Středa 17. prosince 1924
Schůze zahájena v 16 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr. Franta, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: dr.Vlček, dr.Reyl.
109 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, dr. Franke, Srba.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr.Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Z předsednictva bylo přikázáno:
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Výboru národohospodářskému:
Tisk 2033. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4923), kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, čís. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 4937).
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 2036. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4978), kterým se mění ustanovení § l bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, čís. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 4993).
Výboru rozpočtovému:
Tisk 2037. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 4943) zákona o výši daně z cukru (tisk 4954).
Tisk 2038. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3793), jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25.října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 4836).
Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:
Tisk 2039. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4928), kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách (tisk 4940).
Výboru živnostensko-obchodnímu:
Tisk 2040. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4921) o kožních aukcích (tisk 4936).
Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 2033, 2036, 2037, 2038 a 2039 podaly zprávu do příští schůze, která se koná v pátek dne 19. prosince t. r. o 16. hodině.
Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Přikročíme k projednávání denního pořadu.
1. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2019) k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců. Tisk 2030.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický za pana sen. Slavíka je pan místopředseda výboru sen. dr. Reyl.
Zpravodaj sen. dr. Reyl: Slavný senáte! Zákonem ze dne 10. dubna 1924, čís. 79 Sb. z. a n., stanovena byla hranice příjmu válečného poškozence částkou 5.000 Kč při činnosti hospodářsky samostatné, což odpovídá částce 10.000 Kč při činnosti hospodářsky nesamostatné. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Hranice tato oproti původnímu zákonu ze dne 20. února 1920 jest u samostatně činných o 1.000 Kč, u nesamostatně činných o 2.000 Kč vyšší a zvýšení to bylo odůvodněno zdražením životních potřeb. Poněvadž poměry hospodářské oproti roku 1924 se valně nezměnily a drahotní poměry rovněž tak, navrhuje sociálně-politický výbor vzhledem k tomu, že shora uvedený zákon má platnost pouze do 31. prosince 1924, aby zákon v témže znění jako v r. 1924 byl prodloužen do 31. prosince 1925 a usnesení poslanecké sněmovny ve znění senátního tisku č. 2019 bylo také senátem schváleno.
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Karas.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Projednávaná osnova zákona je zase jenom prodloužením dosavadního stavu o l rok. Je to důsledek hospodářských krisí, že se. musí základní podpora válečných poškozenců ze 4.000 Kč zvyšovati na 5.000 Kč, poněvadž drahota, která od r. 1920 stoupala, dodnes neklesla. V rozpočtu je příslušná částka již zařazena o těch 1.000 Kč více, že totiž dostanou státní podporu i ti, kteří mají soukromý příjem až do 5.000 Kč. Samozřejmě bude podporovaných více, než kdyby byla hranice 4.000 Kč. Na toto plus je v letošním rozpočtu již pamatováno zvýšenou položkou asi 500 milionů Kč. Váleční poškozenci ve svých odborových časopisech si stěžují, že 5.000 Kč není vůbec existenčním minimem na dnešní drahotu. Ovšem musí sami nahlédnouti, že stát při svých finančních obtížích koná zajisté aspoň nejnutnější a že více dáti nemůže. Rozpočtový výbor navrhuje, aby vzhledem k tomu, že rozpočtově je již postaráno o krytí této vyšší položky, aby slavný senát příslušné usnesení poslanecké sněmovny schválil. (Souhlas.)
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.) Námitky nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačeny, ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou tisk 2019 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 2019 ve čtení prvém.
Dalším odstavcem je:
2. Zpráva živnostensko-obchodního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2018) o vládním návrhu zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní. Tisk 2029.
Zpravodajem je pan sen. Lisý. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! V Plzni jsou pivovary, jejichž pivo vyniká znamenitou a proslulou jakostí a je známo pod jménem "plzeňské pivo" nejen u nás, nýbrž i za hranicemi. Spotřeba plzeňského piva je i v cizině veliká a jeho vývoz činí významnou složku našeho exportu.
