Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Klofáč, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

112 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Franke, dr. Winter.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda: Zahajuji schůzi.

Předsednictvo senátu došly přípisy náměstka předsedy vlády ze dne 27. března 1925, č. j. 1927/1096/S m. r. a č. j. 1928/ 1096/S m. r. a ze dne 28. března 1925, č. j. 1977/909/S m. r.

Žádám pana zapisovatele sen. dr. Krouského, aby přečetl uvedené přípisy náměstka předsedy vlády.

Zapisovatel sen. dr. Krouský (čte):

"Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé

President republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 27. března 1925 podle §u 30 ústavní listiny zasedání Národního shromáždění za ukončené.

Náměstek předsedy vlády:
Jiří Stříbrný v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé

President republiky svolal podle §u 28 ústavní listiny rozhodnutím ze dne 27. března 1925 senát Národního shromáždění k jarnímu zasedání na den 31. března 1925 do jeho sídla Prahy.

Náměstek předsedy vlády:
Jiří Stříbrný v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 28. března 1925 žádosti ministra. sociální peče Gustava Habrmana za zproštění z důvodů zdravotních z úřadu ministra sociální péče a jmenoval ministrem sociální péče poslance Národního shromáždění dra Lva Wintera.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Náměstek předsedy vlády:
Jiří Stříbrný v. r."

Předseda: Představuji slavnému senátu nového člena vlády pana posl. dr. Wintera. (Potlesk.)

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden sen.dr. Herzigové, Lukschovi a Šperovi.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2096. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921", podepsaná dne 27. listopadu 1924 ve Vídni.

Tisk 2097. Vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé 1. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakouskouherských korunách, podepsanou v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k téže úmluvě; 2. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsanou v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě.

Tisk 2098. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. prosince 1924.

Tisk 2099. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatečná úprava, doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923", sjednaná mezi republikou Československou a Francií a podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924 a "Protokol přiložený k dodatečné úpravě, doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaný v Paříži dne 4. září 1924.

Tisk 2100. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými ze dne 27. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1924, čís. 314 Sb. z. a.n.

Tisk 2121. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty) - (tisk 2104). (Předsednictví převzal místopředseda Valoušek.)

Zápisy o 255.-257. schωzi senαtu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Místopředseda Valoušek: Přikročuji k projednávání dnešního denního pořadu, a to nejprve k bodu 1, jímž je:

1. Zpráva živnostensko-obchodního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2087), kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění. Tisk 2103.

Zpravodajem je pan sen. Sehnal. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Vznik našeho nového státu, povstalého z obvodů dvou dříve samostatně spravovaných celků, přinesl nám s sebou nutnost v prvopočátku ponechání v platnosti té doby stávajících zákonů, na jedné straně rakouských, na druhé straně uherských. Tak stalo se i se zákony živnostenskými, takže v oblasti Čech, Moravy a Slezska zůstal v platnosti zákon dříve rakouský se svými přísnými ustanoveními, v oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi zákon uherský, daleko liberálnější. Bývalá vláda rakouská měla zcela jiné předpisy než Uhersko. V Rakousku byl platný zákon č. 199 ř. z. ze dne 16. srpna 1907. Živnostenský řád tento původně byl upraven ve starém Rakousku císařským patentem ze dne 20. prosince 1859, ř. z. č. 227. Tento potom vešel v platnost dnem 1. ledna 1860. Mnohokrát byl již změněn a doplňován, tak zákonem ze dne 15. března 1883, ř. z. č. 39, 8. března 1885, č. 22 ř. z., 23. února 1897, č. 63 ř. z., 25. února 1902, č. 49 ř. z., 22. července 1902, č. 155 ř. z., 18. července 1905, č. 125 ř. z., potom 5. února 1907, č. 26, ř. z., vedle menších změn, resp. doplňků, jež staly se, a to 16. ledna 1895, č. 21 ř. z., 30. března 1880, č. 33 ř. z., 4. dubna 1889, č. 39 ř. z., 4. července 1896, č. 205 ř. z. a ministerským nařízením ze dne 23. září 1905, č. 151 ř. z. Poslední jeho změna nastala 16. srpna 1907, pod č. 199 ř. z. Naproti tomu v Uhrách pak v ohledu živnostenského oprávnění platil zákon č. 17 z r. 1884 a č. 12 zák. čl. z r. 1908, jímž upravena byla reciprocita co do živnostenského oprávnění. Než tento pozbyl platnosti své převratem. Tento právní stav dvojích sfér zákonných měl býti odčiněn přijatým zákonem ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n., jenž znamená částečnou unifikaci živnostenských zákonných předpisů. Tento zákon však, poněvadž vztahuje se přímo jen na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, nezaručuje úplně rovná práva živnostenských oprávnění získaných na území Čech, Moravy a Slezska, kterážto oprávnění dávala možnost přenášení živnosti, případně zřizování závodů vedlejších, neb skladů po celé republice, a oprávnění, získaných na území Slovenska a Podkarpatské Rusi na podkladě zákona dříve uherského, který nedává možnost přenášení podobného na území druhých částí republiky. Proto má býti vydán tento zákon, kterýž znamená úplné zrovnoprávnění obou různě získaných oprávnění živnostenských, takže oboustranně bude možno přenášeti podniky živnostenské, zřizovati filiálky a sklady v celém státě, ovšem, když vyhověno bude jinak zákonným předpisům, zvláště ohlašovacím.

