Schůze zahájena v 17 hodin 25 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.
117 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr Markovič, Udržal; odboroví přednostové za ministerstvo spravedlnosti dr Polák, za ministerstvo vnitra dr Bobek.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Vážený senáte! (Senátorové povstávají.) Je mi smutnou povinností, vzpomenouti opětné dvojí těžké a bolestné ztráty, kterou náš sbor v krátkém mezidobí od poslední schůze utrpěl.
Dne 27. dubna zemřel po těžkém utrpení jeden z nejstarších a nejváženějších našich kolegů, senátor pan Josef Kadlčák, místopředseda senátu, ředitel škol ve výslužbě, člen klubu československé strany lidové.
Narodil se v Březnici u Zlína, na Moravě z rolnické rodiny, studoval na německé reálce v Olomouci, pak na tamějším německém učitelském ústavě a dokončil svá studia na české průpravně v Příboře. Věnoval se povolání učitelskému, působil na různých místech, potom na hospodářské škole v Místku a posléze stal se ředitelem pokračovací školy průmyslové ve Frýdlantu. V roce 1906 zvolen byl za Valašsko poslancem zemského sněmu moravského a v roce následujícím poslancem na říšské radě ve Vídni. Jako říšský poslanec zasedal též dvakrát v delegacích, ve Vídni a v Budapešti.
Po vybudování naší státní samostatnosti vyslán byl československou stranou lidovou do Revolučního Národního shromáždění, jehož se stal později místopředsedou. Při prvních volbách v našem státě zvolen byl členem senátu a po té jeho místopředsedou.
Do veřejného života vstoupil záhy, nejprve v oboru literárním, a po několik let působil též jako novinář. Jako učitel věnoval se s plným zápalem svému povolání a získal si jako vychovatel mládeže a methodik vysokého uznání v odborných kruzích. Vedle školy působil na hospodářském obrození lidu. Četné odborné kursy, jež navštěvoval, a cesty, jež po cizích zemích podnikal, daly základ jeho bohaté organisační činnosti v různých odborných spolcích. Byl předsedou moravského katolického spolku učitelského, jednatelem katolického rolnického svazu na Moravě, organisátorem hospodářských družstev, zakladatelem a členem mnoha spolků a čestným občanem četných obcí.
Celý život svůj postavil do služeb lidu, vlasti a národa, věnoval se s nadšením práci buditelské, národní, kulturní a hospodářské, všechny snahy jeho ušlechtilého ducha nesly se k povznesení lidu a zvelebení národa. Jako politik a poslanec byl opravdovým zástupcem lidu, rádcem a učitelem celého horského kraje.
Byl člověkem bodrého srdce, jemné, upřímné povahy, mysli nábožensky hluboce založené, v osobním styku milý a přívětivý ke každému a prost bojovného smýšlení.
V parlamentním životě osvědčil se jako zkušený politik a bohaté poznatky životní, velké nadání a schopnost pracovní uplatňoval i v našem předsednictvu a ve výborech rozpočtovém a technicko-dopravním, jichž byl členem.
Pro vzácné duševní kvality, osobní vynikající cnosti a vroucí vlastenectví požíval všeobecné úcty a vážnosti v lidu, u svých přátel i v kruzích parlamentních.
Morava ztrácí v něm jednoho z neúmorných, ideálně nezištných pracovníků, jimž vděčí za rozvoj svého národního života, československá strana lidová velmi nadaného a obětavého člena, senát konciliantního místopředsedu, my všichni milého přítele.
Želíme hluboce jeho ztráty a světlá památka jeho zůstane trvale v našich srdcích.
Dne 4. května zemřel náhle senátor pan Vojtěch Zavadil, kontrolor okresní nemocenské pokladny pražské ve výslužbě, člen klubu československé sociálně-demokratické strany dělnické.
Vyšed ze skrovných poměrů dopracoval se vlastní pílí značného vzdělání. Již v mladých letech postavil se zápalem do služeb dělnického hnutí, jeho třídních odborových organisací a československé sociální demokracie a vynikl v brzku jako jeden z nejschopnějších organisátorů strany, neúnavný politický pracovník a neohrožený zastánce práv pracujícího lidu. Svou příkladnou a nezištnou činností organisační a výchovnou získal si trvalých zásluh o rozkvět strany a dobro dělnického lidu.
