Místopředseda inž. Dostálek:
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Přikročíme ihned ke hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Ostrého.
Kdo souhlasí s tímto návrhem p. zpravodaje,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím posl. sněmovna nevyslovila
souhlas s trest. stíháním p. posl. Ostrého.
(Výkřiky soc. demokratických poslanců.)
Tím vyřízen je odst. 7 pořadu schůze.
Poněvadž předsednictvo musí konati schůzi
pro neodkladnou poradu, přerušuji schůzi na
1 hodinu.
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu přerušené
schůze, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Muny pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (tisk 141).
Zpravodajem je p. posl. Kříž. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: Slavná
sněmovno! Zemský trestní soud v Praze žádá
o vydání posl. Aloise Muny k trest. stíhání
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky proto, že podle hlášení
policejního komisařství na Kladně
ze dne 30. listopadu 1925 na schůzi komunistické
strany tamtéž "doporučoval cesty, po kterých
za účelem odstranění buržoasie
kráčel ruský proletariát, a že
tak podněcoval k násilné změně
ústavy republiky, pokud jde o její demokraticko-republikánskou
formu státu."
Dle policejní relace ku spisům přiložené
mluvil posl. Muna na této schůzi způsobem,
jakým zpravidla komunističtí agitátoři
na veřejných projevech vystupují. Vychvaloval
taktiku, jakou došlo k převratu v Rusku, kde prý
dnes dělnictvo jest privilegovaným držitelem
vší moci, a příčinu hospodářské
krise u nás vidí jen v tom, že nebyla u nás
provedena socialisace průmyslu. Cesta par!amentní
demokracie nepovede k zlepšení poměrů
dělnické třídy, a chce-li dělnická
třída u nás požívati tytéž
vymoženosti, které má dělnická
třída v Rusku, musí jíti jen oněmi
cestami, po kterých kráčel ruský proletariát.
Ani resoluce po řeči Munově přijatá
nevybočuje z obvyklé komunistické fraseologie,
nevyzývá také k činům, které
by vedly ke kolisi se zákonem na ochranu republiky. Policejní
referát o schůzi pak výslovně konstatuje,
že "průběh schůze byl naprosto
klidný"...
Imunitní výbor neshledává proto důvodů,
které by vedly k tomu, aby v tomto případě
bylo žádosti zemského trestního soudu
vyhověno. a navrhuje poslanecké sněmovně,
aby posl. Muna k trestnímu stíhání
vydán nebyl.
Předseda: Ježto se řečníci
přihlásili ke slovu, zahájíme rozpravu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
15 minutami.
Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest přijata.
Ke slovu je přihlášen p. posl. Tomášek.
Dávám mu slovo.
Posl. Tomášek: Vzhledem k incidentu, který
odehrál se při projednávání
imunitní záležitosti, o níž se
jednalo před přerušením schůze,
mám za svou povinnost jménem klubu československé
sociálně-demokratické strany dělnické
učiniti toto prohlášení:
Nemůžeme mlčeti ke způsobu, jakým
se nyní projednávají imunitní záležitosti.
Bylo až dosud považováno za parlamentní
zvyk, že poslanec nebyl vydáván k soudnímu
stíhání pro činy, jež spáchal
v bezprostřední souvislosti s výkonem poslaneckého
mandátu, že však byl vydáván, když
čin jeho nebyl v takovéto souvislosti, a zejména
když šlo o trestné činy stíhané
obžalobou soukromou. Proti této zásadě,
na níž setrval imunitní výbor i v případě
dnes projednávaném, prohřešila se dnes
těžce většina této sněmovny.
Poslanec, který nařknul řadu politických
stran z činů nečestných a který,
byv jednou z nařčených stran stihán,
byl ochoten uveřejniti v tisku prohlášení,
že tvrzení byla křivá a že byla
pouhým prostředkem volebního boje, a jenom
se zdráhal zaplatiti útraty spojené s jeho
trestním stíháním, byl vzat v ochranu
stranou republikánskou, lidovou a živnostnickou, je
zachráněn před soudním stíháním
a před nutností. aby buď dokázal své
tvrzení, anebo aby, je jako čestný člověk
odvolal. Přibíjíme kraj, ní parlamentární
neslušnost vedení těchto klubů tímto
veřejné na pranýř (Potlesk poslanců
čsl. strany soc. demokratické.) a prohlašujeme.
že následkem tohoto jednání necítíme
se oproti členům jejich vázáni parlamentními
zvyklostmi. (Potlesk poslanců čsl. strany soc.-demokratické.
- Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk trvá.) Prosím o klid.
