Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
1. volební období.
2. zasedání.
Tisk 393.
Dodatečná zpráva
zahraničního výboru
o vládním návrhu (č. tisku 225),
kterým se předkládá smlouva o hranicích podepsaná Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem dne 10. srpna 1920 v Sèvres.
Senát Národního shromáždění republiky Československé se usnáší:
1. Smlouva o hranicích podepsaná Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem dne 10. srpna 1920 v Sèvres se schvaluje.
2. Vládě se ukládá, aby tuto smlouvu publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.
3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž jest třeba ku provedení této smlouvy.
Důvodová zpráva.
Smlouva hraniční podepsaná v Sèvres 10. srpna 1920, aby zajištěna byla svrchovanost Polska, Rumunska, státu Srbsko-chorvatsko-slovinského a státu Československého na územích, jež byla přiznána jednomu každému státu, určuje podrobně vzájemné hranice těchto států na území bývalé monarchie rakousko-uherské, po případě - jako u státu Československého - hranice státu celého.
Hranice mezi Polskem a Československem stanoveny jsou podle rozhodnutí konference velvyslanců o Těšínsku, Oravě a Spiši daného v Paříží 28. července 1920.
Hranice vedená Těšínskem odděluje území, jež déle půltisíceletí jest částí českého státu. Rozdělení Těšínska hluboce a bolestně zasahuje do cítění národa, do jeho národních i hospodářských zájmů. Oběť, která se Československému státu smlouvou ukládá, jest možnou jen v předpokladu, že zaručuje se jí trvalý dobrý poměr k sousednímu Polsku. Totéž nutno připomenouti o oddělení části Oravy a Spiše, kde ruší se prastará spojitost území.
V těchto předpokladech usnesl se zahraniční výbor navrhnouti senátu schválení smlouvy hraniční.
V Praze dne 19. ledna 1921.
Antonín Svěcený v. r.
předseda.
Karel St. Sokol v. r.
zpravodaj.