Úterý 22. března 1927

Začátek schůze ve 3 hod. 33 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Buday, inž. Dostálek, Horák, Slavíček, Stivín.

Zapisovatelé: Dubický, Chalupník.

240 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Beneš, dr. Gažík, dr Srdínko, Šrámek, dr Tiso, Udržal; za ministerstvo nár. obrany min. rada dr Vorel.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 66. schůzi posl. sněmovny.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 19. března 1927, č. 6855/1927-7, že na místo posl. dr Chvalkovského, který se vzdal poslaneckého mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Václava Doležala, profesora státní vyšší ovocnicko-vinařské zahradnické školy a legionáře v Mělníku, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Doležal ke mně přistoupí a slovem "slibuji" a podáním ruky vykoná předepsaný slib.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Doležala žádám, aby přistoupil ke mně vykonati slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Doležal (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Pan posl. Doležal oznámil současně s klubem poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu, že stal se členem tohoto klubu.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůze p. posl. Kleinovi pro neodkladné záležitosti, na tento týden pí posl. Weberové z rodinných důvodů, p. posl. Staňkovi pro neodkladný odjezd, p. posl. dr Slávikovi pro neodkladné záležitosti.

Lékařské vysvědčení předložili pp. posl. Krejčí a Stanislav.

Nemocí se omluvil p. posl. Hrušovský.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Blatnou za posl. de Witte; klub poslanců komunistické strany v Československu posl. Kreibicha za posl. Dědiče a posl. Kollárikovou za posl. Landovou-Štychovou.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Geršla za posl. dr Dérera; klub čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. dr Kramáře.

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru zemědělského posl. Hintermüllera za posl. Krejčího; do výboru živnostenského posl. F. Matouška za posl. Stanislava.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen Nationalpartei" vyslal do výboru iniciativního posl. Platzera za posl. Wagnera.

Předseda: Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naléhavá interpelace posl. Kreibicha a soudr. ministru železnic o zvýšení cen režijních lístků a o slevě dopravného pro roury z Chomutova do Polska ve spojitosti s bojem mezinárodního syndikátu rouroven s rourovnami polskými.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Nitsche a druhů ministrovi financí o neodůvodněném odnětí prodejny tabáku (č. D 649-II),

posl. Knejzlíka ministru školství a nár. osvěty, veř. prací a financí o stavbě státní školy ve Slavoníně u Olomouce (č. D 650-II),

posl. Bergmanna ministru financí o chování kontrolora pohr. fin. stráže Karla Krále v Jalovém Dvoře u Tachova (č. D 653-II),

posl. Janovského a druhů min. předsedovi o křiklavém způsobu provádění pozemkové reformy ve Křtomili u Holešova na Moravě (č. D 655-II),

posl. Wünsche ministru vnitra, že ve Vaňově u Ústí nad Labem byla nezákonitě rozpuštěna schůze podle §u 2 (č. D 654-II),

posl. Patzela ministrovi pošt a telegrafů o přijímání do poštovní služby (č. D 656-II);

posl. Kříže:

ministru školství a nár. osvěty o neblahých účincích ministerského výnosu č. j. 19.538/26 ze dne 25. února 1926 (č. D 657-II),

ministrovi financí a ministrovi soc. péče o odnětí trafiky vdově po padlém vojínu v Tušti na Vitorazsku (č. D 658-II).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. Fedora:

o vyplatení diety Rudolfa Zsemberyho, obyvateľa v Prešove, bývalého officiála župného úradu v Prešove (č. D 427-II),

o nevyplatených príspevkoch a platu penzionovaného okolného notára Gejzu Pethö (č. D 428-II),

o schválení základných pravidiel kath. Čítajúceho Spolku a Spolku Mládencov ve Filakove (č. D 490-II);

min. soc. péče na dotaz:

posl. Hrušovského o kolaudačním protokolu Ondreje Ištvána v Lieskovci (č. D 543-II),

posl. Kurťaka, že byla zamítnuta přihláška o připuštění k lékařské prohlídce válečného invalidy Michala Romana (č. D 545-II);

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny, aby Josef Egerer z Bochova, sloužící u náhradní baterie dělostřeleckého pluku č. 305 v Čes. Budějovicích, byl propuštěn dříve z vojenské služby (č. D 551-II);

min. financí na dotaz posl. Fedora v záležitosti penzijnej vdovy Alexandra Váradyho (rodenej Laury Munkácsovej), vdovy po finančnom tajomníkovi (č. D 569-II).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

941. Vládní návrh zákona o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona.

942. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za úvěr určený k výstavbě veletržních paláců v Praze.