Ke slovu je přihlášen pan posl. Ostrý.
Dávám mu slovo.
Posl. Ostrý: Vážená sněmovno!
(Výkřiky.) K prohlášení
kol. Tomáška dovoluji si sděliti toto:
"Kostnické Jiskry" z 5. června 1924 přinesly
zprávu o tom, jak byl rozdělen korupční
lihový fond. Byl to výtah z memoranda, které
podaly úřednické a jiné organisace
panu presidentovi republiky. (Posl. Bechyně: Frantíku,
před soudem jsi nám to měl říci!
- Různé výkřiky.) My jsme také
pěkně poslouchali kol. Tomáška,
tedy myslím. že byste mohli vyslechnouti také
tohle. (Výkřiky.)
Dne 13. listopadu 1925, tedy 1 1/2 roku po tom. co přinesly
tuto zprávu "Kostnické Jiskry" a "Rudé
Právo" ze 6. června 1924, došel do redakce
"Samostatnosti", župního orgánu živnostenské
strany výtah ze zmíněného memoranda.
Redakce otiskla část, pokud jednala o politických
stranách. Redakce byla žádána, aby jmenovala
toho, jenž zprávu do listu dal. Přihlásil
jsem se já, že jsem nechal tu zprávu vytisknouti.
Pravím, že to nebylo nic jiného, než jako
již před 1 1/2 rokem otištěná
zpráva. (Posl. Pik: Ale tím se mizernost nezmírňuje!)
Tím ne, ale zmírňuje se tím, že
jste 6. června 1924 "Rudé Právo"
nežalovali. Vy jste měli možnost ihned přistihnouti
při činu původce zprávy. Toho jste
neučinili. tedy je tu omluva.
Já jsem byl však ochoten přistoupiti na vyrovnání
(Výkřiky.) a říkal jsem, že
jsem ochoten učiniti prohlášení v tom
listě, ve kterém byla ona zpráva uveřejněna.
Nato, prosím, bylo na mně žádáno,
aby oprava či prohlášení bylo otištěno
v "Duchu Času" a v "Právu Lidu"
a zaplaceny soudní útraty. Pro mne byly tyto podmínky
těžké. Prohlásil jsem: "To jsou
příliš těžké podmínky,
já nechám průchod soudnímu řízení".
Referent kol. Kříž "průchod
soudnímu řízení" zaměnil
si za větu "já provedu důkaz pravdy"
(Slyšte!) Referoval takovýmto způsobena
za mé nepřítomnosti v imunitním výboru,
a v důsledku jeho prohlášení, že
já jsem řekl, že chci provésti důkaz
pravdy, usnesl se imunitní výbor na vydání
posl. Ostrého - jenom pod dojmem tohoto prohlášení.
Dnešní poslanecká sněmovna neučinila
nic jiného, než že dala průchod pravdě,
a to v tom smyslu, že měla sociální
demokracie možnost již před půl druhým
rokem podati na původce článku žalobu,
ale neučinila tak, a za druhé, že imunitní
výbor nebyl právě o něm výroku
správně informován. Ale já jsem se
také proti vysvětlení zpravodaje kol. Kříže
v první schůzi imunitního výboru,
že chci podati důkaz pravdy, ohradil - pravím
v první schůzi imunitního výboru,
tedy bylo dosti času, aby se o té věci znovu
jednalo. Neučinilo-li se tak, přišla slavná
posl. sněmovna k přesvědčení,
že je dán průchod pravdě, když
já jako poslanec k trestnímu stíhání
vydán nebudu. (Výkřiky posl. Pika. Potlesk
poslanců živnostenské strany středostavovské.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
panu zpravodaji k doslovu. (Hluk.) Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Křiž: Slavná sněmovno!
Prohlášení pana kol. Ostrého nutí
mne jako zpravodaje v jeho imunitní záležitosti,
touto sněmovnou již odhlasované, k prohlášení,
poněvadž mohl by zde velmi snadno vzniknouti dojem,
jako bych byl já, jako zpravodaj imunitního výboru,
nesprávným způsobem referoval imunitnímu
výboru, a jako bych nesprávnost svého referátu
byl přenášel také do plena sněmovny.
Slavná sněmovno! K tomuto případu,
který bude vrhati tak smutně světlo na morálku
našeho veřejného života i na mravní
čest tohoto domu. (Různé výkřiky.)
prohlašuji toto:
Když mně byl imunitním výborem, resp.
jeho předsedou předložen spis, týkající
se záležitosti kol. Ostrého, jednal
jsem s kol. Ostrým o této záležitosti,
a on prohlásil, že považuje celý případ
za jeden z prostředků volebního boje (Slyšte!)
a že je ochoten teď, když už je po volbách,
likvidovati záležitost mírným způsobem.
