Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Klofáč, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

99 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Franke, dr. Hodža; odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že jsem udělil dodatečně dovolenou pro páteční schůzi sen. dr. Marešovi, Linkovi, Jelinkovi, dr. Herzigové, Šperovi, Blahovi, Jakubkovi, Poliakovi, dr. Mudroňovi, pro minulý týden sen. dr. Schmidtovi, pro tento týden sen. Hrejsovi, Roháčkovi, dr. Mudroňovi, pro dnešní schůzi sen. dr. Kovalikovi, dr. Veselému, dr. Naeglemu, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr. Spiegelovi a Dědicovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dní sen. Fahrnerovi a Kiesewetterovi, na dobu l měsíce sen. Bodnarovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2079. Návrh sen. Mudrocha, Zimáka, Križka, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Valouška, dr. Procházky, Pánka a súdr. na urychlené vykúpenie soštátnenie dráhy Trnava-Kúty.

Tisk 2080. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny obvodů (tisk 2066).

Tisk 2081. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu za svolení, aby sen. Bodnar mohl býti stíhán pro přečin dle § 14 bodu 5. zákona na ochranu republiky, č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 10.589/24 předs.).

Těsnopisecké zprávy o 238., 240. - 246. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11., 16., 17., 19. a 20. prosince 1924.

Zápisy o 240. - 249. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 16., 17., 19., 20. a 22. prosince 1924, 28. a 29. ledna 1925.

Zápis o 250. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis ten za správný a dá se do tisku.

Z předsednictva přikázáno: Výboru iniciativnímu:

Tisk 2079. Návrh sen. Mudrocha, Zimáka, Križko, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Valouška, dr. Procházky, Pánka a súdr. na urychlené vykúpenie soštátnenie dráhy Trnava-Kúty.

Tisk 2082. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu za udělení souhlasu k stíhání sen. Bodnara pro přečin podle §u 14, č. l zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a zločin podle §u 2 zák. či. XL/1914 (č. 10. 220/24 předs.).

Tisk 2083. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk 1793).

Tisk 2084. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Liberci za souhlas k trestnímu stíhání sen. Fahrnera pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 10.539/ 24 předs.).

Tisk 2085. Zpráva rozpočtového výboru, k usneseniu poslaneckej sněmovně na vládny návrh zákona o poplatkoch v pokračovaní před rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave (tlč. 2078).

Tisk 2086. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 2077).

Tisk 2087. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění.

Tisk 2088. Vládní návrh zákona o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o soudech pracovních).

Tisk 2090. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4961) zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 4996).

Tisk 2091. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5049) zákona, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze (tisk 5057).

Těsnopisecké zprávy o 247. až 249. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 22. prosince 1924, 28. a 29. ledna 1925.

Zápis o 251. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis ten za správný a dá se do tisku.

Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Konstatuji, že senát je schopen usnášeti se.

Navrhuji, aby projednávání prvého odstavce denního pořadu bylo přesunuto na poslední místo.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přistoupíme tedy k bodu dalšímu.

Za zpravodaje pana sen. dr. Veselého podá zprávu pan předseda ústavně-právního výboru dr. Witt.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Witt: Navrhuji, aby ve čl. I. na druhé řádce bylo vypuštěno písmenko "l" ve slově "zákl.".

V odst. 4. čl. I. v předposlední řádce má býti připojena čárka za slovo "rodiny".

Předseda: Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, s opravami panem zpravodajem navrženými, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění s uvedenými opravami také ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o resoluci sen. dr. Horáčka a spol.

Kdo souhlasí s resolucí navrženou panem sen. dr. Horáčkem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Dalším odstavcem denního pořadu je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Petřík.

Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Pan sen. Hucl, Križko, Zavoral, dr. Procházka, dr. Soukup, Havlena, Pánek, Klečák, dr. Franta, dr. Němec a soudr. podali návrh, aby uloženo bylo vládě, aby zavedla strážní službu povodňovou.

Vážený senáte! Národohospodářský výbor jednal o tomto návrhu jmenovaných pánů a uvážil, že v určitých obdobích ročních vyskytují se dosti často případy, kdy v některém území dostavují se veliké povodně. Tyto povodně mívají za následek, že větší nádrže vod - jako rybníky - se protrhnou a pak najednou jde tak veliký proud vody, že způsobuje ohromné škody.

