Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 682.

 
Senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na tomto zákoně:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Kdo úmyslně a neoprávněně přemístí, odstraní, zničí nebo neznatelným učiní mezník, značkový kámen neb jiné zařízení určené k přesnému stanovení hranic státu a vedení jich v patrnosti, jakož i ten, kdo úmyslně a bez předchozího schválení příslušného úřadu (§§ 6 až 8 zákona o státních hranicích) změní povahu, tvar, polohu nebo směr břehu a řečiště vod, jež tvoří hranice státu, dopouští se, nejde-li o čin přísněji stíhaný, přečinu a potrestán budiž tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

§ 2.

Kdo činu v §u 1 uvedeného dopustí se z nedbalosti, je vinen přestupkem a potrestán budiž vězením od tří dnů do tří měsíců.

§ 3.

Přestupku se dopouští a vězením od jednoho týdne do šesti měsíců potrestán budiž ten, kdo úmyslně a neoprávněně poškodí neb jiným způsobem poruší znaky v §u 1 uvedené, aniž se tím dotkne patrnosti hranice.

§ 4.

Pachatel budiž potrestán za přestupek peněžitým trestem od jednoho sta do deseti tisíc Kč, jestliže čin v §u 3 uvedený spáchal z nedbalosti.

Pro přestupek budiž potrestán:

1. vězením od jednoho týdne do čtyř měsíců kdo úmyslně a neoprávněně přemístí, odstraní, zničí nebo neznatelným učiní:

a) hraniční znak zemský municipální, obecní (katastrální),

b) triangulační výtku nebo zajištěný triangulační kámen a značku tak, že učiní je nepotřebnými pro zeměměřičské účely;

2. vězením od tří dnů do tří měsíců, kdo úmyslně a neoprávněně poškodí neb jiným způsobem poruší:

a) hraniční znak zemský municipální, obecní (katastrální) takovým způsobem, že patrnost hranice nebyla dotčena.

b) triangulační výtku nebo zajištěný triangulační kámen a značku tak, že lze jich ještě použíti.

§ 6.

Pachatel budiž pro přestupek potrestán peněžitým trestem od padesáti do pěti tisíc korun, jestliže spáchal činy v §u 5 uvedené z nedbalosti.

§ 7.

Článek zákonný XLI. z roku 1891 se zrušuje.

§ 8.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr spravedlnosti a ministr národní obrany.

S osnovou zákona v státních hranicích (tisk 544) souvisí vládní návrh zákona o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek.

Kdežto v osnově zákona o státních hranicích stanoveny tresty na nesplnění povinností uložených v §§ 3, 4, 6, 7, 9 zákona toho, kteréžto tresty ukládají politické úřady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnosti jest nutno, aby delikty těžší stíhaly soudy.

Proto předložila vládá zvláštní návrh zákona o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek.

Ústavně-právní výbor projednal osnovu zákona toho dne 31. března 1921 a navrhuje její přijetí s následujícími změnami:

V § l doplněna osnova tím, že při deliktu týkajícím se hraničních vod vyžaduje se, aby ten, kdo změní povahu, tvar, polohu nebo směr břehu a řečiště hraničních vod, při čemž poukázáno v závorce na §§ 6-8 zákona o státních hranicích, učinil tak nejen bez předchozího schválení příslušného úřadu, nýbrž i úmyslně, jak této úmyslnosti též vyžaduje skutková povaha deliktu, uvedeného v předcházejících větách.

Delikt ohledně hraničních vod týká se pouze hraničních vod, jež tvoří hranici státu, pročež přijata tato slova dodatkem do osnovy. Slova "hraničních" pak odpadne.

Pojem nedbalosti, v osnově zákona uvedené vykládá ústavně-právní výbor ve smyslu ustanovení §§ 233 a 335 tr. z. pak § 75 zák. čl. V z r. 1878.

V Praze dne 31. března 1921.

Dr. Witt v. r.,
předseda.

Dr. Procházka v. r.,
zpravodaj.