Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
Slavíček, dr Spina, Stivín.
Zapisovatelé: Petrovič, Rýpar.
250 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr Švehla;
ministři dr Beneš, dr Dolanský,
inž. Dvořáček, dr Engliš,
dr Hodža, Mlčoch, dr Srdínko,
Stříbrný, Šrámek,
Tučný, dr Viškovský, dr
Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha, jeho zástupci
Nebuška a dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 10. schůzi
poslanecké sněmovny.
Na dnešní schůzi udělil jsem dovolenou
posl. Hrušovskému pro neodkladné zaměstnání.
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Čuříka a druhů ministru nár.
obrany o rozdělení, resp. správě dobrovolného
fondu čsl. Legií v Rusku;
posl. Pika a soudr. ministru veř. prací o regulaci
řeky Mže v Plzni;
posl. Tayerle a soudr. předsedovi vlády o osnově
zákona, upravujícího provoz automobilů;
posl. Sladkého ministru vnitra o postátnění
místní policie v Novém Jičíně;
posl. Hrušovského:
ministru spravedlnosti ve věci Josefa Kováčíka,
vrchního soudního oficiála v Nové
Báni na Slovensku;
ministru financí o berním případu
velkostatkáře Rakovského;
posl. Nejezchleba-Marchy, Staňka, Mašaty a soudr.:
ministru financí a vládě o nedovoleném
vývozu arcibiskupských peněz za hranice,
předsednictvu vlády o vykácení užitkových
stromů na zabraném majetku Augustinianského
kláštera v Nových Hvězdlicích.
Předseda: Došly odpovědi. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Odpovědi:
min. financí na dotaz posl. Petrovického, dr Samka,
Votruby a spol. o zavedení paušalování
dané z obratu u textilního zboží,
min. vnitra a financí na dotaz posl. Jaši o připojení
území Steinabrunského a dvora Ovčárny
(Haidhof) k obci Sedlci v okresu mikulovském na Moravě.
Předseda: Iniciativní výbor usnesl
se přikázati k řádnému projednání
výboru soc.-politickému tyto návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
47. Návrh posl. Čermáka a soudr. na zrušení
tak zvaného restrikčního zákona.
53. Návrh posl. Grünznera, Tauba a druhů na
zrušení zákona ze dne 22. prosince 1924, č.
286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních
ve veřejné správě.
67. Návrh posl. Patzela, dr Spiny, dr Luschky, dr Keibla,
inž. Junga a druhů na zrušení zákona
ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., o úsporných
opatřeních ve veřejné správě.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikazuji žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Chebu ze dne 16. února 1926, č.
Tl 7/26, za souhlas s trest. stíháním posl.
Hillebranda pro přečin proti bezpečnosti
cti podle §u 488 a §u 491 tr. z., spáchaný
článkem, uveřejněným dne 7.
ledna 1926 v časopisu "Volkswille" proti Emilu
Dörflerovi (č. J 91-II),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 5. února 1926, č.
Tl XXVII 993/25, za souhlas s trest. stíháním
posl. Johanise pro přečin proti bezpečnosti
cti spáchaný obsahem článku s nadpisem
"Komunistický kandidát vyšetřován
pro podvod", uveřejněného v časopisu
"Naše Obrana" ze dne 13. listopadu 1925 (č.
J 92-II),
sedrie v Komárně ze dne 4. února 1926, č.
Tk IV 270/924-28, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 15. února 1926, č. 2450/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera
pro dvojnásobný zločin podle §u 15,
č. 2 zákona na ochranu republiky, pro přečin
pomluvy podle §u 1, §u 3, č. 1 a 2 zák.
čl. XLI z r. 1914 a pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky, jichž se dopustil výroky na
veř. schůzi dne 11. srpna 1924 v Komárně
(č. J 93-II).
Předseda (zvoní): Přikročíme
k projednávání prvního odstavce pořadu,
kterým je:
1. Pokračování v rozpravě o prohlášení
ministra zahraničních věcí dr Beneše.
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
jímž je p. posl. Krumpe.
Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno,
vážené dámy a pánové!
