Přikročíme k bodu dalšímu. jímž je:

7. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1924) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi), nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících. společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 1933.

Referentem je pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákonem ze dne 4. července loňského roku, č. 154, byly poskytnuty různé daňové a poplatkové úlevy při přeměně, anebo při slučování podniků akciových, obchodních, komanditních i společenstev a pravovárečných družstev. Zákon ten však měl platnost na jeden rok a platnost ta končí 23. července t. r. Během teto doby jednoroční nebylo však možno. aby všecky žádosti všechněch těch uchazečů o výhody tímto zákonem poskytnuté bylo možno vyříditi, neboť přeměna akciové společnosti, sloučení dvou akciových společností v jednu, vyžaduje dlouhých formálních jednání, zejména, když se má společenstvo přeměniti na akciovou společnost, je potřebí napřed svolení vlády ke zřízení akciové společnosti a, než celá procedura se skončí, zatím je rok u konce. Proto je řada ještě takových nevyřízených žádostí a ministerstvo financí předložilo osnovu zákona, kterou se prodlužuje platnost tohoto původního zákona ještě do konce roku 1925. Je prý v celku ještě asi 30 žádostí o přeměnu a bude tedy potřebí ještě delší doby k jejich vyřízení. Poněvadž důvody, pro které původní zákon před rokem byl vydán, totiž přeměna takových těžkopádnějších útvarů hospodářských na rychlejší útvary, dále zesílení kapitálových podniků tím, že několik slabších drobnějších podniků spojí se v jeden. trvají ještě dále, předložila vláda poslanecké sněmovně dotyčnou osnovu zákona. jímž se platnost původního zákona prodlužuje. A poslanecká sněmovna až na nějakou nepatrnou změnu také tuto osnovu zákona přijala. V novém zákoně mají se pouze vyloučiti komanditní společnosti ty už byly všecky vyřízeny, nepotřebují tedy dalšího prodloužení, a pak má býti stanoveno přesněji to jmění, které má býti převedeno z jednoho podniku do druhého.

V §u 6 před slovem ťjměníŤ má státi ťzdaněné jměníŤ, aby bylo jistější, z čeho se mají poplatky platiti.,Jinak zákon ten je beze změny.

Poněvadž účel prolongace zákona toho, jak tanul nám na mysli před rokem, trvá ještě dále, navrhuje rozpočtový výbor slavnému senátu, aby se usnesl na této osnově zákona tak, jak poslanecká sněmovna ve své schůzi 26. června osnovu tu přijala. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se).

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve znění usnesení poslanecké sněmovny otištěném v tisku 1924 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se podle zprávy výborové ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není žádných.

Předseda: Změn není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule se přijímají v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročuji k bodu dalšímu, jímž je:

8. Správa zdravotného výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1908) o návrhu zákona poslanca dr Hálka a spol. o čiastočnom zákaze námezdného kojenia. Tisk 1919.

Zpravodajem je pan sen. Babka.

Zpravodaj sen. Babka: Slávny senát Dámy a pánovia! Mám podať správu o uznesení poslaneckej snemovne o návrhu zákona dr Hálka a spol. o čiastočnom zákaze námezdného kojenia, o ktorom jednal podrobne zdravotný výbor vo svojom zasadnutí už dňa 25. júna t. r. Slávny senát! Bolo by iste najideálnejším a spolu i najprirodzenejším stavom. aby každá zdravá matka kojila vlastné dieťa sama a ja hovorím, že nezasluhuje mať dieťa taká ženská. ktorá nemá ani toľko citu k vlastnému dieťaťu, aby ho sama kojila. aby prvú potravu prijalo dieťa z ich vlastných prsou. Je to zrovna nemravnosť, keď zdravá matka ponechá kojenie vlastného dieťaťa žene cudzej. A je charakteristické, že takejto nemravnosti dopúšťajú sa len ženské z tak zvaných vyšších spoločenských kruhov, tak zvané dámy, ktoré tak rády mnoho hovoria o ušľachtilosti mravov. Naše dámy obetujú i zdravie svojich detí k vôli tomu, aby mohly i ďalej flirtovať po kúpeľoch a aby neztratily svoju telesnú krásu. Tu mi nevdojak prichodí na um terajšia italská kráľovná, ktorá svoje deti sama kojila a nezatratila nič na svojej telesnej kráse. Hľa, opravdivá matka, opravdivá demokratka, dcéra demokratického panovníka, býv. čiernohorského kráľa Nikitu. Pravda, že kategorické osvedčenie kráľovnej Jeleny, že bude kojiť vlastné dieťa sama, spôsobilo i na italskom dvore hroznu konšternáciu, ale láska, opravdivá materská láska a povinnosť k vlastnému dieťaťu zvíťazila. V tomto ohľade by si mohly naše dámy brať príklad od kráľovny italskej.

