Místopředseda Klofáč: Slovo má dále pan sen. dr Hilgenreiner.
Sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! Zákon o státní péči o nezaměstnané pozbývá dnem 1. července 1924 platnosti, nikoliv však své nutnosti, neboť nezaměstnaných čítáme nyní mnoho tisíc; při tom nečiní nezaměstnaní, kteří béřou podporu, naprosto plný počet všech těch, kteří skutečně jsou bez zaměstnání. Povolených peněz zde není vlastně již od konce března; jak vláda sama v důvodové zprávě poznamenává. Z 80 milionů, které máme dnes povoliti, bylo v dubnu, jak prokázáno, vydáno již 16 milionů. Můžeme tedy říci, že z těchto 80 milionů do dnešního dne již dávno byla polovice vydána. Z toho také vidíte, že zařazena byla cifra příliš malá, a že mají pravdu ti, kdož navrhují, aby tato číslice alespoň značně byla zvýšena, nechceme-li opětně vypláceti bez povolení. Myslím, že 150 milionů není příliš mnoho, poněvadž přece musíme vystačiti ještě tří čtvrti roku, kdežto v prvním čtvrtletí bylo již vydáno 60 milionů.
Že břemena, která tento zákon ukládá, jsou veliká, o tom nelze pochybovati. V prvém pětiletí 1919-1923 byla vydána 1 miliarda. Nejvíce v roku 1923, kdy poukázáno bylo neméně nezlí 392 milionů korun na podpory v nezaměstnanosti. Kdežto v roce 1922 bylo vydáno 209, roku 1921 jen něco přes 76, roku 1920 asi 95 a roku 1919 na 260 milionů korun, tedy roku 1923 značný vzrůst obnosu, jenž byl poukázán na podpory v nezaměstnanosti. V prvém čtvrtletí 1924 bylo, jak řečeno, vydáno 60 milionů korun. Avšak, doufáme přece, že počet nezaměstnaných se zmenší. (Sen. Link [německy]: Až umřou hlady! - Sen. Matuščák [německy]: Na papíře!) Cifry podpor mluví skutečně pro tento názor; neboť slyšíme, že v červenci roku 1923 podporováno bylo něco přes 87.000 nezaměstnaných se 75.000 příslušníků domácnosti přímo státem, a že podniky podporovaly z dělníků po krátkou dobu zaměstnávaných 39.500 s asi 24.000 příslušníků domácnosti, kdežto v březnu 1923 dostávalo již jen - ťjiž jenŤ pravím ve srovnání s těmito 87.000 - 67.000 se 79.000 příslušníky rodiny podporu přímo od státu a 15.000 s asi 11.000 příslušníků domácnosti podporu od podniků, v květnu 1924 však jíž jen 29.000 se 35.000 příslušníků dostávalo podporu přímo od státu a 10.000 s asi 6.000 příslušníků nepřímo od podniků. Při tom musíme bohužel konstatovati, že mnozí nalezli práci nikoli zde, nýbrž za hranicemi, kde by přece zde zcela jistě zdraví, pilní dělníci byli velice na místě, kdyby vláda byla konala svoji povinnost.
To přece každý přizná: podpora v nezaměstnanosti jest jen lékem, nikoliv chlebem. Chléb pochází jedině z práce. Jest proto jednou z prvních úloh těch, kdož mají pečovati o všeobecné blaho, aby se starali o práci, jen v krajním případě o podporu v nezaměstnanosti. Koná zde vláda svojí povinnost? Dovídáme se z veřejných listů, že vláda dluhuje dodavatelům asi 2 miliardy korun, a na druhé straně slyšíme, že na trhu panuje největší nouze o peníze, a že soukromé podniky jen velmi těžko mohou dostati peníze od bank. A tážeme-li se u bank, odkud pochází tento nedostatek peněz, pak slyšíme, že vláda stojí asi se 7 miliardami krátkodobých pokladničních směnek zapsána v knihách bank a že tak zabírá pro sebe peníze, které tu jsou, neboť jest ovšem všude ve výhodě, jde-li o dosažení půjček, které by jinak mohly zúrodniti naše hospodářství. A tak soukromé podniky namnoze nemohou zjednati příležitost k práci proto, poněvadž ve státě jest špatné hospodářství. Po této stránce měla by vláda obzvláště konati svoji povinnost, aby ten, kdo pracovati může a pracovati chce, nepotřeboval žádné podpory, nýbrž aby nalezl práci. Při tom musí býti ovšem každému samozřejmo, a obzvláště bez viny nezaměstnaný má zájem na tom, aby nebyl na roveň kladen lenochům. Ani pánové z nejkrajnější levice nebudou moci popříti, že jsou lidé práce se štítící nejen nahoře, nýbrž také dole. (Sen. Link [německy]: Ve všech třídách!) Aby se proto, poněvadž tu pobíhají takovíto zahaleči, také lidé bez viny nezaměstnaní s nimi házeli do jednoho pytle a aby se proto podpora v nezaměstnanosti všeobecně označovala jakožto zkáza, toho nemůže nikdo hájiti, kdo má vřelý cit a kdo sociálně smýšlí. Kdo bez viny jest bez zaměstnání, musí obdržeti podporu. Ale na druhé straně pánové také pochopí, že ty kruhy, které vidí smutné příklady, zdůrazňují zásadu, aby se podporovali jen lidé bez viny nezaměstnaní. Projevem tohoto mínění jest resoluce, kterou také čeští sociální demokraté ve výboru přijali a kterou zde sociálně-politický výbor předkládá k přijetí, pro kterouž myslím každý může hlasovati. Používati zákona na potírání lenosti, ano, ale žádné nové šikany proti nezaměstnaným, kteří jsou jen nevinnou obětí krise! To by bylo největším bezprávím, jež bychom zavedli. To nikdo z nás nechce, bude-li hlasovati pro tuto resoluci. (Sen. Link [německy]: Prováděti se to bude jinak!) Provádělo se to již dosud různě v různých okresech.