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

939. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 251 a 321), jímž s mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

855. Návrh posl. Tayerle, Hampla, Kleina a soudr. na změnu a doplnění zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n.

937. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů na změnu zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (Novela IV).

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádost okres. soudu pro přestupky v Praze ze dne 12. března 1927, č. T IV 445/27-1, za souhlas s trest. stíháním posl. Dědiče pro přestupek podle §u 3 a §u 19 zákona shromažďovacího(č. J 351-II).

Předseda: Přistoupíme k projednávání prvního odstavce dnešního pořadu, jímž je:

1. Zpráva výboru branného o vládním návrhu (tisk 362) zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním (tisk 752).

Zpravodajem je pan posl. Myslivec. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená poslanecká sněmovno Národního shromáždění! Jest mým úkolem, abych jménem branného výboru podal zprávu o vládním návrhu zákona (tisk 362), kterým se doplňuje a částečně mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Branný výbor je jedním z výborů posl. sněmovny, který se svědomitostí a parátností opravdu vzácnou vyřizuje všechny předlohy vládní, které jemu jsou předkládány. Činí tak z jednoduché příčiny a z prosté povinnosti, aby přispěl podle svých nejlepších sil k obraně vlasti a k uzákonění všeho, čeho obrana vlasti potřebuje.

Projednávaná předloha zákona není předlohou, jak se říká, politickou, není také předlohou ad hoc, to je předlohou za určitým cílem zpracovanou a vydanou, nýbrž je prostě souhrnem praktických zkušeností, jež vyplynuly z dosavadní prakse kárného a kázeňského řádu.

Dosavadní zákon o kárném a kázeňském právu mění se touto předlohou ve čtyřech podstatných bodech.

Prvou významnou změnou je změna obsažená v §u 6, kde v odst. 4, druhá věta zní: "Zjistí-li vyšší představený, že uložený kázeňský trest byl nepřípustný nebo nepřiměřený anebo že trestající nebyl oprávněn jej uvaliti, může trest pozměniti nebo zrušiti." Tato změna vyplynula, jak jsem již uvedl, z prakse, kde vyskytly se případy, že z jakési kolegiality, z přátelství dopadl někdy výrok kárného výboru tak, že to neodpovídalo požadavku spravedlnosti, jíž i v armádě - a zejména v armádě - musí býti dbáno.

Druhá změna v předloze proti dosavadnímu zákonu o kázeňském a kárném právu týká se volebního řádu. Kárné výbory sestavovány byly dosud volbami. Volby ovšem prováděny byly tak, že se prostě odvolily předlohy a kandidátní listiny, které ministerstvem byvše vypracovány, byly jednotlivým oddílům vojenským rozeslány. Vyžadovalo to tak rozsáhlé činnosti a takového zbytečného nákladu, že vojenská správa dospěla k přesvědčení, že je nutno tuto praksi zjednodušiti. O zjednodušení to zasazuje se v §u 13, odst. 2, jehož druhá věta zní:

"Předsedu ustanovuje velitelství (úřad), u něhož jest kárný výbor zřízen, z důstojníků pověřených vyšším velitelstvím; členy vybírá pro každý případ zvláště velitelství (úřad), u něhož jest kárný výbor zřízen, ze způsobilých vojenských gážistů svého obvodu a co možná ze sídla kárného výboru, podle pořadu, který stanoví nařízení, a to tak, aby, pokud je to možno, byl jeden ze členů práva znalý."

Nebude to na úkor důstojníků nebo vojínů, kteří budou postaveni před kárný soud, a to z jednoduché příčiny, že členy kárného výboru v každé posádce jmenováni budou nejstarší, a tedy nejzkušenější a nejváženější důstojníci této posádky.