Výborné pověsti plzeňského piva zneužívá v cizině konkurence tím, že pode jménem, plzeňského piva, dává do obchodu své domácí výrobky, jakosti často všelijaké. Tak Německo, Anglie, Itálie, Egypt i jiné země mají své plzeňské pivo, které Plzně nikdy nevidělo. Těmto konkurenčním snahám a nekalé soutěži snaží se učiniti přítrž zákon "O označení původu zboží" ze dne 20. prosince 1923, čís. 5 Sb. z. a n. z r. 1924, a také mezinárodními smlouvami, hlavně obchodními, usiluje vláda o ochranu mezinárodní. Jistě by prospělo plzeňskému pivovarskému výrobku, kdyby bylo možno proň dosíci takové ochrany, jakou si Francie vymáhá pro svůj pověstný a znamenitý Cognac. Snahu zabezpečiti plzeňské pivo proti zneužívání jeho označení je nutno doplniti, neboť sloučením města Plzně se sousedními obcemi nastati může nebezpečí pro tento prvotřídní výrobek.
Důvodová zpráva ministerstva obchodu, průmyslu a živností tvrdí, že je to nejen užším zájmem pivovarů plzeňských, nýbrž i zájmem státním, aby světová pověst plzeňského piva byla udržena našemu zahraničnímu obchodu, aby nebyl dotčen tento důležitý vývozní artikl a znemožněn vznik nových podniků, jež by samozřejmě nevznikaly ze snahy po zdravé hospodářské soutěži, nýbrž chtěly spíše těžiti z dosavadní dobré pověsti výrobků dosavadních závodů.
Vytvořením Velké Plzně, sloučením obcí Skvrňany, Lobzy, Doudlebce a Doubravky s Plzní, mohly by vzniknouti nové samostatné podniky pivovarské, nebo jako filiálky pivovarů mimoplzeňských na půdě Velké Plzně, které by pro svoje výrobky mohly oprávněně užívat jméno "pivo plzeňské", a snad by také mohly označovat tak pivo v jiných vlastních mimoplzeňských pivovarech vyrobené, čímž by důležitý osvědčený výrobek plzeňských pivovarů byl znehodnocen, touto nekalou soutěží jeho jméno ohroženo a důvěra v jeho pravost nejistotou o původnosti originálu zničena.
Ochraně proti tomuto nebezpečí a k zajištění a utvrzení dobrého jména plzeňského piva má sloužiti tento zákon, kterým se zakazuje po dobu 20 let zřizovati a rozšiřovati pivovarské podniky na území obcí, které s Plzní tvoří Velkou Plzeň. Zákaz tento vztahuje se však také na obce Bolevec a Božkov, které patří do policejního rayonu plzeňského. Poněvadž časem mohou nastati změny katastrálních hranic obecních a také snad i změny úředních názvů obcí, je rozhodným stav katastru a úřední název příslušné obce, který se jeví dnem 1. listopadu 1924.
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení a vztahuje se též na ohlášení živností a oznámení o zřízení vedlejších závodů a žádosti o schválení provozoven podané po 1. září 1924. Důvodová zpráva vysvětluje, že "na zřizování a rozšiřování pivovarských podniků na území dosavadního města Plzně se osnova vůbec nevztahuje, neměníc v této příčině prozatím ničeho na dosavadním právním stavu". Na jiném místě uvádí, že "není však vzhledem k tendencím zákonů důvodu brániti tomu, aby se pivovary zřízené v nynějším městě Plzni nemohly rozšířiti, na př. zříditi ledárnu, sladovnu a pod. na území sousedních obcí." Na území obcí, které sloučily se s Plzní ve Velkou Plzeň i obcí, které spolupatří do policejního rayonu plzeňského, není dosud žádných pivovarů. Tedy zcela správně bylo ve výboru poukazováno na to, že vlastně tímto zákonem dává se výnosná privilej stávajícím plzeňským pivovarům a že tvoří se jistý monopol výroby plzeňského piva. I tuto námitku uvážil živnostensko-obchodní výbor, poněvadž uznal, že plzeňské pivo jako velmi význačná specialita pivovarského průmyslu, která se napodobiti nedá - neboť všechny pokusy o to zklamaly - musí míti zvláštní ochranu a to nejen ke prospěchu pivovarů a jejich akcionářů, ale i ke prospěchu státního fisku a zaměstnaného dělnictva i samotného města Plzně a tím i Velké Plzně.