Nastává nyní otázka: jest kontrola, kterou nyní stát provádí nad nezaměstnaností, správnou, anebo není pro to lepšího systému? A když jsme před třemi léty také zde v senátě přijali osnovu zákona o zavedení gentského systému, domnívali jsme se, že v tom jest obsažen lepší systém, poněvadž při tom kontrolu obstarávají nikoliv okresní hejtmanství, nýbrž odborová sdružení, organisace, organisované dělnictvo samo. Pokud vím, nebojovala tehdy proti tomu ta strana, která dnes potírá myšlenku gentského systému, řkouc, že tato forma jest zastaralá, ježto se již vynořila myšlenka pojištění proti nezaměstnanosti. Pojištění proti nezaměstnanosti? Nikdo nemůže říci, že tato myšlenka již někde jest provedena, a že se již osvědčila. Něco nehotového nemůžeme doporučiti, máme-li něco, co se poněkud osvědčilo a co se v poměru k dnešní ryze státní kontrole jeví býti výhodnějším. Největší překážkou provedení gentského systému jest, že pouze malá část dělnictva jest organisována. Zavedeme-li dnes gentský systém, pak dělníci po statisících pozbudou podpory v nezaměstnanosti. (Sen. Link [německy]: My nejsme proti gentskému systému, ale ten pro dnešní poměry nepostačí! - Sen. dr Heller [německy]: V Anglii se systém pojištěni osvědčil!) Anglické pojištění proti nezaměstnanosti jest tak krátkého data, že o všeobecném osvědčení nelze mluviti. Zeptejte se přece, co stát v Anglii musí činiti pro nezaměstnané! Tak nedostatečné jest tam ještě pojištění proti nezaměstnanosti. Pravím ještě jednou: že nemůžeme gentský systém zaváděti dnes, jest také mým přesvědčením, poněvadž organisace dělnictva dostatečně nepokročila, a poněvadž nemůžeme připustiti, aby mnozí nebyli účastni pojištění, poněvadž nejsou organi-sováni. Proto však musí veškerým dělnictvem zníti volání, z prava až do leva: ťOrganisujte se! Semkněte se dohromady, abyste byli připravení pro den, kdy gentský systém bude zaveden!Ť To jest naléhavý požadavek; býti připravenu jest také v tomto oboru vším. Ovšem, jestliže vláda v nové předloze zákona... (Sen. Matuščák [německy]: Moc jest přece organisována!) Organisujme tedy protimoc! Ovšem, když vláda říká, že není vyloučeno, že gentský systém již na podzim tohoto roku bude zaveden, pak jest to pouhá fráze, právě tak jako bylo frází, když se tvrdilo, že od 1. července 1924 bude zaveden gentský systém. Poměry ještě nejsou tak stabilisovány a organisace ještě tak nepokročily, abychom se mohli odvažovati něčeho podobného. Ale ovšem: čím dříve se dělnictvo všeobecně zorganisuje, ať v tom neb v onom táboře, tím lépe bude také v této příčině o ně postaráno.
