Schůze zahájena v 18 hodin 15 minut.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

93 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: inž. Bečka, Malypetr, dr Markovič; odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupce dr Bartoušek.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Lisému, Babkovi a Slavíkovi, pro dnešní a zítřejší schůze p. sen. Zavoralovi.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1963. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4186) o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 4795).

Tisk 1964. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4810) o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů (tisk 4830).

Tisk 1965. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4811), kterým se zřizuje ťVšeobecný fond peněžních ústavů v republice ČeskoslovenskéŤ (tisk 4829).

Tisk 1966. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4813) o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů (tisk 4837).

Tisk 1967. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4814), jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války (tisk 4827).

Tisk 1968. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1940 a 1952), ktorým sa doplňuje a čiastočne mení zákon zo dňa 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnove drobných zemedelských pachtov, doplnený a čiastočne zmenený zákonom zo dňa 13. červenca 1922, čís. 213 Sb. z. a n., (tisk posl. sněm. 4802 a 4884).

Tisk 1969. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4779), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832).

Tisk 1970. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu živnostenského zákona (tisk 4412) pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (tisk 4773).

Tisk 1971. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4816) o mimořádných úlevách při placení přímých daní (tisk 4828).

Tisk 1972. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4819), kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (tisk 4826).

Tisk 1973. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu zákona o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček (tisk 1961).

Tisk 1974. Návrh sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahájení a provedení nouzové akce pro rolníky volebního kraje karlovarského a okresů Teplé a Mariánských Lázní, kteří katastrofální nepohodou byli poškozeni.

Zápisy o 218.-220. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 2., 3. a 4. července 1924.

Těsnopisecká z práva o 221. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23. září 1924.

Z cizích parlamentů rok 1924, ročník V. čís. 7-9.

Zápis o 221. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládat zápis ten za správný a dá se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru rozpočtovému:

Tisk 1962. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4815) o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů (tisk 4831).

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1974. Návrh sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahájení a provedení nouzové akce pro rolníky volebního kraje karlovarského a okresů Teplé a Mariánských Lázní, kteří katastrofální nepohodou byli poškozeni.

Předseda: Navrhuji, aby o usnesení poslanecké sněmovny č. t. 1962 podal výbor zprávu do sedmi dnů.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Bod

Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. branného výboru, III. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny tisk 1796 o usnesení senátu stran usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1470, 1517 a k čís. 1517) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe. Tisk 1960.

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Procházka, za výbor branný sen. Kouša, za výbor rozpočtový sen. dr Procházka.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Konstatuji. že senát je schopen se usnášeti.

Přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resoluci sen. Linka, dr Hellera a soudr.

Ke slovu se přihlásil pan zpravodaj sen. dr Procházka. Uděluji mu je.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Navržená resoluce pánů senátorů Linka a soudr. navazuje na dřívější usnesení senátu ohledně osvobození od povinnosti platiti vojenskou taxu osob, jejichž roční příjem nepřevyšuje 10.000 Kč. Na toto osvobození však nepřistoupila poslanecká sněmovna a také senát souhlasí s vyloučením tohoto ustanovení ze zákona, neboť přijetí ustanovení toho - jak již dříve bylo řečeno - mělo by za následek neproveditelné důsledky, totiž odepisování vojenské taxy za dobu od roku 1880, což nijak nebylo zamyšleno. Kromě toho na Slovensku a na Podkarpatské Rusi není základem vojenské taxy roční příjem jen osob taxou povinných, nýbrž předepisuje se tam vojenská taxa jako přirážka v souhrnu všech daní přímých. Tudíž i v tomto směru nebylo by proveditelno zmíněné ustanovení.

Navržená resoluce omezuje ovšem okruh osob, jimž má býti odepsána vojenská taxa, na ty, jež vojenskou taxu ještě nezaplatily a jež budou žádati za odepsání taxy.

Pokud finanční správa z důvodů shora uvedených bude vůbec s to, prováděti resoluci, bude zajisté jen nemnoho případů navrženého odepsání vojenské taxy, neboť Ize předpokládati, že vojenská taxa, předepsaná do 1. ledna 1921, jest již zaplacena velkou většinou.

Také nemá býti provádění resoluce nějakou premií pro osoby liknavé, jež dosud taxu nezaplatily.