Těmto škodám dalo by se předejíti, kdyby takové případy nastalých pohrom, jako jsou veliké průtrže mraků s velikou spoustou vody, nebo veliké a náhlé tání sněhu, anebo průtrže rybníků, mohly býti včas hlášeny. Takové velké vody nepostupují přece jenom tak rychle. Někdy je možno dvě až tři hodiny do určitého území takový postup vod oznámiti, anebo oznámiti, jak rapidně třeba stoupají. Napřed přijde třeba menší příval, který se pak neustále zesiluje, ale ti lidé v zázemí nemají ponětí o tom, jak ty vody dodatečně vzrostou, protože o tom velikém spádu vod, o té průtrži mračen nemohou tam věděti a nemohou se tedy před tím dostatečně chrániti.

Loňského roku jsme to viděli na českém západě, hlavně u menších toků, u říček a potoků, že voda náhle začala vzrůstati, že lidé dělali záchranná opatření, na př. odnášeli třeba sena, na vyvýšená místa. Ale veškerá jejich námaha byla marná, protože voda neustále stoupala a odnesla to i z těchto míst. Kdyby se vědělo, že přijdou tak velké vody, nechalo by se té práce a zachraňovalo něco důležitějšího, na př. dobytek ze stavení, nebo i když by se to zachraňovalo, odnášelo by se to na místa vyvýšenější, vzdálenější od povodně.

Navrhovaná strážní služba povodňová nebude stát zatěžovati žádnými většími výdaji. Snad půjde o nějakou nutnou telegrafickou nebo telefonickou zprávu, ale to nebude tak velkým výdajem, po případě nebude to žádným výdajem, bude-li to na základě zákona prováděno, a četnické stanice, obecní úřady, vojenské posádky a vůbec státní úřady, zejména však okresní správa politická, která je povinna tuto službu podle mého názoru organisovati a vésti ve svém obvodu, dají příslušné instrukce. Myslím, že telegrafické, po případě telefonické zprávy budou musiti býti přijaty bezplatně, takže se tu nestane nic, než že stát za určité výkony svých úředníků nedostane zaplaceno, poněvadž to bude vykonáno ve státní službě.

Vážený senáte, prosím, abyste přijali návrh národohospodářského výboru a aby návrh přikázán byl vládě k brzkému provedení.

Předseda: Za výbor rozpočtový referuje místopředseda výboru pan sen. dr. Karas.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Pan referent národohospodářského výboru zmínil se již o tom, že finanční náklad státu a veřejných korporací s prováděním tohoto zákona spojený bude velmi nepatrný, neboť jde pouze o bezplatné dodávání zpráv o hrozícím nebezpečí. Náklad při použití státního telegrafu a telefonu bude skutečně nepatrný, ale za to lze včasnou zprávou zachrániti velké statky, a to nejen hmotné, ale dokonce i lidské životy, budou-li dotčení lidé včas zpraveni o hrozícím nebezpečí.

Proto jménem rozpočtového výboru navrhuji slavnému senátu, aby dotčený návrh byl doporučen vládě k provedení.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem výboru, jak je vyznačen ve zprávě výborové č. t. 2034, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh výboru se schvaluje.

Dalším bodem je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Loňského roka na okresu šumperském na Moravě zničena byla deštivým počasím, které trvalo několik měsíců a počalo hned na počátku žní, bezmála celá úroda, takže někteří rolníci neměli ani potřebného osiva na ozimní a jarní setí. Ve vysoko položených obcích, jichž je v šumperském okresu velký počet, stálo žito na počátku deštivého počasí většinou na polích, takže se může mluviti o tom, že tato neúroda vztahuje se na všechny druhy obilí.

Národohospodářský výbor jednal o návrhu p. sen. Frankeho a soudr. na provádění nouzové akce v politickém okresu šumperském a usnesl se, aby návrh tento byl přikázán ministerstvu vnitra, zemědělství a financí k vyšetření a poskytnutí státní pomoci a zároveň aby byly povoleny všem postiženým přiměřené daňové odpisy a úlevy.

Žádám slavný senát, aby návrh národohospodářského výboru schválil.