Tolik k tomuto zákonu. Ale když mluvím o podpoře v nezaměstnanosti, přichází mi bezděky na mysl nesčetný počet lidí, kteří také jsou bez práce, ale jen proto, poněvadž svoji práci již vykonali, pilnou, všeobecně užitečnou práci, a kteří by tudíž zasluhovali, aby poslední léta svého života ztráviti mohli v klidu a bezpečnosti. Míním ubohé státní staropensisty. (Sen. dr Heller [německy]: Ti přece dostávají sliby!) Z toho se ovšem nenasytí! Těm se slíbilo a to s nejvyššího místa, že se jejich hladové požitky postaví alespoň na rovno s požitky novopensistů, které věru také nejsou vysoké. Čeho se tu dožíváme? Pro hašteření koalice odkládá se také tato tak důležitá předloha. K čertu s tímto hašteřením! Koalice nechá nás zde v parlamentě jednati o slovenských notářích a pětikorunách, odsuzuje nás však jinak k nečinnosti. Když při tom dostáváme svoji podporu v nezaměstnanosti ve formě diet, pak to nemůžeme zodpověděti před obyvatelstvem. Není možno, abychom s klidným svědomím šli na prázdniny, aniž bychom vyřídili předlohu o staropensistech. Pánové, podejte přece konečně jednou naléhavé předlohy úřednické! Vždyť vypěstujete armádu komunistů mezi svými vlastními úředníky, půjde-li to tak dále. My z oposice nejsme překážkou! Nikoli, pracovali bychom rádi spolu všemi silami. Na vás to záleží, svými spory zdržujete všechny tyto důležité předlohy. To však před svým lidem věru nemůžete zodpovídati. Také s tohoto místa protestujeme proti takovémuto jednání, s tohoto místa voláme k vám, kteří přece zajisté všichni máte dobré srdce, abyste odstranili mezi sebou malicherný spor, abyste přerušili letní prázdniny a abyste vzali v projednávání naléhavé předlohy úřednické. Nic to nezpomůže, pánové, když nás utěšujete, že na roveň postavení staropensistů s novopensisty přece jistě bude sjednáno na podzim a že bude míti zpětnou platnost od 1. července 1924. To jest velice hubená útěcha pro lidi, kteří počítají již jen měsíce svého života! ťDvakrát dává, kdo rychle dává!Ť, praví přísloví. Řiďte se podle toho! A poněvadž jsme již dnes stanuli u péče o nezaměstnané, vzpomeňme si přece také těch, kteří odpočívají po práci svého života, kterou vykonali pro veškerenstvo, a kteří nyní jsou vydáni smrti hladem, jestliže se o ně ihned nepostaráme.
Co se předloženého zákona samého týče, budeme hlasovati ovšem pro něj, neboť ve věcech, kde promluviti má srdce, není pravice ani levice, není oposice, tam jsou jen lidé vřelého citu a ku pomoci ochotní. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Průša.
Sen. Průša: Ctění pánové! Podle předloženého vládního návrhu má zákon o podpoře nezaměstnaných vejíti v novou platnost se všemi svými nedostatky a pracující lid má znovu zakoušeti slasti z těchto nedostatků zákona vyplývající. Kolikráte již bylo si stěžováno do nespravedlivých ustanovení zákona a do způsobu jeho provádění u těch chudáků, kteří, nemohouce nalézti zaměstnání, obživy pro sebe a své rodiny nuceni jsou dovolávati se podpory. Kolikráte bylo si již stěžováno do ustanovení o sezónních dělnících a do způsobu vykládání tohoto ustanovení. Tisíce dělníků zaměstnaných na stavbách zbavováno je nároku na podporu, sta a tisíce dělníků, kovodělníků, dřevodělníků a jiných odborů v nedostatku zaměstnání ve svém odboru vstoupilo do práce v cukrovarech, cihelnách apod., které ovšem jsou na indexu, jakmile však byli propuštěni, nedostali podporu v nezaměstnání proto, že podnik takový je označen za sezónně pracující a dělník odborník, který jinak nárok na podporu by měl, protože si našel zaměstnání alespoň na čas, jest zbaven podpory a musí prodělati pravou krizovou cestu než někdy, což ovšem se stává řídce, dostane konečně tu almužnu.
Páni starají se čerta o to, zdali takový ubožák zmírá se svojí rodinou hladem, protože zákon v tomto případě je příliš kusý. V poslední době přibylo něco úplně nového a to, že někde berní úřady sráží s týdenních výplat podpory v nezaměstnání částky na účet daně z příjmu. Také posl. soudruh Merta přinesl celou sérii těchto berních rozkazů z okresu třebíčského, kde nezaměstnaným z té žebrácké almužny erár srážel od 10 do 28 Kč týdně na dlužnou daň z příjmu. Ve státě, kde vládne prý ta nejvyšší spravedlnost, kde prý se jeví se strany vlády nejvyšší porozumění pro sociální potřeby hospodářsky slabých, tam dělníkovi, který bez své viny nemoha nalézti výdělku, a jest odkázán na podporu se strany státu, je strhována dlužná daň z toho žoldu, který jej má prozatím udržeti při životě, při troše síly, než kapitalista jí bude potřebovati. Mezitím boháčům, žijícím v nádheře a přepychu, kteří mnohdy svému miláčkovi psu dají denně za více sežrati, než nezaměstnaný ubožák za týden na podpoře dostane, těm odpouštějí se statisíce, ano miliony na daních. Demokracie, toť diskuse! Zákon měl platnost do konce tohoto měsíce a nyní prodlužuje se jeho platnost nejdéle do 31. března 1925, kdy prý má nastoupiti v platnost zákon čís. 267 z 19. července 1921, to jest, kdy má býti započato v praxi s t. zv. gentským systémem. To znamená, že nejpozději od 1. dubna 1925 má býti vyhověno přáním vysloveným kapitalistickými kruhy, to je, že dělnictvo má samo s největší části nésti útraty nezaměstnanosti. Jest v tom spravedlnost? Jest dělnictvo vinno nezaměstnaností? Nijak. Ale útraty neschopnosti, zlé vůle kapitalistických kruhů má platiti pracující lid. Gentský systém pan dr Hilgenreiner také do jisté míry hájil. Pánové, gentský systém měl své oprávnění snad před 20 lety a ještě jen tam, kde procento nezaměstnaných bylo velice nepatrné, avšak jistě byl by chybou v době, kdy nezaměstnanost ve velkém jest zjevem stálým. Jestliže vláda má úmysl zákonem čís. 267 likvidovati vyplácení podpor v nezaměstnanosti státní pokladnou, pak sice jednala by podle přání kapitalistů, ale pak ať vezme na vědomí, že proti podobnému pokusu vzepře se pracující lid celou svou silou.