§ 1 vládního návrhu odstavec (1) ustanovuje pro samostatné živnostníky, jejichž oprávnění opírá se o oprávnění nabyté na území, kde platí živnostenský řád dříve rakouský, že mohou se zařizovati, jak výše uvedeno, i na území, kde platil dříve zákon uherský; v (2) odstavci téhož paragrafu přiznávají se obdobná práva pro ty, kteří nabyli živnostenského oprávnění na území, kde platí živnostenský zákon dříve uherský s výjimkou § 4. Odstavec (1) vylučuje živnost zubních techniků, pro kterou platí již zvláštní ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., a živnosti stavební, jichž poměr upravuje se §em 2 tohoto zákona.

Tento poměr upravuje se tak, že stavitelé, zedničtí, tesařští, kameničtí a studnařští mistři mohou svá oprávnění přenášeti na území druhé sféry jen do míry oprávnění platných pro práva nabytá na základě zákonů té které sféry, takže oprávnění, nabytá na podkladě práva dříve rakouského, opravňují přenášení živnosti, zřizování skladů i pobočných závodů a provádění prací v území Slovenska a Podkarpatské Rusi jen v té míře, v jaké mohou jich užívati oprávněnci podle zákona dříve uherského, a naopak těchto v Čechách, Moravě a ve Slezsku v míře, jak oprávněnci podle zákona dříve rakouského jich tamže užívají.

§ 3 rozšiřuje práva získaná na podkladě zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. -předloha t. zv. unifikační -na oblast celého státu.

§ 4 stanoví, že nevztahuje se ustanovení §u 1 na ty živnostníky,

(1) kteří v době získání svého oprávnění na podkladě zákona dříve uherského v čase od 28. října 1918 do 31. května 1925 -kdy končí platnost zákona dříve uherského na Slovensku a Podkarpatské Rusi -neměli domovského práva v některé obci na Slovensku neb Podkarpatské Rusi, aby se tak předešlo obejití se strany těch, kteří své domovské právo mají v ostatních částech republiky, kteří pro toto široké právo měli by si opatřiti oprávnění na podkladě zákona živnostenského dříve rakouského;

(2) dále jde-li o přenesení živnosti, zřízení vedlejšího závodu nebo skladu, je-li třeba při tom předložiti příslušnému úřadu 1. stolice domovský list;

(3) zakáže-li živnostenský úřad přenesení těchto svrchu jmenovaných oprávnění v důsledku nezachování podmínek druhé věty odst. 1, totiž, nebyla-li příslušnost domovská získána již před 28. říjnem 1918 na Slovensku neb Podkarpatské Rusi.

Platnost tohoto omezení končí po uplynutí 10 roků, takže v roce 1935 nabývá již každý, kdo jakýmkoli způsobem získal živnostenské oprávnění, právo, aby své oprávnění vykonával po celé republice.