Kruhy, jež jsou blízké panu ministru pro věci
zahraniční a jeho tisk vyslovily nelibost nad tím,
že oposice nevěnovala výkladu ministra pro
věci zahraniční dosti pozornosti. Nemůžeme
výkladu ministra pro věci zahraniční
přikládati takový význam, jaký
se mu přikládá v jeho tisku a v jeho kruzích.
Sám výklad a jeho obsah byly pro nás těžkým
zklamáním. Výklad nevycházel tak z
nutnosti zahraniční politiky, jako spíše
z vnitřně politických rozpaků. Vláda
potřebovala 2 měsíců, aby opětně
svolala sněmovnu. Po 2 měsíce nemohla se
vládnoucí koalice dohodnouti ani na skrovném
a nuzném pořadu jednání. Po 2 měsíce
hledán byl nějaký předmět,
který by byl s to způsobiti, aby živelná
nevůle lidu, jež se při prvním sejíti
sněmovny musela ukázati a vybíti, dohasla
klidně na vedlejší koleji. Byl strach otevříti
ventil, kterým by se mohly na venek projeviti oprávněné
stížnosti obyvatelstva.
Jak sám výklad, právě tak málo
nás uspokojuje jeho obsah. Zřídka se přiházívá,
že ministr pro věci zahraniční pokládá
za vhodnou příležitost promluviti ve sněmovně
o poměrech zahraničních. Události
v zahraniční politice jsou tak četné,
závažné a obsažné, že bychom
bývali očekávali při prvém
vystoupení ministra zahraničních věcí
něco více, než pouhou monografii o několika
maďarských penězokazech. V této době
se stalo mnoho. Byla uzavřena veliká smlouva locarnská.
Pokládám za pochopitelné, že se zde
v této sněmovně nerado mluví o Locarnu.
Shledávám to pochopitelným, že jmenovitě
ministr pro věci zahraniční se vyhýbá
každé hlubší zmínce o Locarnu a
o významu této smlouvy, poněvadž z této
smlouvy o světovém míru možno příliš
snadno vyvozovati ideje, jež i v tomto státě
mohly by podporovati vnitřněpolitický mír
a mohly by ve vnitru státu přinésti spravedlnost
všem národům ve státě bydlícím.
Shledáváme to pochopitelným, že se nerado
mluví o Locarnu v době, kdy u nás militarismus
slaví triumfy, v době, kdy se na oprávněný
požadavek po zkrácení doby služební
odpovídá příkrým a brutálním
"ne".
V této době provedeno bylo také rozšíření
Svazu národů a nebylo by nezajímavým
zvěděti, jakou úlohu při tom hrál
náš ministr pro věci zahraniční,
úlohu, o níž je více než domněnkou,
že neslouží snad k dorozumění a
míru mezi národy, nýbrž snaze, aby setrval
dosavadní nepokoj a dosavadní nenávist, jež
tkví v obavě, že Německo by mohlo vstupem
do Svazu národů dosáhnouti vážnosti
a významu, který by se musel určitě
projeviti také v posílení Němců
v tomto státě.
Odmítáme tento výklad také proto,
poněvadž značně zhoršuje naše
postavení a vztahy k Maďarsku. Ministr pro věci
zahraniční se sice snažil častěji
zdůrazniti, že je nezbytně nutno zachovati
mírumilovný poměr k Maďarsku a že
jeho stanovisko nemá býti vměšováním
se do maďarských poměrů. Přece
však byl výklad pln skrytých vyhrůžek,
jež ovšem byly opsány pouze slovem "pevnost",
a pln požadavků, jež Maďarsko nikdy a za
žádných okolností nemůže
povoliti. Již počátek výkladu byl výzvou
Maďarsku, a ozvěna, se kterou se řeč
ministra Beneše setkala v Maďarsku, také
ukazuje, že Maďarsko se jím cítí
vyzváno. Také ozvěna, se kterou se řeč
tato setkala uvnitř státu, ukazuje, že bylo
ministrovi správně rozuměno. Tak se domnívá
poslanec Dubický, že může z řeči
ministra zahraničí vyvozovati, že musíme
žádati od Maďarska novou úpravu státu,
což je vměšování do poměrů
Maďarska, že si závažnějšího
a silnějšího nemůžeme mysliti.