Jako člen místní a obecní rady v Žižkové bral vřelý podíl na pracech komunálních a uplatňoval v nich své bohaté zkušeností životní v zájmu a na prospěch pracujících tříd. I ve službě okresní nemocenské pokladny pražské, kam jako kontrolor vstoupil, osvědčil se jako svědomitý, svých povinností a blaha ústavu vždy úzkostlivě dbalý pracovník.
V senátě byl koleda Zavadil členem výboru zdravotního, dříve též výboru sociálně-politického a výboru imunitního, a projevoval při jednání senátním vždy vřelý zájem ve všech otázkách týkajících se života celé třídy dělnické.
Byl člověk osobně milý, čisté duše a poctivého charakteru; pro tyto ušlechtilé vlastnosti těšil se všeobecné důvěře, úctě a vážnosti nejen u příslušníků své strany, ale i u nás všech, kteří jsme s ním spolupracovali.
Strana sociálně-demokratická ztrácí v něm jednoho z nejstarších, nejvěrnějších a nejobětavějších pracovníků, senát milého kolegu.
Zachováme jej všichni v čestné paměti!
Vážený senát povstáním se svých míst projevil svou účast s úmrtím obou našich členů a souhlasí zajisté s tím, aby tento projev byl pojat do zápisu dnešní schůze.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden panu sen. dr Koperniczkymu, pro dnešní schůzi pí. sen. dr Herzigové, sen. Lorencovi, Sáblíkovi a dr Vetterovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená do konce měsíce května panu sen, dr Kovalikovi a Jelínkovi, na dobu 2 měsíců panu sen. dr Malínskému, na dobu 6 neděl panu sen. Aloisu Jiráskovi, do konce jarního zasedaní sen. Šperovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 1865 poštou. Zpráva branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 1836).
Tisk 1866 poštou. Zpráva branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se znění §§ 25 zákonů o ubytování vojska (tisk 1845).
Tisk 1867. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Turčanském Sv. Martině za souhlas k trestnímu stíhání sen. Duchaje pro přečin pomluvy podle §u l zák. čl. XLI z r. 1914 (č. 8342/24).
Tisk 1868. Zpráva imunitního výboru o žádosti vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin utrhání na cti ve smyslu § l, 3, č. 1. a č. 2, a § 9 č. 6. zák. čl. XLI z r. 1914 a přečin ve smyslu § 18 č. l., 2. a 3. zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 8731/24).
Tisk 1869. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie jako trestního soudu v Nitře z 13. února 1924, č. B 1383/24/7, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin ve smyslu § 14 č. 1. a zločin ve smyslu § 15 č. 3, zák. ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 8690/24).
Tisk 1870. Zpráva rozpočtového výboru o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920 (tisk 1733).
Tisk 1871. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923 (tisk 1828).
Tisk 1872-1872/9. Interpelace sen. Hartla, Jelínka a soudr. na veškerou vládu stran protiprávního omezování volného stěhování státních pensistů.
Tisk 1872/1. Interpelace sen, dr Mayra-Hartinga, Jelinka a soudr. na pana ministra, vnitra stran veřejného předvádění protiněmeckého filmu.
Tisk 1872/2. Interpelace paní sen. dr Herzigové a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran zachování vzdělávacího ústavu pro pěstounky v Opavě.
Tisk 1872/3. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na pana ministra sociální péče stran protizákonného postupu zemského úřadu pro péči o válečné poškozence.
Tisk 1872/4. Interpelace sen. Spiese, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financí stran poskytování státních záloh konsumním spolkům.
Tisk 1872/5. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr, na vládu stran do mělého sjednání smlouvy se Standard-Oil Company.
Tisk 1872/6. Interpelace sen. A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na pana ministra zdravotnictví stran zrušení místa obvodního lékaře v Pohoří na Šumavě, okres kapličky.