Slávny senát! I v našej republike, ale menovite u nás na Slovensku v istých krajoch sa v tomto ohľade pácha dvojnásobná nemravnosť a to tak, že nielen dáma odkopne vlastné dieťa a ponechá ho prsom cudzej kojnej, ale k vôli kráse bohatej milostivej pani musí byť obetovaná česť, musí byť obetovaná panenskosť vlastnej slúžky. Veď sú známe mnohé prípady, ako to kol. Barinka v zdravotnom výbore uvádzal, že manžel v porozumení so svojou manželkou a s jej súhlasom zariadil vec so svojou peknou slúžkou tak, že táto porodila o niekoľko dní prv, než milostivá pani, aby tak bolo postarané o kojnú pre mláďatko panskej rodiny. K vôli pravde, i aby Slováci tu neboli predstavovaní ako barbari, povinný som osvedčiť, že takto u nás rádia tí, ktorých slovenský ľud menuje pijavicami a ktorí po storočie pomáhali národne ubíjať dobrý slovenský ľud.

A keď bližšie pozrime k takému námezdnému kojeniu, vidíme a zkusujeme, že toto námezdné kojenie zaplatili svojim nevinným životom deti kojených, ktoré svoje deti vydajú do opatrovania veľmi často nesvedomitým tetkám, ktoré z týchto neviniatok učinia často andelíčkov. Veď už tým, že nemluvňa kojnej bolo pripravené o najzdravejší pokrm, o mlieko vlastnej matky, mnoho trpelo a keď sa ešte dostane do opatery cudzej ženy, ktorá ho kŕmila síce za čas zle rozriedeným kravským mliekom a rôznymi kašičkami, podľahlo takejto opatere za niekoľko mesiacov.

Tomu chce, slávny senát, predísť práve pojednávaný návrh zákona, jehož § 1 hovorí, že matka žijúceho dieťaťa, ktoré nemá ešte 4 mesiace, nesmie byť ani prijatá za kojnú, ani ona nesmie prijmúť miesto kojnej a pokiaľ nedokáže, že jej bude daná možnosť pravidelne kojiť tiež svoje vlastné dieťa. A tej možnosti, aby mohla popri cudzom dieťati, ku ktorému sa za kojnú povoláva, na každý pád použiť. Z toho §u je jasné, že sa tu jedná o to, aby dieťa kojnej mohlo používať materských prsov aspoň do tej doby, keď môže už postrádať materského mlieka a keď mu náhražky, ovšom náhražky jemu primerané, neohrožujů už zdravie a život. I so stanoviska sociálneho, slávny senát, i so stanoviska zdravia nemluvniat, temer výlučne nemanželských, môžeme tento paragraf s uspokojením uvítať. Ovšem, bolo by správne, aby zákon nielen čiastočne. ale úplne zakázal námezdné kojenie. To by viedlo k tomu, že by i bohaté a na svoju telesnú krásu háklivé dámy kojily vlastné deti a prospelo by to tiež telesnej zdatnosti budúcich občanov štátu, čo je iste v záujme i našej republiky.

Avšak sú prípady, slávny senát, že by i po úplnom zákonitom zrušení námezdného kojenia musely byť urobené výnimky. Sú to menovite také prípady, keď by bez cudzej kojnej bolo ohrožené nielen zdravie, ale aj život nemluvňaťa. Ku pr. matka dieťaťa je po pôrode tak slabá a nemocná, že vôbec nemôže vlastné dieťa kojiť; alebo, keď matka umrie po pôrode; alebo, keď je matka postižená takou nemocou, že, ked by sama kojila vlastné dieťa, jeho zdravie a život by bol ohrožený. Zdravotný výbor uvažoval o všetkých týchto eventualitách a prišiel k náhľadu. že námezdné kojenie je nemožno úplne zrušiť, ale, že je treba ho aspoň obmedziť na najmenšiu mieru.

§ 2 tohoto návrhu zákona určuje, že kojná smie byť prijatá len vtedy, keď sa vysvedčením úradného lekára dokáže, že súčasné kojenie dvoch detí, - t. j. dieťaťa kojnej a dieťaťa cudzieho - nebude zdravotnou závadou ani pre kojnú ani pre jej dieťa a ďalej, že ani dieťa, ku ktorému sa kojná najíma, ani jeho oba rodičia neohrožujú zdravie kojnej, alebo jej dieťaťa. So sociálno-zdravotného stanoviska sa nás sympaticky dotýka tá okolnosť, že celý § 2 stará sa vlastne o kojnů a jej dieťa a nie aj o dieťa, ku ktorému sa kojná najíma. Túto okolnosť navrhovatelia zákona opomenuli iste preto, poneváč boli presvedčení, že sa rodičia dieťaťa, ku ktorému najímajú kojnú, v každom smere sami postarajú o to, aby sa ich dieťaťu pri kojnej dobre viedlo.

