Na denním pořadu je dále:
Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Ecksteinové, dr Soukupa, Križko, Zavorala, dr Franty, Pánka a soudr. (tisk 1893) na poskytnutí pomoci ze státních prostředků pohořelým v obci Škrdlovicích, okres přibyslavský na Českomoravské Vysočině. Tisk 1936.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.
Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor národohospodářský sen. Hybšovi.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Dne 23. května 1924 vypukl v obci Škrdlovicích z příčiny dosud nezjištěné požár, který zničil 18 usedlostí a zbavil 86 osob přístřeší. Škoda dravým živlem způsobená činí 450.000 Kč a ačkoli postižení platili po celá léta premie různým pojišťovnám ve výši, která v případu požáru zajišťovala úhradu utrpěné škody aspoň ze tří čtvrtin anebo i škody celé, objevilo se nyní, že pojišťovny likvidují náhrady, které nehradí ani polovinu a v mnoha případech sotva třetinu ztrát ohněm zpsobených.
Týká se to obyvatelstva, které se nalézá v krajině chudé a samo je nezámožné.
Nemůže si ani z vlastních prostředků znovu zříditi ani ty nejchatrnější chýše v náhradu za stavení, která požárem byla zničena.
Národohospodářský výbor ve své schůzi jednal o tomto návrhu a usnesl se jednomyslně: Vládě se ukládá:
aby škody způsobené co nejrychleji vyšetřila a postiženým vydatnou podporu poskytla, zvláště,
aby ministerstvo sociální péče umožnilo novou výstavbu nových stavení a hospodářských budov poskytnutím výminečných výhod podle zákona o podpoře stavebního ruchu,
aby poškozeným byly odepsány daně za rok 1923 a 1924,
aby ministerstvo železnic povolilo 60% slevy na dovoz stavebního materiálu, potravin, šatstva a krmiv.
Doporučuji slavnému senátu usnesení národohospodářského výboru k přijetí.
Místopředseda dr Franta: Prosím pana sen. Kroihera, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Kroiher: Pánové, rozpočtový výbor usnesl se požádati vládu, aby požárem poškozeným poplatníkům ve Škrdlovicích přispěla ve všech směrech, jak v návrhu naznačeno bylo.
Místopředseda dr Franta (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolučním návrhem podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Následujícím bodem je:
Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Knesche a soudr. (tisk 1905) stran škod, jež v obci Bernarticích v okresu trutnovském způsobeny byly průtrží mračen a krupobitím. Tisk 1937.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Hybš, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.
Prosím pana sen. Hybše, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! 1. června t. r. rozpoutala se nad obcí Bernarticemi v okresu trutnovském velká bouře, spojená s průtrží mračen a krupobitím, která způsobila nesmírné škody na polích, lukách, zahradách, staveních, silnicích a mostech. Obyvatelstvo v této obci následkem loňské neúrody nemělo žádných příjmů ze svého hospodářství, nýbrž jen výlohy a připraveno bylo zase letošní katastrofou o výtěžek svého hospodaření.
Národohospodářský výbor jednal o návrhu sen. Knesche a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby byla vláda vyzvána, aby škody způsobené živelnými pohromami 1. června 1924 v obci Bernarticích vyšetřila, podporu postiženým poskytla, daň pozemkovou odepsala a pokud se týká dávky z majetku a přírůstku na majetku - placení posečkala. Doporučuji slavnému senátu usnesení národohospodářského výboru ke schválení.
Místopředseda dr Franta: Slovo má pan sen. Kroiher, referent za výbor rozpočtový.
Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Rozpočtový výbor, zaměstnávaje se touto záležitostí usnesl se doporučiti, aby návrh sen. Knesche byl odevzdán vládě se žádostí, aby jej splnila podle návrhu s jedním však omezením: Poněvadž jsme v téže schůzi před projednáváním společných návrhů projednali, abych tak řekl, rámcový návrh, o němž jsem měl čest s kolegou Lisým referovati a v této řadě návrhů bylo usneseno, že se má žádati od vlády v takovém případě odepsání daní za běžící rok, nemohl se výbor v této věci jaksi přenésti přes hranice, které si dříve ustanovil a navrhuje odpis daní pouze na rok 1924. Poněvadž však je docela dobře možno, že rekultivace příslušných pozemků nebude provedena v tomto roce a následkem toho, že i na některých pozemcích i příštího roku nebude možno dosáhnouti úrody, rozpočtový výbor pozměnil zde svůj návrh, aby pozdější odpisy daní byly závislé na prokázání, že rekultivace pozemků nemohla býti provedena.
