Předseda Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek, Slavíček, dr Spina.
Zapisovatelé: Špatný, Vávra.
228 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Engliš, dr Peroutka, ing. Roubík, dr Slávik.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 26. schůzi poslanecké sněmovny. (Posl. Mikulíček: Pane předsedo, z čího rozkazu přišli včera policajti na členy zemědělského výboru? To už to tak daleko došlo, že budete na nás volat policii?)
Prosím o klid.
Udělil jsem dovoleně dodatečně na minulý týden posl. Jílkovi a dr Kubišovi, na dnešní schůzi posl. Kynclovi, Pechmanové, Prokešovi, Trnobranskému vesměs pro neodkladně zaměstnání, posl. dr J. Novákovi z rodinných důvodů.
Nemocí omluvili se posl. inž. Jan Černý na týden, posl. Rýpar a Bečko na dnešní schůzi.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu posl. E. Vencla za posl. dr Zadinu, klub poslanců čsl. strany lidově posl. dr Noska za posl. Rýpara, klub poslanců čsl. strany socialistické posl. Bergmanna za posl. Práška, klub poslanců komunistické strany v Československu dne 29. května 1926 posl. Landovou-Štychovou za posl. Hrušku, dne 31. května 1926 posl. Hrušku za posl. Kreibicha, klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Dvořáčka za posl. dr Samka.
Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Johanise za posl. Bečko, klub poslanců čsl. strany socialistické dne 28. května posl. Riedla za posl. Knejzlíka, dne 1. června posl. Langra za posl. Riedla a posl. Knejzlíka za posl. Mikuláše, klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Patzela za posl. Krebse, klub poslanců komunistické strany v Československu posl. Kopasze za posl. Čulena.
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany lidově posl. Čuříka za posl. Bayera, klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Bobka.
Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlamentarischer Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen Nationalpartei" posl. Tichiho za posl. Hodinu.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. strany lidově posl. F. Matouška za posl. dr J. Nováka, klub poslanců "Vereinigter parlamentarischer Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen Nationalpartei" posl. dr Spinu za posl. Hodinu.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické
posl. Remeše za
posl. dr Meissnera.
Předseda: Došel přípis ze senátu
ze dne 19. května 1926 k tisku 102 sen. Žádám
za sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Senát projednal v 21. a 22. schůzi dne 18. a 19. května 1926 zprávu výborů národohospodářského a rozpočtového o návrhu sen. Donáta, Sáblíka, dr Šrobára, dr Reyla, Jílka, Šabaty a spol. (tisk 75), aby vládě bylo uloženo zrušiti ustanovení článku II vládního nařízení ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n., o částečně úpravě celního sazebníku pro československé celní území a urychliti práce pro brzké uzákonění nového definitivního celního sazebníku (tisk 102), a učinil toto usnesení:
1. Vládě se ukládá, aby ihned zrušila ustanovení čl. II vládního nařízení ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n., a tím uvedla v účinnost celní sazby stanovené ve čl. I výše zmíněného nařízení.
2. Aby započala neprodleně s pracemi k uzákonění nového definitivního autonomního celního tarifu tak, aby tento tarif vešel v platnost ještě před ujednáním obchodních smluv v se státy zemědělskými.
Dále přijal senát resoluce č. 1 a 2, otištěné ve zprávě výborově (tisk 102 sen.), a další 3 resoluce, které znějí:
I. Při novelisaci zákona o dani z obratu a dani přepychově, který koncem tohoto roku pozbývá účinnosti, budiž pamatováno na to, aby zemědělské podniky osvobozeny byly od daně z obratu, pokud jich výměra ať vlastní či pachtované půdy nepřevyšuje 3 ha.
II. Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila osnovu nového zákona o ochraně drobných zemědělských pachtů, ve kterém by se zajistila malozemědělcům a domkářům s výměrou vlastní nebo pachtované půdy do 5 ha pachtovní přednost k zpachtovaným pozemkům na dalších deset let za přiměřeně pachtovně.
III. Vláda se vyzývá, aby oznámila
senátu jména těch, jimž byly přiděleny
zbytkově statky, jakož i ceny, za něž
byly statky přiděleny.