Nemůžeme se ohlížeti na to, že zde jde o kapitalistické podniky a musíme jim po-skytnouti potřebné ochrany, jako by to byly podniky družstevní, živnostenské nebo dělnická. Ochrany je potřebí poskytnouti v pravý čas, rychle a účinně. Máme odstrašující případ na svém vynikajícím průmyslu sklářském, který měl znamenité světové jméno a jemuž nebyla včas poskytnuta ochrana zákonná, ač mnohokráte již i za starého Rakouska po ní volalo sklářské dělnictvo. Nekalou soutěží a osobním prospěchářstvím jednotlivců - výrobců bylo české sklo poškozeno a v jednotlivých oborech úplně zničeno. Máme-li tedy zájem chrániti plzeňský pivovarský průmysl, považujeme-li za svoji povinnost, zákonem jej ochrániti proti nekalé soutěži, očekáváme, že tento průmysl bude se za to loyálně chovati k našemu československému státu a že svoje výrobky bude v exportu označovati českým státním jazykem, českým jménem "Plzeňské pivo" a že vůči zaměstnanému dělnictvu bude zachovávati a plniti jeho sociální potřeby.
Jelikož některé podniky plzeňské byly oporou německé Plzně, očekáváme od nich, že také budou nyní oporou české Velké Plzně. (Výborně!)
Poněvadž živnostensko-obchodní výbor ve svém jednání nenašel žádné jiné účinné ochrany a všechny jiné možné myšlenky ochranné byly nedostatečné, navrhuje většinou hlasů senátu přijetí usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní. (Souhlas.)
Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 2018 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 2018 ve čtení prvém.
Navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 19. prosince 1924 o 16. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla usnesení poslanecké sněmovny:
a) o vládním návrhu, kterým se mění ustanovení § l bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, čís. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 2036);
b) k vládnímu návrhu zákona o výši daně z cukru (tisk 2037);
c) o vládním návrhu zákona, jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 2038);
d) o vládním návrhu zákona, kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách (tisk 2039);
e) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, čís. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 2033).
2. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2036) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení § l bodu 4. zákona, ze dne 18. března 1921, čís. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím. Tisk 2041.
3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2037) k vládnímu návrhu zákona o výši daně z cukru. Tisk 2042.
4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2038) o vládním návrhu zákona, jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých. Tisk 2043.
5. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2039) o vládním návrhu zákona, kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců,, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách. Tisk 2044.
6. Zpráva národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2033) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, čís. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu. Tisk 2045.
7. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče. Tisk 2035.
8. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2026) k vládnímu návrhu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče. Tisk 2035.
9. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2012) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, čís. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady. Tisk 2024.
10. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2011) o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace řádných soudů a kterým se vláda zmocňuje, aby nařízením určila, sídla i obvody soudů a státních zastupitelstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tisk 2023.
11. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2021) o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, čís. 123 Sb. z. a n., kterým se
mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech. Tisk 2028.
12. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2019) k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců. Tisk 2030.
13. Druhé čtení zprávy živnostensko-obchodního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2018) o vládním návrhu zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní. Tisk 2029.
14. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 2008) o zcizení státního mlýna v Nymburce. Tisk 2031.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze v 16 hodin 45 minut.