Místopředseda dr Franta: K slovu není nikdo přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolučními návrhy, které jsou vyznačeny ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačené návrhy resoluční se přijímají.
Dalším bodem denního pořadu je:
Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Zavadila, dr Krouského, Zavorala, dr Brabce. Križko a soudr. (tisk 1843) na poskytnutí podpory ze státních prostředků živelní pohromou postiženým obyvatelům obce Hostěradice-Rakousy v okrese Jílovém u Prahy. Tisk 1938.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Petřík, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.
Prosím pana zpravodaje sen. Petříka, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Dne 27. března 1924 postiženo bylo uzemí obcí Hostěradice-Rakousy a Krňany v okresu Jílovém průtrží mraků. Přívaly vody způsobily veliké škody na pozemcích, stromoví, cestách a i v domácnostech, ježto zahynulo mnoho drobných domácích zvířat.
Územím jmenovaných obcí protéká potok zvaný ťrakouskýŤ, který, ježto je to území svahovité, má prudký spád. Tento potok při každých větších nebo déle trvajících deštích a průtržích mračen se rozvodňuje, způsobuje veliké škody, strhává mosty a můstky přes něj do domácností vedoucí a zaplavuje domácnosti. Mimo to zanáší pozemky kamením, pískem a vedle toho zanáší také řeku Sázavu v těchto místech nánosem, takže se tam stává neustále k voroplavbě skoro nezpůsobilou.
Národohospodářský výbor projednával návrh zemřelého pana sen. Vojtěcha Zavadila a soudr., tedy koaliční návrh a usnesl se vzhledem k tomu, že je podána celá řada návrhů a snad ještě řada návrhů přijde na udělení podpor nebo na poskytnutí podpor postiženým živelními pohromami, na tom, aby pokud jde o podporu postiženým za škody, způsobené živelními pohromami a i tím potokem, bylo použito zásad, které vyslovuje předloha tisk č. 1890, anebo zpráva vytištěná pod čís. 1939, tedy všechny ty výhody, které jsou zde pod 12. po př. 11. bodem uvedeny, aby všechno to bylo také postiženým poskytnuto.
Pokud jde o potok rakouský, dožadují se spojené obce již delší dobu a to již před válkou, aby potok byl regulován. K tomu ovšem z naznačených mnoha důvodů nedošlo a tak při této povodni, která v březnu znovu vznikla, dožadují se znovu, aby potok byl konečně regulován v nejnebezpečnějších místech, aby se škodám, které se stále opakují, v budoucnu čelilo a předešlo.
Národohospodářský výbor považoval také za nutné, v tomto případě vyhověti žádosti tamnějších obcí a navrhovatelů, a vyzývá vládu, aby ministerstvo zemědělství dalo provésti ještě letošního roku v mezích rozpočtu melioračního regulaci tohoto potoka, který v těchto místech tvoří území mezi jmenovanými obcemi.
Prosím slavný senát, aby tento iniciativní návrh přijal tak, jak byl v národohospodářském výboru navržen.
Místopředseda dr Franta: Prosím, aby se ujal slova referent rozpočtového výboru pan sen. Kroiher.
Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Návrh zemřelého sen Zavadila a soudr. obsahuje dvě části. Nejprve, aby škody co možná brzy byly vyšetřeny; poněvadž se tato pohroma stala v březnu, předpokládal rozpočtový výbor ve svém zasedání, kde o této věci uvažoval, že jistě již této žádosti bylo vyhověno, poněvadž nemůžeme předpokládati, že by škoda taková, jak v návrhu je líčena, mohla tři měsíce bez vyšetření zůstati.