Přes to vše doporučuji senátu přijetí resoluce, neboť přijetím jejím má býti umožněno finanční správě, aby v případech zřetele hodných a v resoluci zahrnutých mohla vyhověti žádostem osob za odepsání vojenské taxy a aby na základě přijaté resoluce mohla provésti odepsání taxy.

Proto doporučuji senátu, aby resoluci přijal.

Předseda: Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.

Dalším bodem je

Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu zkráceným řízením projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček. Tisk 1961.

Zájmy veřejné a potřeba konečného řešení této otázky vyhledávají, aby věc tato projednána byla zkráceným jednáním, a proto navrhuji, aby byla jí přiznána pilnost.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Na denním pořadu dále máme:

Zprávu rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1961) o vládním návrhu zákona o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček. Tisk 1973.

Navrhuji, aby byla stanovena celková doba projednání té věci na 61/2 hodiny a doba řečnická na 1/2 hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je pan sen. dr Fáček. Prosím pana sen. dr Fáčka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Slavný senáte! Mluví-li se při přítomném zákoně o konečné úpravě válečných půjček, nesluší tomu rozuměti tak, jako bychom úpravu těchto půjček, která se stala zákonem z roku 1920 o IV. státní půjčce, považovali za provisorní a jako by měla býti tímto novým zákonem z kořene změněna.

Zejména ten základní princip, na kterém spočívá zákon o IV. státní půjčce, že totiž sát uzná aspoň částečně válečné dluhopisy jen tomu majiteli, který na jejich základě upíše novou IV. státní půjčku a tím tedy osvědčí svou ochotu ke státu, nemůže býti vůbec měněn, neboť na základě zákona o IV. státní půjčce byla již veliká spousta nových úpisů provedena a není vůbec možno tyto úpisy nové státní půjčky stornovati. Také po všecku dobu, která mezi tím uplynula, bylo se strany vládní opětně prohlášeno, že je vyloučeno, aby těm, kteří nepoužili zákona o IV. státní půjčce a neupsali nové půjčky na záchranu svých válečných dluhopisů, někdy později bez splnění této povinnosti byla přiznána větší výhoda, než jaké se domohli druzí majitelé válečných půjček, kteří byli ochotni státu přinésti oběti novým úpisem.

Zákon, o kterém podávám zprávu jménem rozpočtového výboru, prostě vyplňuje mezeru, kterou zákon o IV. státní půjčce ponechal v §u 12. Tam totiž, třeba jen nepřímo, bylo naznačeno, že určitým skupinám majitelů válečných půjček bude umožněno zhodnocení těchto válečných půjček i bez dodatečného nového úpisu. Byly to jednak osoby fysické i právnické, které nejsou podrobeny dávce z majetku - to jsou podle §u 43 zákona o dávce z majetku zejména stát, obce, župy, okresy, jejich fondy, ústavy a podniky. Tam bylo řečeno: ťpokud nejsou provozovány soukromohospodářskyŤ, ale přítomny zákon rozšiřuje tento kruh osob právě pro tento účel také na obecní podniky provozované po soukromohospodářsku. Dále soukromé spořitelny, kdežto komunální spořitelny jsou již mezi podniky obecními, dále veřejnoprávními ústavy sociálního pojištění a stavovské korporace.

Druhá skupina osob, kterým se mělo dostati výhody, byly osoby podrobené dávce z majetku, ale s majetkem ne vyšším než 25.000 Kč.

Nový zákon nyní těmto skupinám majitelů válečných úpisů přiznává možnost, aby předložíce své válečné úpisy, vyměnili si je za nové státní dluhopisy, a to 3%ní a slosovatelné v 90 letech - ne v plné nominální výši, nýbrž do 75% nominální hodnoty válečných půjček.

Bylo příkazem zřetele na státní finance, aby tímto dobrodiním, kterého stát, nejsa k tomu povinen, poskytuje určité skupině svých příslušníků, nebyl příliš zatížen, a proto bylo nutno stanoviti jistá obmezení.

Jedno takové obmezení bylo již stanoveno zákonem o IV. státní půjčce a nyní se z něho přejímá, totiž obmezení, že výhody se má dostati jen těm, kteří neměli majetku dávce z majetku podrobeného nad 25.000 Kč.