Já ze své povinnosti jako zpravodaj imunitního
výboru informoval jsem se u žalující
strany, od níž mi bylo prohlášeno, že
nemá zájmu na odsouzení kol. Ostrého,
ale že má zájem na tom, aby veřejnost
byla jasně přesvědčena o tom, že
soc. demokratická strana, jako strana žalující,
nebrala žádných peněz z nějakého
lihového anebo, jak v onom časopise bylo napsáno,
tiskového fondu, jako peněz korupčních.
(Výkřiky.) Kol. Ostrý v této
síni při soukromém jednání,
které jsem s ním měl, prohlásil, že
nemůže přistoupiti na tu formu likvidace celé
záležitosti, jak byla přednesena, a že
hlavním důvodem proč prý to nemůže
udělati, je to, že nemůže zaplatiti oněch
několik set korun výloh, které právní
zástupce strany požadoval. Vážení
pánové a dámy! Já jsem toho názoru,
že nařknutí bývalých stran koalice
z toho, že braly peníze z určitého fondu
státního, ať již jakéhokoliv, je
něco, co nelze mlčky přecházeti. A
proto také imunitní výbor, který o
této záležitosti jednal hodně obšírně,
přistoupil na konec na stanovisko, které jsem jako
referent hájil, a všechny bývalé koaliční
strany hlasovaly ve výboru, aby posl. Ostrý vydán
byl. (Slyšte!)
A jestliže dnes některé strany, které
tak často se honosí politickou morálkou a
říkají, že mají čisté
ruce, považovaly za slučitelné s morálkou
našeho veřejného života, aby hlasovaly
proti. vydání poslance, který celý
náš politický život nazývá
korupčním, pak, vážení pánové
a dámy, nevím, jak veřejnost na tuto morálku,
kterou jste do tohoto případu vnesli, bude se dívati.
Konstatuji, vážení pánové a dámy,
že kol. Ostrý ve své obhajobě
operuje s nesprávnostmi. (Slyšte!) Pan kol.
Ostrý výslovně mně prohlásil:
"Já teda budu prováděti důkaz
pravdy!" - A to byla jeho poslední slova, která
v této záležitosti od něho ke mně
jako zpravodaji byla pronesena.
Nemohu než se vším důrazem odmítnouti
podobný způsob, s jakým kol. Ostrý
přichází teprve potom, když již
předem bylo připraveno, že některé
strany nebudou pro jeho vydání hlasovati. Já
jako zpravodaj imunitního výboru - a to je otázka,
s níž ještě ve výboru se budeme
museti zabývati - odmítám tento způsob
jednání, poněvadž poslanec, o kterého
šlo, měl právo podle jednacího řádu,
aby se byl k slovu přihlásil dříve,
než bylo o jeho případě hlasováno.
(Tak jest!) Nehlásil se proto, poněvadž
již předem věděl, jaký výsledek
hlasování v této záležitosti
bude.
Vážená sněmovno, varuji před
tím do budoucna. aby takovým způsobem imunitní
záležitosti byly u nás řešeny,
poněvadž pak je pravdou to, co často čtete
v denním tisku, kde nad jednáním imunitního
výboru a jeho morálkou jest lámána
hůl.
Imunitní výbor měl vůli v této
záležitosti, aby veřejnost dověděla
se pravdu.
Jestliže většina této sněmovny
neměla této dobré vůle, pak odpovědnost
za poškození morálky našeho veřejného
života padá na strany, které proti vydání
posl. Ostrého hlasovaly. (Výborně!)
Předseda: Přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stíhání posl. Muny.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje
se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nevoliti k trestnímu stíhání
posl. Muny.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
soudní stolice v Hustu za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u 14, č.
5 a §u 18, č. 1 a 2 zákona č. 50 Sb.
z. a n. z r. 1923 (tisk 154).
Zpravodajem jest p. poslanec dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Soudní stolice v Hustu žádá za souhlas
s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro
přečiny podle §u 14, č. 5 a §u
18, č. 1 a 2 zákona, č. 50 Sb. z. a n. z
r. 1923.
Podle relace podané adjunktem hlavnoslužnovského
úřadu v Hustu Vladimírem Šviglerem byla
konána schůze komunistické strany v obci
Veljatýně na Podkarpatské Rusi za účasti
asi 200 osob.
Na schůzi této mluvil jako řečník
posl. Sedorjak.