Tisk 1872/7. Interpelace sen. Spiese a soudr. na pana ministra vnitra stran nápisů na úředních budovách, nemocenské pokladně, okresní správní komisí a na purkmistrovském úřadě města Manětína, jakož i o tom, že tamní městská obec německým obyvatelům vydává jen české domovské listy.
Tisk 1872/8. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na pana ministra financí stran vázaných žírových pohledávek spořitelen, záložen a záložních spolků.
Tisk 1872/9. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financí stran rozluky vídeňské poštovní spořitelny.
Tisk 1873. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 1840).
Tisk 1874. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé:
1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami A., B., C.;
2. Závěrečný protokol k této úmluvě;
3. Dohoda o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. úmluvy uvedené sub l.;
4. Závěrečný protokol k této dohodě, sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922 (tisk 1839).
Tisk 1875. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o zrušení odměn uchopitelů, případně udavačů daňových přestupků a o použití přebytků důchodkových pokut (tisk 1835).
Tisk 1876. Vládní návrh zákona o zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné.
Tisk 1877. Vládní návrh zákona o zcizení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevností Josefovské.
Tisk 1878. Vládní návrh zákona, o zrušení částí okresních silnic I. třídy Prostějov-Boskovice- Svitávka a Sloup-Valchov.
Těsnopisecké zprávy o 199.-201. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10. a 24. dubna 1924.
Jednací zápisy o 201.-203. schůzi vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Předseda: Předsednictvo senátu došly přípisy ministerstva vnitra ze dne 2. května 1924, čís. 31.391, a ze dne 8. května 1924, čís, 32.874, o nově zvolených členech senátu.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby tyto přípisy přečetl.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte):
Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze. Jelikož člen senátu Národního shromáždění pan Josef M. Kadlčák, zvolený ve volebním kraji VII. na kandidátní listinu československé strany lidové, zemřel, povolávám na základě ustanovení §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny ve spojení s paragrafem 2 zákona o složení a pravomoci senátu na jeho místo za člena senátu Národního shromáždění náhradníka pana Vincence Procházku, sklenáře v Místku, vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu a činím zároveň opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v Úředním listě Československé republiky.
Ministr: J. Malypetr.<
>Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze. Jelikož pan Vojtěch Zavadil, zvolený ve volebním kraji I. z kandidátní listiny československé sociálnědemokratické strany dělnické senátorem, zemřel, povolávám podle ustanovení §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny a §u 2 zákona o složení a pravomoci senátu na jeho místo pana Jana Havránka, místoředitele Všeobecné Družstevní banky v Praze, za člena senátu Národního shromáždění, vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu a činím opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v Úředním listě Československé republiky. Ministr: J. Malypetr.<
Předseda: Nově zvolení členové senátu Vincenc Procházka a Jan Havránek dostavili se do dnešní schůze a vykonají ústavní listinou předepsaný slib.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby jím přečetl formuli slibu, a nově zvolené pány senátory, aby vykonali slib podáním ruky a slovem >slibuji<.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Předseda: Pan senátor Vincenc Procházka.
Sen. V. Procházka (podává ruku): Slibuji!
Předseda: Pan senátor Jan Havránek.
Sen. J. Havránek (podává ruku): Slibuji!
Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Přikročíme k projednávání denního pořadu dnešní schůze.
1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednány byly zprávy:
a) branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1836) k vládnímu návrhu zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské. Tisk 1865.
b) branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1845) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění §§ 25 zákonů o ubytování vojska. Tisk 1866.
Jelikož lhůty k projednání těchto záležitostí v době nejkratší ve smyslu jednacího řádu doprchávají, je třeba, aby byly projednány jednáním zkráceným.
Kdo souhlasí, aby projednání těchto věcí přiznána byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Navrhuji, aby body 2. a 3. denního pořadu byly projednány v jediné debatě.
Námitek není? (Nebyly).
Přijímá se.
Bod
2. Zpráva branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1836) k vládnímu návrhu zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské. Tisk 1865,
dále bod
3. Zpráva branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1845) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění §§ 25 zákonů o ubytování vojska. Tisk 1866.
Navrhuji, aby lhůta k celkovému projednání obou bodů stanovena byla na 2 hodiny a lhůta pro jednotlivého řečníka na 1/2 hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodaji jsou: pan sen. Sehnal o prvé osnově a pan sen. Valoušek o druhé osnově.
