Pri dlhodobom poistení povolili tak zvanou dlhodobú sľavu, ktorá obnáša asi ¹/₅ čiastky, 20 % poistného a keď odskočí pred časom poistenec, ostáva otevrenou otázka, že kto nahradí poisťovni tú dobovú sľavu, ktorú poistenec usporil. Tedy na všetky stramy ujma. Známé je, že keď je niekde škoda a ujma, tiež na druhej straane má byť pre niekoho prospech. Kto má z tejto zmätenice prospech? Najskôr majú prospech nesvedomití koristníci, nesolidné poísťovne, po druhé má porospech, čo sa do toho zamíeša politýcká agitácia, lebo aj tá hrá v tom veľkú úlohu, ale hlavne prospech majú chytrí agenti, ktorí sú zvyklí tak účinkovať, že poistia u jednej poisťovne niekolko tisíc poistencov, soberú svoju proviziu, a fo nielen na ten rok, na ktorý oni účinkujú pri poisťovni, ale na tú dlhodobú dobu poisťovaciu, a keď majú u sebe všetku proviziu, sú zvyklí opustiť poisťavnňu, prestúpiť ku druhej a ponavštevujú všetkých poistencov so soznamov, ktoré majú v rukách a snažia sa ich dohovorami a klebetami premluviť, aby prešli opäť k inej poisťovni. Pámovia, viete, že pri povahe našeho ľudu snadno každý docielí, ze ľudí snadno zavedie a podarí sa mu previesť poistencov k inej poisťovni, shrábne proviziu zase a nič ho to netrápí, že poisťovňa prijde do pravoty a bude mať mnoho mrzutostí, že jedna i druhá poisťovňa prijde do sporu a že je potom z toho všeobecný neporiadok a škoda.

Než o tomto asi dosť. Dnes sa nám môže zdať byť veľmi podivným, že ako môžu uhorskí zákonodarci vyniesť taký zákon, že na dve strany zaväzujuca smluva môže sa stať neplatnou jednoduše tým, že jedna strana nesplní smluvu. Keď smluva poistná je uzavrená na 10 rokov podľa uhorského zákona to poistenie druhý, tretí rok, keď sa neplatí poistné, sa ruší. Je pravda, v uhorskom zákone je vzpomenuté, že z toho môže povstať nová pravota, poisťovna môže žalovať za náhradu škod, ona to ale nečiní, poneváč vie, že by ani na prvý raz, ale ani snáď na druhý raz nedocílila žiadneho výsledku pri tom súde, ktorý súdi zvlášte prvý raz, nedocilil žiadneho výsledlku. Mimo toho sú to bagatelné pravoty, pri ktorých advokát od strany, ktorá prehrala nedostane náhradu. Je to vôbec škodlivý stav.

Ale ctení pánovia, kto v Uhorsku žil a poznal stav pred 50 rokmi, ten sa nediví, že to bolo Malo to v bývalom Uhorsku dobrý smysel a síce ten, žepojišťovanie u nás na Slovensku aj v Uhorsku nebalo ešte rozšírené. Vláda a zákonodárci chceli docieliť to, aby sa obecenstvo húfnejšie poisťovalo a chceli odobrať tú obavu, ktorú malo obecenstvo pred poistovaním vôbec a chceli zlomiť v obecenste odpor proti poisteniu tým zakonmýn uiatením, že poistenec môže kedykoľvek vyskočit z poistenia jedinoduše: >Ty si sa zaviazal platiť poistenie, obnos jednoduše nezaplatíš a si slobodný.<

Ten čas to malo smysel, že pôvodca uhorského zákona, ináče výtečný jurista Štefán Apáty uviedol takéto podivné pravidla do zákona, ale dnes takéto pravidlo nemá smysel, poneváč dnes budí to už len svevôlu v obecenstve, právnú neistotou trpí i obecenstvo a solidné poistovne. Solidné poistovne a naše poistovne hlavne na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nikdy nemaly na ružiach ustlané. Poisťovanie naše bolo i pred tým znebezpečované, znemožňovamé a ako vám na raz ukážem, i dnes je vo zlom stave. Dovoľte mi, abych vám predniesol z vlastnej životnej zkusenosti jeden prípad, ktorý nepostráda zaujímavosti.