V druhé části návrhu, kde se žádalo, aby ještě letos byla provedena regulace dotyčného potoku, nechtěl rozpočtový výbor stilisovati věc tak, aby vyhlížela, že ještě letos regulace má býti hotova, poněvadž je to fysicky nemožné, a proto stylisoval druhou část dotyčného návrhu tak, aby vzhledem k pravidelně opakujícím se škodám, jež zaviňuje neupravený potok rakouský, byla vláda vyzvána, aby ihned byly zahájeny přípravné práce pro regulaci tohoto potoka.
Ve smyslu tom jest tento náš návrh stylisován jako návrh výboru národohospodářského a proto mohu klidně poprositi slavný senát, aby přisvědčil oběma těmto návrhům.
Místopředseda dr Franta: K slovu není nikdo přihlášen. Přikročuji k hlasování. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolučními návrhy, vyznačenými ve zprávě výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačené resoluční návrhy se přijímají.
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
14 Druhé čtení zprávy zdravotného výboru k usneseníu poslaneckej snemovne (tlač. 1908) o návrhu zákona poslanca dr Hálka a spol. o čiastočnom zákaze námezdného kojenia. Tisk 1919.
Zpravodajem je pan sen. Babka.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Babka: Nemám.
Místopředseda dr Franta: Nikoli.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s resolucí sen. Perthenové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená resoluce se přijímá.
(Předseda Donát ujímá se předsednictví.)
Předseda: Bodem dalším je:
15. Druhé čtení zprávy ústavne-právneho výboru k usneseníu poslaneckej snemovne (tlač. 1844) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení zákon zo dňa 13. júla 1922, čís. 244 Sb. z. a n., upravujúci právne pomery medzi zamestnavateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1920.
Táži se pana zpravodaje sen. Zimáka, zda navrhuje textové změny?
Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.
Předseda: Poněvadž senát změnil v prvém čtení usnesení poslanecké sněmovny, je nutno ve smyslu §u 59 jedn. řádu hlasovati podle jmen.
Podle jmen hlasuje se tak, že každý senátor odevzdá sedě na svém místě tištěný hlasovací lístek, obsahující jeho jméno a slovo ťanoŤ nebo ťneŤ.
Žádám pana zapisovatele sen. dr Krouského, aby sečetl hlasy na pravici, pana sen. Svěceného, aby sečetl hlasy ve středu a pana sen. Löwa, aby sečetl hlasy na levici a výsledek hlasování mi pak oznámili. (Po sečtení hlasů.)
Bylo odevzdáno celkem 94 hlasovacích lístků, z nichž 94 jest pro navrženou osnovu podle zprávy výborové.
Senát změnil tudíž usnesení poslanecké sněmovny 94 hlasy.
Bod:
Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednány byly:
zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1917) k vládnímu návrhu zákona o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín. Tisk 1941;
zpráva I. kulturneho výboru, II. sociálne-politického výboru, III. rozpočtového výboru k usneseníu poslaneckej snemovne (tlač. 1927) o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, jednak učiteľom škôl obecných a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Podkarpatskej Rusi, vydržovaných cirkvami a obcami, jednak niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1934;
zpráva I. kultúrneho výboru, II. sociálne - politického výboru, III. rozpočtového výboru o usneseníu poslaneckej snemovne (tlač. 1928) k vládnemu návrhu zákona o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôzitkov a jednorazových výpomocí k nim, tak učiteľom škôl ľudových a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Slovensku, vydržiavaných cirkvami a obciami, ako aj niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1943;
zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1909), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, která byla se závěrečným zápisem podepsána v Praze dne 13. července 1923. Tisk 1942;
zpráva výboru sociálně - politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1916) k vládnímu návrhu zákona o hornických soudech rozhodčích. Tisk 1932;
zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1632) o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu, dne 20. ledna 1923. Tisk 1684;
zpráva ústavně - právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1926) o vládním návrhu zákona o stíhání úplatkářství. Tisk 1945;
zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1925) k vládnímu návrhu zákona o zrušení svěřenství. Tisk 1946;
ch) zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1929), kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, č. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění. Tisk 1935.
Ve všech těchto případech jedná se o záležitosti, které s hlediska národohospodářského a sociálního vyhledávají v nejkratší době parlamentního vyřízení.
Navrhuji tedy, aby byly projednány jednáním zkráceným.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedeným věcem přiznává se pilnost podle §u 55 jedn. řádu.