Prosím pana sen. Sehnala, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte!
Vláda předložila osnovu zákona pod číslem 4307 o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské sněmovně poslanecké tiskem číslo 4471. Poslanecká sněmovna pak tuto osnovu zákona v plném znění schválila.
Slavný senáte, bohužel, že po veliké válce, kterou lidstvo za sebou má, musí se jednotlivé státy ještě dále těmito vojenskými záležitostmi zabývati, poněvadž poměry nutí k tomu, aby každý stát byl zabezpečen.
Osnova zákona sestává celkem ze 7 částí. V první části v §§ l-11 jsou všeobecná ustanovení, vztahující se na veškeré druhy požadovaných předmětů. § l ustanovuje předně předmět a účel požadování; ve druhém odstavci pak je vyjmenováno, co je předmětem, a jsou to jednak zvířata, jednak veškeré potřebné k tomu prostředky, dále vozidla motorová a létadla; v §u 2 stanoví se rozsah požadování a rozvržení na územní oblasti. Samozřejmou věci je, že tento rozsah stanoví ministerstvo národní obrany a i rozvržení na jednotlivé obvody. V §u 3 jsou povinnosti držitelů dopravních prostředků a předně uvádí se zde povinnost přihlášky k soupisu, dále je zde řízení o klasifikací; pak je zde uvedeno, jakým způsobem má se odevzdati v případě potřeby jednotlivý požadovaný předmět, a to buďto do plného vlastnictví státu, nebo do užívání. § 4 zahrnuje osvobozené dopravní prostředky, které jsou celkem ve třech bodech tohoto paragrafu obsaženy. Dále § 5 obsahuje povolání dopravních prostředků, dobu a způsob povolání, pak jakým způsobem povolávají se za mobilisace, ve válce a za mimořádného povolání zálohy v míru podle § 27 br. zák. Dále je stanoveno, kdo toto povolání, které vydává ministerstvo národní obrany s ministerstvem vnitra, je povinen oznámiti dalším úřadům. V §u 6 je náhrada za požadované dopravní prostředky. Zde je důležito, že ceny stanoví se jako ceny obecné, a to hned pří klasifikaci dopravních prostředků, nebo nebyla-li cena určena při klasifikaci, tedy později pří převzetí do vlastnictví nebo do užívání.
Další § 7 jedná o způsobu navrácení dopravních prostředků, jež byly převzaty vojenskou správou do používání, a o náhradě za jejích poškození. V tom případě, že přejímá se takovýto prostředek do výhradného vlastnictví státu, resp. vojenské správy, jest stát povinen nejdéle během 3 měsíců předmět ten proplatiti, jinak, pokud se týče pouhého užívání, je povinen náležitou náhradou, která bude stanovena vládním nařízením. Vrácení těchto prostředků děje se komisionelně a to před komisí, která jest sestavena tím způsobem, že předsedá jí zástupce politického úřadu prvé stolice, pak účastní se ji zástupce vojenské správy a zástupce správy finanční.
O nárocích na náhradu škody rozhoduje podle §u 7 odst. 7. v přítomnosti dotyčné komise hlavně přítomný znalec, který je rovněž určen politickým úřadem prvé stolice. Dále v témž paragrafu ještě je určeno, jakým způsobem jedná se tehdy, jestliže strana odepřela přijmouti dopravní prostředek jí vracený. Pak ovšem nezbývá, než podle odstavce 9. tohoto paragrafu, aby stát převzal tuto věc, anebo, nepřihlásí-li se dotyčný majitel do 8 dnů k odebrání, jest jeho povinností prodati tuto věc veřejnou dražbou.
Další § 8 jedná o rozprodeji dopravních prostředků do vlastnictví převzatých, když stát jich více nepotřebuje, a v tom případě platí ustanovení, že pří tom je nutno přihlížeti hlavně k těm uchazečům, kteří dříve přenechali podle tohoto zákona dopravní prostředky vojenské správě.
§ 9 určuje, kdo rozhoduje při vzájemné dohodě, resp. jakým způsobem se děje opatření odvolací.