Mestečko Tisovec - bude vám iste známé - leží na pohraničí Maďarska, na juhu Slovenska v bývalom husitskom kraji. Obyvateľstvo tohoto mestečka bolo vždy horlive slovanského smýšľania a borilo sa za svoje práva ľudské i hospodárske s každým potlačovateľom, ktorého nikdy nechybälo a v tom boji sa raz podarilo a raz nepodarilo, čo nás posilňovalo k ďalšiemu boju, ked sme utrpeli nezdar. Dobre viete, že v horkom boji rana nebolí. Mládež tohoto mestečka pred 50 rokmi prišla k tomu poznaniu, že nie je dosť žiť v úzkom priateľstve a v duchovaných literárných stykoch s bratskými Čechami, ale že je povinnostou nášho ľudu, aby vstúpil do tých stykov a aby sa pestovaly tie hospodárske styky s Čechmi. To zdalo sa nám byť najmožnejším docieliť na poli poisťovania. I rozbehli sme sa po meste i po okolí a poistili sme niekoľko sto domov u Českej bamky >Slavie< a požiadali sme banku, aby na ochranu týchto poistených u nej domov dala si dobrú striekačku. >Slavie< pochopila vec, dala striekačku a keď bola vstriekačka, hned založili sme slavenský hasičský sbor so slovenským vedením a poistenci dostali na domy pekné okrasné tabulky s nápilson: >Pojištěno u banky Slavie< v slovanských barvách a dostali do rúk knižočku, v ktorej každý v srozumiteľnej reči mohol si prečítať, z čoho že pozostáva poisteinie, aké má práva, a aké má povinnosti. Hasičský sbor podal si žiadosť o schválenie stanov k maďarskej vláde. V mladickej ideálnosti domnievali sme sa, že takýto pohyb nemôže nikto zatracovať, že takýto pohyb musí sa stretnút i u vlády so schválením. Ale nebolo tomu tak. (Slyšte!) Prišiel slúžny a svojprávne zakázal nám, aby sa cvičilo so striekačkou pod pokutou 200 zl. - tehdy šly zlaté - na veliteľa a na cvičiteľa a po 100 zl. na každého účastníka. Učiteľ Badany (Sen. Babka: Pán dr Kovalik by to mal počuť!), ktorý zdarma viedol asekuráciu, poneváč sme sa zaviazali, že nebudeme po 10 rokov brať žiadnej provizie, bol odanený na niekoľko sto zlatých titulom zárobkovej dane, o ktorej sa mohli domýšlať, že ju bere. Darmo sa učiteľ Badány bránil, že on zdarma asekuráciu vedie, že nezasluhuje takéto dávkové pokuty. To nič nepomohlo, pokuta zostala a banka >Slavie< bola tak ochotná, že tú pokutu zaplatila. Ale poneváč na všetky strany sme sa stretávali so šikanami od úradov, bolo videť, že takto to ďalej nejde obchodovať, banka likvidovala svoj obchod, oddala ho banke >Fonciere< a slovenskočeská assekurácia na Slovensku úplne prestala.

Poneváč vidím, že vás tieto záležitosti zaujímajú, tak vám v krátkosti poviem, čo bolo potom s hasičským sborom, poneváč je to vec veľmi zaujímavá.

Hasičský sbor bol tedy zakázaný. Niekoľko týždňov po zákaze vypukol v tisovských železiarňach požiar a my sme sa vybrali s výtečnou striekačkou zahasiť proti zákazu. To sa nám zdarilo. Hned na to sme oznámili úradu, že sme prestúpili zákaz, tedy čo bude ďalej? (Slyšte! Veselost.) Na toto písmo sme dodnes nedostali žiadnej odpovedi. Za nedlho hasičský sbor bol povolený a účinkuje dodnes. (Výborné!) V čas prevratu bol ozbrojeným slovenským vojskom a striekačka, ktorá pri nespočetných požiaroch konala svoju prácu výtečně, slúží až do dnes.

