Předseda: K slovu je přihlášen pan sen. dr Mayr-Harting.
Sen. dr Mayr-Harting (německy): Slavný senáte! Spěch, diktovaný zlým svědomím, s jakým parlamentarismus zde od dlouhé doby pracuje, nepřipouští projednávati zákon sebe důležitější vážně a věcně.
Tak máme také dnes před sebou jeden z nejvážnějších a nejdůležitějších zákonů, novelu k volebnímu zákonu, která věcně nemá jiného účelu, nežli udržeti dnešní neblahý systém, a technicky je to znamenitá obratnost, kterou jste si během let osvojili, v rouše částečně nevinném vnésti do zákona nejtěžší poklesky proti demokratickému duchu a obzvláště proti účelu a cíli poměrného práva hlasovacího.
Z těchto důvodů shledáváme, že nám není možno zúčastniti se tak zvaného projednávání tohoto zákona, i mám jménem německého parlamentního pracovního souručenství prohlásiti, že se porady a hlasování o tomto zákoně nezúčastníme. (Souhlas na levici.)
Předseda: Slovo má dále pan sen. dr Heller.
Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Z rozkazu klubu německých sociálnědemokratických senátorů podávám toto prohlášení: Dosavadní stávající volební řád vyhovoval, až na některé výjimky ve prospěch volebního kraje pražského, požadavkům demokracie. My jsme to vždy uznávali. Potřeba, reformy volebního řádu zde nebyla a není, leda že se potřeby koalice povýší na potřeby státu. Přikázání těšínských mandátů mohlo se státi, aniž by bývalo nutno předsevzíti jinaké změny. Naopak: rozdělením těchto nových uvolněných mandátů mohlo nastati vyrovnání nesrovnalostí, obsažených ve volebním řádu z r. 1920. Ale panství koalice jest ohroženo, ohroženo obyvatelstvem státu samotným. V jejím zoufalství není většině žádný prostředek dosti špatný, aby volební štěstí opravila ve svůj prospěch, a tak musí této koalici, která vpravdě svým vlastním požadavkům obětovati jedno právo obyvatelstva za druhým, za oběť padnouti také poslední zbytek demokratie, rovné právo hlasovací.
Již nyní připadalo na volební kraj pražský o 2000 až 10.000 voličů méně na jednoho poslance, než ve všech jiných volebních krajích s výjimkou tří slovenských, kdežto nyní přikázáním tří nových mandátů volebnímu kraji pražskému zůstává poměr mezi voliči a poslanci, resp. senátory skoro nezměněný - necelých 22.000 voličů na jednoho poslance - stoupl značně počet voličů za posledních 6 let také ve všech jiných volebních krajích, kdežto počet poslanců, s výjimkou Brna, zůstává nezměněn. Nepoměr mezi volebním krajem pražským a ostatními volebními kraji bude tudíž příště ještě větší. Byla-li posud v příznačné shodě s veškerou pověstnou volební geometrií bývalého Rakouska tato nerovnost odůvodňována poukazem na to, že městu Praze, jakožto hlavnímu městu, přísluší přednost, že zde také dlužno počítati s rychlejším přírůstkem obyvatelstva, tož také tento zdánlivý důvod, který nikdy nedovede ospravedlniti nerovnost hlasovacího práva, padá skutečností, že se oběma volebním krajům pražským přikazuje ne méně než 42 okresů, na které se ani tyto zdánlivé důvody nehodí. Pravda je v tom, že se jedná o brutální poskytnutí přednosti jedné části českého voličstva, jemuž se má tímto způsoben několik mandátů přistrčiti na úkor ostatní části obyvatelstva.
Ostatní obsah předlohy sleduje dvojí účel. Zabrániti vzrůstu nových stran a většinovým stranám učiniti prospěšnými hlasy protivných stran. Tomu slouží groteskní přímo ustanovení, že nejen strany, nýbrž také kandidáti, ba dokonce těch sto voličů, kteří podepsali kandidátní listinu, nedosáhne-li strana žádného mandátu, hraditi mají také tu část volebních výloh, které jinak nese stát. Toto ustanovení v takřka ideálním spojení s ustanovením dalším, že jen ty strany se zúčastní druhého skrutinia, které alespoň v jednom volebním kraji dosáhly volebního čísla, má mladým stranám brániti stavět kandidáty a tím jejich přívržence nutiti k tomu, aby buď volili listiny odpůrců, anebo odevzdávali neplatné hlasovací lístky.
