Vysvětlení:
Základní služné obdrží plné
13.200 K
z místního přídavku, jenž činí pro Prahu 4000 K obdrží 50%.
2.000 K
manželský i dětský přídavek obdrží nezkrácený
4.400 K
z kvalifikačního přídavku přísluší 50% z oné částky, která vznikne dělením součtu obnosů všech po celou služební dobu požívaných kvalifikačních přídavků, počtem do výslužby započítatelných služebních let. Součet kvalifikačních přídavků činí u tohoto úředníka při vesměs velmi dobré kvalifikaci: 52.450 děleno 30 léty = 1.748 K, z toho 50%
874 K
Celkem ... 20.474 K
Jeho poslední stálé aktivní požitky činily 23.600 K (kromě drahotního přídavku a kromě mimořádných požitků), kdežto do výslužby odchází s 20.474 K výslužného, ztrácí tudíž pouze 3426 K ročně.
2. Úředník, středoškolák, skupiny 2., 18. stupně služného, stupnice B, odchází po 29 služebních létech do pense, jest ženat, bezdětný, v 1. až 5. roce byl kvalifikován >dobře<, v 6. roce byl kvalifikován >dostatečně<, v 7. až 16. roce byl kvalifikován >dobře<, v 17. až 29. roce byl kvalifikován >velmi dobře<.
Výslužné činí:
Základní služné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12.200 K
místní přídavek pro Prahu 4000 K, 50% . . . . . . 2.000 K
14.200 K
z toho do 10 let . . . . . . 40%
a za 19 let á 3% . . . . . . 57
celkem . . . . . . . . . . . . . .97%
97% z 14.200 . . . . . . .13.774 K
rodinný přídavek: na manželku nezkrácený . . . . . . . 2.000 K
Kvalifikační přídavek:
Úředník má úplnou střední školu, započal tudíž 3. stupněm služného.
v 3. stupni ....... 720
v 4. stupni ....... 780
v 5. stupni 1 rok .... - (dostatečná)
v 5. stupni 2 rok .... 420
v 6. stupni ....... 920
v 7. stupni ....... 1000
v 8. stupni ....... 1080
v 9. stupni ....... 1160
v 10. stupni ....... 630
v druhém roce přestoupil do
skupiny 2 a do
11. stupně ..................... 680
v 12. stupni (velmi dobře) ... 3650
v 13. až 18. stupni ............ 12000
Celkem .................. 23.040 - 2.0000 = 21.040
21.040 : 29 = 726
ze 726......... 50%........ 363 K
Celkové výslužné 16.137 K
3. Úředník skupiny 3, s nižší střední školou, započal 1. stupněm služného a končí po 30 letech 15. stupněm stupnice B, jest ženat, má 3 nezaopatřené děti, v 1. a 5. roce byl dostatečně a jinak dobře kvalifikován.
Výslužné činí:
Základní služné 9000 K 100% ...................... 9.000 K
místní přídavek pro Prahu 4000 K 50% ........ 2.000 K
rodinný přídavek:
na manželku.................... 2.000 K
na 3 děti.......................... 3.600 K
kvalifikační přídavek:
v 1. stupni 1 rok ........ - (dostatečná)
v 1. stupni 2 rok ........ 300
v 2. stupni ........ 600
v 3. stupni 1 rok ........ -
v 3. stupni 2 rok ........ 360
v 4. stupni ........ 780
v 5. stupni ........ 840
v 6. stupni ........ 920
v 7. stupni ........ 1.000
v 8. stupni ........ 1.080
v 9. stupni ........ 1.160
v 10. stupni ........ 1.260
v 11. stupni ........ 1.360
v 12. stupni ........ 1.460
v 13. stupni ........ 1.560
v 14. stupni ........ 1.680
v 15. stupni ........ 1.680
16.100
16.100 : 30 = 536.
50% z 536 ...... 268 K
Celkové výslužné 16.868 K
4. Zřízenec skupiny 4, 15. stupně stupnice C, odchází po 30 letech do pense, jest ženat, má 4 nezaopatřené dítky a jeho kvalifikace byla ve 4. roce dostatečná a v 26. až 30. velmi dobrá.
Výslužné činí:
Základní služné 6200 K...................... 100%....... 6.200 K
místní přídavek 2000 K pro Prahu....... 50%........ 2.000 K
rodinný přídavek:
manželský.......................... 1.200 K
na 4 děti á 600 K............... 2.400 K
kvalifikační přídavek:
v 1. stupni ........... 480
v 2. stupni 1 rok ..... 260
v 2. stupni 2 rok ..... - (dostatečná)
v 3. stupni ........... 560
v 4. stupni ........... 600
v 5. stupni ........... 640
v 6. stupni ........... 700
v 7. stupni ........... 760
v 8. stupni ........... 820
v 9. stupni ........... 820
v 10. stupni ........... 820
v 11. stupni ........... 820
v 12. stupni ........... 820
v 13. stupni 1 rok ..... 410
v 13. stupni 2 rok ..... 1.000 (velmi dobrá)
v 14. a 15. stupni ........... 4.000
13.510
13.510 : 30 = 452 K
z 452 K 50%...... 226 K
Celkové výslužné 11.026 K
5. Úředník skupiny 3, středoškolák, opouští aktivní službu ve 12. roce a ukončil právě 8. stupeň služného stupnice B, jest ženat, má 1 nezaopatřené dítě a byl vesměs dobře kvalifikován.
Výslužné činí:
Základní služné........ 5.400 K
místní přídavek pro Prahu 50%.. 1.350 K
6.750 K
Do 10 let 40% a za 2 leta á 3%, celkem 46%.
Z 6750 K činí 46%.............. 3105 K
rodinný přídavek:
na manželku 40%.............. 2000 K
na 1 dítě 20%.................... 1080 K
kvalifikační přídavek:
v 3. stupni ........... 720
v 4. stupni ........... 780
v 5. stupni ........... 840
v 6. stupni ........... 920
v 7. stupni ........... 1000
v 8. stupni ........... 5340
5340 : 12 = 442
50% ze 442 K............ 221 K
Celkové výslužné 6406 K
6. Úředník služební třídy III., 1. stupně služného stupnice A, odchází po 30 letech do pense, jest ženat a má 1 dítě nezaopatřené.
Výslužné činí:
Základní služné 20.000......... 100%... 20.000 K
z místního přídavku.............................. 3.000 K
rodinný přídavek:
manželský.............. 2.000 K
dětský................... 1.200 K
Celkové výslužné 26.200 K
K tomu druží se příslušný kvalifikační přídavek.
7. Úředník služební třídy IV, 1. stupně služného stupnice A, odchází po 30 letech do výslužby, jest ženat a má 2 nezaopatřené dítky.
Výslužné činí:
Základní služné 16.100.......... 100%... 16.000 K
z místního přídavku ............................... 3.000 K
rodinný přídavek:
manželský................... 2.000 K
na 2 dítky.................... 2.400 K
Celkové výslužné 23.400 K
K tomu druží se příslušný kvalifikační přídavek.
Jak z těchto příkladů vysvítá, není rozdíl v aktivních a pensijních požitcích značný a jeví se pouze v místním a kvalifikačním přídavku.
Z místního přídavku připadá do výslužby 50% místního přídavku proto, poněvadž zaměstnanec není vázán na pobyt v určitém místě a může tudíž voliti si bydlištěm místa drahotně nejpříznivější. Účelem místního přídavku jest hraditi zaměstnanci nejen náklad spojený s bytem, ale i rozdíl v cenách panující v místech levnějších a dražších.
Kvalifikační přídavek snižuje se na 50% oné částky, která se docílí dělením všech kvalifikačních přídavků počtem let započítatelných do výslužby. Toto ustanovení směřuje k tomu, aby ambice udržována byla po celou kariéru na stejné výši a aby tak zaměstnanec za svoji píli a příčinlivost odnášel si pokud možno největší částku do pense. Proto bylo nutno sáhnouti k průměru všech kvalifikačních přídavků za celou služební dobu.
§ 104
Výslužné vdov a sirotků.