Veľactení pánovia a dámy, prečo vzpomínam na tieto reminiscencie? Niekto by sa mohol nazdať, že to nepatrí k veci. Patrí to k veci. Chcem vás upozorcnit na to, jak v dobe pred 50 rokmi a až do prevratu malo poistenie na Slovensku odporných nepriatelov, ktorí snažili sa ho zamedziť a úplne ho ubili a zamedzili tak, že dnes tie veci nestoja ináče. Naše solidné poistenie má na Slovensku ešte mnoho rozhodných protivníkov a znemožňovateľov a ten znemožňovateľ, je neusporiadaný právny poriadok a následkom toho - už odpustíte - je to istá liknavost a nadbanlivost zákonodarstva, ktoré dnes znemožňuje na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi maše slovensko-české poistenie. Jedným slovom: Jestliže by tieto právné poriadky maly ďalej existovať a se preťahovať, tak tá vec znemožní úplně naše poišťovanie na Slovensku a prospech z toho bude ťahat len nesolidnosť a rozvratníctvo. Je možná otázka, či unifikácia týchto pravidiel nemala by byť dóklaidnejšia, jeden zákon pre Čechy i pre bývalú časť Uhorska, avšak to je nemožné a síce z tej príčiny, že český zákon - je to číslo 501 z roku 1917 - odvoláva sa a doplňuje sa v mnohom ohľade rakúskym civilným kodexom. Občianske právo je dnes ešte neunifikované, tedy táto unifikácia touto cestou je nemožná. Úplne však dostačuje do toho času i terajšia predloha zákona, lebo táto predloha chráni dlhodobosť poistnej smluvy a upravidelňuje celou otázku unifikačne a tak s tým môžu byť spokojené všetky podporovania hodné živly a stránky. -H

Z tej príčiny ústavne-právný výbor, keď vzal do povahy i súhlasnú mienku mnohých vážných korporácií na Slovensku a súhlasnúí mienku právnych znalcov a znalcov poistovania, jednomyselne odporučuje slávnemm senátu, aby ráčil prijať predlohu zákona bezo zmeny tak, ako ju v tisku č. 2168 prijala posl. Snemovňa. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlá dáti hlasovati najednou - má 4 články.

Jsou námitky ? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou vyznačenoo v tisku 2168 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zmíněná osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 2168 ve čtení prvém.

Dalším odstavcem je:

Referentem za výbor zahranični je pan sen. Zimák.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Predloženým vládnym návrhom predkladá sa Národnému shromaždeniu obchodná a plavebná úmluva medzi republikou Československou a Švédskom, zjednaná a podpísaná v Stockholmu dňa 18. apríla 1925.

Schvaľovacie usnesení znie:

>Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební úmluvou mezi republikou Československou a Švédskem, podepsanou ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.<

Do Švédska dováža sa z Československa ponajviac chmeľ, cukor, slad, zelenina, jatelové semená, perí, rôzne druhy konzierv, kaolín, bavlnený tovar, konfekcie, niektoré spec. papierové výrobky, potom kožený a drevený tovar, sklo, hlinený a železný tovar, niektoré druhy strojov a niektoré chemické a barvírske výroky.

Zo Švédska do Československa sa dovážajú prevážne železné rudy, tak na pr. v r. 1923 z celkového dovozu do Československa 206,591.076 Kč za 187,394.826 Kč.

Predložená smluva je vybudovaná na obojstrannej inteergrálnej klauzuli najvyšších výhod a vzťahuje sa na prevozovanie obcodu, živností, plavby, práva nadobývať a držať movitý a memovitý majetok a to ako jednotlivcov, tak účastinných spoločností; upravuje záležitosti súvisiace s dovozom a vývozom, ako aj tranzitu a tiež premávky osôb, tovaru, vozňov, lodí, čo sa týka dopravných sadzieb a vedľajších poplatkov - všetko na základe najvyšších výhod.