Třetí změna, která v platném dosud zákoně o kázeňském a kárném právu byla provedena, týká se zmírnění trestu přiznáním části požitků. Podle dosavadních zkušeností zdálo se býti poněkud tvrdým, aby gážista, nad nímž vynesl kárný výbor svůj rozsudek, byl zbaven veškerých svých požitků, a proto touto novou předlohou umožňuje, aby s rozsudkem kárného výboru spojena byla možnost neodníti veškeré požitky, nýbrž i jenom částečně.

Posléze čtvrtou podstatnou změnou, kterou tvoří tento návrh zákona, je § 33, ve kterém zase na základě nabytých zkušeností se stanoví:

"d) bylo-li dodatečně zjištěno, že se vojenský gážista dopustil ještě před svým jmenováním zločinu vůbec, přečinu nebo přestupku spáchaného ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti a byl-li proto soudem před svým jmenováním nebo po něm odsouzen, nebo nedošlo-li k zavedení trestního řízení soudního neb k odsouzení pro zločin spáchaný ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti jen proto, poněvadž tomu překážel důvod, který zrušuje trestnost činu neb vylučuje jeho stíhání. Nastalo-li odsouzení před vznikem Československé republiky, lze tohoto opatření použíti jen tehdy, byl-li by dotčený čin trestným i podle zákonů československých platných v době odnětí vojenské hodnosti. Nedošlo-li k zavedení trestního řízení soudního nebo k odsouzení, lze opatření tohoto použíti jen tehdy, podá-li příslušný návrh souhlasně kárný výbor I. stolice a odvolací kárný výbor."

I v armádě vyskytla se možnost, že se někdo dopustil zločinu, který byl však utajen nebo promlčen, a takovýto trestu uniknuvší jednotlivec dostal se do armády. A tu požaduje předloha něco, s čím zajisté nejochotněji bude celá poslanecká sněmovna souhlasiti, aby totiž byla dána možnost, administrativní cestou odníti hodnost gážistovi, který se dopustil zločinu mezitím již promlčeného nebo nestíhaného.

To jsou ty čtyři podstatné změny. Přistupuje k nim ještě ve čl. II stať, ve vládní osnově původně ještě neobsažená - a to z jednoduché příčiny, že když návrh tohoto zákona byl sděláván, nebyl ještě znám platový zákon, který mezitím byl podán, projednán a nabyl platnosti. Aby tedy vyhověno bylo tomuto požitkovému zákonu, pokud se týče označování jednotlivých kategorií vojenských gážistů podle terminologie, jak jí užívá zatím již schválený platový zákon, byl pojat do této předlohy článek II, který jest obsažen ve zprávě výboru branného.

To je v podstatě obsah vládního návrhu zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, který branný výbor poslanecké sněmovny již ve schůzi dne 1. prosince 1926 schválil a mne pověřil, abych vážené poslanecké sněmovně doporučil předlohu tuto ke schválení, což tímto činím. (Souhlas. -- Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda: Podle usnesení předsednictva, vyhovujícího projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučila rozprava o osnově této, jakož i o osnovách, které jsou na dnešním pořadu jako odstavce 2, 3, 4 a 5.

Jsou to:

2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva (tisk 893).

3. Zpráva výboru branného k vládnímu návrhu (tisk 438) zákona o délce presenční služby vojenské (tisk 868).

4. Zpráva výboru branného o vládním návrhu (tisk 728) zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska od 1. října 1927 (tisk 890).

5. Zpráva výborů branného a soc.-politického k vládnímu návrhu (tisk 849) zákona o umisťování déle sloužících poddůstojníků (tisk 894).

Důvodem jest, že tyto všechny osnovy úzce spolu vnitřně souvisí.

Jsou snad nějaké námitky proti mému návrhu na sloučení rozpravy o prvých pěti odstavcích pořadu? (Nebyly.)

Není jich. Rozprava bude tedy sloučena.

Přistoupíme tudíž k odst. 2 dnešního pořadu:

2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva (tisk 893).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest p. posl. dr Králík. Uděluji mu slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP