Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1924.
I. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1814.
Zpráva
I. výboru zahraničního a
II. výboru ústavně-právního
o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednaná v Bělehradě dne 17. března 1923, s dodatkovým protokolem (tisk 1786).
Schvalovací usnesená:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou mezi Čes- koslovenskou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednanou v Bělehradě 17. března 1923, a s dodatkovým protokolem k této smlouvě.
I.
Čilejší hospodářské jakož i intensivnější styky politické s královstvím S. H. S. odůvodňovaly též účelnější úpravu jejich mezi oběma smluvními státy, která jevila se býti dosud nedostatečnou. Po svízelném vyjednávání, kterému předcházel ihned po převratu návrh vlády naší na prozatímní dohodu v této příčině, podařilo se konečně odkliditi veškeré překážky a ujednána pak přítomná smlouva v Bělehradě dne 17. března 1923.
Tato upravuje veškeré otázky právní pomoci jak ve věcech civilních tak i trestních, a to v prvém směru vzájemné sproštění od žalobní jistoty, právo chudých, projednání pozůstalostí, poručenství a opatrovnictví, ověřování a průvodní moc listin, prohlášení za mrtva, udílení vzájemných informací a osvědčování o právních předpisech, spory o manželský původ dítěte nálezy ve věcech manželských a záležitosti konkursů. Zejména uvésti tu dlužno účelné zařízení vzájemné vykonatelností exekučních titulů.
Ve směru druhém upravuje smlouva zmíněná neméně účelně vzájemné vydávání pachatelů, průvoz jejich třetím státem, jakož i právní pomoc ve věcech trestních.
Z výpočtu toho zřejmý jest široký objem, v jakém posud se žádným státem smlouva, podobná uzavřena nebyla, což uvítati dlužno s plným zadostiučiněním.
Právní pomoc ve věcech občanských nechť již v řízení sporném nebo nesporném poskytována bude přímou cestou mezi jednotlivými soudy resp. úřady bez intervence diplomatické, a dožádání díti se bude (a to také v řízení trestním) v jazyku státním, jemuž připojen bude překlad v jazyku státu dožádaného; v pozůstalostním řízení zachována dosavadní zásada, že ohledně nemovitostí příslušným jest vždy soud, kde nemovitost leží, movitosti pak vydány budou soudu vlasti zůstavitele, ač jsou-li všichni účastníci v místě, kde tyto se nalézají; veřejným listinám a obchodním knihám přiznána průvodní moc ve stejné míře jako před soudem vlastním.
Potěšitelným a také procesuálně praktickým jest ustanovení, že žaloba o uznání manželského splození nebude se podávati již u soudu příslušného co do státní příslušnosti dítěte, nýbrž dle oné žalovaného otce.
Co do konkursního a exekučního řízení přijaty celkově zásady dosavadní smlouvy rakousko-srbské ze dne 30. března 1911.
Pokud se týče právní pomoci ve věcech trestních platí celkem posavadní zásady práva mezinárodního co do vydávání pachatelů, jinak však zásady recipované ze smluv příslušných, uzavřených s Polskem a Německem.
Měřítkem pro vydávání, jež přípustno pouze pro zločiny a přečiny, bude odchylkou od dosavadní praxe a od smlouvy rakousko-srbské (1 rok) zpravidla trest nejméně 6měsíční.
Pro politické a s nimi související delikty vydání jest vyloučeno až na případ trestního činu spáchaného na hlavě státu smluvních stran, při čemž otázku, jde-li o politický delikt a jaký, řeší si stát dožadující sám, v případě neshody pak zůstavuje se řešení cestě diplomatické.
Vzhledem k tomu navrhuje výbor zahraniční udělení souhlasu s přítomnou smlouvou ve smyslu usnesení sněmovny poslanecké.
V Praze dne 14. února 1924.
Ant. Svěcený v. r.,
předseda.
Dr Lud. Krupka v. r.,
zpravodaj .
II.
Ústavně-právní výbor připojuje se k usnesení výboru zahraničního.
V Praze dne 20. února 1924.
Dr Ot. Krouský v. r.,
místopředseda.
Dr Lud. Krupka v. r.,
zpravodaj .