Živnostenský výbor zabýval se touto osnovou zákon, ve své schůzi konané dne 17. března 1925 a došed k jednomyslnému přesvědčení, že osnova znamená postup v unifikaci a zejména vyrovnání práv všech občanů užívajících živnostenská oprávnění dříve různých zákonných sfér a uznav důvody vládou uvedené, doporučuje slavnému senátu přijetí osnovy zákona podle vládního návrhu beze změny.

Výbor projevil při tom přání, aby na přípravných pracích pro vydání jednotného zákona v ministerstvu průmyslu a obchodu bylo co nejintensivněji pracováno, by návrh jeho co nejdříve byl podán Národnímu shromáždění.

Mně, jako zpravodaji, nezbývá nic jiného, než abych jménem živnostensko-obchodního výboru požádal slavný senát, by tento návrh schválil.

Místopředseda Valoušek (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen usnášeti se.

Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Namítá někdo z pánů proti tomu něco? (Námitek nebylo.) Není jich.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk 2103, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů í s úvodní formulí přijímá se podle správy výborové ve čtení prvém.

Přistoupíme k projednání bodu dalšího, jímž je:

2. Druhé čtení zprávy výboru ústavnoprávneho o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač 2105) ku vládnemu návrhu zákona, ktorým sa s prozatýmnou platnosťou upravujú niektoré ustanovenia obecného sriadenia v Podkarpatskej Rusi. Tisk 2117.

Zpravodajem je pan sen. dr. Daxner.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nemám.

Místopředseda Valoušek: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v uvedeném znění také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

3. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2107) o vládním návrhu zákona o odkladu exekučního vyklizení místností. Tisk 2118.

Zpravodajem je pan sen. Slavík.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Slavík: V §u 5 ve 2. řádce na konci za slovem "věci" má býti čárka.

Místopředseda Valoušek: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravou panem zpravodajem vyznačenou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí s uvedenou tiskovou opravou přijímá se v naznačeném znění ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

4. Druhé čtení zprávy I. branného výboru, II. sociálně-politického výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2109) k vládnímu návrhu zákona o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičeni služebních). Tisk 2119.

Zpravodajové jsou: za výbor branný sen. dr. Herben, za výbor sociálně-politický sen. Pánek, za výbor rozpočtový sen. Klečák.

Táži se pánů zpravodajů, zdali navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Herben: Mám jen tři opravy. Na konci §u 4 v poslední řádce před slovem "pokud" má býti čárka. Dále v §u 6 ve 3. řádce za slovy "cvičení služebního" má býti čárka. Konečně v §u 8 ve 4. řádce ze spoda před slovy "pokud výše dávek poskytovaných" má býti čárka.

Místopředseda Valoušek: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravami panem sen. dr. Herbenem navrhovanými, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravami uvedenými panem zpravodajem sen. dr. Herbenem přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přistoupíme k hlasování o resoluci výboru sociálně-politického, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Přistoupíme k projednání bodu dalšího, jímž je:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Užhorodě ze dne 4. února 1925 č. T. k. IX. 83/25-2 za vydáni sen. Bodnara k trestnímu stíhání pro přečin podle §u 14 č. 3. a 5. zákona č. 50 ex 1923 Sb. z. a n. (č. 11185/25 předs.) Tisk 2101.

Zpravodajem je pan sen. dr. Stránský. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Dne 26. října 1924 pořádala komunistická strana schůzi ve Svaljavě. Jako řečník vystoupil na této schůzi sen. Bodnar a tu pravil mezi jiným: "Dělnictvo v roce 1918 mělo zbraň v ruce, ale intrikou sociálně-demokratické strany bylo odzbrojeno a to byla velká chyba, že dělnictvo nevzalo vlast do svých rukou. Na to však ještě přijde čas . . ."

Dále pravil: "Na Podkarpatské Rusi byli po prvé Maďaři, kteří nechali zde asi 1000 mrtvol, a ti bojovali za osvobození rusínského národa. Maďarský režim byl špatný, ale stokrát byl lepší nežli dnešní tak zvaný demokratický český režim, Maďaři zabrali pouze jazyk národu, ale Češi vše, co jen je možno. Na příklad jazyk, svobodu, a k tomu ještě přinesli uzavření hranic, daně a nezaměstnanost. Rusínský národ může za to osvobození země zemříti hladem."