Ale zdravotný výbor druhý odstavec §u 2 neuznával za dosť jasný, ač je jeho logický zmysel ten, že nerozumie sa tu také ohrozenie zdravia kojnej, ktoré by mohli rodičia dieťaťa snáď bitím, alebo iným manuelným spôsobom ohrozovať, ale, že sa logicky rozumie zdravotný stav rodičov a ich dieťaťa, ku ktorému sa kojná najíma. Aby to už zo samého zákona bolo jasné. zdravotný výbor bol toho náhľadu, že by sa mal tento odstavec štylizovať tak, že ani zdravotný stav dieťaťa, ku ktorému sa kojná najíma, ani zdravotný stav oboch jeho rodičov neohrozujú zdravie kojnej alebo jej dieťaťa. Poneváč by však pri takejto zmene tohoto odstavca musel ísť návrh zákona zpäť do poslaneckej snemovne, čím by sa uvedenie zákona v život značne oddialilo, zdravotný výbor prijal aj tento odstavec v tom znení, ako ho prijala poslanecká snemovňa, a)e prejavuje k ministerstvu zdravotníctva žiadosť, aby v prevádzajúcom nariadení k tomuto zákonu jasne označilo, že sa pod ohrozovaním zdravia so strany oboch rodičov a ich dieťaťa rozumie zdravotný stav rodičov, resp. ich dieťaťa a spolu, aby jasne označilo tie nemoci, ktoré môžu ohroziť zdravotný stav kojnej a jej dieťaťa. Zdravotný výbor so svojej strany považuje za také nemoci hlavne syfilis a tuberkulózu.

Poneváč však v rodine, do ktorej sa kojná najíma, môžu byť okrem rodičov aj iní členovia rodiny, ku pr. starí rodičia, dorastajúce deti, alebo príbuzní v rodine sa zdržujúci, zdravotný výbor vznáša k ministerstvu zdravotníctva žiadosť, aby v prevádzajúcom nariadení vyslovilo, že nielen zdravotný stav rodičov, ale i zdravotný stav členov rodiny nesmie ohrozovať zdravie kojnej a jej dieťaťa.

Tiež uznal zdravotný výbor za potrebné - k vôli vyhnutiu akejkoľvek nejasnosti - žiadať ministerstvo zdravotníctva, aby v prevádzajúcom nariadení označilo, že pod úradným lekárom, o ktorom hovorí 1. odstavec §u 2, rozumejú sa i štátni obvodní lekári. ktorí sú vlastne tiež lekármi úradnými.

§§ 3, 4 a 5 jednajú o policajných, resp. trestných opatreniach tohoto zákona a zdravotný výbor prijal ich bez debaty.

§ 6. tohoto návrhu zákona hovorí, že sa ťustanovenia tohoto zákona nevztahujú na kojné v nalezincoch, v ústavoch pre kojence, na klinikách a v liečebných ústavoch vôbec.Ť

To znamená, že do týchto ústavov môžu byť prijaté za kojné aj také ženské, ktorých deti majú menej než 4 mesiace a že sa zdravotné ustanovenia na kojné v liečebných ústavoch vôbec nevzťahujú. Na prednesený dotaz ohľadne tohoto paragrafu vysvetlili to prítomní zástupci ministerstva zdravotníctva tým, že spomenuté ústavy vedia si v každom o ľade zdravotné opatrenia zariadiť tak, aby ony slúžily k dobru tak kojných ako aj ich deťom a deťom, ktoré tieto kojné živia.

Dľa §u 7 a spolu i posledného prevedením tohoto zákona poveruje sa minister zdravotníctva a telesnej výchovy v dohode s ministrom soc. pečlivosti, ministrom vnútra a ministrom financií.

Poneváč zdravotný výbor uznáva potrebu a prospešnosť tohoto zákona, doporučuje slávnemu senátu, aby bol prijatý v tom znení, ako ho prijala poslanecká snemovňa a ako je obsadený v tlačive čís. 1908. (Souhlas.)

Předseda: Uděluji slovo paní sen. Perthenové.