Jak bylo již v úvodu řečeno, mění se pensijní zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 2 sb. z. a n. na r. 1920, pouze částečně a to pouze ve výši výslužného, jinak však v hlavních zásadách zůstává nedotčen. Budiž poznovu zdůrazněno, že bude třeba jednotného zákona o pensijních po žitcích státních zaměstnanců. Výslužné vdov mění se tudíž pouze potud, že zvyšuje se pensijní základna manželova a kvalifikační přídavek, z něhož se rovněž vyměřuje pense vdov jako ze služného a místního přídavku. Jinak se na výši a struktuře výslužebních požitků pozůstalých nemění ničehož. Kromě toho přiznává se vdově příslušný dětský přídavek ve stejné výměře jako nyní.
Příklady:
1. Vdova po úředníku 7. stupně služného stupnice B, vesměs s dobrou kvalifikací, 2 nezaopatřené dítky. (Úředník počal 1. stupněm.)
Výslužné činí:
Výslužební základna manželova:
služné ............................ 5000 K
místní přídavek ............. 1250 K
kvalifikační přídavek.......197 K
6447 K
Pensijní nárok činí pouze 52% = 3352 K 44 h
2
/3 z toho .................................... 2235 K 60 hobdrží tudíž 40% výslužební základny manželovy .......... 2578 K 80 h
a na dvě dítky á 1000 ....................................................... 2000 K
Celkem 4578 K 80 h
2. Vdova po úředníku 18. stupně služného stupnice B, vesměs velmi dobře kvalifikovaného, bezdětná. (Úředník počal 6. stupněm.)
Výslužné činí:
Výslužební základna manželova:
služné ............................... 11.200 K
místní přídavek ................... 2.000 K
kvalifikační přídavek .......... 875 K
Celkem 24.075 K
Pensijní nárok 88% ........ 21.186 K
z toho 2/3 ........................ 14.124 K
obdrží tudíž pouze 50%............. 12.037 K 50 h
3. Vdova po zřízenci 15. stupně služného stupnice C, vesměs dobře kvalifikovaného, 1 nezaopatřené dítko.
Výslužné činí:
Výslužná základna manželova:
služné ............................... 6200 K
místní přídavek .................. 1000 K
kvalifikační přídavek ........ 216 K
Celkem 7416 K
Pensijní nárok plný . . . . . . 7416 K
z toho 2/3 . . . . . . . . . . . . . 4944 K
obdrží pouze 50% z výslužební základny . . . . . . . . . . . . . . 3708 K
a na 1 nezaopatřené dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .700 K
Celkem 4408 K 60 h
4. Osiřelé dítky (2) po vdově podle příkladu 1. obdrží toto výslužné:
Normální výslužné na 1. dítko . . . . . . . . . . . . 1000 K
1
/5 přídavek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Knormální výslužné na 2. dítko . . . . . . . . . . . . 1000 K
1
/5 přídavek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 KCelkem 2400 K
Vdově dostává se v pensijní základně také určité procento kvalifikačního přídavku manželova, což jest jistě spravedlivým, aby i ona na mimořádné píli a výkonnosti jeho participovala.
Dětský přídavek vyplácí se vdově neztenčený, jak ho posledně manžel na dítko požíval, což jest rovněž spravedlivo, neboť tím, že zemřel otec, náklad na děti se nikterak nezměnil, konečně rozdíl v dřívější 1/5, kterou vdova na děti požívala a navrhovaným nezkráceným dětským přídavkem není tak značným.
§ 109.
Úmrtné (příspěvek na pohřeb) činí jako nyní tříměsíční částku výslužební základny nebo skutečné požívaného výslužného.
Návrh stanoví jako novum, aby zaměstnanci vyplaceno bylo úmrtné ve výší 50% ročního manželského nebo dětského přídavku, jestliže mu zemřela manželka nebo dítě. Toto ustanovení jest jistě správným, neboť v podobných případech ocitá se zaměstnanec v značné tísni a musí pravidelně sáhnouti k dluhům. Má sice možnost žádati za peněžní výpomoc, ta však dostavuje se později, a bývá mnohdy nedostatečnou, neboť závisí od úvěru příslušné ústředny. Proto jest třeba podobnou výpomoc, o jíž správnosti nemůže býti sporu, zákonem stabilisovati.