Konečně pravil také:

"Takové osvobození máme v tak zvané >svinské demokratické republice<."

Koncipista, který byl této schůzi přítomen, po těchto slovech - když byl dříve vyzval předsedu, aby upozornil řečníka, že se takto nesmí mluviti a sen. Bodnar nicméně dále mluvil - rozpustil schůzi.

Leč sen. Bodnar mluvil dále a teprv, když zástupce úřadu povolal četnickou hlídku, odešel sen. Bodnar.

Ve shora naznačených výrocích shledává soudní stolice v Užhorodě podezření, že sen. Bodnar veřejně popuzoval k zášti proti jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost a jazyk, a že veřejně způsobem surovým a štvavým hanobil republiku tak, že to může snížiti její vážnost, čímž se stal podezřelým z přečinu rušení obecného míru podle § 14 č. 3 a 5 zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Imunitní výbor uváživ, že většina těchto výroků, pokud obsahují určité skutky a události, nezakládá se na pravdě, a pokud jeví se býti kritikou, mají očividně ráz štvaní proti české národnosti, uváživ dále, že z takovýchto vývodů, štvavě přednesených, povstává často, jak mnohé případy tomu nasvědčují, velké nebezpečí pro život a majetek lidí, a uváživ konečně, že v tomto případě nejde stíhajícím úřadům o to, aby bylo sen. Bodnarovi znemožněno vykonávání jeho senátorského mandátu, usnesl se na tom, aby slavný senát souhlas ke stíhání sen. Bodnara v tomto případě dal.

Místopředseda Valoušek: Ke slovu přihlásil se pan sen. Matuščák. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Matuščák: Slávny senát ! Nútený som k tomu, aby som protestne ujal sa slova zase v imunitnej otázke, lebo dá sa vidieť, že veľmi často máme vylifrovanie z poslaneckej snemovne a senátu tak zvaný atakt proti opozičným členom a mnohokrát sa aj presvedčili tí vydaní členovia, že proti nim ten zaslaný materiál, ako obžaloba ku sedriám, nemá žiadneho správneho základu, ale od agent-provokatérov a špiclov je hodnými ložami vyfutrovaná, s čiernou barvou vymaľovaná; obžalobný materiál konečne dôjde ku zákonodarnému sboru a imunitný výbor tú vec skúmava a vidí v tejto podanej zpráve ohromné nebezpečie proti republike, lebo ten čert je hodne čiernou barvou maľovaný, ktorý by mohol poškodiť koaličnej buržoázii.

A imunitný výbor ihneď robí svoju povinnosť, ako s viazanou maršrutou a doporučuje slávnej snemovni alebo senátu, aby ten dotyčný člen bol vydaný k trestnému stíhaniu a sú veľmi radi, keď jedného člena vylifrovať môžu. Samozrejme netýka sa to tak ostre tak zvaného štátotvorného člena Národného shromaždenia.

Ako by tí páni zpravodajovia imunitného výboru zkúsili to chovanie policistov, četníkov, notárov, županov atď. iných provokátorov, zaiste by oni sami navrhovali odstránenie nežiadaných živlov zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi a nechali by si len samých poctivých ľudí.

Dalo by sa vidieť tu v senáte v jednom zasedaní pri imunitnej otázke sen. Bodnara, ako zpravodaj v antipatickom smysle vystúpil a neslušného výrazu užil, že 25 mandátov mu prial tam, kam to nesluší. Taký výraz nepatrí do senátu od tak zvaného vzdelaného senátora a zpravodaja.

Ako je známo, že máme moc koaličných lekárov, ktorí namáhajú sa tým revolučným živlom injekcie dávať, aby im horúčka klesala, ale v tomto páde sú tí páni lekári na veľkom omyle, poneváč stane sa to naopak, naša horúčka urobí tým koaličným šéf-lekárom ohromné potenie, že nebude pre nich žiadna klinika a profesor, aby na nohách mohli chodiť zdraví.

