Středa 4. června 1924
Schůze zahájena v 11 hodin 50 minut.
Přítomni:
Předseda:Donát.
Místopředsedové: dr Franta, Valoušek.
Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.
87 senátorů podle presenční listiny
Zástupci vlády:ministr Habrman.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupce dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr Herzigové, Fahrnerovi, dr Soukupovi, Jakoubkovi, za včerejší schůzi dodatečně sen. Svrakovi.
Tiskem bylo rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1890. Návrh sen. Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Valouška, Zavorala, dr Procházky, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami.
Tisk 1896. Vládní návrh zákona o ražbě pětikorun.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1890. Návrh sen. Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Valouška, Zavorala, dr Procházky, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami.
Výboru národohospodářskému a ústavně-právnímu:
Tisk 1891. Vládní návrh zákona, jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu.
Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:
Tisk 1892. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924.
Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o vládním návrhu č. t. 1891 byla podána zpráva ve lhůtě osmidenní a o vládním návrhu č. t. 1892 ve lhůtě co možná nejkratší.
Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržené lhůty se přijímají.
Přikročuji k projednávání denního pořadu:
Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1878) o zrušení částí okresních silnic I třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.
Zpravodajem je pan sen. Horák.
Zpravodaj sen. Horák: Slavný senáte! Silniční výbor okresu boskovického provedl v letech 1919-21 jako náhradu za velmi nesjízdnou část okresní silnice I. třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka v části mezi obcemi Žďárnou a Valchovem (km 30.264-32.880) nové spojení v délce 3.036 m za předpokladu, že část okresní silnice Prostějov-Boskovice-Svitávka mezi obcemi Žďárnou a Valchovem v délce 2.616 m, jakož i část silnice Sloup-Valchov mezi obcemi Ludikovem a Valchovem v délce 950 m budou jako okresní silnice zrušeny a ponechány v udržování obcí a velkostatku jako cesty soukromé. Nově vystavená silnice Žďárná-Valchov v délce 3.036 m vřazena byla do druhu okresních silnic vynesením moravského zemského výboru ze dne 6. května 1922, čís. 19.037. Příslušné jednání se zájemníky o zrušení jmenovaných částí okresních silnic bylo provedeno moravským zemským stavebním úřadem dne 23. června 1922 s tím výsledkem, že části těchto zrušených okresních silnic jsou jako obecní cesty, polní a soukromé cesty převzaty ve správu a udržování účastněnými obcemi a velkostatkem. Zemská správa politická prohlásila, že proti zrušení zmíněných částí silnic není z důvodů veřejných a vojenských námitek, a rovněž ministerstvo národní obrany prohlásilo, že s vojenského hlediska rovněž žádných námitek nemá. Moravský zemský výbor vznesl pak vzhledem k ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 280 Sb. z. a n., žádost, aby vláda povolila zrušení částí dotčených okresních silnic.
Podle §u 5 moravského silničního zákona ze dne 30, září 1877, čís. 38 z. z., jest k tomu účelu, aby se zrušila okresní silnice, potřebí zemského zákona. Poněvadž takovýto zemský zákon nemůže býti nahrazen usnesením vlády, nýbrž je k zrušení okresní silnice potřebí stále ještě zákona, na němž usnésti se přísluší nyní po rozumu § 6 a 7 ústavní listiny Národnímu shromáždění.
Provedení navrhovaného zákona nebude vyžadovati finančních obětí od státu a znamená do určité míry zmenšení výdajů okresního silničního výboru boskovického.
Navrhuje tudíž technicko-dopravní výbor:
Slavný senáte, račiž se usnésti na připojené osnově zákona:
Část okresní silnice I. třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka od km 30.264 až po km 32.880 v délce 2.616 m a část okresní silnice I. třídy Sloup-Valchov od km 6,730 až po km 7.680 v délce 950 m jako okresní silnice se ruší. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 2 §y) hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačena ve zprávě výborové tisk 1895, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Odstavcem dalším je:
Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1877), jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské. Tisk 1889.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen, dr Karas: Není žádných změn.
Předseda: Není jich.
Přikročíme k hlasování ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Bod
Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1876), jímž se uděluje zmocnění ke zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné. Tisk 1888.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Karas: Není žádných změn.
Předseda: Není jich.
Přikročíme k hlasování ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále je:
Návrh senátu, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 ústavní listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe. Tisk 1796.
Jelikož uvedené usnesení poslanecké sněmovny nebylo možno vyříditi do stanovené lhůty, je potřebí, aby lhůta ta prodloužena byla o 5 měsíců.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Dále bod
Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty stanovené §em 43 ústavní listiny ku projednání usnesení senátu o původském právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům. Tisk 1099.
Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve stanovené době o této věci učinila svoje usnesení, je nutno, aby byla lhůta ta prodloužena o 5 měsíců.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Dalším odstavcem je:
Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným byla zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1788) o zrušení částí okresních silnic I. třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že je potřebí, aby věc tato byla pokud možno brzy vyřízena, projednati ji též i v poslanecké sněmovně a aby bylo umožněno také druhé čtení této předlohy v dnešní schůzi.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost této věci se přiznává.
Přikročíme tudíž ihned k hlasování ve čtení druhém o shora uvedené předloze.
Táži se pana zpravodaje sen. Horáka, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Horák: Není změn.
Předseda: Žádné.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém podle zprávy výborové.