Sen. Perthenová (německy): Projednávaný zákon, který znamená malý pokrok v péči o kojence a matky, dlužno se stanoviska zdravotního a sociálního uvítati. Zákon předpisuje, že ani rodičové ani kojené dítě nemají ohrožovati zdraví kojné, a že také kojná stejně jako dítě podléhají lékařské kontrole, což musí býti potvrzeno lékařským vysvědčením. Bylo by si přáti, aby lékařské vyšetření rozšířeno bylo také na všechny osoby, které se nalézají v domácnosti kojeného dítěte. Dlužno tudíž uvítati, že zdravotní výbor připravuje žádost ministerstvu zdravotnictví, která vzešla z debaty zdravotního výboru, podle které se v prováděcím nařízení prohlašuje, že netoliko rodičové, nýbrž také členové rodiny podléhají lékařské kontrole, a že mají také býti označeny nemoce, které by mohly ohroziti zdraví kojné. Hlavně se uvádějí syfilis a tuberkulosa. Dále by bylo na místě, kdyby kojné byly také vyšetřovány v tom směru, zdali jsou dosti silné, aby mohly kojiti dvě děti, aby tím netrpělo jejich zdraví, jakož i zdraví jejich vlastních dětí, neboť by došlo pak k tomu, že by se muselo kojiti nejdříve cizí dítě a pak teprve vlastní. Zákon zabezpečuje dítěti kojné kojení na 4 měsíce. Zde zdá se nám doba býti příliš krátkou. Stane se potom, že po 4 měsících kojná musí své dítě odstaviti, kdežto cizí dítě bude dále kojiti. Bude pak často na rozkaz milostivé paní musit své dítě odstaviti. ačkoli se může státi, že pak život dítěte jest ohrožen. Další mezera zákona záleží v tom, že se zákon nevztahuje na sanatoria a na nalezince. Také zde by se mělo jíti dále a zabezpečiti potřebnou zdravotní ochranu také těmto kojným a kojencům. Právě zde postihne to zase svobodné matky. kde přece právě tyto děti často jsou zcela opuštěny, často musí býti dány k cizím lidem, a kde se často přicházívá, že matka má jen nepatrné prostředky k zaplacení, a pak přirozeně také péče o toto dítě jest velmi nepatrná. Bylo tomu také až do nynějška tak, že dítě kojné postrádati muselo této tak potřebné potravy,. poněvadž kojící matka byla nucena dáti se do služeb pro cizí dítě, aby s vlastním dítětem mohla žíti. Také zde jest dvojí druh matek, a to matky, které následkem své dobré výživy a životního postavení své dítě mohou kojiti, vyjímaje snad v případě nemoci. které však často jen z pohodlí, anebo z obavy, že by jejich krása tím mohla utrpěti, nekojí, a matky, které by své dítě rády kojily, které však bída dohání k tomu, aby svému vlastnímu dítěti odepřely výživné mateřské mléko a aby s ním kojily cizí dítě. Nevěřte jen tomu, že je pro takovouto chudou matku snadné takto zanedbávati své vlastní dítě. Proto dlužno uvítati, že také tyto matky mohou své vlastní děti kojiti s sebou.

Jak nutnou jest vydatná ochrana matek a kojenců, vychází najevo z děsivých číslic o úmrtnosti kojenců. Lékařským šetřením bylo prokázáno, že u kojenců vyživovaných kravským mlékem jest úmrtnost šestkráte větší nežli u dětí kojených. Bylo by potřebí, aby se chudé kojící matce a kojenci mohlo dávati mléko zdarma. Neboť často jest tomu přece tak, že matka následkem podvýživy a přepracování nemůže své dítě kojiti, poněvadž vůbec nemá žádného mléka, a jest nucena kojenci dávati často zdraví nebezpečné odvary. Lze se potom diviti, když u těchto ubohých dětí se vzmáhají střevní katary, rachitis a tuberkulosa a rok do roka vyžadují tisíce obětí? Bohužel stalo se posud ještě velmi málo pro péči o kojence a skutečnou ochranu matek. Jest to vinou státu, neboť při všech doposud projednávaných rozpočtech jevila se v kapitole pro sociální péči spořivost téměř nezodpověditelná. Tak na příklad škrtnuta byla při posledních poradách jedna pětina. Právě tak tomu jest při výnosech, které se zasílají okresním úřadovnám. Tam se vždy vybízí ke spořivosti. To všechno jsou důvody, proč se tak málo děje pro tak nutnou péči o matku a dítě. Okresním úřadovnám samotným jest nemožno vybudovati péči tak, jak by bylo potřebí. Všude se nedostává útulků pro šestinedělky a kojence, které při bytové nouzi, stále ještě panující, znamenají životní otázku pro matku a dítě. Okresům a obcím jest nemožno vytvořiti a udržovati tyto ústavy. Na jednom příkladu chtěla bych ukázati, jak se to úřadům často ztěžuje. Okresní správa v Děčíně zřídila útulek pro šestinedělky, kterýž umístnila, poněvadž nebylo vlastních místností. v soukromém ústavu jistého lékaře pro ženské nemoce. Bylo to dobrodiním pro mnohé ženy, a tento ústav byl vždy plně obsazen. Když ústav existoval přes rok, a měl v této době mnoho těžkých porodů s operativními zákroky, čímž se také náklad zvýšil k tomu přistupovalo ještě vysoké nájemné, jež bylo nutno platiti - bylo okresní správní komisi nemožno útulek udržeti, poněvadž vznikl schodek 240.000 Kč, takže útulek bylo nutno zavříti. Co to znamená pro tak velký průmyslový okres, může zajisté každý posouditi. Jen vláda ukázala málo porozumění v této věci. Přes dvojí žádost o subvenci nebylo lze ničeho docíliti, obě žádosti byly zamítnuty. Dnes je situace ta. že mnoho žen, které nemohou doma poroditi, musí jíti do nemocnice v Děčíně, ačkoli tato jest stále skoro úplně obsazena. Jak se potom vede matce s dítětem, může si každý pomysliti; často přicházejí nemocní od těžké operace, kteří potřebují klidu, a při největší opatrnosti nelze takovéhoto klidu u malých dětí vždy dosáhnouti. Rovněž tak jest přirozeno, že ani šestinedělka a dítě nemají vždy toho klidu, jakého by vlastně potřebovaly.