Nový zákon připojuje ještě jinou hranici omezující, totiž limituje množství válečných úpisů v ruce jednotlivce, které stát je ochoten uznati a odškodniti. Tato hranice stanoví se na 125.000 Kč. Tedy je tu jistá šablona, pevná hranice číselná, a přirozeno, že každá taková šablona je tvrdá a postihne nepříznivě toho, kdo svým majetkem právě tu hranici překročil. Ale to vězí v povaze každé šablony a šablonovité řešení je tu nutné proto, aby administrativní vyřízení celé věci bylo co možná zjednodušeno. Kdybychom tu hranici stanovili libovolně, výše, zase tu bude ten případ, že určití jednotlivci budou tím nepříznivě postiženi.

Je pochopitelno, že toto řešení zase neuspokojí majitele válečných dluhopisů. Ale tito majitelé musí uvážiti, že jsou jen jedním druhem válečných poškozenců. Vedle ztráty z válečných půjček byly jiné ztráty válečné a poválečné, ztráty často krutější, a také nebylo možno, aby stát všechny tyto druhy válečných škod nahrazoval. Jen některé z nich uvolil se nahrazovati, a i to způsobem neúplným, nedostatečným. Nový zákon přináší těm majitelům, kteří budou na základě jeho odškodněni novými úpisy, aniž musejí dopláceti, ještě některé další výhody, zejména těm, jichž majetek válečných půjček je zatížen zástavou. Jsou tu určité předpisy, o kterých se podrobněji zmiňuje rozpočtový výbor ve své tištěné zprávě. Jdou částečně na vrub věřitelů majitele dluhopisu a mají za účel, aby hospodářská situace pro majitele dluhopisu byla ulehčena. Nejvýznačnější z těchto předpisů je ten, který určité osoby s menším příjmem a menším majetkem opravňuje, by odevzdáním náhradního dluhopisu, který dostanou, svému věřiteli splatili plně svůj dluh, po př. je věřitel těch nejslabších povinen, aby i všechen narostlý úrok z lombardní zápůjčky odepsal. To je na prospěch dlužníků a ke škodě věřitelů, kterými jsou po většině peněžní ústavy, kterým se to zase nahrazuje v tomto zákoně a v dalším zákoně o sanačním fondu, který s tímto zákonem tvoří nedílný celek.

Nový zákon po učiněných zkušenostech mění také některé předpisy o IV. státní půjčce a sleduje i zde tendenci, by ulehčil nesnáze majitelů válečných půjček, kteří, aby své dluhopisy válečné zachránili, upsali novou státní půjčku a při tom se zadlužili.

(Místopředseda Valoušek převzal předsednictví.)

Jsou tam předpisy, kterými má tento lombardní úvěr majitelům půjček býti ulehčen, a zejména je pozoruhodno ustanovení §u 26, podle kterého stát části výtěžku IV. státní půjčky může použíti k tomu, by určitým peněžním ústavům odevzdal vázané, mírně zúročitelné vklady, s tou podmínkou, že oni zase lombardním dlužníkům poskytnou jistá ulehčení.

Třetí podstatný kus zákona je jeho ustanovení, které definitivně určuje hodnotu válečných dluhopisů, pro dávku z majetku a zároveň pro výpočet, zdali majitel válečné půjčky má více nebo méně nežli 25.000 Kč majetku a podle toho je-li účasten výhod nového zákona, anebo má-li býti z nich vyloučen.

Hodnota válečných půjček jest zde stanovena na 30% jejich nominelní hodnoty. To je proti zákonu o IV. státní půjčce nepopíratelné zlepšení pro majitele válečných půjček a v tomto bodu ne sice vládní předloha, ale usnesení poslanecké sněmovny uchýlilo se od té zásady, že na zákoně o IV. státní půjčce nemá býti dodatečně nic měněno.

Tím jsem stručně vyčerpal obsah vládního návrhu zákona, na kterém se poslanecká sněmovna již usnesla, a navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby slavný senát dal svůj souhlas k tomuto zákonu. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Valoušek (zvoní): Přerušuji jednání.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického na místo p. sen. Hucla nastupuje p. sen. Slavík, na místo p. sen. Valouška p. sen. dr Reyl. Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této schůzi s tímto

denním pořadem:

Rozdání došlých spisů a přikázání jich.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hodin 35 minut.