Pro každý stát je to vyzváním,
ba téměř urážkou, jestliže
ministr pro věci zahraniční druhého
státu se snaží zasahovati do soudního
řízení, jež se právě koná,
svými prohlášeními a míti na
toto řízení vliv, jako se zde stalo prohlášením
ministra zahraničí Beneše.
Chceme mírumilovné styky s Maďarskem, aby naši
obchodníci a průmyslníci, když přijdou
do Maďarska, jednoho z našich nejdůležitějších
odbytišť, nenacházeli cesty zahrazeny snahami
pana Beneše. Zahraniční politika má
se starati o více, než pouze o ochranu státní
prestiže, hlídati za hranicemi a vynucovati státu
na venek vážnost a bázeň. Zahraniční
politika má také rovnati cesty naší
obchodní politice, aby tak umožněn byl život
našemu průmyslu a našim dělníkům.
Avšak příliš často shledáváme,
že právě vývoznímu průmyslu
našemu jsou cesty zahrazovány činností
našeho zahraničního úřadu, že
přirozená odbytiště jsou nám
uzavírána pro politické rozpory. Tak se vede
také boj proti maďarskému systému bez
ohledu na škody, jež tím vznikají vlastnímu
národnímu hospodářství, a úspěchy
zahraničního ministra, oslavované v českém
tisku, musejí býti obyčejně naším
průmyslem a našimi dělníky dvojnásobně
a trojnásobně zaplaceny. (Souhlas na levici.)
Naši tkalcovští dělníci platí
je ztrátou práce a výdělku. Přátelské
smlouvy, které pan ministr zahraničí všude
ve světě sjednává, přijdou
nám obyčejně velmi draho a přinášejí
nám většinou jen výdaje, nová
opatřování děl, letadel a prodlužování
vojenské služební povinnosti, místo
aby způsobily hospodářskou ozvěnu,
jež by národu v tomto státě poskytla
možnost výdělku. Obchodní statistika
přece ukazuje, že právě ty nejvíce
hýčkané země Malé Dohody jsou
našimi nejhoršími zákazníky, nechávají
nás na poli obchodní politiky úplně
na holičkách, tak zvláště i Francie,
jak statistika pohybu zboží ukazuje. Politickým
myšlenkám jsou obětovány národohospodářské
hodnoty a v jakémsi velikášství se myslí,
že se udělalo dosti, když se získal politický
vliv ve světě, lhostejno, zda naše hospodářství
a náš průmysl při tom hynou.
Nehájíme maďarských penězokazů.
S kriminalistické stránky věci nemyslíme
jinak, než že zločin zůstane zločinem,
lhostejno, kým a z jakých pohnutek byl čin
spáchán, pročež i my zastáváme
stanovisko, že porušení přísahy
nemohlo by býti nikdy nějak ospravedlněno
pohnutkami politickými. (Souhlas na levici.) Ohrazujeme
se však proti jednomu, totiž, aby se tohoto případu
politicky využívalo, jako se to děje ve velkém
rozsahu se strany českého tisku a všech kruhů
blízkých vládě, ohrazujeme se proti
vytloukání politického kapitálu, jež
nabylo takové formy, že celá Evropa nad tím
potřásá hlavou. Je pravdou, že na penězokazecké
aféře jsou zúčastněny osoby
z maďarské vlády. To však nedává
daleko ještě nikomu práva, aby uváděl
maďarskou vládu jako takovou bezvýhradně
ve spojení s penězokazeckou aférou, líčí-li
politiku státní, jako by toho byla vinna, neboť
Maďarsko není přece jediným státem,
v němž jsou členové oněch
kruhů, jež jsou blízké vládě,
kteří se zároveň zabývají
vedlejšími obchody, o nichž by se snad nemohlo
v plném a celém rozsahu použíti výrazu
"morální". Takové státy
byly i jinde, jen s tím rozdílem, že v Maďarsku
stojí nyní penězokazi před soudem,
kdežto v jiných státech byly vydány
zákony, že se o tom nesmí mluviti a kde každého
zavrou, kdo se odváží ještě o tom
něco snad říci. (Výkřiky
německých a komunistických poslanců.)