Předseda: Dále došlo sdělení
ze senátu. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Předseda senátu sdělil přípisem
ze dne 4. května 1926 k tisku 72 senátu, že
senát přijal v 17. a 19. schůzi dne 22. dubna
a 4. května 1926 zkráceným řízením
podle § 55 jedn. řádu senátu osnovu
zákona o podomním obchodě, a to ve znění
usneseném poslaneckou sněmovnou.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace posl. Mondoka, Sedorjaka, dr
Gátiho a druhů ministru vnitra a ministru spravedlnosti
o zrušení státního občanství
dr Alex. Badana, advokátního koncipienta a redaktora
"Karpatské Pravdy" v Užhorodě.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. inž. Kalliny:
ministru pošt a telegrafů o zvláštním chování vrchního poštmistra Hoyera v Teplé,
ministru soc. péče o hlášení úrazu dělníka Oskara Mayera,
posl. Knejzlíka:
ministru financí o přeložení finanční stráže pohraniční z Ostružné a Velkého Vrbna do Kolštejna na severní Moravě,
ministru zemědělství o německém lesním personálu na státních statcích býv. knížete Lichtensteina na sev. Moravě,
ministru železnic o německém personálu v Kolštejně na sev. Moravě,
ministru školství a nár. osvěty o znovuzbudování a převzetí do státních služeb zámku v lichtenšteinského v Kolštejně, sev. Morava,
posl. Sladkého ministru vnitra, proč nepřiznáno
straně čsl. socialistů členství
v okresním silničním výboru a v okresním
školním výboru v Novém Jičíně.
Předseda: Došly odpovědi. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
Odpovědi:
min. vnitra na dotaz posl. Kleina o zkracování osobní svobody výkonného četnictva,
min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr Daňka a druhů o obsazení místa učitele I. odboru při měšťanské škole v Lomnici, školní okres Tišnov, Morava,
min. zemědělství na dotaz posl. Bezděka, dr Daňka, Šamalíka a druhů o poměrech ve státním veterinárním ústavě v Ivanovicích na Haně,
min. železnic na dotaz posl. Patzela o nesociálním nakládání ředitelství státních drah Praha-Sever,
min. národní obrany:
na dotaz posl. Horpynky o stavbě důstojnických bytů v Podbořanské posádce,
na dotaz posl. inž. Kalliny o nepravidelném vyplácení důchodu předků paní Pavle Ertlové z Popovic č. 29, pošta Mnichov,
min. soc. péče na dotazy posl. inž. Kalliny: o invalidním důchodu pro Jana Hanicze z Drahovic č. 184,
o invalidním důchodu Václava Kämpfa
z Dolního Brandu č. 20 u Karlových Varů.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána odpověď:
338. Odpověď min. předsedy a min. vnitra na interpelaci posl. Tomáška, Bechyně, dr Patejdla, Zeminové, Buřívala a druhů o projevech t. zv. fašismu a o stanovisku vládních orgánů k nim (tisk 331/I).
Počátkem schůze byly tiskem rozdány naléhavě interpelace:
283. Naléhavá interpelace posl. Mikulíčka, Čulena, Chlouby, Steinera a soudr. vládě o přidělování zbytkových statků.
284. Súrna interpellácia posl. Majora, Kršiaka a súdr. ministru vnútra o brutálnom jednanie bratislavskej policie.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
331. Interpelace:
I. posl. Tomáška, Bechyně dr Patejdla, Zeminové, Buřívala a druhů min. vnitra a min. předsedovi o projevech tak zv. fašismu a o stanovisku vládních orgánů k nim.
II. posl. Remeše, R. Chalupy, Koudelky a soudruhů min. financí, týkající se poměrů bankovnictví,
III. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala a soudr. min. železnic a min. financí o poměrech pensistů košicko-bohumínské dráhy,
IV. posl. Práška, Sladkého, Zeminové,
Hrušovského a druhů vládě o jednání
státních orgánů na Slovensku ve věcech
církevních.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 20. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 21. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Mikyška (čte):
324. Návrh posl. Petrovického, dr Samka, Votruby, Sedláčka, F. Matouška a spol. na vydání zákona, jímž se mění § 1 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnost. řád).
326. Návrh posl. dr J. Matouška, Votruby, Najmana, Sedláčka a spol. na vydání zákona o nemocenském pojištění soukromých úředníků a zřízenců.
327. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby úlevy v placení daně z příjmu byly rozšířeny do konce roku 1926 také na zemědělství.
328. Návrh posl. dr Wollschacka, Simma, Patzela a druhů na poskytnutí náhrady cestovného učitelům obecných, občanských a středních škol za žákovské výlety.
329. Návrh posl. Vávry, Pechmana, Horáka a druhů na vydání zákona, kterým se prohlašuje živnost kapelnická za živnost koncesovanou.
330. Návrh posl. Al. Beneše, Náprstka, Jiráčka
a druhů na změnu őu 151 živnostenského
řádu (nov. z roku 1907).
Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi
konané dne 1. června 1926 se usnesl přikázati
k řádnému projednání návrhy,
a to:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):
Výborům zdravotnímu, kulturnímu a rozpočtovému:
319. Návrh posl. Bartela a druhů, aby byla zřízena německá babická škola.
Výborům rozpočtovému a zemědělskému:
321. Návrh posl. Krejčího, Adámka, dr Noska, dr J. Nováka a druhů na zmírnění škod způsobených živelní pohromou v obci Sněti.
Výboru soc. politickému:
322. Návrh posl. Kleina, Brožíka, Tayerle,
Johanise a druhů, jímž se mění
a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n., a současně prodlužuje
platnost zákona ze dne 30. března 1888, č.
33 ř. z., pro osoby podléhající pensijnímu
pojištění soukromých zaměstnanců
a pro členy báňských bratrských
pokladen.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:
Žádost okr. soudu v Podbořanech ze dne 20. května 1926, č. Tv 111/26, za souhlas s trest. stíháním posl. Haiplicka pro zločin o veřejném násilí nebezpečným vyhrožováním podle őu 99 tr. z. proti Grodeckému a Denglerovi z Hluban (č. J 189-II).
Přípis kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 19. května 1926, č. Tk XI 17/25, jímž odvolává se žádost ze dne 27. dubna 1926 za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 488 a § 491 tr. z. tiskem (č. J 171-II, presid. sd. 21. schůze).
Zápisy o 23. až 25. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemně námitky, jsou schváleny podle őu 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního,
zahraničního, soc. - politického a rozpočtového
k vládnímu návrhu (tisk 118) zákona
o převzetí a přiznáni odpočivných
a zaopatřovacích požitků v souvislosti
s pensijními úmluvami sjednanými v Římě
dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923 (tisk
287).
Poněvadž rozprava byla v minulé schůzi skončena, přistoupíme k doslovu zpravodajů.
Před tím dám přečísti došlé pozměňovací a resoluční návrhy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.: V §u 1, odst. 2 buďtež škrtnuta slova "zvláštního" a "dle volného uvážení".
2. Pozměňovací návrh posl. dr Feierfeila, Schuberta a druhů: Na konci őu 2 buďtež škrtnuta slova: "jinak ustanovení tohoto zákona a zákonů jej doplňujících zůstávají nedotčena".
3. Resoluční návrh posl. dr Feierfeila, Schuberta a druhů: Vláda se vybízí, aby podala návrh na novelování zákona ze dne 19. března 1920, č. 194
Sb. z. a n., v duchu někdejšího vládního návrhu ze dne 2. prosince 1920, tisk 1202.
4. Resoluční návrh posl. Grünznera, Tauba a druhů: Vláda se vybízí, aby ustanovení őu 1, odst. 2 používala liberálně a zvláště aby také pamatovala na osoby vyloučeně podle čl. II vídeňské smlouvy.
5. Resoluční návrh posl. Grünznera,
Tauba a druhů: Vláda se vybízí, aby
co nejdříve zahájila vyjednávání
s nástupnickými státy, aby byla v uzavřena
dohoda o převzetí bývalých uherských
pensistů.
Předseda (zvoní): Všechny tyto návrhy v jsou dostatečně podporovány a jsou tudíž předmětem jednání.
Dávám slovo zpravodaji výboru ústavněprávního
p. posl. dr Hajnovi.
Zpravodaj posl. dr Hajn: Vzdávám
se slova.
Předseda: Dalším
zpravodajem je p. posl. Čuřík.
Zpravodaj posl. Čuřík:
Vzdávám se slova.
