Čtvrtek 1. října 1925

Schůze zahájena v 16 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

97 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Franke; odborový přednosta ministerstva zemědělství Weger.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Dúrčanskému, Frankemu, dr Herzigové a inž. Klimkovi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):.

Tiskem rozdáno:

Tisk 2237. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1923 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 2241. Návrh sen. Babku, Zimáka, Pánka, Křižku, dr Franty, Zavorala a spol. na bezodkladné a náležité vybudovanie školstva na východnom Slovensku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2237. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1923 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 2241. Návrh sen. Babku, Zimáka, Pánka, Křižku, dr Franty, Zavorala a spol. na bezodkladné a náležité vybudovanie školstva na východnom Slovensku.

Předseda: Předsednictvo senátu došel připis ministra vnitra, týkající se volby nového senátora dr Josefa Seiferta.

Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby jej přečetl.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte):

"Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Na místo dra Adolfa Stránského, jenž se podle tamního svrchu uvedeného přípisu vzdal senátorského mandátu, povolávám na základě ustanovení §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu ve spojení s ustanovením §u 56. řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka dra Josefa Seiferta, advokáta v Uherském Hradišti, vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu a činím zároveň opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v úředním listě Československé republiky.

Ministr: Malypetr v. r."

Předseda: Do dnešní schůze dostavil se pan sen. dr Josef Seifert, aby složil ústavou předepsaný slib.

Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby přečetl formuli slibu a nového pana senátora, aby podáním ruky a slovem "slibuji" slib složil.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte - shromáždění povstává): "Slibuji, že budu věren republice Československé, že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Sen. dr Josef Seifert (podává ruku): Slibuji! (Shromáždění usedá.)

Předseda: Předsednictvo senátu došel připis pana sen. dr Herbena, že se vzdává členství v senátě.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

1. Zpráva národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2208) o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 2. července 1924, čís. 189 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí. Tisk 2227.

Zpravodajem je pan sen. Hybš.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Zákonem ze dne 2. července 1924 stanoveny byly zásady pro chov a plemenitbu hospodářského zvířectva, a to koní, skotu, vepřů a ovcí.

Bližší ustanovení ponechána vládnímu nařízení, jež má býti vydáno.

V §u 10 tohoto zákona je vysloveno, že zákon nabývá účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením, nejdéle však za l rok od doby jeho prohlášení.

Tato lhůta končila dnem 26. července t. r., kdy tedy zákon nabyl účinnosti.

Pokud se však týká dotčeného vládního nařízení, tu o plemenitbě koní bylo vydáno vládní nařízení, poněvadž tam byla učiněna shoda. Pokud se však týče plemenitby ostatního hospodářského zvířectva, nebylo docíleno shody, poněvadž byly veliké různosti názorů o věci této. Je tudíž potřebí, aby bylo schváleno, že zákon nabývá účinnosti pokud se týče plemenitby koní, pokud se však týče chovu a plemenitby skotu, vepřů a ovcí, aby bylo usneseno, že nabývá tento zákon účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením.

Národohospodářský výbor ve své schůzi vyslovil souhlas s navrhovanou změnou zákona a doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v tisku 2208, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 2208 ve čtení prvém.

Dalším bodem denního pořadu je:

2. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2207) o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze. Tisk. 2226.

