Schůze zahájena v 10 hodin 35 minut.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr Vlček, dr Reyl.

74 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Franke, Srba; odborový přednosta ministerstva financí dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajmník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Barinkovi, Dúrčanskému, Huclovi, K. Friedrichovi, dr Vlčkovi, Sáblíkovi a Duchajovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená dodatečně od 30. září do konce října p. sen. Bodnarovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1995. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí rychlé a vydatné podpory obcím okresu stříbrského a plzeňského, ležícím na řekách Mži a Radbůze, kteréž těžce byly poškozeny bouří v noci ze dne 13. na 14. června 1924 (tisk 1922).

Tisk 1996. Návrh sen. dr Krejčího a spol. o umístění Husovy fakulty evangelické v novostavbě universitní u mostu Sv. Čecha.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1996. Návrh sen. dr Krejčího a spol. o umístění Husovy fakulty evangelické v novostavbě universitní u mostu Sv. Čecha.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí soudní stolice v Hustu za svolení k stíhání sen. Bodnara pro přečin dle § 14 č. 1. zákona č. 50/1923 Sb. z. a n. a pro zločin podle § 2 zák. čl. XL/1914.

Předseda: Přikročuji k projednání denního pořadu, a to k bodu:

Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Križka, Hucla a spol. (tisk 1930) na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresech Německý Brod, Humpolec, Ledeč a Chotěboř. Tisk 1982.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.

Prosím pana zpravodaje sen. Hybše, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! V sobotu dne 28. června 1924 postiženy byly obce: Perknov, Veselice, Podibaby, Klanečná, Michalovice, Lípa, Okrouhl, Dvořáci, Bilovice, Rozsochatec, Řečice, Raděšov na okresích Německý Brod, Humpolec, Ledeč a Chotěboř velikým krupobitím. V krátké chvíli zničena byla veškerá úroda a jistě bude potřebí usilovné práce, než škody budou napraveny.

Národohospodářský výbor jednal o návrhu sen. Križka, Hucla a soudr. a usnesl se na tom, aby návrh tento byl přikázán vládě resp. ministerstvu vnitra, zemědělství a financí, aby tyto škody vyšetřilo a potřebnou podporu poskytlo.

Sděluji jen, že ministerstvo vnitra již šetření provedlo, a je potřebí jenom, aby potřebnou částku jako podporu postiženým těmto také poskytlo.

Prosím, slavný senát, aby usnesení národohospodářského výboru schválil. (Výborně!)

Předseda: Referentem za výbor rozpočtový je pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Mám čest prohlásiti jménem rozpočtového výboru, že se v plném znění připojuje ke zprávě předešlého pana referenta. (Výborně!)

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se).

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jak jest vyznačen ve zprávě výborové tisk 1982, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Uvedený resoluční návrh schvaluje.

Přistoupíme k bodu

Zpráva I. národohospodářského výboru, II., rozpočtového výboru o návrhu sen. Sáblíka, Križka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Petříka, Pánka,Lisého, dr Franty, dr Němce a spol. (tisk 1951) na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na Jihlavsku a Znojemsku. Tisk 1983.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský sen. Hybšovi .

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Návrh sen. Sáblíka, Križka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Petříka, Pánka, Klečáka, dr Franty dr Němce a spol. žádá, aby poskytnuta byla státní podpora poškozeným krupobitím a průtrží mračen na Jihlavsku a Znojemsku. Téhož dne, kdy bylo hrozné krupobití na Německobrodsku, bylo také v západní a jihozápadní Moravě a postihlo to hlavně kraje jihlavský a znojemský. Národohospodářský výbor jednal o návrhu sen. Sáblíka, Križka, Zavorala, dr Procházky a soudr. a usnesl se rovněž tak jako při dřívějším návrhu, aby byl návrh tento odkázán ministerstvu vnitra, ministerstvu zemědělství a financí, aby škody tyto náležitě vyšetřila a potřebnou také podporu postiženým v dotyčných okresech poskytla.

Prosím, aby tento návrh, který byl v národohospodářském výboru jednomyslně přijat byl slavným senátem schválen. (Výborně!)