Přikročíme tudíž k hlasování ve čtení druhém, a to:
o osnově zákona o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín.
Táži se pánů zpravodajů sen. Horáka a Zimáka, mají-li textové změny..
Zpravodaj sen. Zimák: Nemám.
Zpravodaj sen. Horák: Navrhuji, aby v posledním odstavci v §u 9 místo slov ťministr železnic a financíŤ bylo slovo ťministřiŤ.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s přednesenou textovou změnou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve čtení druhém.
o osnově zákona o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí na Podkarpatské Rusi.
Táži se pánů zpravodajů, sen. Babky, Roháčka a dr Karasa, mají-li textové změny.
Zpravodaj sen. Roháček: Nie.
Zpravodaj sen. dr Karas: Ne.
Zpravodaj sen. Babka: Áno! V záhlaví zákona v prvom riadku, za slovom ťk nimŤ má byť čiarka.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s textovou změnou přednesenou panem referentem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
o osnově zákona o výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí na Slovensku.
Táži se pánů zpravodajů, sen. Zimáka, Roháčka a dr Karasa, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Zpravodaj sen. Roháček: Nie.
Zpravodaj sen. dr Karas: Není žádných.
Předseda: Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
o úmluvě mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským ohledně soukromých pojišťoven a pojišťovacích smluv.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Krupky a Zimáka, mají-li textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Předseda: Žádné změny. Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačené usnesení ratifikační přijímá se také ve čtení druhém.
o osnově zákona o hornických soudech rozhodčích.
Táži se pana zpravodaje sen. Ackermanna, zdali má textové změny.
Zpravodaj sen. Ackermann: V §u 4, odst. 2. u slova ťustanoveniŤ má býti čárka nad ťiŤ. Dále pak v §u 14, ve 3. větě, kde stojí ťpřísedícímŤ má býti ťpřísedícíchŤ.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, se změnami textovými, jak byly stylisovány panem referentem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém.
o úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským podepsané v Haagu.
Táži se pánu zpravodajů sen. Lisého a dr Fáčka, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Rovněž ne.
Předseda: Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačené ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém.
o osnově zákona o stíhání úplatkářství.
Táži se pana zpravodaje sen. dr Procházky, má-li textové změny.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Navrhuji opravu tiskovou v §u 3, odst. 1., druhá řádka za slovy: ť§ 2, odst. 1.Ť má býti čárka.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s textovou změnou přednesenou panem referentem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí, přijímají se také ve čtení druhém.
o osnově zákona o zrušení svěřenství.
Táži se pánů zpravodajů, sen. dr Witta a Petříka, mají-li textové změny.
Zpravodaj sen. dr Witt: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Petřík: Rovněž ne.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, přijímají se také ve čtení druhém.
ch) o osnově zákona, týkajícího se fondu pro účely veřejného živelního pojištění.
Táži se pánů zpravodajů sen. Hybše a Kroihera, mají-li textové změny.
Zpravodaj sen. Hybš: Nemám.
Zpravodaj sen. Kroiher: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak. jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, přijímají se také ve čtení druhém.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Mezi schůzí tiskem rozdáno:
Tisk 1947. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 1759).
Předseda: Bodem dalším je:
Návrh, aby podle § 55 jedn. řádu zkráceným jednáním projednána byla zpráva I. ústavně-právního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. Tisk 1759.
S hlediska hospodářského a finančního je potřebí, aby záležitost tato projednána byla v době nejkratší.
Vzhledem k tomu navrhuji, aby jí byla přiznána pilnost ve smyslu §u 55.
Kdo s. tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Bod:
Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1759) o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. Tisk 1947.
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Witt. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Witt: Slavný senáte! Hospodářské důvody vyžadují toho, aby společnostem s ručením obmezeným, které se chtějí přeměniti v družstva, byla tato přeměna usnadněna. Hlavní překážku přeměny tvoří, že společnost musí za účelem jejího provedení býti zrušena a musí tudíž likvidovati, což vyžaduje značného času a nákladu. Ve své 66. schůzi dne 31. března 1921 přijala poslanecká sněmovna Národního shromáždění resoluci, jíž se vláda vyzývá, aby předložila návrh zákona, jímž se umožňuje přeměna společností s ručením obmezeným ve společenstva bez předchozího likvidačního řízení. Vláda vyhovujíc této resoluci předložila návrh zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 1759). Ústavně-právní výbor jednal o tomto návrhu zákona ve schůzi dne 7. května 1924.