Ale chuť koaličních stran je nenasytná a neleká se při své snaze po ukojení žádné nemorálnosti. Není žádné sebe více reakcionářské vlády, která by se byla odvážila dáti do volebního řádu ustanovení, jež by odpovídala ustanovením předlohy o třetím skrutiniu. Kdyby výhrůžka materielních břemen přece nepostačila odstrašiti malé strany od kandidatur, mají býti potrestány a sobě samým zjednány další výhody tím, že se hlasy odevzdané pro tyto malé strany, pakli tyto strany nezískají žádného mandátu, připočítají stranám velkým. Tato eskamotáž s hlasy není však omezena jen na malé české strany, nýbrž postihuje také národnostní menšiny, které jsou příliš malé, než aby vlastní silou dosáhly mandátu. Existuje možnost, že koalované strany jednoduše spolknou s komunisty také všechny polské, ruské a židovské hlasy. Jak hluboce musil poklesnouti cit pro politickou morálku, neostýchá-li se někdo anektovati jednoduše hlasy, odevzdané pro politického nebo národnostního odpůrce. Není to nic jiného, nežli vědomé protiprávní přisvojení cizího majetku. Jak na tom musí býti koalice, která sahá k tak zvržitelným prostředkům! Jak zoufalou musí býti vaše situace, jak oceňuje výsledky vaší sedmileté činnosti v jejím působení na obyvatelstvo?
S touto předlohou padá poslední škraboška, která posud zahalovala pravou tvář tohoto systému. Slovo "demokracie" v ústech příslušníka této většiny je rouháním. Snad je toto odhalení sebe sama před celým světem jedinou potěšitelnou okolností na tomto, jinak tak odpuzujícím jednání. Touto předlohou korunuje koalice své vlastní neblahé dílo důstojným způsobem. Diskreditování parlamentarismu a demokracie je výsledkem sedmileté neobmezené vlády. Strany většiny se mýlí, domnívají-li se, že takovýmito zavržitelnými prostředky svoji vládu zvěční. Vůle lidu musí přece konečně zvítěziti. Dnes již budiž konstatováno, že když při tom stát utrpí, odpovědnost za °to musí nésti výhradně strany většiny.
Jakožto socialisté a jakožto demokraté zamítáme tuto předlohu. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen.
Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
O osnovách zákona, jejich nadpisech a úvodních formulích hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, kterou se mění řád volení do poslanecké sněmovny, ve čtení prvém, a to podle usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2256, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, resp. paragrafů a s úvodní formulí, přijímají se ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2256, ve čtení prvém.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, kterou se mění některá ustanovení zákona o složení a pravomoci senátu ve čtení prvém, a to podle usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2257, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2257, ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování o naznačených osnovách zákonů ve čtení druhém.
Má pan zpravodaj nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Lukeš: Nemám.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, kterou se mění řád volení do poslanecké sněmovny tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku: (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, její nadpis, nadpisy jednotlivých částí, resp. paragrafů a úvodní formule, přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, kterou se mění některá ustanovení zákona o složení a, pravomoci senátu tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém.
Dalším hodem pořadu je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského trestního soudu v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Schillera pro přečin proti bezpečnosti cti (č. 12.417/25 předs.). Tisk 2248.
Zpravodajem je pan sen. dr Krouský. Dáván mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Imunitní výbor předkládá slavnému senátu žádost zemského trestního soudu v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Schillera pro přečin proti bezpečnosti cti. Případ, o který jde, je tento. Časopis "Tag" uveřejnil ve feuilletonu pod titulem "Ze zkušenosti bývalé sociální demokratky" memoiry kverulantky. (Místopředseda Valoušek převzal předsednictví.) Autorkou memoirů byla slečna Habesohnová, která kdysi byla zaměstnána v okresní nemocenské pokladně v Ústí nad Labem, avšak před časem ze služeb této pokladny odešla. Obsahem těchto memoirů cítil se býti uražen na cti ředitel nemocenské pokladny v Ústí n. L. pan posl. Beutela podal na odpovědného redaktora časopisu "Tag" žalobu pro přečin proti bezpečnosti cti. Tato žaloba byla vyřízena smírně tím, že odpovědný redaktor dr Max John dal posl. Beutelovi satisfakci tím, že prohlásil, že inkriminovaný článek se dostal do tisku na základě nesprávných informací a v jeho nepřítomnosti bez přezkoumání. O tomto vyřízení sporu referoval časopis "Volksrecht", jehož odpovědným redaktorem je pan sen. Niessner a vydavatelem je pan sen. Schiller. Zpráva o tom uveřejněna byla pod titulem "Der Tag lügt" ("Tag lže"). A tam obvinil časopis "Volksrecht" slečnu Habesohnovou ze lži, uveřejnil na doklad toho odvolání Johnovo a poznamenal, že je z odvolání Johnova patrno, že "Tag" podnikl tažení proti okresní nemocenské pokladně na podkladě informací hysterické "kverulantky", jež jsou kalným pramenem. Proto podala slečna Habesohnova trestní oznámení pro přestupek proti bezpečnosti cti, jak proti odpovědnému redaktoru časopisu "Volksrecht" sen. Niessnerovi, tak vedle toho ještě proti vydavateli téhož časopisu panu sen. Schillerovi.