V §u 10 je ustanovení, jakým způsobem obce jsou povinny spolupůsobiti v těchto věcech, jedná se zde o vedení výkazů, klasifikačních seznamů, o prostředcích a dále uvádí se v odstavci druhém, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi jest příslušný k tomu obecní po případě městský notář, u něhož jak hlášení, tak i ostatní věci musí dotyční jednotlivci činiti.
Druhá část obsahuje zvláštní ustanovení o požadování koní evidenčních. Předmět o požadování jsou předně koně, a ovšem totéž, co platí o koních, platí rovněž o mulech, mezcích a oslech.
V §u 13 jedná se o osvobození těchto předmětů, a tu pod odstavcem f) je mimo jiné ustanovení, že osvobozeni jsou zejména chovní hřebci a klisny soukromých chovných ústavů a pod odstavcem g) licencovaní soukromí hřebci, dále - pod odstavcem k) - vysokobřezí klisny a klisny se ssajícími hříbaty po dobu 4 měsíčního ssání. Tedy tato ustanovení jistě budou velmi vítati všichni majitelé těchto prostředků.
Další paragraf 14 jedná o úhradě potřeby koní, kterou určuje ministr národní obrany společně s ministrem vnitra po slyšení zemského vojenského velitelství a politické správy druhé stolice. Tyto také rozvrhnou, jakým způsobem na jednotlivé okresy mají býti tyto požadované prostředky rozvrženy, a je přirozenou věcí, že první instance potom rozvrhuje to na jednotlivé obce, obecní úřady pak rozvrhují to na jednotlivé držitele těchto prostředků.
§ 17 mluví o složení klasifikačních komisí, kterážto je takovým způsobem složena, že je zástupce politického úřadu prvé stolice jako předseda, druhý je zástupce vojenské správy, evidence koňstva nebo jeho zástupce, třetí zvěrolékař a to zásadně důstojník veterinář, určený vojenskou správou, dále je člen obecního zastupitelstva obce, ze které jsou koně předváděni. Vedle toho má býti ještě do komise přibrán vždy jeden odhadce, jehož určí a do přísahy vezme politický úřad první stolice.
§ 18 mluví o klasifikačním řízení. Paragraf ten má ve svém pátém odstavci zase výhodu pro držitele koní a to z toho důvodu, že držitel má po př. právo, jestliže má dva koně, kteří byli vybrání a evidenčním listem mají býti pověřeni, nabídnouti místo vybraného koně, kterého má ihned státní správa převzíti, po př. koně druhého téže jakosti.
§ 19 potom mluví o stanovení ceny koní, které se děje tím způsobem, že o tom rozhoduje přítomná komise. Jestliže se tato nemůže shodnouti, musí býti rozhodnuto po př. hlasováním, resp. propočtením ceny určené všemi třemi odhadci. V případě tom, že nařízením vládním je určena cena koní, kteří jsou požadováni, tedy nesmí v tomto daném případě převyšovati cena odhadní cenu určenou nejvíce o 10 %; v tom případě, když snad majitel přece jen ještě nesouhlasí, může to jíti nejvýše do 25 % přes cenu, která jest určena vládním nařízením. Proti stanovení takové ceny pak ovšem není žádného opravného prostředku.
§ 20 mluví o evidenčních listech, jakým způsobem se evidenční listy vydávají, jak se mají opatřovati a dále jakým způsobem jest povinen majitel s tímto evidenčním listem nakládati, tak má povinnost hlásiti případné změny, jako předání koně resp. prodej evidenčního koně.
§ 21 stanoví způsob povolávání evidenčních koní.
§ 22 mluví o způsobu předvádění a převzetí evidenčních koní.
§ 23 pojednává o klasifikaci koní neklasifikovaných v případě mobilisace.
§ 24 stanoví zákaz přesunu evidenčních koní, a to tím způsobem, že vývoz evidenčních koní do ciziny bez souhlasu ministerstva národní obrany je vůbec zakázán. Vládním nařízením mohou býti zakázány přesuny evidenčních koní z jejich odvodních okresů, je-li toho z vojenských důvodů potřebí; tento zákaz jest ihned zrušiti pro všechny neb jednotlivé okresy, jakmile to vojenské zájmy dovolí. Paragraf tento dále stanoví, že po čas klasifikace koní nesmějí se koně převáděti resp. přesunovati z jedné obce do druhé, aby tímto způsobem nebylo snad umožněno vyhnouti se klasifikaci koní.