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. Koušovi.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor připojuje se v plném rozsahu k usnesení výboru národohospodářského a prosí slavný senát, aby zprávu přijal.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jak je vyznačen ve zprávě výborové, tisk 2072, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedený resoluční návrh se schvaluje.

Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Pan sen. Franke a soudr. podali návrh na provedení nouzové akce pro větší počet obcí politického okresu Zábřehu. V tomto okresu trvalým deštivým počasím a průtržemi mračen zničena byla úroda ve valné části. Obzvláště utrpěly touto nepohodou obce soudního okresu šilperského, zvláště obce Pobuč, Krchleby, Křižanov, Javoří, Starý a Nový Moletín, Mírov, Studená Loučka, Vyšehoří, Lišnice a Svinov v soudních okresích Zábřehu a Mohelnici.

Také v těchto okresích deštivé počasí se dostavilo na počátku žní a tím byla postižena veškerá úroda. Zaplaveny byly louky a také otavy mohly býti jenom částečně sklizeny ve stavu upotřebitelném. Touto nepohodou utrpěl též velice len, brambory namnoze shnily, takže lze právem mluviti i v těchto okresích o všeobecné neúrodě.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi, konané 28. ledna, o návrhu pana sen. Frankeho a soudr. a usnesl se, aby návrh tento byl přikázán ministerstvu financí, ministerstvu vnitra a zemědělství k vyšetření a aby byly poskytnuty nutné podpory, jakož i povoleny přiměřené daňové odpisy a úlevy. Prosím slavný senát, aby návrh národohospodářského výboru schválil.

Předseda (zvoní): Za výbor rozpočtový má slovo pan sen. Kouša.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Výbor rozpočtový ve své schůzi 29. ledna 1925 se usnesl požádati vládu republiky, aby s největším urychlením dala provésti v obcích postižených, v návrhu vyjmenovaných, nouzovou akci a poskytla pokud možno pomoc okamžitou.

Prosím slavný senát, aby zprávu přijal tak, jak byla usnesena a přijata oběma výbory.

Předseda: Přejdeme k hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem tak, jak je vyznačen ve zprávě výborové, tisk 2073, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh pana sen. Frankeho se schvaluje.

Bodem dalším je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! V sobotu dne 25. října 1924 vypukl požár v obci Utěchvosty, okres Uhlířské Janovice, a do základu vyhořelo celkem deset usedlostí. Tímto požárem zničen veškerý majetek postižených, jak obytná stavení, tak i budovy hospodářské se všemi zásobami a hospodářským zařízením. Více jak 84 obyvatel je úplně bez přístřeší. Postižení nejsou buď vůbec, nebo jen nepatrně pojištěni.

Tato katastrofa způsobila takové poměry, že tam hrozil následkem této katastrofy i hlad. Výbor národohospodářský jednal o návrhu pp. sen. Hrubého, Zavorala, Pánka a soudr. a usnesl se na tom, aby tento návrh byl přikázán ministerstvu vnitra, ministerstvu zemědělství a ministerstvu financí, aby po vyšetření škod poskytnuta byla neodkladná potřebná podpora státní, aby povoleny byly daňové odpisy a úlevy a aby byly uvolněny při kolkování zadržené peníze, jakož i aby byla poskytnuta sleva na dráze pro dopravu nového stavebního materiálu. Doporučuji návrh výboru národohospodářského slavnému senátu k přijetí.

