Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Klofáč, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr.Přikryl, Löw.

89 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, Habrman; odborový přednosta ministerstva financí dr. Valniček.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní) Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Kroiherovi, Cífkovi a Smetanovi, pro dnešní a pondělní schůzi sen.Fahrnerovi a dr.Herzigové.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2047. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1925 (tisk 2046).

Tisk 2048. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5009) o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 5021).

Tisk 2049. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5010), kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích (tisk 5019).

Tisk 2050. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5011), kterým se mění některé předpisy o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 5022).

Tisk 2051. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5012) o odměnách státním a některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1924 a 1925 (tisk 5020).

Tisk 2052. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5026), kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti (tisk 5028).

Tisk 2053. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5005), kterým vláda má býti zmocněna k prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 5014).

Tisk 2054. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4994), jímž se povoluje dodatečný úvěr k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců (tisk 5015).

Tisk 2055. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 5006), kterým se doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 291 Sb. z. a n., jímž povoluje se užíti dílčích dluhopisů, jež vydává město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50.000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 5017).

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu:

Pilnost této věci odůvodňuji tím, že platnost tohoto zákona nastati má dnem 1. ledna 1925 a že tudíž nejen z věcných, nýbrž i z technických důvodů jest nutno, aby věc tato projednána byla dnešního dne v obou čteních.

Vzhledem k tomu navrhuji, aby věc tato projednána byla jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu senátu.

Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Bodem dalším je:

Navrhuji, aby věc tato byla projednána v celkové lhůtě l hodiny se stanovením řečnické lhůty na 15 minut.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Prosím pana zpravodaje sen. dr. Fáčka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Slavný senáte! Zákon o přímých daních, který jsme převzali z Rakouska, byl již tolikráte doplňován a pozměňován, že se opravdu dnes podobá kabátu, na kterém pro samé záplaty není viděti původní barvy. Stesků na tento stav je mnoho. Když jsme před rokem přičinili k zákonu o přímých daních poslední doplňky, bylo to stanoveno pro rok 1924. Počítali jsme tenkráte, že od roku 1925 počne působiti všeobecná reforma přímých daní. Bohužel, vláda sice interně včas připravila příslušnou předlohu, ale jednání nedospělo tak daleko, aby před koncem roku mohlo býti zkoncováno, aby se reforma mohla státi zákonem. Vyskytl se požadavek, a také v rozpočtovém výboru slovy generálního zpravodaje byl tlumočen, aby reformě, když bude uzákoněna roku 1925, dostalo se zpětné účinnosti od ledna r. 1925. Ale proti tomu má vláda velmi závažné námitky teoretické a praktické. Uvádí v důvodové zprávě k přítomnému zákonu zejména to, že daně, které jsou u nás vybírány srážkou, předpokládají, aby daňová povinnost a výše daně byla již před koncem roku zákonem stanovena, poněvadž jinak není srážení daně možno a také doba pokročila, takže není na toto řešení možno pomýšleti a nezbývá, než aby neuspokojivý stav, který platil po rok 1924, byl prodloužen, doufáme již naposled, ještě na rok 1925.

To je smysl vládního návrhu zákona, na kterém se poslanecká sněmovna již usnesla. Znamená to, že přímé daně budou vybírány tak, jako v posledním roce, tedy se všemi těmi doplňky, které nově pro poslední rok byly zavedeny, znamená to, že všeobecná daň výdělková bude se vybírati podle sazby odstupňované od 1/2 % do 4 % výtěžku s válečnou přirážkou. Zvláštní daň výdělková bude rovněž vybírána podle původní sazby s nezměněnou válečnou přirážkou. Totéž platí o dani z příjmu, kde zůstanou v platnosti všechny novoty, zavedené pro rok 1924, totiž zejména jsou to ty jisté úlevy pro domácnosti s příjmem do 15.000 Kč, dále srážka 15 % na služební výlohy při příjmu do 25.000 Kč a snížení dané početnějším rodinám při příjmu do 52.000 Kč a také povinnost zaměstnavatelů odváděti daně, předepsané zaměstnanci srážkou ze mzdy.

Také daň pozemková zůstane na tento rok v platnosti i s přirážkou á se snížením válečné přirážky při lesích, vinicích a zahradách.

Konečně důležito jest, že také se prodlužuje o jeden rok platnost ustanovení, které poskytuje jisté ochrany podnikům veřejně účtujícím, že totiž daň s přirážkami nesmí pohltiti více než 80 % jejich zisku, vypočítaného podle jistých zvláštních zásad. Nově se k této poslední úpravě z roku 1923 přičiňuje jen jedno nové ustanovení, kterým se provádí sjednocení daňové povinnosti v oboru daně rentové mezi Slovenskem, Podkarpatskou Rusí a zeměmi ostatními. Na Slovensku totiž dosud platila se 10% ní daň z úroků ze vkladů na knížky, kdežto u nás se platila jenom 3%ní při spořitelnách a při úvěrních družstvech, záložnách. Tedy zde se zavádí nyní jednotná sazba i na Slovensku u těchto peněžních ústavů ze vkladů na knížkách, jenom 3% daň rentová.

Ve veřejnosti se vyskytla námitka, že zůstává nerovnost mezi sazbou rentové daně na Slovensku a u nás při ostatních peněžních ústavech, bankách atd. Ale to není námitka správná. Na Slovensku sice platí 10%ní sazba a u nás jenom 6%ní sazba, ale naše ústavy vedle daně rentové z úroků musí platiti z úroků ještě 6% ní poplatek, takže se tím věc vyrovnává.

Jménem rozpočtového výboru navrhuji, aby slavný senát přistoupil k usnesení poslanecké sněmovny, kterým byl tento vládní návrh zákona schválen. (Pochvala.)

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých článků a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí tak, jak je vyznačená ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou tisk 2046 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 2046 ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nemám.

Předseda: Nemá.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků, jakož i s úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 10 minut po této za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.