Pánové si musí uvědomiti, že nesnesou to ani odborové organisace. Ostatně vláda dosud se neřídila ani ustanovením §u 7 zákona čís. 267, protože nedotázala se všech odborových ústředen, jak nadále by postupovati měla v této tak důležité věci. Jest příznačno, že i důvodová zpráva rozpočtového výboru poslanecké sněmovny vyslovuje obavy, zda nový způsob příspěvků v podpoře nezaměstnaným bude nejenom dostatečným, ale i vůbec možným. Proto navrhujeme, aby § 1 změněn byl v tom smyslu, že platnost zákona z 21. prosince 1921 a zákona z 21. prosince 1922 prodlužuje se od 1. července 1924 až na další, to jest až do té doby, kdy většina dělnictva bude plně a trvale zaměstnána. Každé druhé rozhodnutí považujeme za ústupek kapitalistům na účet dělnictva.
I druhý vládní návrh, jímž povoleno má býti 80 milionů jako dodatečný úvěr v podpoře nezaměstnaných, jest důkazem, že vláda nepochopila, aneb správně neodhadla celou hospodářskou situaci. Žádaných 80 milionů za dnešního stavu jistě nestačí, zvláště uvážíme-li, za jakou dobu spotřebováno bylo těch 70 milionů povolených. Tvrzení, že krise a nezaměstnanosti ubývá, a opření tohoto tvrzení o čísla statistiky podporovaných, nemohou nijak býti brána za podklad, že obnos 80 milionů korun stačí. Naopak, i když pominu, že je zde velká část těch, kdož jsou bez práce, ale vinou zákona nedostanou podpory - i když k tomuto faktu nepřihlížíme - pak každý věci znalý ví, že příchodem podzimu a zimy počet těch, kdož budou bez zaměstnání, stoupne. Kdyby vláda lépe si všímala věci, musila by uvažovati o tom, co nedávno řekl jeden ze silných jedinců, dr Hodáč, mluvě o situaci v průmyslu, t. j. že u nás vytváří se stálá armáda nezaměstnaných, jejichž počet udáván jest na 150 až 200.000. Ovšem, nemyslím, že by tento zjev měl býti řešen systémem podpor, nebo vývozem pracovních sil, vývozem lidského materiálu.
V uvážení toho, že žádaných 80 milionů nijak nestačí, že by mohly nastati průtahy ve vyplácení podpor a zhoršení celé dosavadní praxe v povolování podpor vůbec, navrhujeme, aby senát povolil do konce tohoto roku 250 milionů na podpory v nezaměstnanosti. Sice ani tento obnos nestačí k tomu, aby zamezeno bylo rostoucí zbídačení pracujícího lidu, avšak v rámci tohoto společenského zřízení nelze prozatím učiniti více. My víme, že toto jsou jen záplaty, jimiž se mají zakrýti zející rány soukromo-kapitalistického systému.
Jsme plně přesvědčeni, že tento systém, založený na vykořisťování člověka člověkem, je příčinou, že obrovské většiny v národech a státech trpí nedostatkem a strádají bídou. Tento systém vládne i v tomto státě a proto otázka nezaměstnanosti nemůže býti ani zde řádně vyřešena. Neučiní tak ani tato koaliční vláda, neboť jejím úkolem jest hájiti zájmy vykořisťovatelů.
Nemůže býti jinak dotud, dokud vykořisťovaní nevezmou správu věcí svých do rukou svých. (Potlesk stoupenců řečníkových.)
Místopředseda Klofáč: Další slovo má pan. sen. Csehy.
Sen. Csehy (maďarsky): Som prostým roľníkom z Podkarpatskej Rusi a komunistom, lebo vláda spravuje Podkarpatskú Rus tak úspešne, že tam poctivý rolník nemôže byť iným, len komunistom.
Jako zemedelskí, chleba vyrábajúci ľudia vycítili sme spojky, ktorými sme my zemedelci s robotníctvom priemyslovým nerozlučiteľne zkovaní, chceme-li nadobudnúť slobody. Nás drží v otroctve kapitál agrárny, veľkostatkári, tamtých však kapitál priemyslový a obchodný, továrníci a bankári. Za dnešných pomerov márne pracujeme, nemôžeme sa uživiť, avšak nemáme ani pracovnej príležitosti, lebo nám bezzemkom neprideľujú pôdu a nemáme ani kde pracovať, lebo živobytie zo tretiny alebo štvrtiny sedliackeho statku je vylúčené, lebo to je len na to, aby sme v tých krásnych božských letných dňoch nezaháľali; uživiť sa však z toho je nemožné; priemyslové robotníctvo urobili však nezamestnané tým, že továrne demontujú alebo prácu v nich zastavujú.