§ 25 mluví o povolávání evidenčních koní na mobilisační cvičení na zkoušku, v kterémžto případě samozřejmě se berou koně jen do použití a ne do plného vlastnictví. Zároveň stanoví se v odstavci 4., že za koně k mobilisačním cvičením povolané dostane se dotčeným majitelům přiměřené náhrady.
Další část III. §§ 26-31 obsahují zvláštní ustanovení o požadování vozidel pro zvířecí potah, neevidenčních koní a ostatních tažných zvířat s příslušenstvím. V těchto paragrafech pojednává se o předmětu požadování a dále o osvobozených dopravních prostředcích.
V §u 28 jedná se o úhradě potřeby dopravních prostředků.
v § 29 o přihlášce a soupisu dopravních prostředků, tedy jako jest to v povšechných ustanoveních odst. 1.
§ 30 mluví o prohlídce dopravních prostředků, ke kteréž má právo vojenská správa. § 31 mluví pak o povolání a převzetí dopravních prostředků, které jest částečně totožné s uvedeným již případem tam, kde se požadují koně evidenční.
Další část IV. v §§ 32-42 má zvláštní ustanovení o požadování motorových vozidel.
Jsou to celkem táž ustanovení jako v ostatních věcech. Tato část v dosavadních předpisech mobilisačních podle starého zákona chyběla a proto bylo třeba zvláštního zákona, který by dal možnost, aby se v případě potřeby neobjevovalo to, co se stávalo za dob minulých, kdy nebylo zvláštního ustanovení pro tato vozidla a v důsledku toho potom včas mobilisace odváděni těchto prostředků selhávalo.
Mimo prostředky samy přináleží k tomu ještě také všechny součásti, motory atd.
V § 41 mluví se o zákazu vývozu motorových vozidel a jich součástek.
V § 42 mluví se o povolání evidenčních motorových vozidel na mobilisační cvičení na zkoušku.
V V. části v §§ 43 až 47 je zvláštní ustanovení o požadování letadel, předně povinnost přihlášek k soupisu, prohlídka létadel i materiálu, dále ustanovení o komisi, o převzetí letadel. A konečně o zákazu vývozu letadel, motorů, jakož i součástí letadel a o všeobecném zákazu letů.
V VI. části v §§ 48 až 53 jsou ustanovení trestní: o trestných činech, jež maří požadování dopravních prostředků, o ostatních trestných činech, o trestech peněžitých a pokutách, o podmíněném odsouzení, o příslušnosti instancí trestajících a o podmínkách promlčení stíhání.
Část VII. v §§ 54-57 obsahuje ustanovení závěrečná: co rozuměti jest politickými úřady na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, o osvobození podání od kolků a poplatků, o účinnosti zákona a o zrušení zákonných ustanovení dřívějších.
Branný výbor senátu usnesl se ve své schůzi konané dne 24. dubna 1924 doporučiti usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4307) o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 4471), tisk senátu čís. 1836, slavnému senátu ke schválení beze změny z těchto důvodů:
Přítomná předloha s části aplikuje v podstatě zásady, které v platném právním řádu platí vzhledem k zákonům ze dne 21./XII. 1912, č. 235 ř. z. zák. Čl. LXIX: 1912 uh. zák. zák. ze dne 28./X.1918, č. 11. Sb. z. a n., (pokud se týče koní, vozidel pro zvířecí potah a ostatních tažných zvířat) a nezavádí tudíž žádné novum, nýbrž doplňuje a unifikuje dosud platné normy zákonné.
Pokud pak jde o část týkající se motorových vozidel a letadel, nemá dosud platný řád, vyjma všeobecná ustanovení o válečných úkonech, v tom směru žádných předpisů, a tu by narazila mobilisace motorových vozidel přirozeně na překážky, kdyby již v míru nebyla nařízení o tom přesně stanovena.