Shledávám pochopitelnou tu horlivost, s jakou
se česká veřejnost vrhla na penězokazecký
skandál, shledávám pochopitelným,
že koaliční politikové tento případ
rozdupávají, aby lampou, kterou naplňují
olejem svého rozhořčení, mohli lépe
postaviti do světla vlastní cnost, aby se zapomnělo,
že i jinde jsou státníci, jejichž ruce
nejsou čisté, že jinde dějí se
věci, jež sice hraničí na kriminál,
jež však nejsou stíhány.
Zatím co my zde mluvíme o aféře falšování
franků, jaro na venkově slaví svůj
vjezd, půda taje a statisíce očí dychtivě
hledí, zda se do roztálé země nekladou
základní kameny pro domy, neboť statisíce
lidí je bez bytu. Ti všichni se táží:
Co se letos děje k odstranění bytové
nouze? A tyto statisíce ubohých, bídných
lidí nemohou pochopiti, že sněmovna nezná
v době největší nouze důležitějšího
předmětu než celodenní rozpravy o penězokazecké
aféře v Maďarsku. (Souhlas na levici.) Po
více než rok není v platnosti zákon
o podpoře stavebního ruchu. Nechci tvrditi, že
by tento zákon býval byl způsobilým
nástrojem k odstranění bytové nouze.
Jistě nikoliv. Byl to slabý pokus, přece
však pokus, od něhož jsme čekali, že
jednou vyroste skutečně v tvůrčí
čin. Po dobu více než jednoho roku je také
tato nuzná pomoc k potírání bytové
nouze lidu vzata. Očekávali jsme, že jedním
z prvých činů nové vlády a
nové sněmovny bude předloha o podpoře
stavebního ruchu, kterou by se mohlo skutečně
s úspěchem čeliti bytové nouzi. Byl
sice předložen návrh, ten však bylo by
možno v nejlepším případě
nazvati organisovaným šikanováním staveb,
nikterak však zákonem k odstranění bytové
nouze. Zatím na venkově roste bytová nouze
den ode dne, roste tak, že hrozí státi se katastrofou
lidovou, před kterou dnes si na rozhodujících
místech zakrývají oči a zacpávají
uši. Zakládají se pyšné nadace
s nadutými jmény, na sociální péči
se věší pocty a hrdé tituly, zapomíná
se přece však na nejdůležitější
pole péče, totiž na opatření
bytů, úplně se zapomíná, že
všechna sociální péče počíná
péčí bytovou. Staráme-li se o plicně
choré a stavíme-li jim domov, je již příliš
pozdě. Péče musí počínati
u zdravých lidí, nikoliv teprve u nemocných.
Hlavní základ veškeré péče
je péče o byty, a proto bylo by povinností
vlády, jež si činí nárok na sociální
jednání (Posl. Wünsch [německy]:
Vždyť si jej vůbec nečiní!) -
aspoň ve svých novinách - aby
na poli bytové péče vybudovala něco,
čeho možno použíti. Tento návrh
byl prý opět vzat zpět. Nevíme, jak
to dlouho bude trvati, než nový návrh projde
ohradou koalice, jaké potíže ještě
povstanou, nikoli na poli sociální péče,
nýbrž vnitřní politiky, jež přece
ovládá veškerou naši péči.
Zatím minul čas ke stavbám, ježto přece
všechny zákony mají tu charakteristickou vlastnost,
že jsou tak byrokraticky sestaveny, že ještě
musí vyjíti sto prováděcích
paragrafů, než může někdo jednomu
paragrafu rozuměti. Zákony o péči
jsou tak byrokraticky sešněrovány, že
se stalo téměř nemožným jich
užívati. Tak i letos již opět prošla
doba pro stavění podle nějakého zákona
o podpoře stavebního ruchu, a ti ubožáci,
kteří skládali naději na sněmovnu,
byli opět zklamáni a ošizeni. Pokládáme
to za naléhavé a nutné, aby čas porad
vyplněn byl rozpravami o naléhavých potřebách
národa, abychom se radili o tom, jak má býti
čeleno nouzi, to jsou všechno věci, jež
jsou důležitější než harasení
šavlí proti Maďarsku, jež nám ničeho
nepřináší a může pouze
uspokojovati ješitnost jednotlivců.