Předseda: Pan referent za výbor rozpočtový sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Také při této příležitosti prohlašuji jménem rozpočtového výboru, že jsme se připojili v plném znění k vyřízení přednesenému panem zpravodajem za výbor národohospodářský. (Výborně!)

Předseda Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jak jest vyznačen ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Uvedený resoluční návrh se schvaluje.

Bodem dalším je:

Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hybše, Križka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Petříka, Pánka, Klečáka, dr Franty, dr Němce a spol. (tisk 1950), aby dosavadní roční příspěvek Státnímu melioračnímu fondu z 15 mil. Kč byl přiměřeně zvýšen. Tisk 1981.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.

Uděluji slovo referentu za výbor národohospodářský panu sen. Hybšovi.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Revoluční Národní shromáždění schválilo zákon ze dne 19. prosince 1919, kterým se melioračnímu fondu, jenž zřízen jest u ministerstva zemědělství, přikazuje a zajišťuje každoročně subvence na práce meliorační v obnosu 15 milionů Kč a to po plných 10 let, od roku 1919 až do roku 1928.

Meliorační ruch po převratu byl neobyčejně ochromen a neviděli jsme žádného rozvoje melioračních prací, zvláště v roku 1918 a 1919. Ale v pozdějších letech, zvláště v posledních dvou letech, roku 1923 a 1924 ruch meliorační neobyčejně se rozšířil a to nejen v Čechách, Moravě a Slezsku, ale i také na Slovensku. Dovolím si sděliti slavnému senátu jen několik cifer, aby poznal, jak meliorační ruch a rozvoj jeho rok od roku stoupá.

Na státním příspěvku z melioračního fondu bylo vyplaceno roku 1919 2,034.000 Kč, roku 1920 bylo vyplaceno 2,551.000 Kč, roku 1921 bylo však již vyplaceno 5,203.000 Kč, roku 1922 bylo už vyplaceno 19,663.000 Kč a v roce 1923 bylo vyplaceno 29,022.000 Kč, tedy okrouhle 30,000.000 Kč. Od státního převratu byl podle těchto čísel do konce roku 1923 vyplacen na státních příspěvcích z melioračního fondu obnos 58,475.000 Kč. Nyní stát náš musil také převzíti závazky bývalých vlád, a to jak rakouské, tak i uherské. Tyto.závazky starých vlád s nově povolenými podporami z melioračního fondu zvýšily zatížení melioračního fondu koncem roku 1923 částkou 95,344.000 Kč Na rok letošní požaduje se podle výkazu z jednotlivých zemí k výplatě z melioračního fondu na příspěvcích státních úhrnná částka 34,993.000 Kč, tudíž okrouhle 35 milionů Kč. V této částce však není ještě obsažen příspěvek z melioračního fondu, který je určen ke hrazení bystřin, které provádí státní lesnicko-technické orgány pro hrazení bystřin. Stavební program těchto prací pro r. 1924 byl stanoven částkou 12,620.000 Kč, a to pro Čechy 4,952.000 Kč, na Moravu připadá 5,417.000 Kč, na Slezsko 1,250.000 Kč a na Slovensko 1 milion Kč. Státní úhrnný příspěvek melioračního fondu na tyto zahrazovací náklady pro letošní rok činí 8 milionů Kč, takže pravděpodobná konečná částka, která bude letos vyplacena z melioračního fondu, bude obnášeti okrouhle 43 miliony Kč.

Naproti tomu aktiva státního melioračního fondu ke konci r. 1923 činila okrouhle 34 miliony Kč. Počítá-li se zase dotace k tomu na rok 1924 v částce nejvýše 15 milionů Kč, má meliorační fond k disposici pro rok 1924 částku 49 milionů Kč. Do konce r. 1928, když každoročně bude dán příspěvek 15 milionů Kč, stoupne tento meliorační fond na 109 milionů Kč. Ale již nyní máme zatížení tohoto melioračního fondu, jak jsem již dříve řekl s nově povolenými příspěvky na meliorace, jakož i se starým zatížením z říše Rakouské a Uherské skoro 96 milionů Kč.