Zpravodajem je pan kolega dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zástavní a půjčovní úřad v Praze je ve veliké tísni finanční. Jako ústav dobročinný nemůže nésti vysokou režii a všechny dosavadní kroky k záchraně jeho ukázaly se nedostatečnými. Tento Zástavní a půjčovní úřad v Praze vyvinul se z původních ústavů církevních tak zvaných Montes charitatis. Půjčoval nejprve bez úroků, pak s menšími úroky. Zřízen byl nejprve za Marie Terezie, v pozdějších dobách byl rozšířen a ačkoliv půjčoval na nepatrné úroky, přece jen v dřívějších dobách podařilo se mu při relativně malé režii docíliti jistých zisků, takže se stal vlastníkem několika budov v Praze. Ale v době poválečné, která jednak nedovolovala, aby on jako ústav dobročinný zvyšoval úrokovou míru ze zápůjček, ale na druhé straně zase vyžadovala, aby zaměstnanectvo ústavu toho bylo placeno vzhledem ke změněným poměrům životním a drahotním výše než dosaváde, způsobila, že tento dvojí požadavek navzájem kolidoval a ústav nacházel se pomalu v nesnázích. Hotový kapitál, který byl nashromážděn - kromě kapitálu realitního v budovách - byl ztráven doplácením na režii úřadu. Tato režie byla omezena propuštěním řady úředníků a zaměstnanců, zrušen poboční úřad na Malé Straně a byla koncentrována služba v jedné velké budově. Ale vše to nestačilo a proto vláda musila již roku 1921 přispěti ústavu tomuto jistou státní půjčkou. Ale ani to nestačilo a tato půjčka byla ztrávena během několika let. Dnes tento ústav je opět ve veliké finanční tísni, takže by hrozilo nebezpečí, že bude musiti zastaviti svoji činnost.

Zachování ústavu toho je v zájmu veřejném, neboť ústav ten půjčuje té největší chudině, pracuje poměrně s malým úrokem, pravím poměrně, oproti jiným soukromým ústavům zástavním, které půjčují na dvacet až dvacetčtyři procenta, kdežto tento ústav pouze na 15 %. Zachování ústavu toho je v zájmu dobročinnosti, prospěti kruhům majetkově slabým a tedy je potřebí nějakého zákroku státního, ústavu hlavně se nedostává provozovacího kapitálu, neboť, kdyby měl provozovací kapitál a takový kapitál získaný na malý úrok mohl dáti do svého obchodu, který by zúrokováním v tomto závodě na vyšší procento vytvořil rozdíl mezi procentem, na které závod půjčuje a mezi procentem, které platí, umožnilo by se krytí režie. Tu naskytla se Zemská banka, která by byla ochotna asi na 8 % ústavu půjčiti kapitál 8 milionů Kč, ústav půjčuje na 15 %. Neračte se překvapiti tímto vysokým procentem. Soukromé ústavy půjčovní půjčují na 24 % a výše. A tu ještě tento ústav je dobročinným. Řečený rozdíl by stačil k udržení ústavu, ke krytí jeho režie. Banka chce,ovšem míti zabezpečení a tu ministerská rada navrhla Národnímu shromáždění, aby stát ručil za tuto půjčku Zemské banky, takže stát vlastně žádné peníze sám nedává, pouze dává svoje ručení bance a banka by půjčila tedy tomuto ústavu. Vzhledem k uvedené, jak jsem pravil, důležitosti a vzhledem k tomu zachovati tento ústav dále pro tyto vrstvy majetkově slabé a vzhledem k těmto zvláštním poválečným poměrům, kdy režie ústavu vyžaduje neobvykle vysoké sumy a ústav žádného majetku nemá, výbor rozpočtový navrhuje slavnému senátu, aby dotčená osnova zákona, kterou stát přejímá i ručení Zemské bance za půjčku 8 milionů Kč, tomuto Zástavnímu úřadu, byla slavným senátem schválena.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má dva §y).

Námitek není? (Nebylo.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata v poslanecké sněmovně a vyznačena v sen. tisku 2207, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 2207 ve čtení prvém.

Dalším předmětem denního pořadu je:

3. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2193), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, čís. 34 Sb. z. a n. Tisk 2228.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Folber, za výbor národohospodářský pan sen. Lisý.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Folberovi.

Zpravodaj sen. Folber: Slavný senáte!

Prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Dánskem ujednána byla v Praze dne 31. ledna 1924 a měla zůstati tak dlouho v účinnosti, až ustanovení v ní obsažená nahrazena budou smlouvou definitivní, nejdéle však do 1. ledna 1925. Dohoda uvedena byla v platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, čís. 34 Sb. z. a n. Ježto však po dobu trvání této dohody nedošlo k ujednání řádné definitivní smlouvy, sjednána byla dne 18. prosince 1924 v Praze nová dohoda úplně s týmže obsahem, jako byla dosavadní, jen stanovena byla nová lhůta platnosti.