Veliké rozpravy o aféře falšování
franků bylo použito jako hráze proti vlnám
nespokojenosti lidu s koaliční vládou, jež
nechává bez povšimnutí nejdůležitější
a nejnutnější potřeby lidu. Rozpravy
používá se jako hráze proti živelní
nespokojenosti německého lidu, jež již
nemůže býti potlačována. Zatím,
co zde mluvíme ve sněmovně o míru,
zatím co ministr pro věci zahraniční
prohlašuje: "Chceme mír ve všech směrech",
vytvořili jste uvnitř státu dílo,
jež zaslouží každého jiného
názvu, jen ne názvu mír, a jest dílem,
jež cestou nařizovací stanoví boj a
nenávist mezi občanstvem tohoto státu. Jsou
to jazyková nařízení, jež odporují
jasnému znění smluv Saint-Germainských,
jazyková nařízení, jež odporují
ústavě, ba dokonce i jazykovému zákonu
samému, proti kterému bojujeme.
Pan ministr pro věci zahraniční podepsal
své jméno pod nařízení, kterým
se přímo ruší část smlouvy
Saint-Germainské, kterým ustanovení o ochraně
menšin, jež také pan ministr pro věci
zahraniční v Saint Germainu spolupodepsal, jsou
pro Československo zbavována účinnosti,
a pan ministr pro věci zahraniční prohlásil
tím část smlouvy Saint-Germainské
za pouhý kus papíru. (Souhlas na levici.) Nemáme
ničeho proti tomu, jestliže půjde dále
touto cestou a hodí celou smlouvu Saint-Germainskou do
téhož koše. (Potlesk na levici.) Ohrazujeme
se však proti tomu, aby do koše přišla jen
ona část, ve které je písemně
stvrzeno ještě aspoň něco z práv
pro nás tak žalostně okleštěných.
To nebyl čin podle smlouvy locarnské uvnitř
tohoto státu a neponese také locarnské ovoce.
Tímto nařízením jste bez ohledu na
správu, bez ohledu na potíže uzákonili
nenávist, znemožnili jste činnost autonomních
samosprávných sborů, dali jste každému
vznětlivému Čechu na venkově do rukou
možnost znemožniti jednání v obci a znemožnili
jste obcím, jež tak těžce zápasí
o své bytí, které z trosek vybudovaly opět
aspoň z části kvetoucí obecní
zřízení, práci na tomto poli, nařízením,
jež ono pověstné vyhazování německých
státních zaměstnanců, vyhazování
ze služby, jež se příčí
jasnému znění ústavy, novým
návrhem prodlužuje a stanoví snížení
počtu německých státních úředníků,
což státní hospodářství
těžko bude museti nésti a jež státní
hospodářství zatěžuje sty a sty
miliony, které musíte odpírati nuzným
státním úředníkům, poněvadž
neseženete dosti prostředků, abyste mohli splniti
jejich oprávněné požadavky; to je restrikce,
která zkušeného, ochotného a k práci
schopného německého úředníka
vyhazuje na ulici a za to dosazuje na jeho místo několik
nekvalifikovaných sil, jež nevedou správu,
nýbrž mohou ji jen všemožně rušiti.
Tato jazyková nařízení jsou takovou
stvůrou, že dokonce odborníku na poli národnostního
znásilňování, panu Mussolinimu, mohla
sloužiti za omluvu, že mohl na ně poukázati:
"To je dětinství, co dělám v
Tyrolích, podívejte se, co Češi dělají
v Praze!"