Předseda: Třetím zpravodajem je p.
posl. dr Hnídek.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Někteří z pánů řečníků k tomuto návrhu měli stížnosti, že prý naše vláda chová se k těmto pensistům macešským způsobem a že snad jim nevychází vstříc tak, jak by měla. Uvedli také některé individuelní případy, kde prý se nedostávalo straně žádných odpočivných nebo zaopatřovacích požitků. Ale jak jsem zjistil, vláda naší republiky chová se v tomto případě k pensistům starorakouským neobyčejně benevolentně, poněvadž i těm, kteří snad neměli žádných zvláštních nároků, přiznávala zálohy, ano dokonce tak dlouho, až některé státy si výslovně vyhradily, aby se s naší strany tyto zálohy dotyčným pensistům už nevyplácely. Že naše vláda vychází benevoletně vstříc také v těch případech, kde běží o pensisty, kteří bydlí v cizině, toho dokladem jsou čísla pensistů, kteří v cizině bydlí. Naše finanční správa vyplácí pense do ciziny asi 4000 osobám, z nichž asi 2600 je osob vojenských, ostatní jsou civilní osoby, železničáři a potom učitelé, takže finanční správa vyplácí dnes do ciziny asi 22 mil. Kč. Tedy tyto peníze ubíhají našemu státnímu hospodářství a přicházejí k dobru pensistům, kteří bydlí mimo hranice státu.
Někteří páni se dožadovali, aby změněn byl 2. odstavec §u 1, který jedná o tom, že vláda má možnost v určitých případech, na které není pamatováno ve smlouvě samé, dáti pense i těmto osobám. Právě zde je dána možnost, aby v těch případech, na které si páni stěžovali, bylo vyhověno. Bez tohoto druhého odstavce nebylo by možno vyhověti. Zde právě jest ukázána benevolence naší vlády, že ona skutečně vyhověti těmto požadavkům chce, takže v zájmu pensistů samých není, aby dotyčný odstavec byl změněn. Není také možno, vysloviti v tomto odstavci nějakou nutnost nebo povinnost státu, že musí v těch a v těch případech pense vypláceti, poněvadž neběží o jus quesitum, nýbrž čistě o případy, na které snad nepamatovala smlouva sama.
Proto navrhuji jménem rozpočtového výboru,
aby slavná sněmovna přijala vládní
návrh tak, jak byl předložen a jak byl přijat
výborem rozpočtovým, a navrhuji zamítnutí
návrhů pozměňovacích. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Dále má doslov zpravodaj zahraničního
výboru, pan posl. Hrušovský.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Vzhľadom k tomu, že so strany nemeckých rečníkov boly proti predloženému zákonu učinené útoky, vzdor tomu, že pôvodne nimi navrhovaná a zahraničným výborom 17. marca 1926 zamietnutá rezolúcia o dva mesiace pozdejšie 12. mája 1926 bola prijatá nove utvorenou väčšinou v soc.-politickom výbore, pokladám za povinnosť posvietiť na zákulisie tej to rezolúcie. Ako referent vládneho návrhu v zahraničnom výbore postavil som sa 17. marca 1926 proti rezolúcii, ktorú predostrel pán kol. dr Czech. Učinil som to na výslovně uistenie zástupcov ministerstva financií, že ministerstvo financií liberálne pokračuje pri priznávaní penzijných a zaopatrovacích požitkov neprevzatým bývalým rakúsko-uhorským štátnym a verejným zamestnancom, tedy takým, ktorí odopreli složiť sľub našej republike, sabotovali atď., a že pokračuje i voči týmto ľuďom humánne a že by podobná rezolúcia bola vlastne výtkou našej vláde, že nie je dosť humánna - i voči tým, ktorí sa previnili proti našemu štátu a národu. v So strany československých občianskych strán bol som upozornený, nakoľko sa pamätám, menovite pánom kol. Myslivcom, aby som sa ako referent vyslovil proti takejto rezolúcii, čo som učinil, považujúc beztoho za dostatočné vyjadrenie zástupcov ministerstva financií. O 2 mesiace pozdejšie, 12. mája 1926, väčšina stran - i tých strán, ktoré zastupujú tí páni, ktorí považovali za potrebné mňa upozorňovať 17. marca na nacionálné pozadie návrhu nemeckých strán - považovala v soc. politickom výbore za potrebné, osvojiť si návrh nemecký a tak postaviť sa proti usneseniu československej väčšiny v marci 1926 a vysloviť tým nepriamo dôtku vláde, že proti tým, ktorí sa previnili proti našemu štátu a národu, nejedná v sa dosť shovievave.