Z tých to najvyšších výhod sú však vylúčené zvláštne výhody, ktoré jeden alebo druhý zo smluvných štátov by poskytol k usnadneniu miestneho pohraničného styku, alebo tretej mocnosti z dôvodov celnej unie. Nebude sa poladať za porušenie zásady najvyšších výhod zákaz alebo obmedzenie zachovávané alebo uložené z dôvodov verejného zdravotníctva, alebo ako opatrenie proti nákazám zvieracían alebo rastlinným v shode so všeobecne uznanými medzináradmými pravidlami.

V smluve sa pamätá tiež na rovnoprávnosť obchodných cestujúcich zo smluvneho štátu a na zaobchádzanie s robotníctvom, príslušného do štátu druhej smluvnej strany.

Smluva vstúpila v platnosť 27. júna 1925 a je platná na jeden rok s trojmesačnou výpoveďou po uplynutom roku.

Zahraničný vybor pojednál o smluve vo svojej schôdzi 8. júla konanej a uznal túto za prospešnú pre priamý medzinárodný styk obchodný a výhodnú pre národohospodárstvo Československej republiky. Doporúča smluvu sl. senátu ku priatiu v plnom znení a na potvrdenie toho schválit navrhnutý schvalovací návrh.

Předseda: Dále má slovo zpravodaj za výbor národohospodářský pan sen. Lisý.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Z Československé republiky vyváží se celá řada produktů výroby zemědělské i průmyslové do králství švédského. Švédsko je dobrým odbytištěm pro nás a proto bylo nutno uzavříti se Švédskem obchodní a plavební úmluvu, která byla mezi oběma státy sjednána a podepsána ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.

Smlouva se Švédskem je smlouva rámcová, dávající právní podklad pro vzájemné obchodní styky a zaručující zejména ve všech ohledech nakládání podle zásad nejvyšších výhod i se zbožím i s příslušníky obou států při provozování v obchodní činnosti.

Ze zásad nejvyšších výhod byly vyloučeny toliko zvláštní koncese na straně československé, vyplývající ze zvláštní úpravy s Rakouskem a Maďarskem podle mírových smluv a na straně Švédska, vyplývající ze zvláštní úpravy mezi Dánskem a Norskem; t. zv. skandinávské či nordické klausule.

Smlouva zajistí našemu zemědělskému a průmyslovému vývozu paritní nakládání ve Švédsku a navzájem Švédsko bude používati u nás výhody smluvních cel, co se na příklad projeví zejména u železné rudy, které se ze Švédska do Československa dovezlo na př. r. 1923 za 187 milionů Kč, což činí 90 % celkového dovozu ze Švédska.

Národohospodářský výbor projednal tento vládní návrh o smlouvě mezi Československou republikou a Švédskem, schválil jej a navrhuje senátu Národního shromáždění, aby schválil toto usnesení:

>Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební úmluvou mezi republikou Československou a Švédskem, podepsanou ve Stockholmu dne 18. dubna 1925.<

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročíme ke hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 2182 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zmíněné schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové tisk 2182 ve čtení prvém.

Přerušuji jednání.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi panu sen. Janu Procházkovi.

Do výboru rozpočtového nastupuje za sen. Cifku sen. Ferd. Jirásek.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 15. července 1925 o 13. hodině s tímto

1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2178) o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby. Tisk 2192.

2. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavněprávního k vládnímu návrhu, (tisk 2097), kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé:

1. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaná v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k této úmluvě;

2. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě. Tisk 2188.

3. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavněprávního k vládnímu návrhu (tisk 2161), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé >Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924<, podepsaný v Praze dne 14. května 1925. Tisk 2189.

4. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavněprávního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2123) zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze. Tisk 2172.

5. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o usnesení poslaneckej snemovme (tisk 2168) ku vládnemu návrhu zákona, ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uh. obchodného zákona zák. ál. XXXVII 1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení. Tisk 2181.

6. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 2165), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Švédskem, sjednaná a podepsaná ve Stockholmu dne 18. dubna 1925. Tisk 2182.

7. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2100), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými ze dne 27. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dme 18. prosince 1924, čís. 314 Sb. z. a n. Tisk 2173.

8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2170), jímž se poskytují daňové úlevy pro případ, znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami. Tisk 2180.

9. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu (tisk 1062) zákona a nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Tisk 2177.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.