Nová tato úmluva byla již v senátě schválena ve schůzi dne 22. září 1925 - tisk senátu 2196 - takže v tomto případě

jde o dodatečné schválení dohody, která již nahrazena byla dohodou novou.

Vzhledem k této okolnosti upouští se od rozboru úmluvy a zahraniční výbor navrhuje, aby slavný senát schválil zmíněnou dohodu o úpravě obchodních styků s Dánskem a přijal schvalovací usnesení, které zní:

"Národní shromáždění Československé republiky dodatečně schvaluje prozatímní úpravu obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednanou v Praze dne 31. ledna 1924."

Předseda: Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Lisému.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Dánským byly znovu upraveny prozatímní obchodní smlouvou sjednanou v Praze 21. ledna 1924 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, čís. 34 Sb. z. a n. Tato prozatímní smlouva obchodní je vybudována jako všechny předešlé na základě nejvyšších výhod smluvních státy vzájemně přiznanými.

Národohospodářský výbor navrhuje slavnému senátu, aby dal dodatečný souhlas k této dohodě o prozatímní úpravě obchodních styků a přijal schvalovací usnesení ve znění, jak shora bylo uvedeno.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest otištěno ve zprávě výborové tisk 2228 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 2228 ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2140), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná ve Varšavě dne 7. dubna 1925. Tisk 2232.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan. sen. dr. Klouda, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Podávaje vám jménem zahraničního výboru zprávu o vládním návrhu, kterým předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná ve Varšavě dne 7. dubna 1925, považuji za nutno, abych zdůraznil důležitost a význam uskutečnění dohody mezi republikou Československou a republikou Polskou. Jedná se toliko o prozatímní dohodu, ale přes tuto prozatímnost tvoří ujednaná dohoda nový cenný doklad zdárně pokračujícího ozdravění vzájemných přátelských styků mezi oběma státy. Až do jara letošního roku trval mezi oběma státy v hospodářsko-obchodních stycích stav bezesmluvný. Během posledních 2 let byli jsme radostnými svědky toho, kterak přátelství polsko-československé osvědčeno bylo jak na poli kulturním, tak na poli politickém řadou významných manifestací a projevů mezi oběma sobě tak blízkými slovanskými národy.

Nyní upevňuje se toto přátelství polsko-československé v oboru hospodářském celou řadou mezistátních smluv, které sjednány byvše na jaře roku letošního, byly již z největší části schváleny oběma zákonodárnými sbory polskými, sněmem polským dne 13. července 1925, senátem dne 30. července 1925 a čekají nyní ústavního schválení ve státě našem.

Nutnost hospodářské spolupráce a obapolné podpory obchodních styků obou států tolika svazky navzájem spjatých, vedla již záhy po obnovení samostatnosti obou států k jednání o úpravu hospodářských styků. Výsledkem těchto jednání byla obchodní smlouva mezi republikou Československou a Polskem ujednaná ve Varšavě dne 20. října 1921, k ratifikaci této smlouvy však nedošlo.

Neutuchajícímu vytrvalému usílí odpovědných činitelů obou států podařilo se na základě nových jednání uskutečniti definitivní obchodní smlouvu, která založena jsouc na zásadě nejvyšších výhod tvoří jediný článek z celého řetězu smluv, upravujících právní, finanční a hospodářské styky obou států.

Než bude moci býti schválena definitivní obchodní smlouva, která současně s ostatními smlouvami mezi Polskem a republikou Československou byla uzavřena a s nimi podle ústavy má býti zákonodárným sborům předložena a jimi schválena, třeba upraviti obchodní styky mezi státem naším a republikou Polskou prozatímně, za kterýmž účelem sjednána prozatímní dohoda o úpravě obchodních styků obou států ze dne 7. dubna 1925.

Prozatímní dohodou touto, která podle vládních vyhlášek ze dne 16. dubna 1925, čís. 81 Sb. z. a h., a ze dne 12. května 1925, čís. 100 Sb. z. a n., nabyla platnosti dnem 16. května 1925, byl ukončen dosavadní bezesmluvní stav a odstraněny nesrovnalosti při dovozu a vývozu zboží mezi státem naším a státem polským za dřívějšího bezesmluvního stavu trvající.