Na velikou škodu jest dále také nedostatek útulků pro děti. Neustále se přicházívá, že matky nevědí, kam mají dáti své dítky, když jdou do práce. Nedostává se jeslí, kde by se dítky mohly zdržovati přes den. Velikou nutností jest zavedení ošetřovatelek pro kojence, aby mohly časem vyhledati dítky, když matka jde do práce, anebo jest nemocna. Musíme teprve jednou mluviti s takovouto ošetřovatelkou, abychom se dověděli, jak to v mnohé rodině vypadá. Tu by také směrodatní činitelové došli k přesvědčení, že jest zde potřebí pomoci. Chtěla bych opět poukázati na to, že návrh zákona pro ochranu matek a péče o kojence, kterýž podaly mé přítelkyně ve straně na začátku parlamentní činnosti. dosud nebyl projednáván, ačkoli byl podán hned na začátku parlamentní činnosti. Návrh byl prý předán subkomitétu, aby ho projednal. Avšak poukazováním na projednání se matkám a kojencům neposlouží.

.Podala jsem při poradách o projednávaném zákoně resoluční návrh, kterýž zní: Vláda se vybízí, aby připravila osnovu zákona, podle které ve všech podnicích, kde zaměstnán jest větší počet dělnic, je správa podniku povinna zříditi organisované místnosti pro kojení, aby také matkám výdělečně činným bylo umožněno své děti kojiti.

Odůvodniti chtěla bych tento návrh takto: ženy stále víc a více jsou nuceny k výdělečné činnosti. To ukazuje, že dnes přes jeden milion žen žije z výdělečné činnosti. Z toho jest 699.415 vdaných. I když také následkem novely k zákonu o - nemocenském pojišťování kojící matka dostává prémii za kojení, přece ve většině případů bude nucena jíti zase do továrny, poněvadž výdělek mužův nestačí. Kdyby tedy matka své dítě ráda chtěla dále kojiti, pak může tak ve většině případů činiti jen ráno a večer. Mléko není potom dítěti již tak prospěšné a mimo to musí dítě přes den býti uměle živeno, což zajisté dítěti škodí, anebo jest matka nucena dítě odstaviti. Když tedy matce může dítě v přestávkách býti přineseno, pak bude jí možno dítě kojiti.

Z těchto důvodů prosila bych vážené dámy a pány, aby projevili souhlas s tímto resolučním návrhem.

Budeme hlasovati pro předložený zákon, poněvadž přece znamená malý krok kupředu, doufáme však, že zde nestaneme. a že k námitkám a návrhům, které jsme zde přednesli. bude přihlédnuto a vzat zřetel, aby se kapitole o ochraně matek a kojenců brzo dostalo potřebného povšimnutí při sestavování rozpočtu. (Potlesk na levici).

Předseda: Prosím, aby na,před byla přečtena resoluce.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

ťResoluční návrh sen. Perthenové, dr Wiechowskiho a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, podle něhož ve všech podnicích, kde jest zaměstnán větší počet dělnic, správa podniku by byla povinna opatřiti přiměřeně organisované místnosti pro kojení, aby také výdělečně činným matkám bylo umožněno kojiti své děti v pracovních přestávkách továrních.Ť

Předseda: Uděluji slovo panu sen. Bodnarovi.

Sen. Bodnar (rusky): Slavný senáte! K bodu o kojení malých dětí s hlediska zdravotnického a vůbec o zdravotních poměrech mezi dospělými na Podkarpatské Rusi musím říci toto:

Na Podkarpatské Rusi v těchto jejich částech, kudy procházela válečná fronta a kde byly blízko fronty, kde lidé abych tak řekl - od základu nejsou kulturně tak dobře vzdělaní, tam nyní vládnou ve veliké míře smrtelné nakažlivé nemoce, choroby, jako tuberkulosa a syfilis. Já. jak jsem byl u vojska za své 9leté služební doby, byl jsem zdravotním strážmistrem, částečně jsem ty o nemoce poznal. Pak jsem tak dalece informován o Podkarpatské Rusi, že jest tam mnoho lidí nakažených tuberkulosou a syfilisem, které se velice rozšiřují, poněvadž chudí lidé nemají peněz na lékaře a léky a výdělku není - a nemoc zatajují. Lidé společně pracují na poli, společné jedí a pijí vodu z jedné studně - a mnoho rodin jest vůbec nakažených tak, že jestli stát nepřikročí k potírání této nemoci na Podkarpatské Rusi, lidé zahynou.

Žádám. aby vláda obrátila svou pozornost na Podkarpatské Rusi jak na děti, tak na dospělé, aby na státní útraty prohlédla veškeré obyvatelstvo a aby nemoce léčila. Jen takto dosáhneme nového zdravého pokolení.

Předseda: Má pan referent doslov?

Zpravodaj sen. Babka: Áno! Slávny senát! Návrh rezolúcie, ktorú podala kolegyňa sen. Perthenová a jej spoločníci uznávam so sociálneho a humánneho stanoviska za celkom slušný a oprávnený a preto ho odporúčam k prijatiu slávnemu senátu.

Předseda: Přikročuji k hlasování.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se).

O celé osnově zákona. jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačena v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1908, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém .

Předseda: Přistupujeme k bodu dalšímu, jímž je:.

9. Správa ústavne - právneho výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1844) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení zákon zo dňa 13. júla 1922, čís. 244 Sb. z. a u., upravujúci právne pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1920.