Systém, ktorým sa pracovný ľud Rusinska a Slovenska zbiedačuje, je system koloniálny, jehož základnou myšlienkou je, aby kolonizačný český kapitál Slovensko a Podkarpatskú Rus až do krajností vycucal a ich obyvateľstvo za nespoľahlivý živel kvalifikoval. (Sen. Babka: Netárajte takéto veci!) Je tomu tak. Opováží-li sa potom ľud svoju nespokojnosť prejaviť, ihned je tam četník, zákon o štátnom občianstve a domovskej príslušnosti a veľké masy ľudu môžu byť vykázané, a jeho miesto, byty, ba i jeho pôdu zaujmú kolonisti. (Výkřiky sen. Matuščáka.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Prosím o klid.
Sen. Csehy (pokračuje): Len tak možno rozumieť tomu, že ačkoľvek v Podkarpatskej Rusi neni dosť pôdy k prídelu pre tamojšie obyvateľstvo, predsa kolonizujú tam legionárov. (Výkřiky sen. Kouši. - Sen. Matuščák: On má právo rečniť!)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Právě proto, že má právo řečnit, nesmí býti přerušován. (Veselost.)
Sen. Csehy (pokračuje): A tedy tamojší bezzemci nemajú zakvíliť, ked aj my sme občania tejto republiky a naši synovia slúžia ako vojaci republike?
Ministerstvo zemědělstva ponechalo si viac pôdy, než koľko pridelilo. Len tak možno rozumieť, že nemáme pašienkov, ba že i napriek zákonu o pastvinách zalesňujú a odoberú nám i dosavadne pašienky. Tak v Nagygejöczi zabrali pašienky Szilas a dali ich veľkogazdom, ktorí i dosiaľ mali dosť pozemkov, jakožto odmenu za to, že hlasovali na agrárnu stranu. Tak vypadá dnešné prideľovanie pôdy. Malí gazdovia-trpaslíci sú pomerne ťažšie zdanení, ako Schönborn, tak že už ani malí gazdovia nie sú vstave uživiť sa na pozemkoch svojich predkov a všetku dôveru skladajú v strane komunistickej. Naše továrne v záujme českých toviárieň demontujú a zavierajú. Malý priemysel je lacnejším vybrakovaným tovarom českého veľkopriemyslu naprosto zničený. (Výkřiky. - Místopředseda Klofáč zvoní.)
Nech len pokračuje vláda v tejto svojej politike; čo skoro pocíti účinky rozhorčenia. Zemedelci zo všetkých strán odieraní, priemysloví a živnostenskí robotníci túžobne budú hľadieť na sovjetské Rusko, kde každý dedinský sovjet stará sa o dostatočnú pôdu, lúky a pastviny, zaopatrí zemědělský ľud priemyslovým tovarom a kde priemyslový robotník dostáva takmer mierovú mzdu.
Nespokojnosť rodí triedne boje. U nás stávajú sa širšie vrstvy ľudu nespokojnými a skladajú ich nádeje v revolúcii, ktorá radikálne zmení hospodárske a politické pomery a oslobodí náš ľud. (Výkřiky.)
Nemáme pôdy a nemáme práce a zákon, o ktorom sa práve pojednáva, hodí priemyslovým robotníkom, ktorí majú k tomu potrebné doklady, do konca tohoto roku 80 milionov korún jako podporu v nezamestnanosti, Z týchto peňazí dostanú hanobne málo naši nezamestnaní robotníci.
U nás nemá väčšina proletárov ani štátneho občianstva, ani domovského práva, lebo podľa zákona mali mať už v r. 1910 domovské právo a po štyri roky prispievať k obecným bremenám. Keďže uhorský štát oslobodil robotníka od daní, preto nemôže mať dnes domovského práva. Kto však dnes nemá domovského práva, ten je štvanou zverou v demokratickej republike a nemôže dostať ani podporu v nezamestnanosti, ba ani syna nemôže dať vyučovať, lebo i vo škole vyžadujú domovský list. Vláda českého kapitálu odsúdila našich nezamestnaných k smrti hladom a na miesto nich dováža robotníkov českých.
Ako macošsky sa zachádza s ľuďom v Podkarpatskej Rusi, ukazuje práve tento návrh zákona. Z 80 miliónov korún dostane Podkarpatská Rus len 250.000 korún; z toho však 150.000 korún činia osobné a vecné výdaje, zostáva tedy pre nezamestnaných v Podkarpatskej Rusi na tento rok úhrnom 100.000 korún. To je do neba volajúca nespravedlnosť a roztrpčujúce bezprávie.