Slavný senáte! Dovolte mi několik slov k těmto nouzovým návrhům. Již v několika schůzích slavného senátu, snad ve dvou nebo ve třech, referoval jsem o nouzových návrzích. Mám pocit, že se těmto návrhům nepřikládá takové váhy a důležitosti, jakou skutečně mají. Upozorňuji na jedno: Loňského roku jsme se usnesli na tom, aby byla uvolněna jistá část peněz, a to 10 milionů Kč pro živelní katastrofy, které byly způsobeny jednak krupobitím, jednak průtrží mračen a požáry v r. 1924. Toto usnesení, pokud se pamatuji, stalo se v září nebo v říjnu loňského roku. Jak jsem se informoval, z tohoto povoleného obnosu nebylo ministerstvem financí ještě poukázáno nic více nežli l milion Kč. Dnes se právě dovídám, že byl povolen druhý milion. Nejsou-li peníze na tyto nouzové akce povoleny, jak mají býti tyto akce prováděny? V čem záleží ta nouzová akce? Záleží v tom, že postiženým obyvatelům má se poskytnouti potřebné osivo a umělé hnojivo pro seťové období. Považte si, že teprve nyní naše odborové korporace dělají tuto akci nouzovou a že naše družstevní podniky samy musejí dávati pro nouzovou akci své peníze a poskytovati zálohy na objednání potřebného osiva a hnojiva. Jedná se nejen o osivo, nýbrž i o hnojivo, poněvadž, když přijde katastrofa krupobití, průtrž mračen a povodeň, tu není jen zničeno obilí, nýbrž odnesena jest ornice a role znehodnoceno, a tu, nemůže-li býti rolníkům pomoženo, aby opatřili si umělé hnojivo, nemůže role budoucím rokem dávati takovou úrodu, jak bychom od něho očekávali. Stále mluvíme o vlně drahoty. Ať si mluvíme o drahotě jakkoliv, my drahotu nijak neodstraníme, nebude-li u nás zemědělství úplně soběstačné. Jakmile zemědělství u nás bude soběstačné, myslím, že vlna drahoty sama odpadne, a tu jest na všech činitelích, zvláště zákonodárných činitelích, ale i na našich ministerstvech, aby také tomuto požadavku vyšli vstříc. Apeloval bych na ministerstvo financí, aby skutečně, když jest zde usneseno, aby pro katastrofy, které byly způsobeny v r. 1924, bylo těch 10 milionů uvolněno, aby se mohlo postiženým dostati skutečně potřebného obnosu k obstarání si jak osiva, tak i hnojiva.

Těchto několik slov jsem chtěl říci, poněvadž právě v této době jistě jsou na svém místě, a já bych žádal rozhodující činitele, aby v tomto ohledu konali k postiženému obyvatelstvu, nejen v zájmu zemědělství, ale i v zájmu veškerého obyvatelstva, hlavně v zájmu konsumentů, svou povinnost. (Výborně!)

Předseda: Referentem za výbor rozpočtový jest pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Obec Utěchvosty byla postižena velkým požárem. Už kolega sen. Hybš ve své řeči podotkl, že mnoho z těchto postižených nebylo vůbec pojištěno proti ohni. Avšak to je velká chyba. Požární pojištění jistě, jak dobře víme, nemůže nahraditi v plné míře tolik, aby si mohli požárem postižení postaviti usedlost v ceně, jakou měla před požárem. Ale přece je na místě, aby venkovští lidé, kteří mají nemovitosti, pojišťovali se, neboť vypukne-li v takové obci požár, jest nutno pak domáhati se pomoci vlády.

A tu vidíme z řeči kolegy sen. Hybše, že i naše vláda váhá, aby uvolnila obnosy, které byly určeny pro takováto neštěstí.

Rozpočtový výbor dobře uvážil, že finance státu nejsou zvlášť utěšené, ale přes to se usnesl, že souhlasí s touto žádanou podporou. Já jako referent za výbor rozpočtový rovněž se připojuji k myšlenkám proneseným kolegou sen. Hybšem a žádám důtklivě, aby vláda uvolnila tolik potřebných peněz, aby neštěstím postižení občané naší republiky byli poděleni a mohli si svá pole, své objekty, své usedlosti vybudovati a také na nich hospodařiti.

Prosím slavný senát, aby zprávu schválil.

Předseda (zvoní): Přikračuji k hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem tak, jak je vyznačen v tisku 2074, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedený resoluční návrh se schvaluje.

Přerušuji jednání.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j. ve čtvrtek dne 12. března 1925 o 11. hodině s tímto

1. Zpráva rozpočtového výboru k usneseniu poslaneckej sněmovne (tlč. 2078) na vládny návrh zákona o poplatkoch v pokračovaní před rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave. Tisk 2085.

2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2077) k vládnímu návrhu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů. Tisk 2086.

3. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2086), jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny obvodů. Tisk 2080.

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Liberci za souhlas k trestnímu stíhání sen. Fahrnera pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 10.539 předs.). Tisk 2084.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.