Zpravodajem je pan sen. Zimák.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Pri politickom uvoľnení, ktoré priniesla Československá republika, uplatňovala sa zásada, že zákon má vtedy podstatu zákona, keď znamená ochranu slabých voči silnejším. S toho stanoviska vychádzajúc venuje zákonodarný zbor Československej republiky zvláštnu pozornosť zákonom sociálno-politickým. Medzi zákony tejto sociálnej tendencie spadala novelizácia občianskeho zákonníka, zákonom z 1. apr. 1921 čís. 155 Sb. z. a n., ktorou sa upravovaly právne pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami v Československej republike. Poneváč obč. zákonník bol platný len pre zeme z bývalého Rakúska, teraz zostala táto novelizácia zákona platnou len pre zeme tak zv. historické Slovensko a Podkarpatská Rus boly vyňaté z tejto zákonnej úpravy, poneváč je tam iný, uhorský právny poriadok a je zrejmé potom, že nemohol sa ten zákon vypraviť a nemohol sa upraviť zákon nový tak na rýchlo, lebo sa nepoznaly všetky zákony bývalého Uhorska, ktoré by sa dotýkaly právnych pomerov zamestnávateľov a zamestnancov. Pri pojednávaní tejto novely, ktorá sa týkala historických zemí, vyslovené bolo želanie v rezolúcii, by pre Slovensko a Podkarpatskú Rus boly čo najskôr upravené právne pomery zamestnávateľov a zamestnancov zákonom. Došlo k tomu v roku 1922 zákonom z 13. júna čís. 244.

V §e 26 tohoto uvedeného zákona sú uvedené zákonné články uhorských zákonov, ktoré majú rušiť platnosť tých bodov, ktoré by boly neprajné robotníctvu alebo zamestnanectvu oproti zamestnávateľom. Medzi vypočítanými zákony v tomto §e 26 neboly však zákony, ktoré sú zvlášte veľmi závažnými práve pre pomery zamestnávateľov a zamestnancov, tak sa stávalo. že robotníci a zamestnanci na Slovensku a Podkarpatskej Rusi boli menej chránení než robotníctvo a zamestnanectvo v zemiach historických. Tak na príklad podľa zákonných noriem platných v zemiach historických, podľa rakúskych zákonov novelizovaných československými zákony má pomocník právo žiadať náhradu škody za ušlú výpovednú lehotu, jestli bol predčasne prepustený či vinou zamestnávateľovou. či následkom dobrovoľného zanechania živnosti alebo náhody a tak ďalej. čo všetko podľa uhorských zákonov a tiež podľa ustanovenia tohoto zákona 244 republiky Československej na Slovensku a Podkarpatskej Rusi vlastne vyvstávalo. Zamestnanci na Slovensku a Podkarpatskej Rusi neboli takto chránení, aby tieto náhrady za výpovednú lehotu dostávali.

Tak menovite spadá tu do úvahy zamestvé právo, ktoré hraje v pomeroch zamestnávateľov a zamestnancov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi zvláštne dôležitú rolu. Potom vyvstáva z tohoto zákona čeľadínsky poriadok, t. j. maďarský zákon čl. XLV. z r. 1907. Ďalej vyvstáva tiež živnostenský poriadok, t. j. zákonný článok uhorský č. XVII. z r. 1884. V dôsledku toho, že tieto zákony neboly vyznačené v tomto §e 26, sa stávalo, že pri paritných komisiách a súdnych pojednávaniach iných vždy sa bral do úvahy zákon maďarský a nie tá norma, ktorá je platná v tak zv. historických zemiach, teda nie tá norma, na ktorú sa cielilo týmto zákonom. Skrátka tieto najdôležitejšie zákonné články uhorské vyostaly z tohoto §u 26 čo bolo v neprospech robotníctva a zamestnanectva.

Predložený vládny návrh cieli k zjednoteniu právnych pomerov zamestnancov a zamestnávateľov v celej Československej republike. Je to ovšem len látanie toho zjednotenia zákonov. Dokonalejšie zjednotenie bude docielené vtedy, keď budeme mať jednotný živnostenský poriadok, na ktorom sa, ako sa doviedam, pilne pracuje v ministerstve. Zatiaľ je však nanajvýš nutné opraviť zákon č. 244 z r. 1922, ktorý robí na Slovensku a Podkarpatskej Rusi mnohé rozpory, a to v neprospech hospodársky slabých. Oprava tohoto zákona bola vo vládnom návrhu, ktorý bol prijatý aj poslaneckou snemovňou. Tá oprava bola zamýšľaná tak, že do §u 26 vsunuly sa tieto zákony, ktoré som menoval, totižto ten uhorský zákonný článok XLV. z r. 1907 a potom zákonný článok uhorský čís. XVII. z r. 1884. Vedľa týchto sa cielilo touto vládnou osnovou na ešte snáď neznáme uhorské zákony, ktoré snáď môžu príjsť v úvahu v právnom pomere zamestnancov so zamestnávateľmi a vedľa toho, ak som už poznamenal, cielilo sa tiež, aby to zvykové právo bolo pojaté do tohoto zákona, ktoréto zvykové právo hraje velmi dôležitú úlohu.