Zbývá tudíž z melioračního fondu na meliorační práce pro období od r. 1924 až 1928 13,500.000 Kč. Každoročně by to bylo 2,700.000 Kč. Z těchto uvedených cifer jest zřejmo, že by ministerstvo zemědělství při této 15 milionové roční dotaci, kdyby v létech příštích zůstal ten meliorační ruch jenom v tom rozmachu, jako r. 1923, nemohlo dostáti závazkům melioračního fondu a mohlo by do konce r. 1928 povoliti podpory, jak jsem uvedl, jen do výše 13,500.000 Kč.

Nedostatečnost této 15 milionové roční dotace vysvitne ještě jasněji z úvahy, že podle dohody, kterou sjednalo r. 1923 ministerstvo zemědělství s ministerstvem veřejných prací o rozdělení působnosti obou ministerstev ve věcech vodohospodářských, přísluší nyní do oboru působnosti ministerstva zemědělství také regulace toků, významu převážně zemědělského, které až dosud hlavně v Čechách obstarávalo ministerstvo veřejných prací a jemu podřízené orgány, u nás v Čechách zemská komise pro úpravu řek v Čechách.

Uvedu jenom krátce, jaké jsou programy v celé republice ohledně regulací toků. Na tocích, pokud náležejí podle této dohody do působnosti ministerstva zemědělství, mají se podle připraveného již programu v období r. 1924 až 1928 provésti státem i zeměmi, pokud se týče také i okresy, obcemi a družstvy, tyto nejnaléhavější úpravy řek a to v Čechách: úprava řeky Tiché Orlice, Malé Lužnice Klenice, Cidliny, Malše, Bělé, Otavy, Sázavy a Malé Sázavy, Jizerky, Úslavy a Úhlavy. Náklad všech těchto úprav bude obnášeti asi 42 miliony Kč.

Na Moravě se dokončuje úprava řeky Bečvy, stavba údolní přehrady u Plumlova a Luhačovic, úprava Olšavy, středního toku Moštěnky, Rusavy, Dřevnice a Veličky. Náklad na tyto moravské práce bude obnášeti 58 milionů Kč. a podotýkám při tom, že jenom na dokončení úpravy řeky Bečvy bude potřeba obnos 25,800.000 Kč.

Ve Slezsku jsou při,praveny projekty na úpravu potoka Javorníka, Stařice, Bělé, Zlaté Opavice, potoků Porubky a Stružky. Náklad na tyto práce bude obnášeti 11 milionů Kč.

Na Slovensku je projektována a vypracována úprava řeky Nitry a přítoků, úprava Myjavy, Turce, Kysúce, Várinky, úprava na horním Váhu a přítocích, úprava Latorice, Laborce, Uhu a Ondavy. Náklad na tyto práce bude obnášeti 32 miliony Kč. Veškerý náklad v celé republice na tyto práce pro období 1924 až 1928 obnášeti bude tudíž 143 miliony Kč. Projektované práce regulační na Podkarpatské Rusi, pokud se jeví na tocích spadajících do oboru působnosti ministerstva zemědělství, nezahrnují se do tohoto programu, poněvadž příspěvky na tyto podniky se povolují ze zvláštního úvěru, preliminovaného odděleně pro Podkarpatskou Rus. Ale k nákladu na tyto regulace nutno dále připočísti také náklad na hrazení bystřin pro uvedené pětiletí úhrnnou částkou 60 milionů Kč, a pravděpodobný náklad melioračních a melioračně-regulačních podniků většího rozsahu, jichž náklad převyšuje jednotlivě 1 milion Kč, a jichž realisace dá se očekávati v tomto pětiletí. Úhrnná částka nákladu toho obnáší 300 milionů, činí tudíž úhrnný náklad všech melioračních, regulačních a zahrazovacích podniků většího rozsahu, které jsou v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku v období 1924-1928 projektovány, okrouhle 503 miliony, naproti tomu pravděpodobný průměrný příspěvek státního melioračního fondu na provedení těchto podniků bude obnášeti okrouhle pouze 215 milionů. Tuto poměrně značnou částku nelze, jak jsem již dříve dokázal, ze státního melioračního fondu vůbec uhraditi. Naproti tomu nelze však připustiti, aby provedení četných, jednak již připravených a úředně projednaných, jednak teprve chystaných naléhavých projektů ubylo pro nedostatek peněžitých prostředků odsunuto, nebo vůbec zmařeno.