Ústavně-právní výbor tuto předlohu přeměnil a doporučuje senátu, aby v tomto pozměněném znění byla senátem schválena tak, jak ji obsahuje tisk 1947.
Pokud se týká jednotlivých ustanovení zákona, dlužno uvésti toto: Zákon dovoluje přeměnu společností s ručením obmezeným v družstva za jistých podmínek a vyžaduje hlavně usnesení jednomyslné, jen při některých společnostech s ručením obmezeným stačí prostá většina, a to při oněch, jejichž účelem je soustavná elektrisace a ne při takových společnostech, jejichž společníci jsou družstva. Ustanovení §u 2 a 3 určí dále formální postup, pokud se vztahuje k rejstříku obchodnímu. Hlavní význam má tu ono ustanovení, které poskytuje ochranu věřitelům. Zákon obsahuje také v §u 7 zvláštní ustanovení trestně právní, které chrání věřitele proti společníkům, kteří při ohlášení záměny společenstva neučinili ohledně dlužníků správné udání.
Při projednávání vládního návrhu vyskytla se pochybnost, zdali zákon v předložené formě a zejména jeho ustanovení v §u 1 umožní všem společnostem s ručením obmezeným žádoucí přeměnu v družstva. Zákon o společenstvech určuje, že společenstva mají se jenom povoliti za jistých podmínek. Tyto podmínky nekryjí se však s oněmi náležitostmi, které jsou dány pro společnost s ručením obmezeným. Bylo by tudíž nutno, abychom zákon o společnostech novelisovali, a to tak, aby byl přizpůsoben této potřebě, které právě vyhovuje osnova zákona.
Výbor ústavně-právní o tom uvažoval, dospěl však k názoru, že současná změna §u 1 o výdělkových a hospodářských družstvech není žádoucí ze dvou důvodů: jednak proto, poněvadž meze, které byly osnově vytčeny, jak vládou, tak i resolucí poslanecké sněmovny, toho nedoporučují, pak také z důvodů jiných není snadno nyní učiniti průlom do předválečného zákona o výdělkových a hospodářských družstvech. Teprve v pozdější době, až se ukáže nutnost tento zákon novelisovati, bude snad možno rozšířiti jeho ustanovení §u 1 tak, aby pak bylo umožněno všem společnostem s ručením omezeným přeměniti se v družstva.
Bude tudíž stav takový, že jen ony společnosti s ručením omezeným budou moci provésti přeměnu v družstva, které povahou své hospodářské činnosti odpovídají právě oněm požadavkům, které klade § 1 zákona o hospodářských a výdělkových družstvech.
Navrhuji tedy jménem ústavně-právního výboru, aby slavný senát schválil osnovu zákona ve znění tisku čís. 1947.
Předseda: Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé usnesla se ve své 66. schůzi ze dne 31. března 1921 na resoluci, jíž se vyzývá vláda, aby předložila návrh zákona, jímž se umožňuje přeměna společností s ručením omezeným ve společenstva bez řízení likvidačního. Tímto vládním návrhem má býti této resoluci vyhověno.
Zákon ze dne 6. března 1906, čís. 58 Sb. z. a n., a zákon ze dne 15. února 1920, čís. 271. Sb. z. a n., připouštějí přeměnu akciových společností ve společnosti s ručením omezeným, aniž třeba likvidace akciových společností. Zákony tyto však neobsahují ustanovení, která by umožňovala přeměnu společnosti s ručením omezeným v jiné hromadné útvary bez předchozí likvidace. To bylo často pociťováno jako překážka hospodářsky účelných, prospěšných a žádoucích přeměn společností s ručením omezeným v jiné hromadné útvary, kterýchžto přeměn zájemci se raději zříkají, má-li společnost s ručením omezeným se podrobiti dříve dlouhému a nákladnému řízení likvidačnímu.