Československému zboží, do Polska vyváženému, dostává se prozatímní obchodní úpravou všech výhod, kterých poskytuje Polsko Francii, což má značnou důležitost pro živý a trvalého rozvoje schopný vývoz našeho státu.

Pokud se týče republiky Polské jeví se vývoz a dovoz náš za loňský a letošní rok na základě posledních dat statistických tatko:

V r. 1924 bylo vyvezeno z republiky Československé do Polska z hlavních vývozních druhů zboží, jež ve styku s Polskem přicházejí v úvahu: sladu a obilí za 15.500.000 Kč, zeleniny a ovoce za 18,360.000 Kč, tuků za 3 000 000 Kč, olejů za 1,270.000 Kč, nápojů za 1,120.000 Kč, různých potravin za 2,000.000 Kč, uhlí za 37,400.000 Kč, nerostů za 8,260.000 Kč, výrobků z gumy za 10,900.000 Kč, textilního zboží za 192,800.000 Kč, zboží konfekčního za 19,730.000 Kč, papíru za 7,460 000 Kč, kaučukového zboží za 1,640.000 Kč, kůže a koženého zboží za 47,280.000 Kč, nábytku a jiných výrobků ze dřeva za 4,360.000 Kč, skleněného zboží za 11,000.000 Kč, kamenného za 2,390.000 Kč, hliněného za 16,780.000 Kč, železného za 81,130.000 Kč, výrobků z nedrahých kovů za 4,750.000 Kč, strojů a přístrojů za 38,120.000 Kč, elektrických strojů za 2,000.000 Kč, vozidel za 3,620.000 Kč, různých nástrojů a hodin za 3,740.000 Kč, chemických výrobků za 5,300.000 Kč, barev za 10,000.000 Kč a j.

Celkový vývoz do Polska roku 1924 činil 558,251.661 Kč a za 8 měsíců letošního roku 511,074.913 Kč.

Hlavní předměty dovozu z Polska k nám jsou obilí a otruby, zelenina, dobytek, maso, plodiny živočišné, různé potraviny, tuky, uhlí, nerosty, pryskyřice, minerální oleje, len, konopí, vlna, různé textilní zboží, železo a železné zboží, zinek, sůl, chemické látky a výrobky, vápno-dusík a j.

Za rok 1924 činil celkový vývoz polský k nám 723,004.090 Kč a za prvních 7 měsíců letošního roku 495,053.499 Kč.

Uváží-li se, že obchodní bilance naše s Polskem, vykazující v roce 1921 velmi značné aktivum 1.040 milionů Kč, od roku toho postupně klesala. V r. 1922 vykazuje naše obchodní bilance s Polskem ještě aktivum 280,000.000 Kč, naproti tomuto však od r. 1922 tato aktivní obchodní bilance s Polskem změní se v pasivum. V r. 1922 vykazuje obchodní bilance s Polskem pasivum 17.9 milionů Kč, v r. 1924 sestoupilo pasivum až na 164,700.000 Kč. Uvážíme-li ještě shora uvedené číslice za prvých 8 měsíců letošního roku, a to vývoz náš do Polska obnášející 511 milionů a něco a dovoz z Polska k nám za těchto prvých 8 měsíců 583 miliony a něco, vidíme, že také i letos za těchto 8 měsíců je naše obchodní bilance s Polskem pasivní 72 miliony. Ale přece jen tyto číslice ukazují, že se pasivum naší obchodní bilance s Polskem menší, a můžeme vysloviti očekávání, že na základě úpravy obchodních a hospodářských styků našich s Polskem naše obchodní bilance s Polskem se vyrovnává. Ovšem další pro nás příznivý vývoj závisí od definitivní úpravy hospodářských a finančních poměrů polských, posledními událostmi, zejména celní válkou s Německem a otřesy měny polské tak důtklivě ohrožených.