Neni-li vstave chudobný človek zaplatiť dane, soberú mu poslednú podušku; daňové komisie však sostávajú sa tak, že chudobný človek nenájde v nich záštity a ochrany, za vojakov nám berú všetky deti, a má-li chudoba nejakú vec, nedajú sa s ňou v úradoch ani do reči, lež úradníci platení: z našich daní pošlú chudiaka posmešne k strane komunistickej; naše lesy chcejú odkšeftovať, bane neotvárajú a v jestvujúcich sotva už nájde ľud práce. Vyškvaria z nás už sádlo, avšak z 80 mil. podpory v nezamestnanosti hodia nám len 100.000 Kč zprepitného. Zákon tento jasne prejavuje, čo môžme od vás očakávať. (Výkřiky.)
Vy vládnete nad nami byrokratmi z Užhorodu na rozkaz Prahy, kdežto medzinárodná smluva zaistila nám autonomiu a tiež ústavný zákon z r. 1921, čís. 121 uznáva - trebárs zfalšovane - našu autonomiu. Vy však nevypíšete voľby do sojmu, neponecháte nám, aby sme vyniesli lepšie, pre nás vhodnejšie zákony, lebo viete, že by bol kolonizačný systém u koncov a chudobný ľud sám by vzal do svojich rúk správu svojho osudu.
Český kapitalizmus a vláda vie, že u nás môžu byť pomery urovnané jedine systémom dedinských, župných a zemských rád; náš príklad budú sledovať proletári Slovenska, Moravy a Česka. Marné sú všetky ich machinácie; naše idei dozrávajú a čo chvýľa nadíde doba žatvy. Dotíaľ však ešte trpíme, ale naše utrpenie urovnáva cestu k revolúcii.
Ja bydlím v okolí močiara Szernye, vyznám sa v tamojších pomeroch a viem, že Schönbornov správca je väčším pánom, ako náš vrchný slúžny, ktorého syn je tiež u Schönborna zamestnaný. Vidím vo dvoroch Schönbornových dobre zásobované četnícke kasárne, viem, že četníkom sú údaje Schönbornového správcu, ruského uprchlíka a iných jeho zamestnancov nado všetko dôležité, viem zo zkušenosti, jak ťažké bolo vybojovať proti Schönbornovi nájomné ľudí, ktorí platili na árendu polovicu úrody, viem aj to, že tam, kam chodí Schönborn na divé kačice, mnoho tisíc ľudí by mohlo dostať pôdy a živobytia, keby sernianský močiar odvodnili, kanalizovali a rozdelili.
Viem, akým tyranizmom vládne nad ľuďom grófske panstvo Zselenszkého. Český správca maďarského pána nenávidí náš ľud a radšie nechá dobré seno zhniť na lúke, než aby ho dal ľudu za prácu alebo za peniaze. Jeho nedbalosťou utrpí aj štát veľké škody.
V tomto ohľade nieto rozdielu medzi starým a novým systémom. Vidím bašovstvo, podvádzanie ľudu, ohromné do patra vystavené stohy, sťa hrady zo sena, a vidím hladový dobytok ľudu a ľud, ktorý sa chce vysťahovať.
Falošná a bezúčelná je aj almužná pre nezamestnaných; pozemková reforma a demokracia sú len heslá; zmena je len v tom, že utlačovanie ľudu deje sa pomocou českých demokratických úradov. (Výkřiky.)
Žiadame o rýchly prídel pôdy, bezodkladné rozparcelovanie veľkostatkov pomocou štátneho úveru, nechcete-li vyvlastňovať bez náhrady.
Chceme úradníkov z nášho ľudu, ktorí by podliehali našim radám, chceme školy s rečou ľudovou a rovnaké práva národnostné.
Nedostaneme-li to hned, vypukne revolúcia ničivou silou. Rusinsky a maďarský proletariát s opovržením odmieta predložený návrh zákona.
Sklárňa v Trebuši bola už v r. 1921 zrušená a tých 55 rodín, ktoré tam zostali bez zamestnania, ešte ani dodnes nedostaly podpory. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen; prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Co se týče některých vznesených stížností a přání, dovolím si krátce na ně odpověděti. Pokud se týče projeveného návrhu se strany německých pánů kolegů sociálně-demokratických, aby byl zvýšen úvěr na 150 milionů Kč, to už sociálně-politický výbor nedoporučil a na základě toho také byla vypracována moje zpráva. Co se týče ústně podaného přání panem kolegou Průšou, aby úvěr byl zvýšen na 250 milionů Kč, lituji, že nepřišel ještě nikdo po něm z jiné oposiční strany, aby ho překonal a navrhl, aby bylo požadováno 500 milionů korun, krátce, aby s bídou těch, kteří jsou postiženi nezaměstnaností, byla konána licitace. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Budete je ještě potřebovati! Počkejte jen dvě leta!) To je ve dvou rocích, pane kolego, ale já říkám tady, že vláda žádá 80 milionů korun pouze do konce běžícího roku a vy jste o tom byl, pane kolego, včera v sociálně-politickém výboru také vyrozuměn. Vláda tedy nežádá 80 milionů do konce platnosti zákona, do konce března 1925, nýbrž jen do konce roku 1924, (Sen. dr Hilgenreiner [německy]; Čtyřicet milionů je již pryč!) To ještě 40 milionů není pryč. Demonstroval jsem tu grafickým znázorněním, jak u nás nezaměstnanost klesla už koncem měsíce března. Také zde uvedl jsem ve svém referátě, jak nezaměstnanost podle vyplacených obnosů klesla v měsíci dubnu běž. roku proti březnu a také máme jíž nyní zprávy, že v měsíci květnu a červnu nezaměstnanost ještě více poklesla. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Ony dojista nestačí!) Pane kolego, promiňte mně, já vím, co dělnictvo potřebuje a jaké nesnáze prodělává. Máme více styků s dělnictvem, než vy. Máme v této věci jistě denně co dělati s ministerstvy, které se těmito podporami zabývají a můžeme říci, že skoro o 75% je intervencí méně, než bylo loňského roku. To je nejlepší důkaz u našich odborových organisací, že se hospodářské pracovní poměry lepší po stránce zaměstnanosti. Tím není ovšem myšleno, že by se lepšily hospodářské poměry dělnictva ve smyslu mzdovém. Ve smyslu mzdovém dělnictvo trpí a bude otázkou, když se chod průmyslu zlepší, zdali dělnictvo nebude oprávněno, aby dožadovalo se zlepšení svých poměrů po stránce mzdové.