Pan sen. Niessner jako odpovědný redaktor není chráněn v té věci imunitou. Jinak je to u pana sen. Schillera, za jehož vydání právě zemský trestní soud v Praze žádá.
Imunitní výbor se přesvědčil, že časopis "Volksrecht" sice velmi ostře kritisoval urážlivý článek soukromé žalobkyně v časopisu "Tag", avšak míní, že přece není důvodu, aby pan sen. Schiller byl vydán trestnímu stíhání a tím odnímán byl činnosti senátorské, neboť soukromá žalobkyně měla možnost, které také použila, zjednati si satisfakci proti odpovědnému redaktoru Niessnerovi, který v této věci nemá imunity.
Z těchto důvodů imunitní výbor navrhuje, aby senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Schillera pro přestupek proti bezpečnosti cti.
Místopředseda Valoušek: Nikdo není ke slovu přihlášen, budem hlasovati.
Prosím, kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání sen. Schillera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání sen. Schillera se schvaluje.
Dalším bodem pořadu je
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Lišově za souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 12573/25 předs.). Tisk 2267.
Zpravodajem je pan sen. dr Krouský, prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Jako poslední zprávu podává imunitní výbor slavnému senátu zprávu ve věci sen. Šachla, a to pro přestupek proti bezpečnosti cti.
V soukromé žalobě Františka Bezpalce, lesníka ve Lhoticích, Adolfa Bezpalce, soukromníka ve Lhoticích a Václava Bezpalce, soukromníka v Bavorově na Antonína Šachla, rolníka a senátora v Hůrkách, se uvádí, že sen. Šachl zaslal Schwarzenberbské lesní správě ve Velechvíně dopis z 25. srpna 1925, v němž o žalobcích tvrdí, že přijali od jmenované lesní správy pro Družstvo v Záluží jakés dříví, prodali je staviteli Vodrážkovi a peněz neodvedli. Toto obvinění prohlašují soukromí žalobci za křivé a smyšlené, žalují proto sen. Šachla pro přestupek proti bezpečnosti cti a okresní soud v Lišově žádá, aby v této trestní věci senát svolil k trestnímu stíhání.
Imunitní výbor podle obsahu žaloby i podle obsahu dopisu z 6. října 1925 je toho názoru, že v daném případě jde o obvinění z urážky na cti povahy zcela soukromé, jež nemá co činiti s parlamentní a politickou činností sen. Šachla. Není proto příčiny, proč by neměl býti dán volný průchod soudnímu řízení.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát k žádosti okresního soudu v Lišově z 6. října 1925, č.j T 284/25 vyslovil v této věci souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla pro přestupek proti bezpečnosti cti.
Slavný senáte! Imunitní výbor projednal - to dovolil bych si ke konci konstatovat - během celého svého působení od 26. května r. 1920 do dnešního dne - 85 žádostí za vydání senátorů. Z těch 21 žádostí skončilo vydáním senátora a v 64 případech senátoři vydáni nebyli. Já jen to konstatuji ke konci, že náš imunitní výbor zpracoval všecky žádosti imunitní hned, jakmile do výboru došly, a neměl žádné zůstatky, že také všecky věci jemu přidělené vyřídil správně a rychle. Tato záležitost je také poslední, kterou vyřizuje, a nezbývá; žádná další žádost nevyřízena. Prosím opětně, aby slavný senát přijal návrh výboru v této věci.
Místopředseda Valoušek: Nikdo se k slovu nepřihlásil, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla dán byl, se schvaluje.
Dalším bodem pořadu je:
12. Zpráva výboru národohospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 2238) o další obnově prozatímního vnuceného pachtu. Tisk 2268.
Zpravodajem je pan sen. Hybš.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný sonáto! Když byly odhlasovány zákony o pozemkové reformě, tu zmocnila se všeho drobného lidu, který neměl půdy, touha po půdě. Ale poněvadž neměl pozemkový úřad ještě dostatečný počet sil, aby mohl pozemkovou reformu provésti, proto usnesl se vyjíti tomuto toužebnému přání drobného lidu po půdě vstříc tím, že dal tuto půdu prozatím do vnuceného pachtu.
(Předseda Donát ujímá se předsednictví.)