Právě tak jest spravedlivo, aby i vdově, jestliže jí zemře dítko nebo zemře-li sirotkům matka, přiznalo se jim úmrtné, neboť tu jest tíseň ještě citelnější a pomoc tím více naléhavější.
Návrh zákona má v uvozovacím článku IX. na mysli úpravu výslužného státních zaměstnanců a jich pozůstalých, kteří před účinností tohoto zákona vstoupili do pense nebo zemřeli podle zásad stanovených v části VI., což znamená úplné zrovnoprávnění t. zv. staro- a novopensistů. V Československé republice budeme míti pak pouze jediný druh pensistů, což bude jistě nejsprávnějším a nejrozumnějším. Dosud se při každé úpravě hřešilo na těchto bývalých pracovnících, ovšem hřešilo se na jedněch více, na druhých méně, ale hřešilo se vždy. Tomu nutno učiniti přítrž, neboť není státu důstojno, aby šetřil na těch nejubožších a na těch, kteří se nemohou více brániti. Raději zvýšiti o menší obnosy, ale zvýšiti příjmy všem stejně. Jest nesporno, že úpravou výslužebních požitků dostalo by se těchto výhod mnohým osobám, které nejsou toho hodny z důvodů politických a státních, ale pro tyto jednotlivce má býti trestána většina státních zaměstnanců, jímž nelze ničehož vytknouti?
Dále jest nesporno, že úprava výslužebních požitků vyžadovati bude značného nákladu a značného zatížení státních financí, s tím se však již státní správa smířiti musí, neboť stav, jaký trvá dnes, jest na delší dobu neudržitelným.
§ 101.
A aby se docílilo úplného zrovnoprávnění navrhuje se, aby každé hmotné úpravě státních zaměstnanců v aktivitě následovala zároveň úprava požitků zaměstnanců ve výslužbě a jich pozůstalých.
§ 108.
Ohledně odbytného bylo nutno stanoviti tuto výjimku. Až dosud jest pravidlem, že úředníkům, kteří nemají posud 10 do pense započítatelných let a pokud dobrovolně nebo disciplinárně ze státní služby nevystupují, poskytuje se odbytné jednou pro vždy a to do 5 let jednoduchým a po více jak 5 letech dvojnásobným obnosem ročního služného. Jinak však se úředníkům odbytné neposkytovalo. Návrh stanoví, že i úředníkům, kteří po 10 létech služebních vystupují ze státní služby, dostane se odbytného a to ve výši všech ročních stálých požitků, jestliže nebylo proti nim zahájeno disciplinární řízení. Tudíž i tehdy, když dobrovolně opouštějí státní službu.
Jsou případy, kdy úředník musí se vzdáti služby nebo i z jiných příčin opouští službu. Tu jest jistě na místě, aby se mu poskytlo odbytné, vždyť vzdává se všech dalších nároků pro sebe i pro pozůstalé.
V tomto případě není také třeba souhlasu manželky ohledně nároků na výslužné jako u úředníků, kteří již v pensi jsou. (§ 105.)
Je-li úředník v pensi a chce-li se jí zříci, jest třeba souhlasu manželky.
K části VII.: Změny v poměru služebním a jeho zánik.
§ 110.
Je-li zaměstnanec přeložen z vůle úřední, přísluší mu nárok na náhradu stěhovacích výloh, kdežto žádá-li z vlastního popudu za přeložení do jiného služebního místa, musí náklad ten hraditi z vlastních prostředků. Tu bylo třeba učiniti jakousi výjimku. Až dosud bylo pravidlem, že úředníci, kteří jsou z moci úřední přesazeni a in utili získali, nedostali žádnou náhradu, kdežto úředníkům ex officio přeloženým, avšak hmotně ničehož nezískávavším, hrazeny byly stěhovací náklady. Úředníkům pak, kteří k vlastní žádosti byli přeloženi, ať již získali nebo nezískali, nedostalo se ničehož. Jsou však případy, že úředníci žádají sice za přeložení, avšak na úřední výzvu, a tu jest třeba těmto úředníkům stěhovací náklady hraditi.