Co se týče toho, co zde uvedl pan kolega Průša ke gentskému systému a též; rozuměl-li jsem dobře, pan dr Hilgenreiner, uvedl jsem již včera v sociálně-politickém výboru, že odborové organisace těžce nesou, že gentský systém dosud ještě se nezavedl a že se nezavádí. Odborové organisace by už raději viděly, aby gentský systém byl zaveden. (Sen. Jarolim [německy]: S jakýmsi obmezením!) Já vím, že i německé odborové organisace jsou také pro to aby gentský systém byl zaveden, ale když tu bylo mluveno o tom, že gentský systém mohl býti proveden před 20ti lety, jak zde uvedl pan sen. Průša, tu se divím, že to nevzal na vědomí pan kolega s jeho strany, pan pásl. Kučera, jako zpravodaj o státním příspěvku k podporám v nezaměstnanosti a pan kolega Toužil, jako předseda sociálně-politického výboru. Mám zde k celému tomu projednávání tohoto zákona všechny tisky poslanecké sněmovny. Na všech uvedeni jsou páni kolegové poslanecké sněmovny, ale nikde neuvedli v důvodových zprávách ani v referátech nejmenší námitky, že zákon, o kterém se jedná, nehodí se pro tuto dobu, že by snad bylo možno čekati s ním ještě 50 roků. Jestliže dnes páni kolegové z komunistického tábora přicházejí s tím, že se nehodí, já to připouštím, ale oni také by odnesli sami na svých zádech největší odpovědnost. (Obrácen ke komunistickým senátorům.) Vy jste vyhnali tisíce dělníků z odborových organisací, vychovali jste indiferentní dělníky, kteří dnes nemají k žádné odborové organisaci důvěry. A dá to ještě mnoho práce odborovým organisacím, aby je přesvědčily o nutnosti odborových organisací a o výhodnosti gentského systému. (Sen. Matuščák: K vám má dělnictvo největší důvěru, pravda!) Budiž, pane kolego, my se neprosíme. Když ji mají k vám, my vám to dopřejeme a přenecháme vám tu důvěru, abyste si na ní postavili pomník, ale upozorňuji vás, abyste si nestavěli pomník na něčem, co není a nebude vaším a zač vám dělnictvo vděčno nebude.
Nechtěl bych, aby to, co se zde mluvilo za řeči pana kol. Csehy, bylo vykládáno, jako by to bylo snad namířeno proti maďarskému jazyku. To bych nerad, aby to tak bylo vykládáno v tom smyslu. Byly mi přeloženy některé případy z jeho řeči, ale mrzí mne, že uváděl kolega Csehy, že na Podkarpatskou Rus přichází české dělnictvo, aby ubíralo podkarpatskému chleba, zaměstnání. (Sen. Bodnar: To je pravda!) Prosím, pane kolego, český dělník nemá toho nejmenšího úmyslu, aby zbavoval podkarpatského, rusínského dělníka chleba a práce, on tam jde, by podkarpatského dělníka vychovával, zaučoval ho do moderní výroby, která se dosavad nevykonávala a nevykonává. Byla by to od pana kolegy Csehyho urážka českému dělnictvu, poněvadž české dělnictvo má v celém světě dobrou známku své pracovní kvalifikace a také solidárnosti dělnické. Jestliže zde uvedl pan kolega podle slovenského výrazu, že snad skoro bude spravena revoluce v Podkarpatské Rusi, pánové my vám v tom brániti nebudeme, ale jestli si ustelete jinak, než máte ustláno nyní, pak můžete přikládati vinu jen sami sobě. Jestli snad není všechno dělnictvo podporováno, které jest nezaměstnáno, slavný senáte, já bych chtěl věděti od pánů oposičních kolegů stát, kde všechno nezaměstnané dělnictvo je podporováno. V každém státě, z těch tisíců a milionů nezaměstnaných, jen procento nezaměstnaných je podporováno. Nerad bych byl, by mi bylo vykládáno ve zlé, že snad jsme těmi, kteří útočíme jen na Rusko. Nechceme si bráti příklad z Ruska, ale zde podle úřední zprávy ruské, vydané v roce 1924 bylo nezaměstnaných dělníků podporováno jen v průměru 15%, to znamená, že 85% nezaměstnaných dělníků v Rusku bylo mimo podpory. (Slyšte!) To není jen v Rusku, to je všude. Uvádím Rusko jen proto, že o tom mluvil kolega Průša, abych ho přesvědčil, že nejen u nás to není v pořádku, ale že to také jinde není v pořádku.