Proto odmítáme výklad pana ministra zahraničí
a nemůžeme míti důvěry k vládě,
jež cestou nařizovací zbavuje účinnosti
mezinárodní právní smlouvy, a nemůžeme
také hlasovati pro projev důvěry ministru
pro věci zahraniční, byť i může
předstírati, že vede záležitosti
poloviny Evropy, jestliže není ani s to, aby ve vlastním
malém státě přivedl k platnosti mezinárodní
smlouvy jím samým podepsané a vymohl jim
uznání. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Ke slovu je dále
přihlášen p. posl. dr Štefánek.
Dávám mu slovo.
Posl. dr Štefánek: Slávna snemovňa!
Peňazokazecká aféra maďarská
rozprúdila i tak už nepokojnú hladinu politickú
v Europe v strašlivej miere. Nemožno ju podceňovať,
ani na vedľajšú koľaj čisto kriminalistickej
záležitosti previesť. To, čo spáchala
vládnuca vrstva šľachticov a zemänov v Uhrách,
nie je počin jednotlivcov, ale výkon celej triedy,
ktorá od mnoho storočí v Maďarsku vládne,
ktorá sa nevie vpraviť do nových pomerov a
kŕčovite bojuje za svoje nadpráva. Vo svojom
urputnom boji proti každej i seba miernejšej demokracii,
zabúda i na slušné spoločenské
mravy, na šľachtickú noblesse oblige, na kresťanskú
mravouku a lásku k blížnemu. Podľa doteraz
známych výsledkov vyšetrovania sú do
peňazokazeckej aféry zapletené temer všetky
šľachtické rodiny maďarské a mnoho
politikov, učencov, vysokých úradníkov,
vojakov, kňazov atď., ktorí sú vo skutočnosti
reprezentantmi maďarského štátu. Kus feudálneho
stredoveku so všetkými barbarskými, do istej
miery aj orientálne pribarvenými prívlastkami,
vidíme v srdci strednej Europy. Človek sa za hlavu
chytá, keď vidí celú tú drzosť
a feloniu v dobrobyte pretučnelých, v nepráci
zhýčkaných, nafúkaných a pyšných
pánov, ktorí sú i dnes ešte pevne presvedčení,
že ľud a pracujúce občianstvo je len na
to, aby oni mohli v prepychu žiť, nad národom
panovať, rozkazovať, vyssávať roľníka
i priemyslového robotníka, šabličkami
brnkať, Boha i celý svet za blázna držať.
Posielajú svojich synkov do Kalksburgu na štúdium,
robia zo seba veľkých kresťanov, chodia na parádné
bohoslužby, ale v súkromnom i verejnom živote
vystrájajú excesy, akých sa dopúšťajú
inak len menejcenné individuá Sybaritov. Tyranizujú
svoj vlastný národ i celú Europu svojim heslom:
Ani vojnu, ani mier! Bránia sa zubami nechtami proti pozemkovej
reforme, proti každej spravedlivej sociálnej reforme,
proti každej politickej a hospodárskej dohode so súsednými
štáty. Robia kresťanov na oko, ale v duši
svojej sú barbari v díszmaďare alebo fraku
a lakírkach.
Že táto polo zdegenerovaná trieda môže
byť postrachom celej Europy a hlavne štátov Malej
Dohody, toho hlavnú príčinu vidím
v nedostatočných vedomostiach Europy o maďarských
pomeroch a maďarskej šľachte.
Kol. Hrušovský včera už upozornil
na tajnosnubného Apponyiho. Takých kryptogamov je
v Maďarsku veľmi mnoho. My Slováci poznáme
týchto pánov z blízka, my vieme, akou priamo
fascinujúcou silou vládnu nad ľudom maďarským
a čoho sú títo páni zemäni schopní.
Nás vlastne neprekvapuje peňozakazecký škandál,
my by sme sa nedivili i keby z Budapešti vysielali otravné
plyny a morové bacily do Europy. Maďarský šľachtic
je sväto-sväte presvedčený, že na
ochranu svojich stavovských, hospodárskych a politických
výsad môže použiť akýchkoľvek
prostriedkov: lži a klamu, vražednej dýky i falošných
peňazí. Na obranu národa maďarského
možno použiť podľa slov Ulaina každej
zbrane. Gróf Teleki, profesor a učenec, zahlušil
bez strachu svoje vedecké svedomie, svoj mravný
cit a išiel bankovky falšovať. Gróf Teleki
je považovaný za puritána a Catona maďarského.