Ve své řeči kritisoval nevhodně poměr
Podkarpatské Rusi k Československé republice,
srovnával republiku Československou s Ruskem, při
čemž vytýkal republice jednání
s chudým lidem. Stejně nepravdivé informace
podával o finančním vztahu Československé
republiky vůči ententě a šířil
nepravdivé zprávy, jako by se připravovala
válka.
Imunitní výbor jednal o této žádosti
soudní stolice v Hustu a shledal, že výroky
svými posl. Sedorjak pronášel směrnice,
názory a tendence své a své strany, že
v projevech takových nelze poslance omezovati, že
nepřekročil meze imunity poslanecké, a navrhuje
tudíž poslanecké sněmovně, aby
posl. Sedorjak pro přečiny podle §u
14, čís. 5 a §u 18, čís. 1, 2
zákona č. 50/23 vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá, a přikročíme ihned
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stíhání posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje
se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Sedorjaka a vyřídila tak 9. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre prečin
urážky na cti, spáchanej proti dr Eugenovi
Balošeskuly pod-a §u 2 a §u 4, odst. 2 zák.
čl. XLI z r. 1914 (tisk 157).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Hlavne štátne zastupiteľstvo v Košiciach
žiada zrušiť imunitu posl. Sedorjaka pre
výšudaný prečin urážky na
cti, ktorý mal dotyčný poslanec spáchať
udajne vo svojej reči povedanej dňa 10. novembra
1925 na verejnej schôdzi v obci Bilkách s urážlivými
výrazmi, vzťahujúcimi sa na dr E. Balošeskulu,
úradníka okres. úradu v lršave, a ďalej
na verejnom shromaždení dňa 12. novembra 1925
v obci Iršave pred shromaždeným národom
- pomenujúc intervenujúceho dr Eugena Balošeskulu
jako úradníka s výrazmi "svoloč",
"hloupák" a "marha''.
Poneváč s týmito výrazmi osobne urazil
posl. Sedorjak intervenujúceho a svoju povinnosť
konajúceho úradníka - čo není
prípustné na žiadon pád - preto navrhuje
imunitný výbor vydať posl. Sedorjaka k
trestnému stíhaniu.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá, a přikročíme ihned
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Sedorjaka.
Tím jest vyřízen 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach
za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre
prečiny podľa §u 15, č. 2 a podľa
§u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (tisk
158).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Hlavne štátne zastupiteľstvo
v Košiciach žiada vydať k trest. stíhaniu
posl. Sedorjaka pre výšudané a opísané
prečiny, ktoré mal údajne tak spáchať,
že na schôdzi miestnej organizácie komunistickej
strany v Kivjaždu dňa 26. júla 1925 nasledujúce
výrazy použil v svojej reči: "Zemi nebudete
mať, ak si ju nevezmete sami." "Z Ruska ľudia
neutekajú, ale z Československej republiky ano,
lebo nemajú práce." "Prekliatá
bola maďarská bržoasia, ale vtedy národ
mohol do nížiny alebo Sedmohradska na prácu.
Teraz možno zomrieť hladom alebo isť žobrať."
Poneváč tieto výrazy odznely na schôdzi
miestnej organizácie, teda len pred členmi a nie
pred širokou verejnosťou, ďalej sú len ostrou
kritikou politických a hospodárskych pomerov našich
- je to čisto len kritika politická - preto imunitný
výbor navrhuje nevydať posl. Sedorjaka k trest.
stíhaniu.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen.
rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stíhání posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje
se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Sedorjaka a vyřídila tak 11. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu na Kladně za souhlas s trest. stíháním
posl. Muny pro přestupek urážky úřadů
podle §u 491 tr. zák. a čl. V zákona
ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (tisk
160).
Zpravodajem jest p. poslanec Kříž. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: Slavná
sněmovno! Na táboru lidu, konaném dne 9.
srpna 1925 na Kladně, referoval Alois Muna, zvolený
mezitím poslancem. Mimo jiné kritisoval také
výnos zemské školní rady, jímž
zakázána byla návštěva školních
dětí ve F. D. T. J.
Nazval nařízení toto persekucí a o
zemské školní radě vyslovil se způsobem,
v němž žaloba shledává přestupek
urážky úřadů.
Výrok posl. Muny, jak ze spisů jest zjištěn,
jest sice ostrou kritikou poměrů v zemské
školní radě, přes to však navrhuje
imunitní výbor poslanecké sněmovně,
aby posl. Muna k trestnímu stíhání
pro tento přestupek vydán nebyl.