Jinak proti předlohám vládním nebylo činěno žádných námitek, pouze jen některé náměty. Návrhy, které byly podány v sociálně-politickém výboru kolegou Jarolimem, sociálně-politický výbor nedoporučuje k přijetí. Sociálně-politický výbor doporučuje pouze resoluci, která je otištěna v dorozumění s panem navrhovatelem, aby kde stojí v resoluci ťvládě se ukládá, by při udělování podpor v nezaměstnanosti postupováno bylo ťkrajně rigorosněŤ, ta slova ťkrajně rigorosněŤ, byla škrtnuta. Sám navrhovatel souhlasí s tím, aby to mělo přesný český výraz, ťaby bylo v nezaměstnanosti postupováno ťpřesněŤ a vhodnými opatřeními zamezeno zneužívání zákonaŤ. Tím se pozměňuje resoluce jen slovně a žádám, aby tato resoluce a vládní návrhy, jak o prodloužení účinnosti zákona o podporách v nezaměstnanosti, tak o dodatečném úvěru byly přijaty, jak byly přijaty poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda Klofáč: Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh pana sen. Heckera a spol. k tisku 1906. Žádám, aby byl přečten.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): ťNávrh sen. Heckera a spol.
V §u 1 škrtnuta buďtež slova ťté dobyŤ až ť31. března 1925Ť a nahrazena slovy ť31. prosince 1925Ť.Ť
Místopředseda Klofáč: Prosím, by páni zaujali místa. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování a to nejprve o osnově zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1906.
Vzhledem k přečtenému pozměňovacímu návrhu míním dáti hlasovati o osnově zákona takto:
nejprve o návrhu sen. Heckera a soudr., aby v §u 1 škrtnuta byla slova ťté dobyŤ až ť31. března 1925Ť a nahrazena slovy ť31. prosince 1925Ť, bude-li zamítnut, o tomto paragrafu, jakož o §u 2, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s pozměňovacími návrhy pana sen. Heckera a spol. k §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění usnesení poslanecké sněmovny tisk 1906, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Nyní přikročíme k hlasování o osnově zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných.
Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Starka a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
ťNávrh sen. Starka a soudr., v článku I. škrtnuta buďtež slova ťpokud se týčeŤ až ťčís. 267 Sb. z. a n.Ť a nahrazeno budiž čís. ť80,000.000Ť číslem ť150,000.000Ť.Ť
Místopředseda Klofáč: Tedy vzhledem k tomuto pozměňovacímu návrhu pana sen. Starka a soudr. míním dáti hlasovati o této osnově takto:
o pozměňovacím návrhu pana sen. Starka, bude-li zamítnut, o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati, jak jsem navrhl.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Starka a soudr. k článku I., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle návrhu výborů ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v tisku 1907, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.
Bodem dalším je:
4. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednány byly zprávy:
a) I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1906) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných, tisk 1911;
b) I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1907) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1912.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že dosavadní zákon pozbývá platnosti posledním červnem 1924 a že tudíž je nezbytně nutno, aby věc tato projednána byla ještě dnes ve druhém čtení, aby tento nový zákon mohl vejíti v platnost 1. červencem 1924.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost těmto věcem je přiznána.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém a to nejprve o osnově zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?
Pokud vím, je to ta, kterou navrhl pan zpravodaj místo ťkrajně rigorosněŤ, ťpřesněŤ.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výborové tisk 1911, se změnou navrženou panem referentem. Vzpomínají si pánové na změnu, kterou navrhl pan referent, to jest maličkost, aby stálo místo slov ťkrajně rigorosněŤ ťpřesněŤ.
Táži se pánů zpravodajů k osnově zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Ackermann: Není žádných.
Zpravodaj sen. Havlena: Není jich.
Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zmíněná osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i s resolucí, přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Sděluji, že ve zdravotním výboru II. místopředsedou byl zvolen pan sen. dr Vlček a v ústavně-právním výboru II. místopředsedou pan sen. dr Krupka.
Navrhuji, aby se příští schůze konala v pondělí dne 30. června 1924 o 17. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1896) o ražbě pětikorun. Tisk 1910.
2. Zpráva branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1904) o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927. Tisk 1914.
3. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1898) k vládnímu návrhu zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné. Tisk 1913.
4. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1903) k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých. Tisk 1918.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jích.
Končím schůzi.
Konec schůze v 19 hodin 20 minut.