Považol som za potrebné učiniť toto vyjadrenie
a upozorňujem znova, že zahraničný výbor
usniesol sa hlasovať proti rezolúcii. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis zákona a úvodní formuli.
Ježto došly pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:
O §u 1 budeme hlasovati nejprve v úpravě navržené pp. posl. Grünznerem, Taubem a soudr. Bude-li tato úprava zamítnuta, dám hlasovati ve zněni zprávy výborově.
O §u 2 bychom hlasovali nejprve v úpravě, kterou navrhují pp. posl. dr Feierfeil, Schubert a druzi. Bude-li zamítnuta, budeme hlasovati o őu 2 ve znění zprávy výborově.
O §u 3, nadpisu zákona a úvodní formuli jeho, k nimž není návrhů, dám hlasovati ve znění zprávy výborově. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Grünzner, Taub a druzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s őem 1 ve znění zprávy výborově, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 1 jest přijat ve znění zprávy výborově.
Kdo souhlasí s §em 2 v úpravě, kterou navrhují pp. posl. dr Feierfeil, Schubert a druzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s tímto őem 2 ve znění zprávy výborově, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. ő 2 přijat je podle zprávy výborově.
Kdo souhlasí s őem 3, nadpisem zákona a úvodní jeho formulí ve znění zprávy výborově, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Znění výborově zprávy jest přijato.
Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborově.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Zbývá ještě rozhodnutí o resolucích.
Nejprve máme resoluci výboru soc.-politického, otištěnou ve výborově zprávě.
Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce jest přijata.
Dále jest resoluční návrh posl. dr Feierfeila, Schuberta a druhů, žádající novelisaci zákona č. 194 z r. 1920.
Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.) To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Dále resoluční návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr. o praktikování §u 1.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Další resoluční návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr. jedná o uherských pensistech. Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh jest zamítnut.
Tím vyřízen jest 1. odstavec dnešního pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
2. Zpráva výborů soc.-politického,
ústavně-právního, zahraničního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 80), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
Úmluva sjednaná v Římě dne
6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem,
Královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců a Československem o pensích
poukázaných bývalou vládou rakouskou
(tisk 288).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický posl. Čuřík, za výbor ústavně-právní a zahraniční posl. Hrušovský a za výbor rozpočtový posl. dr Hnídek.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji
p. posl. Čuříkovi.
Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Na konferenci v Římě dne 6. dubna 1922 byla sjednána a podepsána úmluva mezi Italií, Jugoslavií, Polskem, Rumunskem, Rakouskem a Československem o převzetí pensí civilních i vojenských bývalých rakouských státních zaměstnanců a jich pozůstalých, které byly 3. listopadu 1918 již poukázány.
Smlouva netýká se bývalých uherských státních pensistů, o těch má býti jednáno zvláště. Také se nevztahuje na zaměstnance železniční, pro něž byla sjednána zvláštní úmluva z 30. listopadu 1923 ve Vídni.
Splatnost pensí je 16. července 1920, a co bylo do tě doby vyplaceno, má býti vzájemně kompensováno mezi nástupnickými státy. Výplatu jest vázati na podmínku, že musí pensista bydleti v republice, ač může býti povolen pobyt i na cizím území. Vnitřní zákony nejsou nijak dotčeny, jak praví čl. 8 úmluvy tě. Pensisté rozdělují se tak mezi nástupnické státy a vůči jinému z uvedených států nemají již práva domáhati se nějakých nároků.
Pro vojenské pensisty upravena tato otázka zákonem č. 194 z r. 1920 a tento zákon byl rozšířen, jak jsem právě před chvíli řekl, na osoby, které ve prospěch našeho státu optovaly. Platnost úmluvy vůči příslušníkům našeho státu nastává dnem ratifikace a jest závaznou mezi oněmi státy, které úmluvu ratifikovaly.
Jest ovšem v zájmu rodin těchto pensistů, aby se tato smlouva ratifikovala co nejdříve.
Navrhuji jménem soc.-politického výboru,
aby tento vládní návrh o úmluvě
byl schválen. (Souhlas.)