Slávny senát! Dobre viem, že moje prianie sa neuskutoční, ale prosím, aby sen. Bodnar vydaný nebol.

Místopředseda Valoušek: Slovo k doslovu má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte ! Jen několika slovy chci reagovati na to, co právě přednesl kolega Matuščák. Pravil, že imunitní výbor dostane od tamějších úřadů maršrutu a podle toho že vydává. Ale já jsem v celých spisech ničeho o nějaké maršrutě nečetl. (Sen. Matuščák: Proč Soukup nebyl vydán a proč vydáváte jen bolševiky?) Ale proto přece nemůžete tvrditi, že by imunitní výbor byl dostal nějakou maršrutu, já jsem ve spisech o maršrutě ničeho nenalezl.

Dále říká pan kolega Matuščák, že průvodní materiál v těchto věcech obyčejně nemívá žádného správného základu. My to nemůžeme zkoumati, my bychom musili všechny svědky vyslýchati, všecky ty lidi, kteří byli ve schůzi přítomni, pozvati sem, což by jistě vedlo k důsledkům, jež by byly neproveditelny. My musíme prozatím věřiti tomu, co je ve spisech, a je věcí tamějšího soudu, aby posoudil, zdali to je pravda nebo ne. Tím, že senát někoho vydává soudu, nepraví, že má býti odsouzen, nýbrž to je věc tamějšího soudu. My nemůžeme soudu předbíhati.

Tedy já přece jen musím trvati na tom, aby slavný senát návrh imunitního výboru přijal. Neračte pustiti se zřetele, což padá v těchto všech případech, zejména na Podkarpatské Rusi, silně na váhu; že to je země, která teprve několik roků je s námi spiata. Tamější obyvatelstvo musí býti odchováno pro státní myšlenku Československé republiky. (Sen. Matuščák: Ale dejte tam poctivé úředníky.)

Račte prominouti, když má někdo stížnost proti úředníku, může ji podati, a on bude stíhán. Stalo se to již v mnohých případech. Jsme toho svědky, že zlořády tam od úředníků těch nebo oněch spáchané byly skutečně trestány. Ale jak má nastati mír, pokoj a pořádek v takovém státě a jak má tam býti zakotvena státní myšlenka, když ti, kteří právě pro tuto státní myšlenku mají horovati a pracovati, poněvadž stojí v čele lidu, štvou ten lid proti této státní myšlence, když spílají republice, že je svinská a když na českou národnost, která. je vedoucí v tomto státě, kydají takovou hanu, jakou si nedovolují ani největší nepřátelé českého národa.

Lituji velice, že musím státi na tom, aby slavný senát návrh imunitního výboru přijal, poněvadž v těchto řečech je velké nebezpečí pro republiku.

Místopředseda Valoušek: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby sen. Bodnar pro přečin podle §u 14 č. 3 a 5 zákona č. 50 ex 1923 k trestnímu stíhání vydán byl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby sen. Bodnar k trestnímu stíhání vydán byl, se přijímá.

Sděluji, že do výboru zahraničního nastupuje za sen. K. Friedricha sen. dr. Naegle.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 2. dubna 1925 o 16. hodině s tímto

1. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2104) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty). Tisk 2121.

2. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2112) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zavádí placená dovolená pro zaměstnance. Tisk 2120.

3. Druhé čtení zprávy živnostensko-obchodního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2087), kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění. Tisk 2103.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Košicích ze dne 18. prosince 1924, č. Tk. III. 2451/24/3 za svolení k trestnímu stíhání sen. Klimko pro zločin násilí proti vrchnosti podle § 2 odst. 2 zák. čl. XL/1914, pro přečin rušení obecného pokoje podle § 14 č. 3 zák. č. 50/1923, pro přečin šíření nepravdivých zpráv podle § 18 č. 2 a 3 zák. č. 50/1923, pro přečin utrhání na cti podle § 1 3 a 1 a 2 zák. čl. XLI/1914, pro přečin podle § 18 č. 1, 2 a 3 zák. č. 50/1923 a pro přečin podle § 15 č. 2 zák. č. 50/1923 (č. 10892 předs.). Tisk 2114.

Má někdo námitek proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.) Není jich.

Končím schůzi.