Tímto vnuceným pachtem bylo přiděleno půdy ve výměře as 140 tisíc ha asi 235 tisícům přídělců. Ale tyto vnucené pachty nebyly na stejnou dobu všude smluveny. Někde doba vnuceného pachtu měla trvati 2 roky, jinde 3 roky a jinde jen rok. Proto pozemkový úřad, aby do tohoto chaosu vnesl trochu jednoty, podal návrh zákona, který byl přijat, že se tato doba vnucených pachtů prodlužuje na 6 roků, a to od počátku, kdy tyto pachty byly vnuceny, kdy byly smluveny a uzavřeny. Poněvadž se musí počítati s tím, že tato šestiletá doba hospodaření v mnohých případech skončí již letos, proto, aby bylo zabráněno nerušené výrobě zemědělské, podala vláda návrh, aby se tyto pachty prodloužily o další léta.
Národohospodářský výbor po zevrubné debatě usnesl se na tomto: Pacht pozemku zabraných státem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., uzavřen na základě §u 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., obnovuje se na další dobu pachtovní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do konce hospodářského roku 1920, na Slovinsku a Podkarpatské Rusi do konce hospodářského roku 1929. Tento rozdíl v době časové vysvětluje se tím, že u nás už napřesrok pozemková reforma bude skoncována. Týká se to také jen malé části těchto drobných přídělců, asi 4 nebo 5000, kteří zbyli z oněch 265 000, jež jsem byl vytknul. Na Slovensku tyto pachty byly uzavřeny později a pozemková reforma se tam teprve provádí, bude provedena asi ve třech letech. Také je v zájmu nerušené výroby zemědělské na Slovensku, aby tyto pachty byly prodlouženy o další tři léta, čili do konce hospodářského roku 1929.
§ 2 stanoví, že z obnovy pachtů jsou vyloučeny pachty na pozemcích, jež podle §u 11 záborového zákona, anebo §u 20 zákona přídělového, propuštěny byly ze záboru.
Národohospodářský výbor jednal o tomto vládním návrhu a doporučuje slavnému senátu jeho přijetí. (Souhlas.)
Předseda: Přerušuji jednání.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:
Tisk 2251-2251/5. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka, Fahrnera a soudr. na vládu stran úpravy požitků státních zaměstnanců.
Tisk 2251/1. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů stran nedostatků v poštovní dopravě zámořsky.
Tisk 2251/2. Interpelace sen. Kotrby, Tyčky, Thoře a spol. na vládu republiky Československé ohledně příkrého postupu okresních správ politických vůči pekařům.
Tisk 2251/3. Interpelace sen. dr Herzigové a soudr. na veškerou vládu stran povinnosti porodních asistentek oznamovati porody městským úřadům pro péči o mládež a Okresním péčím o mládež.
Tisk 2251/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. na p. ministra financí stran výměny válečných půjček.
Tisk 2251/5. Interpelace sen. prof. dr. Spiegela, prof. dr Mayra-Hartinga, Fahrnera, Zulegera, dr Naegle a soudr. na vládu stran použití urážlivých nápisů na tabulkách při průvodě "Severočeské Jednoty" v Praze.
Tisk 2253-2253/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga, dr Naegle, Zulegera, Jelinka a soudr. stran fašistického přepadení Německého domu ["Deutsches Haus"] v Praze (tisk 2110/7).
Tisk 2253/1. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Ledebera-Wichelna a soudr. stran domnělého sjednání smlouvy se Standard-Oil Company [tisky 1461/4 a 1872/5].
Tisk 2253/2. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hartla a soudr. o tom, že přestalo vycházeti německé vydání úředního Věstníku (tisk 2110 /1).
Tisk 2253/3. Odpověď ministra financí a ministra zemědělství na interpelaci sen. Knesche a soudr. stran rozdělení výrobních oblastí (tisk 2065/5).
Tisk 2260. Interpelace sen. Hybše, Križko, dr Němce a spol. na p. ministra financí o mimořádných slevách přímých daní a dávky z majetku a přírůstku na majetku pro legionáře z kruhů rolníků a živnostníků.
Tisk 2261. Interpellácia sen. Zimáka a súdr. na p. ministra železnic vo veci obťažovania polóvnými psami obecenstva pri cestovaní vo vlakoch.
Tisk 2262. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na p. ministra průmyslu, obchodu a živností o tom, že toto ministerstvo nedbá §u 2 jazykového zákona.
Tisk 2263. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran protizákonného propůjčení studentské nadace.
Zápisy o 280. až 282. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 30. září a 1. října 1925.
Těsnopisecké zprávy o 277. a 278. schůzi senátu, Národního shromáždění republiky Československé ze dne 17. a 18. září 1925.
Zápis o 286. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podany, dlužno pokládati zápis ten a správný a dá se do tisku.
Předseda: Příští schůze bude v pátek dne 16. t. m. o 10. hodině s tímto
denním pořadem:
Zpráva výboru národohospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 2238) o další obnově prozatímního, vnuceného pachtu. Tisk 2268.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze, v 18 hodin.