Ještě chci,podotknouti, že kromě již zmíněných podniků většího rozsahu, bude nutno zapodpořiti v tomto období 1924 až 1928 ze státního melioračního fondu celou řadu menších podniků s rozpočtem pod 1 milion Kč, jichž celkový stavební náklad odhaduje se částkou 200 milionů Kč, takže pravděpodobný roční příspěvek státního melioračního fondu by činil 16 milionů Kč, čili úhrnem za toto pětiletí 80 milionů Kč. Vzhledem k tomu je třeba, aby státní meliorační fond byl dotován částkou 17,220.000 Kč, která je nutná pro placení výše zmíněných anuit a pro podniky většího rozsahu, a roční částkou 16,000.000 Kč, potřebnou pro přímé podpoření podniků menších, dohromady tudíž asi 33,220.000 Kč. Jak jsem již uvedl, celkový náklad stavební na všechny tyto práce regulační, zahrazovací a meliorační obnášeti bude v tomto pětiletí 703 miliony. Náklad tento je také docela přiměřeným, uváží-li se, že v uplynulém pětiletí, totiž od r. 1918 do 1923, činil celkový stavební náklad podniků podpořených ze státního melioračního fondu 529,330.000 Kč, ačkoliv ještě při tom musíme míti na paměti, že v tomto období meliorační podnikání daleko ještě nedostoupilo plného rozvoje, nýbrž naopak zejména v prvých letech po převratu - zůstalo obmezeno na pokračování v pracích, již před válkou započatých, a na několika málo nových naléhavých podniků. Zejména na Slovensku lze oproti uplynulému pětiletí nyní očekávati vlastní zahájení melioračního ruchu teprve v období 1924 až 1928.

Chtěl jsem těmito číslicemi dokázati, že dosavadní roční příspěvek v obnosu 15 milionů na tyto důležité meliorační práce je nedostatečný, že bude potřeba, aby tento státní příspěvek byl přiměřeně projektovaným nákladům stavebním zvýšen. Nechci se široce zmiňovati o významu prací melioračních, poněvadž každý ví, že z provedené meliorace má prospěch nejen zemědělec, ale i stát, veškeré obyvatelstvo a konsumenstvo. Jestliže se u nás mluví o tom, že nejsme v některé produkci, zvláště obilní, ještě soběstační, můžeme proto vítati tento meliorační ruch, poněvadž bude také přispívati k soběstačnosti našeho zemědělství v budoucím roce.

Chci jen ještě uvésti statistiku o jednom objektu, který byl meliorován, jaký byl výnos v roce 1918, když meliorační práce se započaly, a jaký byl výnos v roce 1922, když meliorační práce byly skončeny, Tyká se to meliorace provedené v okresu soboteckém. Tam byl v roce 1918 u žita výnos na jednom hektaru 11 q 60 kg, v roce 1921 až 1922 19 q 34 kg. U pšenice roku 1918 11 q 73 kg, v roce 1921 až 1922 18 q 94 kg. U ječmene stoupl výnos ze 12 q na 20 q, u ovsa ze 7 q na 22 q, u brambor z 34 q na 63 q, u řepky ze 150 q na 286 q. To jsou jistě číslice, které mluví pro podporu melioračního ruchu. Nechci vyzvedati tento jediný případ,poněvadž z jediného příkladu nemůžeme posouditi a oceniti význam našich meliorací, poněvadž někde, kde by se meliorovaly bažiny, které dříve nenesly nic, po melioraci, po odvodnění by byl ten výnos o celých 100% větší. Podobně, kdyby byly zavodněny suchopáry, také tam pak výnos bude o 100% větší, poněvadž nic nenesly. V tomto ohledu apeluji na ministerstvo zemědělství, aby se také staralo o to, aby byla vedena řádná statistika melioračních pracích, poněvadž z této všeobecné statistiky, která byla by vedena o všech těchto melioračních pracích, viděli bychom, jaký význam meliorace mají. Myslím, že budeme míti ještě příležitost, až vláda podá tento návrh, o důležitosti a významu meliorací, promluviti. Prosím, aby usnesení národohospodářského výboru, který o tomto návrhu společně se zástupci všech koalovaných stran podaném jednal a usnesl se, aby vláda byla vyzvána, aby v čase co nejkratším podala návrh zákona, jimž se částka zajištěná melioračního fondu ročně na 15 milionů korun přiměřeným způsobem zvětšuje, aby to odpovídalo také stavebním nákladům, které jsou rozvrženy na práce meliorační, bylo schváleno také plenem senátu. Posloužíte tím nejen zemědělství, posloužíte tím i státu, poněvadž potom i daně budou lepší a větší, a posloužíte tím veškerému obyvatelstvu, hlavně konsumentům. Proto bych prosil, aby slavný senát návrh národohospodářského výboru přijal. (Výborně! Potlesk).