Platnost prozatímní obchodní dohody nastala právě v době, kdy polská vláda počala zaváděti celní opatření za účelem zmenšení dovozu, jež při jednání o obchodní smlouvě nebyla předpokládána a jimiž postižen byl také náš vývoz do Polska.

Lze očekávati, že při osvědčené obapolné snaze upevniti a udržeti dosavadní již vybudované přátelské styky politické i hospodářské, podaří se odpovědným činitelům obou spřátelených států i tyto - jak doufáme - přechodné obtíže v zájmu a prospěchu obou států a jich národů překonati. (Místopředseda dr Franta převzal předsednictví.)

I navrhuje zahraniční výbor, aby senát Národního shromáždění republiky Československé učinil toto usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednanou ve Varšavě dne 7. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, čís. 81 Sb. z. a n."

Místopředseda dr Franta: Slovo má nyní referent za výbor národohospodářský pan sen. Hybš.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! My jsme stáli až do letošního roku v bezesmluvním stavu s Polskem. Dne 7. dubna 1925 sjednána prozatímní dohoda o úpravě obchodních styků mezi Československem a Polskem a tato prozatímní dohoda 7. dubna uzavřená vstoupila v účinnost 16. května letošního roku.

Tato prozatímní úmluva je nám předkládána a je také výrazem obapolných přání učiniti konec tomuto bezesmluvnému stavu, než bude schválena úmluva definitivní, uzavřená současně s celou řadou jiných smluv, jež byly podle ústavy též zákonodárným sborům předloženy.

Je přirozeno, že s Polskem jako státem sousedním, s nímž pojí nás velmi dlouhá společná hranice, máme velmi čilou výměnu zboží a na upravení definitivních poměrů obchodních mezi námi velmi záleží. Pan kolega dr Klouda již v cifrách vyjádřil, jaký je mezi námi vzájemný obchod v dovozu a vývozu. Již z této uvedené statistiky je patrno, že československo-polské hospodářské styky jsou ve slibném rozvoji a chceme také pevně doufati, že opatření, jež Polsko v poslední době zavedlo, jednak z důvodu ochrany své měny, jednak jako zbraň ve sporu s Německem, nebudou dlouhého trvání. Pod těmito opatřeními trpí těžce i náš export. Přejeme si, aby dobrá vůle - již jsou ovládány obě strany a jež dovedla odstraniti dosud všechny stíny - překonala také nynější nesnáze tak, aby byla obnovena rovnováha vzájemných, ústupků.

Přál bych si jen, aby také naši čilí a neúnavní vyjednavači, kteří jistě při vyjednávání se státem polským prodělávali zkoušku státníkovu a jistě prožili velké obtíže, z této zkoušky také vzali své ponaučení pro příští sdělávání smluv.

Národohospodářský výbor projednav vládní osnovu prozatímní úpravy obchodních styků s Polskem sjednanou ve Varšavě dne 7. dubna 1925, usnesl se doporučiti slavnému senátu její schválení.

Místopředseda dr. Franta: Ke slovu je přihlášen pan sen. Jarolim. Uděluji mu je.

Sen. Jarolim (německy): Slavný senáte! Páni zpravodajové doporučují slavnému senátu přijetí prozatímní obchodní úmluvy, kterou zplnomocnění zástupcové československé a polské vlády uzavřeli ve Varšavě dne 7. dubna. V důvodové zprávě označena jest obchodní úmluva jakožto smlouva, založená na zásadě nejvyšších výhod. Nepřekvapuje tedy nikterak, když také páni zpravodajové projevili mínění, že se jedná o smlouvu na zásadě nejvyšších výhod. Ostatně pan zpravodaj také ještě připojil, že tato obchodní smlouva je faktem velice příjemným a radostným, a že smíme doufati, až nynější konflikt s Polskem pomine, že se dostaví dobrý vzájemný poměr mezi oběma spřátelenými státy. Ale jednoho jsem postrádal: tato smlouva má totiž také velmi temnou stránku, a to pokud jde o uhelné hospodářství mezi Československem a Polskem. O tom není ničeho ani ve zprávě, aniž o tom byla podána ústní zpráva. Je tudíž potřebí pojednati o těchto věcech.


Související odkazy