Keď možno dokonca vedu a náboženstvo falšovať,
prečo nie peniaze? Ovšem v Europe málo kto
zná, že pod národom maďarským rozumejú
títo páni predovšetkým svoju triedu
šľachtickú, ktorá je tak početná
a tak vynikajúca, že tvorí skutočne
značnú čiastku celého maďarského
národa. Maďarskí šľachtici sú
uprímne presvedčení, že oni sú
predovšetkým natio hungarica, keď ich predkovia
si založili vlasť uhorskú ako by niečo
výdatného a niečo osobného, že
oni sú predovšetkým tí, ktorých
predkovia skutočne tvorili membra sacrae coronae, že
tvoria oni, jedine oni kontinuitu historickú, že majú
preto i ďalej právo i povinnosť vládnuť
i udržovať staré tradície v Maďarsku
podľa starých osvedčených - podľa
nich - spôsobov. Vzdať sa nadvlády, pristať
na demokraciu a skutočnú rovnoprávnosť
všetkého občianstva, vzdať sa po rozume
trianonského mieru starých historických hraníc
uhorských, to by znamenalo zničenie šľachty
a zničenie celého národa, lebo národ
uhorský a vlasť maďarská, to nie je súhrn
maďarsky hovoriacich a cítiacich ľudí,
ale komplex všetkých vlastností, práv
a dejinných tradicií koruny svätoštefanskej.
Zúfalý počin peňazokazov pochopí
doopravdy, kto zná mravy maďarských šľachticov
a učenie o korune svätoštefanskej.
S takéhoto psychologicky a historicky odôvodneného
stanoviska posudzujeme my Slováci maďarský
škandál a radi by sme boli, keby nielen zodpovední
činitelia vlády československej, ale ministri
všetkých europských štátov sa presvedčili,
že dokiaľ budú v Maďarsku vládnuť
šľachtici, do tých čias nebude pokoj v
Europe. (Výborně! Potlesk.) So smiechom a
ironiou odmietajú už smierlivú nabídku
ministra dr Beneša v "Budapesti Hirlape"
a iných časopisoch. "Budapesti Hirlap"
píše o dr Benešovi, že uráža
maďarský národ. S dr Benešom a
Československom nie je možný smier ani vyrovnanie.
Kto vypočul a porozumel pravému smyslu reči
Benešovej, kto zná, čo Maďarsko
v posledných rokoch proti republike Československej
vykonalo, ten sa skutočne podiví, že maďarské
listy môžu takýmto spôsobom o jeho reči
hovoriť. Maďarských "nemešov"
skutočne nezíska nikto na svete krásnymi
slovami ani štátnickou ústupčivosťou
a miernosťou, dobre mienenými radami alebo neozbrojenou
päsťou. To my vieme. Tí páni sú
tvrdí, neústupní a vytrvalí. Všetka
naša politika musí preto smerovať tam, aby v
Maďarsku prišli k vláde rozumní a poctive,
demokraticky smýšľajúci mužovia,
aby feudokracia raz prestala.
Slávna snemovňa! Ako občania Československej
republiky posudzujeme maďarskú otázku predovšetkým
so štátneho stanoviska. Mýlite sa vy páni
Maďari a páni Nemci, eventuelne mýlia sa i
politikovia iných národov, ak predpokladáte,
že vnútorné politické a sociálné
rozpory Slovákov rozdvojujú naše srdce a naše
mysle. Nie. Všetci úprimní Slováci stoja
pevne na pôde štátnosti našej a budú
hájiť, ak by bolo treba, zo všetkých síl
každý kus pôdy československej, trebárs
i do poslednej kvapky krve. (Výborně! Potlesk.)
Republika Československá je naša spoločná
vlasť a žiadné rozpory politické alebo
kultúrné, ktoré by mohly vzniknúť
medzi jednotlivými čiastkami československého
národa, nemôžu ísť tak daleko, že
by sme my Slováci zradili vlasť v prospech Maďarska.
(Výborně! Potlesk.)