Vláda mienila, že toto zvykové právo vysloví tým, keď dá do zákona slová: ťvšetky dcsavádne ustanoveniaŤ.

Ústavne-právny výbor uznal túto textáciu zákona za nesprávnu. Bolo niekoľko schôdz ústavne-právneho výboru a konečne došlo aj k zvoleniu subkomitétu, ktorýžto subkomitét prepracoval a preštudoval túto osnovu a textoval ju ináč.

§ 1 osnovy totiž, ktorý má opraviť § 26 zákona zo dňa 13. júla 1922, čís. 244 Sb. z. a n., vypočítava zákony, ktoré majú byť dotknuté týmto zákonom avšak nevyčerpal všetkých na Slovensku a Podkarpatské Rusi dosiaľ platných zákonov týkajúcich sa pomerov zamestnancov, v ktorých sú ustanovenia odporujúce tendencie zákona zo dňa 13. júla 1922 č. 244. Týmito tendenciami sa cielí podoprieť záujmy zamestnancov akožto občanov hospodársky slabých. Je tedy treba v predlohe vypočítané zákony považovať za demonštratívne uvedené, lebo to vyplýva aj zo slov: ťVšetky dosavádne ustanoveniaŤ - a zvlášte ešte slovo - ťmenoviteŤ - to dokladá.

Toto demonštratívne vypočítanie je bezúčelné, poneváč ostávaju ešte mnohé iné zákony neuvedené, zvláste niet zmienky o zvykových ustanoveniach nepísaných, ktoré práve v pomere zamestnancov so zamestnávateľmi hrajú dôležitú rolu. Javí sa preto účelnejšie vynechať vypočítanie zákonov vôbec a dať klauzule ráz všeobecnosti, a to aj z toho dôvodu, aby sa predišlo prípadnému mýlnemu vykladaniu zákona, ktoré by sa mohlo vyvolať zvlášte z dôvodovej zprávy poslaneckej snemovne, kde sa hovorí o taxatívnom vypočítávaní zákonov.

Vynechanie vypočítania zákonov nemôže znamenať, že by niektoré, príkladom uvedené uhorské zákonné články sa nemenily, lež práve naopak, rozširuje sa platnosť zákona ešte okrem týchto zákonov na zákony nevyznačené a vedľa toho sa výslovne uvádza, že sa mení nielen písané ale aj zvykové právo a nemôže tak vzniknúť pochybnosť ani o slove ťustanoveniaŤ.

Z tých dôvodov doporučil subkomitét svojím referentom sen dr. Brabcom, aby § 1, odst. 2. znel takto:

ťVšetky dosavádne písané i zvykové ustanovenia, pokiaľ sa v neprospech zamestnancov priečia ustanoveniam tohoto zákona. sa zrušujú.

§ 2 doporučil subkomitét ústavne-právneho výboru pozmeniť na toto znenie:

ťZákon nabýva účinnosti 30. dňom po vyhlásení a prevedú ho ministri spravedlnosti a sociálnej pečlivosti.Ť

Dôvody, ktoré k tomuto pozmeneniu viedlv, sú tie, že by mohly vzniknúť zmätky pri rczsudkoch, ktoré by mohly byť vynesené v medzidobí, kedy zákon bol uvedený v platnosť a kedy na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi prišly v známosť Mezi tou dobou by mohly byť rôzne rozsudky a nemohol by byť zákon na Slovensku a Podkarpatskej Rusi známy a v zákone sa hovorilo, že vstupuje v platnosť v deň vyhlásenia. Ústavne-právny výbor tedy uznal za správne, aby zákon bol zavčas napred publikovaný a teprve 30. deň po publikácii aby vstúpil v platnosť. Nie je vôbec vhodným, aby zákon, ktorý má pôsobiť tak početné zmeny v platnom právnom poriadku, nadobudnúl účinnosti už dňom vyhlásenia.

V titule osnovy zákona shľadal subkomitét za správnejšie vyjadriť jasne, že sa jedná nie o zmenu celého zákona, ale o zmenu jediného par grafu v zákone a preto upravil titul na toto znenie:

ťZákon zo dňa......, ktorým sa mení § 26 zákona zo dňa........ Ť.

Tedy nie ťktorým sa mení zákonŤ.

Ústavne - právny výbor, pojednávajúc o zpráve subkomitétu v svojich schôdzach dňa 25. a 26. júna konaných, konštatoval najsamprv, že v merite úplne súhlasí s osnovou, lebo uznáva, že zamestnanci na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nemôžu ostať menej chránení zákonmi než zamestnanci v zemiach t. zv. historických a že predložená osnova túto ochranu vo zvýšenej miere zabezpečuje, rozširujúc účinnosť zákona z 13. júla 1922, č. 244 Sb. z. a n. na ostatné i dosiaľ neznáme zákony.

