býti měněny anebo doplňovány
jen zákony, označenými za ústavní."
Litujeme, že osobní intervenci předsedy posl.
klubu dr Frankeho u p. předsedy sněmovny
v tomto směru nebylo při předloze tisk 893
vyhověno a že nebyla předem ohlášena
za předlohu podle ústavních zákonů.
Vládní návrh tisk 893 porušuje však
přímo § 9 úst. listiny. V paragrafu
tomto se zaručuje všem 21letým občanům
našeho státu všeobecné volební
právo, což však vládní návrh
tisk 893 porušuje.
Protože zcela zjevně jde o změnu ústavy,
žádáme, aby se postupovalo přesně
podle §u 33 listiny ústavní, který předpisuje
přijetí změny ústavy většinou
kvalifikovanou, třípětinovou.
Předseda (zvoní): Paní posl.
Zeminová patrně přeslechla, že
jsem prohlásil, jak míním dáti hlasovati
o prvním odstavci pořadu, tedy o osnově zákona,
tisk 362, který je předložen ve zprávě
výborové v tisku 752.
Posl. Zeminová: Dovolte, abych to omluvila tím,
že byl hluk, pro který jsem přeslechla, které
předlohy se navržený způsob hlasování
týká. (Výkřiky komunistických
poslanců. Hluk.).