Předseda: Za výbor rozpočtový je zpravodajem pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Nemám, co bych přidal k obsažným vývodům pana kolegy referenta za výbor národohospodářský. Podotýkám pouze, že ve výboru rozpočtovém byl tento podnět přijat jednohlasně, a používám této příležitosti, abych vyslovil potěšení, že tento eminentně národohospodářský předmět nalézá porozumění u všech stran, a předpokládám z toho, že také slavný senát bez jakékoli námitky tento návrh přijme. (Výborně!)

Předseda: Přikročíme k hlasování. Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se).

Kdo souhlasí s resolučním návrhem tak, jak jest vyznačen ve zprávě výborové tisk 1981, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Uvedený návrh resoluční se schvaluje.

Přikročuji k bodu dalšímu, jímž je:

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1965) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zřizuje ťVšeobecný fond poněžních ústavů v republice ČeskoslovenskéŤ. Tisk 1991.

Zpravodajem je pan sen. Kroiher.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoli.

Předseda: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se).

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona, s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročuji ke hlasování o resoluci výborové.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Přikročuji k hlasování o resoluci sen. dr Fáčka.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Dalším bodem je.

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1966) k vládnímu návrhu zákona o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, Tisk 1990.

Zpravodajem je pan sen. Havlena.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Havlena: Nemám změn

Předseda: Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se).

Kdo souhlasí s osnovou.zákona, jeho nadpisem a nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme ke hlasování o resoluci výborové.

Kdo souhlasí s netištěnou výborovou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Přistoupíme k bodu dalšímu, jímž je:

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1964) k vládnímu návrhu zákona o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů. Tisk 1984.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nikoli.

Předseda: Přikročuji k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku (Děje se)(

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Přikračují k hlasování o tištěné resoluci výborové.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:

Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1962) k vládnímu návrhu zákona o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejích věřitelů. Tisk 1985.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nenavrhuji.

Předseda: Přikročuji k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém,

nechť zvedne ruku. (Děje se)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

Druhé čtení zprávy I, živnostensko-obchodného výboru, II., sociálne-politického výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tlač. 1970) k vládnemu návrhu živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Tisk 1993.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Kada: V § 95 v odst. 4. v 2. riadku má stáť na miesto ťobchodniceŤ ťobchodníciŤ, ďalej v §e 118 v 2. riadku nadpisu má stáť slovo ťmzdyŤ miesto ťmzdaŤ.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a jednotlivých paragrafů, jakož i s úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém i s textovými změnami navrženými panem zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i s úvodní formulí,přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročuji k hlasování o tištěné resoluci výboru živnostensko-obchodního.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Navrhuji, aby pře předsednictvo bylo zmocněno svolati ve smyslu §u 40 jedn. řádu senátu příští schůzi písemně neb telegraficky a stanoviti její denní pořad.

Jsou námitky? (Nebyly). Nejsou.

Děkuji Vám pánové a schůzi končím.

Konec schůze v 11 hodin 10 minut.