Přikročujeme k volbě zapisovatele.
Volba jednoho zapisovatele.
Ve smyslu §u 61 jedn. řádu volby nebo návrhy na jmenování dějí se zpravidla hlasovacími lístky prostou většinou hlasů. Lístky sčítají zapisovatelé. Není-li námitky, může se voliti zdvižením nuky nebo povstáním, vyjma volbu předsedy.
Stala se dohoda, aby za místopředsedu Valouška, který byl zapisovatelem, byl zapisovatelem zvolen sen. dr Reyl.
Kdo souhlasí s tím, aby zapisovatelem zvolen byl sen. dr Reyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Sen. dr Reyl je zvolen zapisovatelem.
Táži se, zda pan sen. dr Reyl tuto volbu přijímá.
Sen. dr Reyl: Přijímám.
Byl mně podán dotaz sen. Václava Chlumeckého.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného aby tento dotaz přečetl.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte):
ťDotaz sen. Václava Chlumeckého předsedovi senátu N. S. Václavu Donátovi o tom, jaké opatření hodlá učiniti v důsledku odhalení jeho účasti v lihové korupci.
Ve schůzi senátu 28. května t. r. odhalil jsem spolu s kolegou Průšou, že jste jako státní úředník přijal od Družstva hospodářských lihovarů a od Svazu průmyslových lihovarů po 300.000 Kč, na které jste podepsal potvrzenku a kterých jste nevyúčtoval.
Váš klubovní kolega a bývalý předseda senátu Prášek, o kterém jest celá veřejnost přesvědčena, že z lihovarnických peněz uplácel veřejné činitele a politiky a který v důsledku toho byl nucen vzdáti se v senátu funkce předsednické, Vás v téže schůzi senátu obhajoval slovy: ťPředseda Donát spravoval fondy jemu svěřené s touž svědomitostí a nestranností. jako já.Ť Toto tvrzení jest ve zřejmém odporu s čestným slovem, které jste před nastoupením předsednictví senátu dal zástupcům koalice, že s lihovými fondy nemáte a nikdy jste neměl nic společného.
Stejně závažnou je druhá okolnost, kterou ve své obhajobě prozradil sen. Prášek, že totiž první dar 3,000.000 Kč obdržel od Družstva hospodářských lihovarů Masarykův fond. Byl-li toto první dar z korupčních lihovarnických fondů, byl učiněn v době, kdy jste vy byl předsedou Družstva hospodářských lihovarů.
Tyto všecky skutečnosti Vás usvědčují jednak z přímé účasti v korupci, jednak z podvodu, jehož jste se dopustil dáním čestného slova.
Mám za to, že za těchto okolností nemůžete ani minutu setrvati v úřadě předsedy senátu, a táži se Vás:
Co hodláte učiniti, abyste vykonáváním funkce předsedy senátu nesnižoval jeho vážnost, a jste ochoten neprodleně úřadu předsedy senátu se vzdáti?
V Praze, dne 30. května 1924.
Václav Chlumecký v r.Ť
Předseda: Dotaz pana sen. Václava Chlumeckého svým tonem zbavuje mne povinnosti jemu odpověděti. Také věcně opakuje dotaz tvrzení nedoložená a mnou již vyvrácená. Nicméně prohlašuji s tohoto místa pro slavný senát: 1. Nebyl jsem nikdy státním úředníkem, nýbrž pouze vládou jmenovaným předsedou československé lihové komise, podobně jako pět jiných neúředníků. Jako předseda lihové komise nedisponoval jsem žádným fondem. 2. Obnosy, o jichž nevyúčtování se v dotazu mluví, přijal jsem jen jako prostředník a odevzdal je účelu napřed určenému a všeobecně prospěšnému. Průkaz o tom podal jsem jak vlastnímu klubu, tak předsedům koalovaných stran. 3. Výrok sen. Práška, jako bych já byl spravoval nějaké fondy, zakládá se na omylu, poněvadž, jak znovu zdůrazňuji, jsem nikdy žádných fondů takových nebo podobných nespravoval. 4. V Družstvu hospodářských lihovarů byl jsem do r. 1921 předsedou dozorčí rady. Je všeobecně známo, že v družstvech dozorčí rada nemá žádné administrativní činnosti a žádného disposičního práva, ale že jí přísluší pouze právo kontroly a revise činnosti představenstva, výkonného výboru nebo jinak nazývaných sborů právních na základě předložených účetních dokladů a protokolů o usnesení. Neměl jasem tedy ani práva ani příležitosti disponovat fondy Družstva hospodářských lihovarů. 5. Věnování 3 milionů Kč fondu Masarykovu jest veřejným darem všeobecně užitečné instituci, o němž jsem nerozhodoval, ale s nímž jsem plně souhlasil jako každý člen zmíněného družstva. (Pochvala. Potlesk.)
Navrhují, aby se příští schůze konala ve středu, dne 11. června 1924 o 11. hodině s tímto
denním pořadem:
Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Turčanském Sv. Martině za souhlas k trestnímu stíhání sen. Duchaje pro přečin pomluvy podle § 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 834224), Tisk 1867.
Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Trenčíně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Barinky pro přečin ve smyslu 14, čís. 3. a přestupek ve smyslu 18, čís. 1. zákona na.ochranu republiky ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 8341/24). Tisk 1881.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 12 hodin 10 minut.