Zvláště u společností s ručením omezeným, obírajících se výrobou nebo dodávkou elektrické energie k účelům obecným, vyskytla se potřeba usnadniti přeměnu v družstva tak, aby společnost s ručením obmezeným nemusila likvidovati. Tento návrh odevzdala vláda různým ministerstvům, jako ministerstvu obchodu a ministerstvu spravedlnosti, k vyjádření. Všechna ministerstva vyjádřila se pro návrh příznivě a doporučovala změnu, která je nutna. Rovněž resoluce a návrh vlády, zpracovaný na základě resolucí, byl předán různým hospodářským korporacím k vyjádření, tak všem obchodním komorám českým a německým, všem svazům družstevním, Ústřední jednotě hospodářských družstev v Praze, Ústřednímu svazu čsl. družstev v Praze, Centrokooperativu, jakož i všem družstvům, nejen českým, nýbrž i německým a rovněž i státní živnostenské radě. Všechny tyto korporace vyslovily se o resoluci a tím také o návrhu na základě této resoluce zpracovaném příznivě.
Vládní návrh zákona umožňuje přeměnu družstva všem společnostem bez rozdílu předmětu provozu. Při přeměně nesmí však dosavadní předmět společnosti býti v podstatě měněn. Má-li býti možna likvidace společnosti s ručením obmezeným, je nutno šetřiti zájmů jednak společníků společnosti s ručením obmezeným, jednak jejich věřitelů. Vládní návrh zákona zabezpečuje zájem společníků tím, že usnesení musí býti učiněna zpravidla jednomyslně. Toliko u společností s ručením obmezeným, sloužících k účelu soustavné elektrisace a u společností, jejichž společníky jsou družstva, stačí k usnesení na přeměnu většina, jíž je potřebí podle zákona o společnostech s ručením obmezeným.
Od požadavku jednomyslnosti usnesení na přeměnu je zde upuštěno proto, poněvadž u společností s ručením obmezeným sloužících soustavně k účelům elektrisace bude započata přeměna v zájmu veřejném a musí tudíž zájmy soukromé jednotlivých společností při provádění přeměny oproti zájmům veřejným ustoupiti v pozadí.
Ústavně-právní výbor v návrhu zákona vládou předloženém učinil určité účelné změny, které výbor živnostensko-obchodní posoudil a seznal, že jsou oprávněné a správné. Tyto změny schválil a navrhuje, aby tak, jak ústavně-právní výbor návrh zákona schválil, i senát tento návrh zákona přijal.
Předseda (zvoní): Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)
celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule, přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Witt: Ano. V §u 1 po slovech ťhospodářských družstvechŤ má býti čárka. Pak v témže odstavci po slově ťživnostenskýchŤ má býti slovo ťúvěrníchŤ.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí právě přijatou ve čtení prvém, se změnami navrženými panem referentem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále je:
Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona o osvojení Tisk 1829.
Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby naznačené usnesení senátu projednala ve lhůtě jí §em 43 ústavní listiny určené, je potřebí, aby jí byla o 4 měsíce prodloužena.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prodloužení lhůty o 4 měsíce se schvaluje.
Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi panu sen. Egrymu.
Navrhuji, aby výboru národohospodářskému bylo uloženo, aby podal zprávu do nejblíže příští schůze o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů, doplněný a částečně změněný zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 213 Sb. z. a n.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh se přijímá.
V důsledku toho svolávám ex praesidio výbor národohospodářský ke schůzi po dnešním plenu.
Do výboru národohospodářského vysílá klub senátorů strany národně-demokratické sen. dr Němce za sen. dr Malinského, klub senátorů republikánské strany čsl. venkova sen. Roháčka za sen. Rozkošného.
Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j. 4. července 1924 o 10. hodině s tímto
denním pořadem:
Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednán byl vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů, doplněný a částečně změněný zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 213 Sb. z. a n. Tisk 1940.
Zpráva národohospodářskeho výboru k vládnemu návrhu zákona (tisk 1940), ktorým sa doplňuje a čiastočne mení zákon zo dňa 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n. o obnove drobných zemedelských pachtov doplnený a čiastočne zmenený zákonom zo dňa 13. červenca 1922, čís. 213 Sb. z a n Tisk 1952.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 20.hodin 05 minut