Po obšírnej debate vzal ústavne-právny výbor stilistickú úpravu vládnej predlohy subkomitétom navrhovanú za svoju, a odporúča osnovu zákona v takto pozmenenom znení slávnemu senátu ku schváleníu, čo znamená vrátenie osnovy poslaneckej snemovne. Odporúčam slávnemu senátu, aby ráčil schváliť uznesenie ústavne-právného výboru. (Pochvala.)

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Přikročujeme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

O celé o snově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti.tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona. jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění odchylném od usnesení poslanecké sněmovny.

Sděluji, že do výboru branného na místo sen. Dědice nastupuje sen. Měchura.

Do výboru ústavně-právního nastoupil za sen. Zimáka sen. dr Soukup.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 3. července 1924 o 9. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva I. technicko-dopravního výboru. II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1917) k vládnímu návrhu zákona o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín. Tisk 1941.

2. Zpráva I. kultúrneho výboru, II. sociálne-politického výboru, III. rozpočtového výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlačivo 1927) o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, jednak učiteľom škôl obecných a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Podkarpatskej Rusi, vydržovaných cirkvami a obcami, jednak niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1934.

3. Zpráva I. kultúrneho výboru, H. sociálne-politického výboru. III. rozpočtového výboru o uzneseniu poslaneckej snemovne (tlačivo 1928) k vládnemu návrhu zákona o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, tak učiteľom škôl ľudových a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Slovensku. vydržiavaných cirkvami a obciami, ako aj niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1943.

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1909), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, která byla se závěrečným zápisem podepsána v Praze dne 13. července 1923. Tisk 1942.

5. Zpráva sociálně - politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1916) k vládnímu návrhu zákona o hornických soudech rozhodčích. Tisk 1932.

6. Zpráva I. výboru živnostensko - obchodního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1632) o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu. dne 20. ledna 1923. Tisk 1684.

7. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1926) o vládním návrhu zákona o stíhání úplatkářství. Tisk 1945.

8. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Valouška, Zavorala, dr Procházky, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. (tisk 1890) na poskytnutí podpor zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami a o návrhu sen. dr A. Procházky, Zavorala, Valouška, Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol., na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami (tisk 1902). Tisk 1939.

9. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Ecksteinové, dr Soukupa, Križko, Zavorala, dr Franty, Pánka a soudr. na poskytnutí pomoci ze státních prostředků pohořelým v obci Škrdlovicích, okres přibyslavský na Českomoravské Vysočině (tisk 1893). Tisk 1936.

10. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Knesche a soudr. stran škod, jež v obci Bernarticích v okresu trutnovském způsobeny byly průtrží mračen a krupobitím (tisk 1905). Tisk 1937.

11. Zpráva I. výboru národohospodářského. II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Zavadila, dr Krouského, Zavorala, dr Brabce, Križko a soudr. na poskytnutí podpory ze státních prostředků živelní pohromou postiženým obyvatelům obce Hostěradice-Rakousy v okrese Jílovém u Prahy (tisk 1843). Tisk 1938.

12. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1925) k vládnímu návrhu zákona o zrušení svěřenství. Tisk 1946.

13. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1929), kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění. Tisk 1935.

14. Druhé čtení zprávy zdravotného výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1908) o návrhu zákona poslanca dr Hálka a spol. o čiastočnom zákaze námezdného kojenia. Tisk 1919.

15. Druhé čtení zprávy ústavne-právneho výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1844) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení zákon zo dňa 13. júla 1922, čís. 244 Sb. z. a n., upravujúci právne pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1920.

16. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednány byly:

a) zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1917) k vládnímu návrhu zákona o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín. Tisk 1941;

b) zpráva I. kultúrneho výboru, II. sociálne-politického výboru, III. rozpočtového výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1927) o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, jednak učiteľom škôl obecných a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Podkarpatskej Rusi, vydržovaných cirkvami a obcami, jednak niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1934;

c) zpráva I. kultúrneho výboru, II. sociálno-politického výboru, III. rozpočtového výboru o uzneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1928) k vládnemu návrhu zákona o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, tak učiteľom škôl ľudových a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Slovensku, vydržiavaných cirkvami a obciami, ako aj niektorým pozostalým po týchto osobách. Tisk 1943;

d) zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1909), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích s mluv na život ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských, která by)a se závěrečným zápisem podepsána v Praze dne 13. července 1923. Tisk 1942;

e) zpráva výboru sociálně-politického o.usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1916) k vládnímu návrhu zákona o hornických soudech rozhodčích. Tisk 1932;

f) zpráva I. výboru živnostensko - obchodního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1632) o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu, dne 20. ledna 1923. Tisk 1684;

g) zpráva ústavně - právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1926) o vládním návrhu zákona o stíhání úplatkářství. Tisk 1945;

h) zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1925) k vládnímu návrhu zákona o zrušení svěřenství. Tisk 1946;

ch) zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1929), kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění. Tisk 1935.

17. Návrh. aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla zpráva I. ústavně - právního výboru, II. živnostensko - obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. Tisk 1759.

18. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1759) o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. Tisk 1947.

19. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty ku projednání usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o osvojení. Tisk 1829.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hodin 20 minut.