Úřední výzvou nemíní se ovšem soutěž, nýbrž pouhá výzva, kdo chtěl by se dáti přeložiti na to či ono místa.
§ 111.
Předpoklady, za jakých může býti úředník přidělen službou k ústředním úřadům, není možno přesně zákonem vymeziti, to nutno ponechati cestě nařizovací. V dosavadní služební pragmatice nalézáme sice ustanovení, že úředník může býti z administrativní služby povolán službou k ústředním úřadům, jestliže byl pět roků velmi dobře kvalifikován. V poslední době ukázala se však nutnost následkem nedostatku schopných sil a stále rostoucí potřeby, povolati do služeb ústředních úřadů síly mladší, čímž byl zákon zjevně porušen. Nařízením veškerého ministerstva bylo sice ustanovení to prozatímně suspendováno, ale jest otázkou, zdali zákonné ustanovení může býti pouhým nařízením zrušeno. Tím se tvoří praeiudic, jenž by mohl býti nebezpečným i pro věci jiné. Tak jako se nařízením zrušil § 69., mohly by se dočasně zrušiti i paragrafy jiné, a proto jest lépe v podobných případech, kde zákonem nelze vystačiti, ponechati volnou ruku cestě nařizovací.
K části VIII.: Pravidla disciplinární.
Disciplinární právo bylo v dosud platné služební pragmatice dobře vybudováno.
Jest to nejlépe propracovanou částí a to snad proto, poněvadž bylo zde: již vzoru v disciplinárním právu platném pro soudcovské úředníky (zákon ze dne 21. května 1868, ř. z. č. 46). A proto nebylo třeba žádných zvláštních změn až ovšem na volitelné disciplinární komise. Disciplinární právo platné pro státní zaměstnance do uzákonění služební pragmatiky nebylo vlastně ani právem, nýbrž inkvisicí, neboť nebylo zde ústnosti a bezprostřednosti zásad to, jimiž se musí říditi každé moderní trestní právo a konečně scházelo tu přesného rozlišování funkcí žalobce, obhájce a soudce, což bylo takořka vše sloučeno v jediné osobě. Tomu se všemu vyhovuje do jisté míry v dosud platném disciplinárním řádě a proto bylo třeba pouze jistých změn více méně formální povahy.
§ 117.
Tak vylučuje se z pořádkových trestů trest peněžité pokuty a na jeho místo vkládá se jako druhý stupeň >domluva<. Trestu peněžité pokuty používalo se nyní velmi málo a pak u soudcovských úředníků zaveden není. Stačí domluva s pohrůžkou disciplinárního oznámení.
§ 118.
Také skala disciplinárních trestů doznává změny v ten smysl, že rozmnožuje se o stupeň výstrahy jakožto první stupeň disciplinárních trestů, jenž se vymaže již po roce, jestliže se úředník polepšil. Jsou jistě případy, kdy není třeba ihned sáhati k ostrým opatřením jako jest důtka, která má mnohdy za následek diskvalifikování zaměstnance a kdy také nelze zase vystačiti s pouhým trestem pořádkovým vzhledem k povaze deliktu.
V podobných případech, kdy jest disciplinární soud na rozcestí, hodí se výstraha jakožto skutečně výstraha velice účinně, aniž by podobný trest měl vážnějších následků v zápětí.
Jest všeobecné mínění, že kdo byl jednou postaven před discplinární soud, přičiní se všemožně, aby se oné nejistotě a onomu zvláštnímu pocitu za všech okolností vyhnul.
Tresty: vyloučení z postupu a sníženi služného bylo nutno snížiti ze 3 na 2 léta, aby excluse ta uvedena byla v soulad s postupovými lhůtami. Trest propuštění ze služby může býti uložen, jestliže pro něj hlasoval senát jednomyslně, kdežto nyní stačily k tomu cíli z 5 hlasů čtyři.